1. Kapitola 1 by Rin
2. Kapitola 2 by Rin
3. Kapitola 3 by Rin
4. Kapitola 4 by Rin
5. Kapitola 5 by Rin
6. Kapitola 6 by Rin
7. Kapitola 7 by Rin
"Tak co Peine? Příjmem ji do Akatsuki?"
"A co o ní víš, Konan?"
"Jmenuje se Michiyo je z klanu který chová netopýry různých druhů, hlavně druh známých upírů. Sami se dokážou změnit na netopýra, mají strašnou sílu a nejde je skoro zabít. Michiyo která přežila masakr když napadla vesnice jejich klan. No to mi zatím stačí, uvidím sám, zatím tu může zůstat ukaž ji její pokoj'.' Konan se usmála dala Peinovi pusu který se začervenal a pak odešla.
''No tak Michiyo budeš bydlet v pokoji vedle Itachiho, dávej na sebe pozor, je to zmetek,'' pousmála se. ''Ale, Konan, ty máš o mě starost?'' Řekla posměšně a vešla do pokoje. ''No nic jdu si lehnout, jsem utahaná po dnešku."
"Jasně Michiyo já půjdu za Peinem.'' Otočila se a šla ke dveřím. ''Kdybys něco potřebovala tak víš kde mně hledat.'' Ještě dodala a odešla.
A jsem tu zase sama a vedle mě v pokoji je Itachi to bude zajímavá noc. Říkala si pro sebe kdyz pila krev ze skleničky. Dopila skleničku a šla si lehnout. Když usínala najednou se začali otevírat dveře. ''Kdo to je??'' zeptala se rozespale a sedla si na postel. Nedostala se jí odpověď. ''Tak už si přestaň hrát!'' Zařvala na celý pokoj.
''Neřvi vzbudíš ostatní."
"Aha to si ty Itachi, tak co potřebuješ ve 2 ráno?'' Najednou ucítila jak ji něco drží ze zadu a pomalu se začala otáčet aby mu mohla říct že schytne facku ale než stačila vykonat svůj plán, chytl ji za ruce a přitáhl ji blíž . ''Hrabe ti Itachi??'' Nedostala se ji odpověď jenom polibek na krk. ''Nech toho chcu jít spát!'' Zasmál se a klidným hlasem řekl: "Mě to nezajímá." A přiložil ji kunai ke krku. Dívka se zarazila ale rychle se zase uklidnila a posměšně řekla: ''Tos neměl.'' Ohnala se pravou rukou a dala mu facku až spadl. Pomalu vstal a řekl: "Tak je to pravda, o tvojí síle." Ale to už Michiyo nevydržela a vstala z postele.
"Ahá tak ty sis mně přišel vyzkoušet, no dobře."
''Tak bych to ne...'' najednou se v půli slova zastavil a zíral, jak se Michiyo změnila na upíra.
"Co tak čučíš jak péro z gauče?" A třískla s ním o zeď. Chytil ji za ruku a taky s ní třísknul o zeď a vytáhl kunai. Michiyo se nasrala, ale s poklidným hlasem mu řekla: ''Odlož to, ať si nublížíš.'' Dala mu pěstí ale byl to jen klon. A pak sebou prudce bouchla o zem, když ji černovlasý muž podkopl nohy. Ucítila pod krkem kunai. ''Tak sakra, Itachi, už toho nech!'' Hodila ho přes rameno sedla si na něho vzala mu kunai a přiložila ke krku. Otevřeli se dveře a v nich stál Deidara s vykulenýma očima a najednou přiběhli i ostatní a zírali taky. Oba se na ně podívali a Michiyo zařvala: ''Deidaro vypadni!!'' Ale nikdo se ani nehnul, tak je svým křídlem, co měla na zádech zavřela sama. Deidara se otočil na Peina, který celý rozespalý koukal na dveře.
''Co to mělo znamenat??'' Pein se podíval na Konan a s úsměvem řekl" "Je přijata.'' Najednou se spoza dveří ozvalo výsměšným hlasem: ''Proč mě nezabiješ?'' A rychlá odpověď zoufalé dívky: ''Protože tě miluju!'' Všichni za dveřma se podívali na sebe. A jediný Deidara: ''Tak to je hustý!!'' všichni se na něj podívali a raději šli do pokojů. Michiyo odhodila kunai začaly ji padat slzy a začala se zase měnit na člověka. Vstala, šla si sednout ke stolu a nalila si saké. Itachi ležel na zemi a přemýšlel nad tím, co právě slyšel. Michiyo se na něho podívala utřela si slzy a šla si raději lehnout. Najednou se Itachi zvedl a odešel. Celou noc ve svoji posteli přemýšlel, co řekla.
Druhý den ráno se všichni, až na Itachiho, sešli u snídaně. Nikdo nepromuvil, až se Michiyo naštvala a zeptala, se jak se vyspali. Všichni se usmáli a řekli, že dobře. Podívali se najednou za Michiyo na dveře, kde stál Itachi v pyžamu a řekli mu: ''Dobre ráno.'' Michiyo si povzdechla a odešla od stolu. Mezi dveřmi se vyhnula Itachimu pohledem. Ten se taky otočil a šel za ní. Tobi se začal smát, až se z toho začal dusit jídlem. Deidara se na něho podíval a dal mu ránu přes záda a málem ho tím zabil. Až tu ránu rozdýchal a přestal kašlat, dal mu Deidara výchovný pohlavek. Michiyo šla po schodech do svojeho pokoje, když ji někdo chytil za ruku. Prudce se vytrhla a šla dál. Znovu ji chytil za ruku, otočila se a řekla: "O co ti sakra jde?"
"O tebe," chytil ji do náruče.
"Pusť mně!" zařvala. A Najednou uslyšela kec od Deidary: ''No jo, milenci.'' A pak hlasitý smích. Pak najednou Itachi řekl: ''Ne, nepustím tě.'' A dál ji nesl do pokoje.
''Říkám pusť m...'' nedořekla a ucítila jeho rty na těch svých. Otevřel dveře vlezl s ní do pokoje a zavřel za sebou. Položil ji na postel a začal ji znovu líbat. Odstrčila ho a řekla mu: ''Nechtěl si mně včera zabít??'' Podíval se ji do očí a než stačil cokoliv říct, tak ho povalila na postel a začala ho líbat. Teď ji odstrčil on a posměšně řekl: ''Nechtěla si mně zabít??'' Podívala se na něho zvedla obočí a řekla: "Ne, já tě přece miluju." A pokračovala dál v líbání.......
"Michiyo??'' Odtrhl ji od pusy Itachi.
"Ano ?? Copak se děje??'' Zeptala se dívka třesoucím se hlasem v obavách o svého milovaného.
''Myslela si to včera vážně??'' Zarazila se sklopila pohled směrem dolů a do očí jo vhrkly slzy. ''Tak co, myslela si to teda vážně??'' Pořád žádná odpověď, ale tentokrát se mu hluboko zadívala do očí. Dívala se do očí plné záště ke svému bratrovi. Najednou rychle uhla a řekla: ''Jo, Itachi.'' Muž s dlouhýma vlasama si ji k sobě přitáhl a dlouze a vášnivě ji políbil a pomaloučku ji začal svlékat noční košilku. Nechala si všechno líbit a pomalu mu začala svlékat síťované triko. Za chvíli byli oba dva jenom ve spodním prádle a Itachi už chtěl rozepnout podpsenku, a najednou se rychle otevřeli dveře a v nich stál Deidara. Michiyo se lekla a okamžitě sebe a Itachiho přikryla. Itachimu začala vřít krev....
''Deidaro ty vypatlaný mozku, kurva co sem lezeš!!! Mám ti vypíchnout obě oči??'' Deidara stál jak opařený mezi dveřmi nevěděl jestli má zdrhat nebo ne. Pak šla kolem Konan a zařvala na Deidaru, jestli je idiot, jestli chce aby ho Michiyo zabila, ale jak uviděla i Itachiho, tak rychle zavřela dveře a táhla Deidaru rychle pryč.
''Konan, co tam dělal Itachi??'' Ptal se Deidara opatrně. Žádná odpověď tak raději mlčel. Došli do obýváku, kde byli všichni ostatní rozvalení na gauči a koukali na Pach krve. V tu se Deidara začal smát a rozhlašoval, že právě načapal Michiyo a Itachiho v posteli. Všichni se otočili od záživného filmu s vykulenýma očima a úsměvem na rtech, kromě Sasoriho. Najednou Sasori řekl klidným hlasem: ''Deidaro, doufej že tě ti dva nezabijou.'' Tobi se zasmál a řekl: ''Tobi is a good boy, Tobimu by se to nemohlo stát''. Deidara se podíval na Tobiho s tikem v oku a řekl: ''Tobi je mrtvej kluk." Rychle si sedl mezi ostatní, aby ho nebylo vidět.
Itachi chtěl vstát a jít zabít Deidaru, ale Michiyo ho chytla za trenky a svlíkla mu je. Itachi se z údivem otočil dlouze ji políbil a svlíkal při tom i její spodní prádlo. Zanedlouho tam byli oba nazí a pěkně nažhavení.....
''Itachi?? Asi bysme se měli jíst najíst, co ty nato??''
''No to já nevím, nechce se mi vylízat z teploučké postele, tobě snad jo??''
''Ne, ale mám hlad,'' zasmála se a zukoušela sundat Itachiho ruce z jejího pasu.
''Prosím pusť mně.''
''Ne, nepustím.''
''Plosííím!''
''A co za to?''
''Nooo, uvidíš večer, mám něco pro tebe přichystaného.''
''Vážně? A co??''
''To uvidíš až večer,'' mrkla na něho Michiyo a šla se oblíknout. ''Itachi, ty nejdeš??''
''No, moc se mi nechce.''
''Pojď!''
''Tak jo, dobře.'' Taky vstal a šel se oblíknout. Když dorazili všichni seděli na obrovském gauči a koukali na to je vražda napsala.
''Itachi?? Jdete pozdě, už nic nezbylo.'' Řekl s podměchem Hidan.
''Já uvařím něco malého. počkej tu na mě,'' řekla s posměchem Michiyo a dala mu pusu. ''Hotovo,'' zaznělo po nějaké chvíli z kuchyně. Itachi vstal a šel se najíst.
''Michiyo, Itachi, máte misi,'' Pronesl Pein když vešel do dveří. ''Pojďte oba za mnou, já vám řeknu jaká to je mise,'' ještě dodal a odešel. Po chvíli se sešli celý tým v Peinově pracovně. ''Skvělé, že ste se tu tak rychle dostavili, mám pro vás lehký úkol. Půjdete do Konohy a zabujete jistého špeha jmenuje se Ymino (vymyšlený člověk) a pracuje na stavbě. Taky máte popis a podrobnosti.''
''Dobře,'' řekli všichni najednou a podívali se na foto.
''Tak můžete jít.'' Itachi a Kisame odešli a Michiyo zůstala. ''Copak ještě potřebuješ??''
''No, já chtěla bych jeden den volno, až přijdem, Itachi má narozeniny a já mu chci něco dát.''
''Dobře, ale až se vrátíte z mise.'' Michiyo kývla a doešla taky.
''Tak už mně pusť.'' Kopala a prskala kolem sebe Michiyo.
''To tak a ty nás tu samou radostí zabiješ,'' sevřel Kisame pevněji a šel pořád dál. Po chvíli se Michiyo uklidnila a napadlo ji že si to užije když ji někdo nese. Chytla ho kolem krku, opřela si hlavu o něho a dělala že spí. Itachi který šel vedle Kisameho si všiml že usnula.
''Hej Kisame, ona usnula. To je paráda co?'' Řekl Itachi tiše skoro patnáct centimetrů od obličeje.
''No Itachi tak co ji uděláme když tě málem zabila.''
''Nic kašli na to pak na ni skočím taky ze schodů.'' Oba se tiše zasmáli.
''Hele Itachi a co jaké má prsa, má je velké, co?'' Itachi se podíval Kisamemu do očí a řekl vážně: ''Máš větší.''
''Oooo vážně tak to je pro mně pocta.'' Zasmáli se oba.
''No leda zuby máš větší ale prsa určitě ne.'' Vyplázl na něho jazyk a šel jako by nic.
''A co bylo něco Itachi?''
''Néé jak bych mohl tebe bych přece nepodved jsi přece můj milovaný parťák.'' Už se začali smát víc nahlas a Itachi poplácal Kisameho po zádech. Takhle to pokračovalo dokud neprošli celou čajovou zemi.
''Hele Itachi dáme si pauzu nemůžu ji tahat celou cestu do Konohy jinak bych už pak mněl málo chakry.'' Itachi kývl na souhlas a sedli si na mýtince uprostřed lesa.
''Tak co hoši o čem ste si tady povídali mezitím jak sem spala?'' Hned ze sebe vyhrkla Michiyo když otevřela oči. Oba se na ni s údivem podívali a raději mlčeli. ''Tak co ?''
''No o ničem,'' bránil se Itachi.
''Fakt? Jste si tím jistí?''
''Jo,'' řekl Kisame a podíval se na Itachiho, který udělal totéž.