- Velikost textu +

   ,,Pojď do vody!'' volal mladík, a jakmile s sebou plácnul do vody, rozstříkla se na všechny strany a nenechala suchého ani Arthura, který si hověl na houpačce a pohledem projížděl články v novinách.

   ,,Mě se něco stane. Nemůžeš dávat pozor?!'' zamračil se. Samozřejmě že nemůžeš, jsi Alfred!

   ,,Mohl bych, ale nechci.'' ozvalo se, když Alfred vylezl z bazénu. Sluníčko svítilo, vítr se ani nehnul a těžko se dýchalo. Alfred přešel ke stolu, sebral z něj brýle a dvě plechovky Coca Coly, přičemž jednu pořádně protřepal a hodil jí po Arthurovi.

   ,,Dík.'' ozvalo se zpoza listů. Alfred se raději ani neotáčel, měl tendence se začít smát, ale to nejlepší ho teprve čekalo - jeho reakce. Ozvalo se cvaknutí, pak syčení a nakonec Arturův řev.

   ,,Zabiju tě!'' teprve teď se Alfred otočil, rudý jako rak přešel k Angličanovi a hodil po něm osušku. Sladká šťáva mu tekla skoro všude. Na bílé košili měl flek, který zaručeně nepůjde vyprat a do látky trenek se mu to začalo teprve vpíjet. Američan už to nevydržel a začal se smát na celé kolo.

   ,,Jen se směj,'' zašeptal jedovatě a ujal se rozepínat knoflíčky na košili. Nesmí na tom sluníčku bez oblečení zůstat dlouho, jinak bude vypadat jako rajče.

   ,,Nesnáším to,'' utrousil mezi svlékáním svršku. Hned jak se jeho prsty dotkly gumy na trenclích, Alfred se posadil vedle něj a nenápadně zašilhal bokem, aby se nedíval tak nápadně. Arthurovi došlo, že převlékat se venku asi nebude ten nejlepší nápad, ale když se chtěl zvednout, zastavila ho Alfredova ruka.

   ,,Eh, co-'' chtěl se ptát Angličan, jenže než se nadál, Alfred ho vzal ho náručí a hodil ho do bazénu. Arthur se stihl jen krátce nadechnout a pak skončil pod vodou. Chvíli přemýšlel, jestli nemá šok ze studené vody, když zjistil, že má podivně ztuhlý krk a nemůže otočit hlavou. Vypustil pár bublin v naději, jestli se pod vodou opravdu nedá nadechnout a pak teprve začal panikařit. Náhle se jeho hlava ocitla nad hladinou a on mohl konečně polapit dech. Kolem pasu ho držely silné ruce, stehny se také otíral o něčí pokožku, promnul si oči a odkašlal vodu, co mu zaskočila. Když viděl, že ho v náručí drží Alfred, nadechl se, že mu pořádně vynadá, ale nestihl to.

   ,,Jsem idiot.'' prohlásil s pohledem upřeným někam do dálky, skousnul lízátko, co měl v puse a s Arturem v náručí se odrazil k okraji bazénu. Stále ho objímaje ho lehce přitlačil na stěnu, jakmile se Arthurova záda dotkla chladného betonu, hrklo v něm. Co chce dělat?!

   ,,Jsi...'' zakoktal Arthur. Alfred zamrkal, zkoumavě se na něj podíval.

   ,,Co jsem?'' zajímalo ho, co z Iggyho vypadne.

   ,,Jsi zatraceně blízko.'' vypáčil ze sebe po chvíli, snažil se Alfreda odstrčit, ale jeho snažení nebylo dostatečné, takže se Alfred provokativně naklonil k jeho uchu.

   ,,To právě chci.'' zašeptal, jako by mu ta slova někdo mohl ukrást. Ani se neptal - jeden motýlí polibek za ucho a druhý letmo na rty.

   ,,Bonjour!'' ozvalo se od cesty za růžovým keřem. To byla slova, která teď chtěl Alfie nejmíň slyšet. Arthur s sebou škubnul, jedním šikovným pohybem se vyhoupnul na břeh a chodidlem Alfredovi šlápnul na hlavu, takže si Američan loknul taky. Pochopil, že má zůstat pod vodou a tak přeplaval na druhý břeh a tepve tam vylezl ven a osušil se.

   ,,Salut, Arthur. Ah, Alfrede?'' ozvalo se překvapeně o kousek dál.

   ,,Nejdu nevhod, že ne?'' zazubil se a posadil se na židli pod altánem.

   ,,Jo,'' zavrčel.

   ,,Né!'' snažil se ho překřičet Arthur.

   ,,Arthure, jsi červený jak rak, měl by sis sednout na chvíli do stínu.''

   ,,To není sluníčkem.'' utrousil Alfred, byla to spíš poznámka pro něho, spokojeně zakvrdlal s lahví minerálky a s úsměvem jí hodil po Francouzovi. Užij si to.

Autorovy poznámky na konec:

Typy, triky a rady vítány. Jinak dík fík za přečtení~