Přepadení by WaTer
OceněnoObsah:

Promrhaný den aneb když Saber hrábne a jediná možnost je  už jen jít krást...


Kategorie: Fate/Stay Night
Postavy: Archer, Gilgamesh, Rin T?saka , Saber, Sakura Mato, Shiro Emiya
Žánr: Komedie / Parodie
Upozornění: Žádné
Ostatní: Žádné
Výzvy: Vtipkuj, Vtipkujme, Vtipkujte, Zpátky do školy
Série: Žádné
Kapitoly: 1 Dokončeno: Ano
Počet slov: 4377 Přečteno: 508
Publikováno: 13.03.11 | Aktualizováno: 13.03.11
Poznámky k povídce:

Water opět v akci! Po dlouhé době se jí podařilo něco napsat, sice ze slabšího soudku, ale stejně si věří, že v konkurenci bude mít aspoň nějaký úspěch!

1. Kapitola 1 by WaTer

Kapitola 1 by WaTer

„Kdo sežral ty jahody?!" rozlehlo se domem, když Sakura tento týden již po páté zjistila, že lednice je prázdná, přestože si dala záležet na tom, aby všechny ingredience k dnešnímu obědu byly přítomny v lednici. Rozčileně se rozeběhla za Shirem, který byl v této záležitosti jediným podezřelým. „Tak kde jsou?"

„Kdo?" zeptal se Shiro vyděšeně, když jej Sakura vyrušila při sledování jeho oblíbeného pořadu. Nebyl na to zvyklý, Sakura bývala hodná, milá a chápavá, poslední dobou se mu však zdálo, že je pod jakýmsi tlakem, protože dokázala z ničeho nic a bez udání důvodu vybuchnout.

„Ty jahody!"

„Já nevím."

„Víš co, Shiro? Ocenila bych, kdyby sis už netahal ty bezdomovce domů!"

„Jaké bezdomovce?" zeptal se Shiro vyděšeně.

„Je to tvoje vina a proto půjdeš koupit, co ti tví kamarádíčkové snědli!"

„Ale já..."

„Neodmlouvej!"

„Tak teda jo," zvedl se dost neochotně s nákupní taškou a seznamem v ruce. „Tak já teda jdu," bouchnul dveřmi, aby dal najevo, že to je jeho dům. Opravdu si přišel jako by byla Sakura jeho manželka po dvaceti letech.

„Půjdu s tebou," přidala se Saber pár kroků od domu.

„Jé, hele, co to je?" všimnul si Shiro stánku s velkou cedulí, která byla zpola zakrytá starým přehozem z prostěradla. „Věštecká holka?" četl překvapeně.

„Ano, správně, jsem věštecká holka, co vás," postavička si odkašlala, „vás ráda vidí. Prosím posaďte se a řekněte mi vaše jméno a já vám vylíčím za drobný poplatek vaši budoucnost."

„Jmenuji se Shiro-"

„Ahá! A tahle žena s vámi, to není žena," nahodila tichý hlas a nahrbila se.

„Co?" prohlídnul si Saber.

„Není živá," opravila se. „A jmenuje se Saber, to čumíš vole, có?"

„To teda jo," přikývl Shiro ohromeně, zatím co Saber se tvářila nanejvýš pochybovačně a tak trochu uraženě, protože si vždy byla jistá, že ačkoliv se jako žena příliš nechová, je zcela jasně poznat, že ženou je.

„A chceš znát svou budoucnost, kluku?" zeptala se věštkyně.

„Nech-" chystala se Saber odmítnout nabídku té podezřelé ženštiny.

„Chci!" vykřikl Shiro a zvědavě se naklonil dopředu. Věštkyně se usmála a vítězoslavně se podívala na Saber. „Chci to vědět, řekni mi to, prosím!"

„Tak dobrá. Jmenuješ se Shiro a ta holka, Saber, tu jsi vyvolal ani sám nevíš jak. Ona je Artuš a ty seš blbec a strašně ji miluješ, Sakura, ta holka, co tě ráno seřvala, ta zas miluje tebe. To by bylo vše. Chci... Pytel yenů!" řekla věštkyně a podala Shirovi velký lněný pytel hnědé barvy.

„Cože?" vyjekl Shiro. „Ale vždyť jsi mi nic neřekla!"

„To je jedno. Zaplať, nebo tě prokleju!"

„Ale já tolik peněz nemám, kde je mám asi vzít jako?"

„To už je tvoje věc. To ty si skočil do pasti zlé věštecké holky, která tě chce obrat o peníze," bouchnula do dřevěného rámu stánku a nápis se ukázal poprvé celý.

Shiro zmoženě zasténal, když si to přečetl. Padl do tak jednoduché lsti až se mu chtělo brečet.

„Teďka naval prachy nebo," vyskočila na nohy a začala máchat rukama okolo sebe jako šílená. „nebo tě prokleju do posledního kolena, které máš."

Shiro se vyděšeně podíval na svá kolena.

„Muhahaha," zasmála se podle Water a rukama si začala tleskat a skákat z nohy na nohu jako... no prostě jako Water.

„Nic ti nezaplatím!" zvednul se v Shirovi poslední pokus o vzdor, protože začínal cítit, že ho nikdo nebere jako pravého muže a chtěl bránit svou čest.

„Tak dobře! Chtěl si to sám!" zavlnila rukama a chystala se jimi dotknout Shira.

„Né!" vlezla před něj Saber a vykryla poplácání na rameno.

Všichni tři se na sebe blbě podívali a Water byla fuč.

„Saber?" zeptal se zkusmo Shiro. Saber na něj překvapivě mile zamrkala. Nikdy předtím si nevšiml, že má tak dlouhé řasy.

„Ano?" zahlaholila. „Shirečku?"

„Sh-Shirečku?" zakoktal Shiro a vyděšeně sledoval, jak se Saber tváří roztomile.

„No ano, miláčku, copak se děje?"

„Já... Ne... Nic..." Uvědomil si, že v ruce stále drží ten pytel. Věděl taky, že ho musí naplnit. Shirečku. Situace totiž byla vážná. Kožná si to nikdy neuvědomil, ale kouzla, čáry a kletby zřejmě doopravdy existovaly. Saber se přitulila k jeho ruce a Shiro věděl - kletba věštecké holky, co ho chtěla jen okrást o peníze, ho uvrhla do hororu.

„Mám problém," vtrhnul Shiro do domu. Zahodil tašku, která byla stále prázdná a dotáhnul Saber do kuchyně. Všichni okolo se sešli a tupě zírali ze Saber na Shira, který se tvářil stále vyděšeně.

„Co je?" promluvila první Rin.

„No," snažil se popadnout dech. „Potkal jsem věšteckou holku, co mě chtěla obrat o peníze, ale já je neměl. Tak jsem ji řekl ne, ale ona, že jo. A já na to ne, ale ona furt jo. A že mě prostřelí kolena, ale já ne. A pak tam vlezla Saber a byla v tom!"

„Cože?" otočili se všichni na Saber.

„Ona je těhotná?" ozval se Gilgameš zaskočeně, to bylo celkem proti jeho plánům.

„Co tu děláš? A ne není! Myslím."

„Ahá," poznal úlevu na Sakuře i na Rin. Archer se na to zvesela zašklebil, ale výjimečně se zdržel připomínek.

„Tak a jsme ve srabu," pokračoval Shiro.

Všichni se otočili zase pro změnu na Saber, která jen zamrkala řasy a sklopila pohledem k zemi.

„Huh?" ozvala se Rin.

„Huh?" zopakoval Archem a zlomil se v pase znovu.

„Huuuh?" oddechl si Gilgameš. „Ještě že tak."

„Vy to nechápete," rozhazoval Shiro rukama. „Tak koukejte. Saber vezmi si meč, jdeme bojovat proti Gilgamešovi."

„Ale Shiroušku, co když se mi zlomí nehet? Navíc meč je strašně těžký nástroj a já ho neuzvednu," zamáchala si dlaní před obličejem.

Všichni ztuhli. Konečně jim to došlo.

„To jsem tu zbytečně?" podrbal se Gilgameš na hlavě, ale nevypadal moc zklamaně. Nakonec vypjal hruď, nahodil sexy výraz - tedy aspoň on si myslel, že je sexy - a nahnul se nad culící se Saber. „Tak co, kotě, hopnem na to?"

Saber ho sjela kritickým pohledem, na tváři se jí mihl zamyšlený výraz a nakonec vystrčila bok, opřela se o něj a svůdně si nakročila. „A kolik máš na účtě?"

„Nemám účet," řekl Gilgamesh zaraženě.

„Tak to smůla, hošku." Nakonec se otočila k Sakuře. „Nemáš pilník?"

„Na co?" podivila se Sakura.

„Na co je asi pilník?" rozzlobila se Saber. „Musím si upravit nehty, vypadají příšerně! Potřebují kvalitní úpravu!" Sakura něco zakoktala a běžela pro pilník.

„Shiro, tohle snad nemyslíš vážně," sykla Rin. „Co se to s ní stalo?"

„Myslím," začal Shiro opatrně, „že když dám věštecké holce ty peníze, tak tu kletbu zruší."

„A kolik jí dlužíš?" Rin vytáhla peněženku. Shiro jí však strčil pod nos onen hnědý pytel.

„Tohle musím naplnit yeny."

„Ale tolik nedáme dohromady. Třeba to nebude tak hrozné," zkoušela ho uklidnit Rin.

„Tak hrozné? Tohle je přímo hrozné."

„Souhlasím, tohle není moje Saber! Potřebujeme prachy!" přidal se i Gilgameš, celý rozhozený z toho jak ho odmítla. Že prý nemá účet, pche!

„Mně se takhle líbí," pohladil blondýnu po hlavě Archer. Rin se po něm ohnala, ale netrefila se. „Na, Saber, jen si hraj," podal jí papírek z obou stran popsaným Otoč mě.

„Tak jsme ji zabavili, půjdeme do obýváku. Co nějaký zaříkávač?"

„Moc drahé," odbil je Shiro. „Vypněte tu televizi. Tenhle film opakují furt dokola."

„Jó to je pecka. A teďka vás všechny rozstřílíme, pokud nám nedáte prachy!" opakoval Archer, který dávno zlenivěl a na televizi koukal až moc často.

„To je nápad," zahalekala Rin. „Přepadneme banku a peníze investujeme do Saber, takhle opravdu nemůže zůstat," propálila hnusným pohledem Archera.

„To jsem vám ještě neřekl. Víte, proč blondýny lozí po zemi v obchodech? Protože hledají nízké ceny," zasmál se. „Anebo taky ten, jak se zbavíte na celý den blondýny? Nakreslíte na zem čáru a řeknete jí, aby ji podlezla. Jdu to zkusit."

„Nikam," mračila se Rin.

„Když vykrademe banku, budeme mít dost peněz, ale tohle nemůžeme Sakuře říct. Zabila by mě. Navíc je to protizákonné a já mám svoje kolena rád," zapípal Shiro potichu.

„Ale když ji někdo pohlídá tak to bude v pořádku," vložil se do toho Gilgameš a dělal, jako by celý nápad vymyslel sám. „No nejsem já geniální?"

„Taky zavíráš oči před zrcadlem?" ušklíbl se Archer.

„Chceš přes hubu?" vyprskl Gilgamesh dotčeně.

„To bys nedal," zahučel Archer. Gilgamesh už se chystal vrhnout se na Archera a dokázat mu, že se nebojí mu pořádně jednu vrazit, ale plány mu pokazila Rin se svým rozhodným zvoláním: „Neserte mě, vy dva!"

„Zpátky k plánu," přisvědčil Shiro.

„Nebudem z toho dělat kovbojku," prohlásil Archer a sedl si na gauč. „Ve městě je jen jedna banka, tak není moc co rozmýšlet."

„To je hrozné!" Shiro si sedl vedle Archera a složil hlavu do dlaní.

„To máš pravdu," ozvala se Saber, kterou už přestalo bavit otáčet papírkem. Všichni se na ni překvapeně podívali. Saber však nestála s rukama v bok a přísným pohledem, jak všichni doufali, ale stála u Rin a v rukou držela chomáček jejích vlasů. „Ty roztřepené konečky jsou hrozné. Chtělo by to fakt dobrý kondicionér."

„Saber, zlatíčko," řekl jemně Gilgamesh, „my tady plánujeme bankovní přepadení."

„Bezva!" prohlásila. „Tyhle hadry," rukou se zatahala za košili, „jsou fakt úděsný!"

„Rušíš nás," poznamenal Gilgamesh.

Saber na něj vrhla nepříjemný pohled. „Tenhle účes už je taky dááávno z módy, abys věděl."

„Dokud se tvářila mile, byla mi sympatičtější." Všichni sborově odkývali.

„Nemáme jinou možnost, musíme to udělat hned. Situace je neúnosná."

„Nemáš účet, tak mlč! S takovýma mi maminka říkala, abych se nebavila," zvedla pohrdavě nos Saber a posadila se do křesla. Pěkně nožku přes nožku.

„Ona měla matku?"

„Ne, spíš se ptej, kdy tu matku měla."

„Správný dotaz." Když v tom zazněl zvonek dveří.

„Jdu otevřít," zakřičela Sakura a donesla složený lístek od uzeniny. „To je pro tebe, Shiro."

Ten ho celkem dost překvapeně otevřel a četl nahlas: „Jestli máš rád svá kolena, tak to uděláš co nejdřív. A zaplať!"

„To je hrozné!" zahučel Archer i se Shirem najednou.

„Ona mě vydírá."

„To nemyslím. Mně vadí, že nenechala žádný kolečko salámu, chcíplotina!" odfrknul si Archem.

„Ale jak to může vědět, co máme v plánu?"

„Gilgameshi, je to přece věštecká holka. Ta musí vědět o všem i o budoucnosti i o přítomnosti i o minulosti," zahučel temně Shiro.

„No to je pravda! Je vážně drsná!"

„Koukám na vás přes okno, pitomci!" zaklepala Water na sklo a zmizela, jak bylo v jejím zvyku.

„Sakra!" vyjekl Gilgamesh. „Tady už není bezpečno!"

„Udělá ze Saber krávu a ještě sežere salám," zavrtěl hlavou Archer.

„Komu jako říkáš kráva?" vypískal Saber. Její dotaz všichni ignorovali.

„Musíme vymyslet, jak provedeme tu loupež," připomněl jim Shiro.

„Podívej," prohlásil Archer a položil nohy na stůl, „co se mě týče, nebyl by to pro mě žádný problém. Ale se dvěma blbýma blondýnama do toho nejdu."

„Se dvěma?" podivil se Shiro a oči všech se nechápavě upřely na Archera. Ten jen výmluvně kývl hlavou ke Gilgameshovi.

„Kdo si myslíš, že jsi?! sykl Gilgamesh a nenávistně přivřel oči.

 „Kde je vůbec Rin?" zajímal se Shiro.

„Odtáhla Sakuru, aby to nezjistila."

„Nesnaž se z toho dostat. Stejně do toho nejdu s blonckama. Nebudu zachraňovat všem prdele. Ty si posera a oni sou blond. Nemůžu s tímhle týmem dělat," odfrknul si Archer.

„Co kdyby se Gilgameš přebarvil?" vyhrknul Shiro.

„Ani omylem. Jsem blond, abych ladil k Saber."

„Hele, ty ke mně neladíš, ani kdybys byl poslední na světě."

„A kdybych měl účet?" zajímal se Gilgameš dál.

„Tak bych si to podle jeho naditosti rozmyslela."

„Super! Co třeba takhle vykrást banku?" vypadlo z Gilgameše.

„Přesně proto nechci takové pitomce ve své skupině."

„O peníze by přece ve vztahu vůbec jít nemělo," odsekl Gilgamesh. „Já toho zažil víc, než vy všichni dohromady, byl jsem v podsvětí, přežil velkou povodeň a tak, a ona mě odmítne, protože nemám dost peněz?"

„Mohl bys roztavit to svoje zlaté brnění," řekl Archer a Gilgamesh na chvíli vypadal, že to myslí vážně.

„Tak to nesnese odkladu!" vložila se do hovoru znovu Saber.

„Ale to brnění..." začal se bránit Gilgamesh, ale nestačil svou obhajobu doříct.

„Ten lak musím mít!" Saber jim všem pyšně ukázala stránku z televizního katalogu. „Ta barva je totálně úžasná! Myslím, že mi růžová bude slušet." Zálibně se podívala na své nehty.

„Banka," zahučel Shiro, kterého začala bolet hlava. Najednou si připadal jako jediný, kdo ten plán skutečně bude schopen dotáhnout až do konce.

„Doufám, že to stihneme před šestou, Shirečku."

„Proč?"

„Jak proč?" podivila se Saber a věnovala mu pohled, jako by byl největší ignorant na světě. „Bude přece můj oblíbený seriál!"

„Proč mi nikdy doma neřekli, že jde i v 6 televize?"

„Možná, že tvoji ošetřovatelé nechtěli, abys zdegeneroval jako někdo," kývnul Archer pro změnu k Saber.

„Co kdybychom teda vykradli banku podle televize?" vypísknul nadšeně Gilgameš. „Nebudu muset tavit brnění a stihnu Esmeraldu," mumlal si pod nosem.

„O té slepé krávě mi ani nemluv. Nechápu, jak mohla furt tahat ty zelený hadry."

„Přesně, byly úplně z mody!"

„Hej vy dvě, dost! Time out!" Skočil do rozhovoru o šatech a telenovelách Archer. Saber s Gilgamešem se nafučeli.

„Vy dvě? Když o tom tak mluvíš. Vysvětluje to dost věcí. Ty lesklé vlasy, vystylizovaný úbor a ješitnost jako mají ženský," Shiro byl rozhodně ohromen, protože si poprvé uvědomil pravdu. „Gilgameš je gay!"

„Ne, je to ještě horší," přimhouřil oči Archer.

„Co může být horšího. Dělá, že jede po Saber... no počkat! Saber je vlastně chlap?!" Shiro jen valil bulvy.

„Ty si chlap?" zamračil se Gilgameš na Saber, která nebyla schopná slova.

„Mluvím o něm."

„Tak co je ještě horšího než, že je gay a Saber je chlap?"

„On přece není gay!"

„Jó, já přece nejsem gay," zopakoval Gilgameš. „Vážně?"

„On je totiž metrosexuál."

Shiro se chytil za pusu. „Tak to jsme v pytli!"

„Nemůžeme se vrátit k tématu?" zeptal se Gilgameš a znovu si pročísl vlasy. Očividně mu přemíra pozornosti dělala dobře, přestože ostatní své poznámky o jeho metrosexualitě nemysleli jako pochvalu. Shiro chvíli vážně přemýšlel, že to Gilgamešovi nedochází anebo že už je příliš starý na to, aby význam toho slova znal.

„Uděláme to jednoduše," prohlásil nakonec Archer, který ze sebe tak nějak automaticky udělal vůdce celé operace. „Prostě vezmem marky přes ksicht, zbraně do ruky a půjdem si pro prachy."

„Já si nic na obličej dávat nebudu!" vykřikla Saber. „Rozmaže se mi make-up!"

„Kdo je pro ať zvedne ruku," až na Saber, která vysokým pisklavým hláskem ječela, až popraskalo sklo v okruhu několika metrů, zvedli všichni.

„Většina!"

„Nezdržujeme! Přepadneme nejdříve papírnictví, ať máme nějaký škrabošky na obličeji, a je to v cajku," zubnul se Archer.

„Nechápu, jak ty můžeš vést tuhle operaci, a nemáme zbraně."

„Ale my máme zbraně!"

„V mém domě přechováváš něco takového," divil se Shiro. „Jak si to můžeš dovolit?"

„Vždyť se to teďka hodí," ozvala se otráveně Saber, ještě stále rozmrzelá z toho, že se nepodvolili jejímu nápadu nic si na hlavu nenasadit a odnést ji na nosítkách.

„Dáme si čepice a jdeme na tu banku," rozhodl Shiro.

***

Vešli do banky. „Tohle je přepadení!" zařval Shiro na celé kolo, ale nic. „Vystřel," kopnul Archera do nohy.

„No jasně!" ozvala se rána. „TY vole tohle je lepší než luk!" a sledoval díru ve stropě.

„Proč všichni leží?" zeptala se Saber.

„Že by nás čekali?" vyděsil se Shiro.

„Třeba nás práskla ta věštecká holka."

„Co požírá salámy?!"

„Co tu kurva děláte?" ozvalo se hrubým hlasem.

„Počkejte, který je tohle?" zeptal se Gilgameš a zvědavě si muže prohlížel. „Jsem tu přece jen já, Shiro a pakoš!"

„Chtěl jsi snad říct pakoš a Archer!" opravil ho Archer.

Shiro poznámku spolkl. Měl v hlavě mozek, a tak moc dobře věděl, co se stalo. „To je... taky zloděj. Určitě tu banku přišel vykrást před náma."

„Ale ne!"

„Ale ano!"

„Ale jak?!"

„Dveřmi," povzdechl si Shiro, „myslím, že tenhle taky přišel dveřmi."

„Přišli jsme oknem," uvedl to zloděj na pravou míru. „A teď," namířil na ně zbraní, „si sundejte ty masky a lehněte si k ostatním na zem." Shiro ležel na zemi ještě dřív, než to zloděj stačil doříct. Archer chvíli přemýšlel, ale když ho Shiro varovně zatahal za nohavici, rozhodl se pro taktický ústup a neochotně si také stáhl čepku z hlavy a lehl na zem. Na nohách zůstali jen Gilgameš a Saber.

„Nenuť mě to opakovat!" zahřměl zlostně zloděj.

Gilgameš ho zpražil pohledem a pak se tedy uvolil si lehnout na zem ke svým kumpánům.  Jen Saber stála a měřila se s lupičem.

„Lehnout jsem řekl!" zopakoval vážně nasraně.

„A u mě si řekl, že to nebudeš opakovat. To je nefér," vyhoupnul se na nohy Gilgameš a rozhazoval rukama. Zloděj jen zvednul obočí a Gilgameš už znovu ležel na zemi. „Pardon, asi jsme se přeslechnul."

„Ty si sračka!" počasoval ho Archer.

„On mě děsně znervózňuje. On má tak...," hledal vhodné pojmenování.

„Děsivý pohled?" doplnil Shiro.

„Ne, spíš mě děsí ta jizva na krku. Nejspíš se hodně nedávno řízl. Au!"

„Buďte tam dole ticho a buďte rádi, že jsem vás ještě nezastřelil. A ty slečinko, na zem lehnout."

„Ani mě nehne. Dole je špína a tyhle šaty se válet v prachu nebudou. Navíc jsem moc pěkná na to, abych jen ležela. Mohla bych dělat oběť. A když o tom tak uvažuju, protože jsem tak krásná a sexy a vy budete brzo děsně bohatý, mohla bych být vaše," nahnula se k němu a pokračovala: „Ale budeme chvilku hrát, že jako ne. A pak to svedeme na Shtockolmský syndrom, ok?"

Zloděj chvíli rozpačitě postával a přemýšlel, co má udělat.

„Opovaž se! Ta je moje!" zahřměl Gilgameš, jako by si nevšimnul, že Saber balila jeho a ne on ji.

„Drž hubu," okřikl ho zloděj a ovinul Saber ruku kolem pasu. „Platí, cukroušku."

„Jedině přes moji mrtvolu!" ječel Gilgameš dál.

„Klidně," prohodil zloděj, namířil přímo na jeho hrudník.

„Co budeme dělat?" zašeptal Shiro k Archerovi.

„Nenecháme ho prostě umřít?" navrhl Archer. „A nelep se na mě!"

„Promiň, ale já mám strach!"

„Víš vůbec, kdo já jsem!" pokračoval mezitím Gilgameš, zdvihl bradu a vypjal hruď.

„Vypadá fakt královsky, co?" sykl Shiro k Archerovi, který trochu omámeně přikývl.

„Ty seš nějakej debil, né?" ušklíbl se zloděj a Saber se s hlavou položené na jeho rameni zachichotala.

„Já jsem Gilgameš! Velký král!"

„Však říkám, že debil," zasmál se zloděj.

„Kašleme na něho. Stejně je k ničemu. Apel budeme mít volný neděle a konečně se nikdo nepoleje kávou nebo kakaem. Vždycky přijde a bafne na nás, že je to jen trapný."

„Archere, musíme mu pomoct. Potřebujeme ty peníze. Pamatuješ si, Saber se zbláznila a ta věštecká holka sežrala Salám!" Snaha o motivaci Archera jakožto mozku celé operace byla velice těžká.

Archer se otočil na záda a podepřel se na loktech. „Mě chybět nebude! O ten sýr v lednici, že po něm vystřelí."

Ozval se výstřel.

„Mám sejra!" vykřikl Archer nadšeně. Teprve pak si vzpomněl na Gilgameše.

„Proč dnes nikdo nezná Epos o Gilgamešovi?" zabědoval Gilgameš a pokoušel se zastavit krvácení z hrudi. „Si mi zasvinil všechno oblečení, ty blbečku!"

„Doprdele!" vydechl zloděj a upustil zbraň. „Von je živej! Živej!" Necitlivě od sebe Saber odstrčil tak, až zaklopýtala. Gilgameš však hbitě přiskočil a zachytil ji, aby neupadla.

„Fůůůj!" zavřeštěla Saber. „Tys mě pokrvácel!"

„Hej, Shiro, vím, že si posera, ale dneska se snaž, jo? Zneškodníme je a pak můžeme vykrást banku a vrátit Saber."

„Ty si genius!"

„Spíš jsem se na ni nemohl v takhle zuboženém stavu dívat. Já zprava, ty zleva. Teďka zkoumá Gilgameše, takže máme šanci ho dostat."

„Fajn zleva! Která je levá?"

„Ty jsi stejnej vůl jako Gilgameš! Na tři!"

„TŘI!" a s válečným pokřikem vyletěl Shiro na nohy a Gilgameš dal pravému zloději přes hubu, až se v šoku skácel na zem ani necekl.

„Archere! Archere! Gilgameš ho zneškodnil sám!" křikl s úlevou Shiro. Přebytečný hluk však přilákal další zloděje, kteří doteď nerušeně loupili v trezoru.

Archer praštil hlavou do země. „Ty seš vůl."

„Dělejte! Všichni na zem!" Byli dva a měli tudíž o dvě zbraně navíc. Archer zapřemýšlel a zkoumavě se podíval na Shira, který už byl zase na zemi.

„A co mi jako uděláte?" zeptal se Gilgameš pohrdavě. „Zase mě zastřelíte?"

„Musíme něco udělat," zašeptal Archer, který už toho měl dost. Měla to přece být jednoduchá akce! Bylo to jasné a jednoduché jako facka.

„Mám toho dost!" rupli prvnímu nervy. „Saber je moje a vy mi ji berete. Plazí se po vás jak břečťan, ale je moje!" Gilgameš se začal prát s jedním a Archer s druhým, což nebyl žádný problém po těch letech jejich zkušeností. Po chvilce byli všichni útočníci knockoutovaní na zemi a nevěděli o sobě.

„Tak bych to viděl na konec plánu," oddechl si Shiro a setřel pot z čela. Opravdu měl strach.

„Teď už jen zbývá-" nedokončil Archer.

„Policie! Na zem!"

„Nééé. A přitom se říká, že dobré skutky nás dělají lepšími."

„Leda tak ve vězení! Jsem ještě mladý! Budu maturovat, sakra!" Shiro se zběsile vrhnul na policistu a začal mu bušit do hrudi. „Nemůžete mě zavřít! Budu maturovat! Maturovat!"

„On se zbláznil!" vykřikl Archer.

„Saber je moje!"

„Zlomil se mi nehet!"

„Maturita!"

„Saber!"

„Nehet!"

Policista zúčastněně poplácal Archera po rameni. „Muselo to být strašné, ale stává se to. Nervový kolaps a pak davová reakce." Archer se podíval po civilistech, kteří se nyní pomalu hrabali na nohy. Ale přikývl. „Ale dobrá práce! Zneškodnili jste ty zločince pěkně rychle! To byla parádní práce!"

„Jo?"

„Ano! Myslím, že si to rozhodně zaslouží odměnu."

„Odměnu?" zbystřil Archer.

„Po těch chlápcích šli i lovci odměn. Dělá to celý pytel! Nemáte s sebou náhodou pytel? Hendka bych vám to předal."

Archer vytáhnul pytel od věštecké holky, která žere salám, a nechal ho naplnit.

„Tak jsme to zase zvládli! Všechno šlo podle plánu," pískal si Gilgameš, který šel stále v zakrváceném oblečením způsobujícím davovou paniku.

„Tomu říkáš podle plánu, ty náš králi?" drbnul si Archer.

„Hele, nechte se, hlavně že můžu maturovat a nepůjdu do vězení. Peníze máme taky a můžeme vykoupit Saber ze zakletí! Hele to je stánek té holky!" mávnul v dál.

„Tak co máte prachy?" objevila se Water před nimi.

„Ježiši! Já se lek," chytil se Shiro za hrudník.

„Nemáš čistý svědomí, co?!"

„Samozřejmě že mám. A prachy máme taky. Plný pytel, jak si chtěla. Vem si ho," podal ji plátěný pytel, se kterým se tahal od policejní stanice. „A teď nám vrať Saber do normálního stavu. Stala se z ní vypatlaná blonďatá ženská, chybí nám její stará povaha."

Water se vyděšeně podívala na Saber a peníze shrábnula za záda. „Odklínám tě?" pokrčila rameny.

Saber se otřepala. „Co je? Kde to jsem? Proč si nic nepamatuju?" ptala se.

„Je zpátky!"

„Udá, co tady děláš? Kde si se zjevila? Víš, že jsem se tě leknul?!" držel se Gilgameš za srdce a ukazoval na Water.

„Ta tu stojí už asi deset minut!"

„No co, chtěl jsem být dramatický!" urazil se.

„Jeden debil to už nezkazí. Hlavně, že je Saber zpátky, žes nám ji zase vrátila."

„Ale jí nic neudělala. Já jen máchala rukama. Jsme v tom nevinně. Čestný skautský," přísahala Water.

Sborově se ozvalo: „Sabéééér!"

This story archived at http://www.tenrai.cz/viewstory.php?sid=1502