- Velikost textu +
Autorovy poznámky ke kapitole:

Tak jse konečně napsala další kapitolku.

***

 

„Stejně si myslím, že nás zkoušející nenechají umřít. To není jejich styl. Radši nás nechají donekonečna opakovat zkoušky!“ řekne Meralis a vzdychne si. Kushina s ní v duchu souhlasí. Přece by je Strážci nenechali umřít. Ale … Mám z toho špatný pocit, pomyslí si Kushina.

 

„Začíná se zhoršovat spojení. Máme špatný příjem!“ řekne muž sledující monitor a podívá se na Dukhana a ostatní.
„Přepněte to na velký monitor!“ řekne Dukhan a otočí se k obrovské obrazovce. Obraz je zrnitý a pořád se zhoršuje.
„Co se děje?!“ ptá se Sahela.
„Zkuste to natočit na horizont. Něco tam vidím!“ řekne starší žena v plášti. Muž se pokouší natočit pohled, ale už není skoro nic poznat.
„Jager!“ vykřikne malý mužík zlostí, chvilku před tím, než obraz zmizí úplně.
„Jager?“ zeptá se Dukhan.
„Ano, Jager! Jeden z Pěti démonů, kteří se pokouší stále dokola ovládnout svět!“ řekne mužíček a praští do stolu.
„Byli dost daleko, jste si jistý?!“ zeptá se žena v plášti.
„Ano, bohužel jeho bych poznal i na vzdálenost několika kilometrů!“ řekne mužík vztekle.
„A co chce asi dělat? Neměli bychom adepty přivést zpět?“ zeptá se další muž.
„Ano. Okamžitě vytvořte průchod!“ řekne Dukhan a podívá se na muže u monitoru. Ten, ale jako by nevnímal.
„Hej!“ křikne žena v plášti. Muž se vzpamatuje a otočí se k nim.
„Bohužel! Nejde vytvořit průchod ani tam, ani sem!“ řekne muž.
„Chcete říct, že se odtamtud nedostanou? A mi tam také nemůžeme jít?!“ řekne Sahela s panikou v hlase.
„Ano, přesně tak!“ řekne muž hledící na monitor.
„Kolik jich vlastně je?“ zeptá se žena v plášti.
„Myslím, že osm démonů na dracích!“ řekne postava zahalená v plášti a není jisté, jestli to je muž nebo žena.
„Vypadá to, že si s nimi budou muset poradit sami!“ řekne Dukhan. Všichni na něho vytřeští oči.
„Vy si myslíte, že mají šanci?!“ křikne mužíček.
„Ano, to si myslím!“ odpoví Dukhan a trochu se zamračí.

 

„Jak dlouho to bude ještě trvat?!“ řekne Meralis a vykoukne zpoza skály.
„Á, konečně jsou dost blízko!“ řekne a rychle se znovu schová za skálu, kolem které prolétne pár ohnivých koulí. Meralis znovu vykoukne.
„No, výborně! Zdá se, že prohrávají!“ řekne a znovu se posadí.
„Jak to můžeš říct, tak klidně? Je někdo zraněný nebo dokonce mrtvý?“ zeptá se Kushina.
„Ta tmavovláska leží na zemi a nehýbá se. Brejloun tam skáče jak kamzík, ale asi ještě nic neudělal. Jediní kdo bojují jsou ten zrzek a Rakku!“ odpoví skoro netečně a zívne. Jediné co Kushina vnímá jsou ohlušující rány, řev draků a neuvěřitelně silné otřesy země. Kushina to nevydrží a pokouší se doplazit k okraji skály, aby se mohla sama podívat. V duchu ji ta chvíle připadá dlouhá jako věčnost. Když konečně vidí na bojiště, ztuhne zděšením. Dva démoni a jejich draci jsou mrtvý, ale ostatní obklopili Neaka, Rakka, Feyse a Trian, ležící mezi nimi. Všichni byli zranění a sotva stáli na nohou.
„Tak kde je?!“ křikne démon sedící na největším drakovi.
„Kde je Kushina Ika Muzu?!“ křikne znovu a Kushině se zastaví srdce. Tohle vše je kvůli ní? Ale proč? Co po ní chtějí?
„Nikoho takového neznám!“ křikne Neak. Kushině začnou stékat slzy po tvářích. Oni mě brání. Bojují, aby mě ochránili!
„Děkuji!“ řekne tiše Kushina a pomalu vstává.
„Nemá cenu se tu s vámi zdržovat!“ křikne démon a všichni draci začínají otevírat tlamy. Kushina si mezitím, opírající se o skálu, tiše šeptá zaříkávadlo. Její ruce se dotýkají pouze v zápěstí a otevřené dlaně má otočené směrem ke skupině svých společníků. Ve stejný okamžik, kdy z její ruky vytryskne modré světlo, začnou draci chrlit oheň. Čtveřici zraněných obklopí bariéra modrého světla, které je chrání proti dračímu ohni. Draci zvýši intenzitu svého ohně, ale Kushina ví, že nesmí polevit. Zavře oči a ztiší své zaříkávání. Náhle se oheň začne odrážet od bariéry. Tři draci jsou sežehnuti vlastním ohněm, společně se svými jezdci. Zbylí tři démoni musí přestat utočit a odlétají pryč. Kushina slyší, že odlétají, ale nechce nechat nic náhodě. Proto, přes veškerou bolest a únavu, stále drží bariéru. Čtveřice ji mlčky pozoruje. Neak si všimne, že Kushina sotva stojí.
„Už toho nech! Jsou pryč!“ křikne na ni. Kushina otevře oči a rozhlédne se. Už tu nejsou! Pomyslí si, rozpojí ruce a sesune se na zem.Všichni k ní běží a křičí její jméno.
„Jsem ráda, že jste v pořá…“ řekne a zavře oči. Neak ji drží v náručí. Rakku nad ní drží svůj vějíř. Trian a Feys vedle nich mlčky klečí.
„Je úplně vyčerpaná! Několik hodin bude v kritickém stavu! Nedokážu s tím nic udělat. Je to jen na ní. Pokud tu někdo neumí předávat energii…?“ zeptá se a podívá se po ostatních. Z jejich výrazů pozná odpověď.
„Nedýchá!“ vykřikne Neak.
„Musíme něco udělat! Kdybych dokázal… “ řekne Feys a postaví se.
„Co? Nechte ji být. My musíme dokončit zkoušku“ řekne Meralis, která jen přihlíží. Trian vstane, otočí se k Meralis, usměje se na ni, a pak ji praští pěstí do její krásné tvářinky. Meralis vytřeští oči, chytne se za tvář a ustoupí. Jenže Trian nehodlá jen tak přestat, pokud by ji Feys nezadržel, pravděpodobně by Meralis nepoznali ani její rodiče.
Neak drží Kushinu a snaží se zadržet slzy, když se před ním objeví světelný kruh. Vystoupí z něho Dukhan a ostatní učitelé.
„Co je tohle za podělanou zkoušku!“ křikne Rakku.
„Kushina nedýchá! Vy jste ji zabili!“ rozkřičí se i Feys. A tentokrát ho musí držet Trian.
„Tohle rozhodně nebylo v plánu“ řekne jeden z učitelů. Mezitím si Dukhan klekne k Neakovi a Kushině.
„Prosím, polož ji na zem!“ řekne vlídně. Neak ho poslechne a jemně položí Kushinu na zem. Dukhan začne šeptat a  položí svou ruku na Kushinino čelo. Po chvilce začne Kushina znovu dýchat. Dukhan ji vezme do náručí a odchází.
„Bude v pořádku?“ zeptá se Neak a společně s ostatními čeká na odpověď.
„Ano, bude! Zítra se dozvíte, jak jste uspěli!“ řekne a zmizí v kruhu. Ostatní ho následují a když projde poslední z nich, světelný kruh zmizí.

 

„Ty a tvé dítě…. Jen ty a tvé dítě…“
„Kdo to je? Co to znamená? Já a mé dítě?“ volá Kushina do šera. Ale nikdo jí neodpovídá.
„Kushino?“ uslyší hlas svého učitele. Začne pomalu otvírat oči.
„Jsem rád, že jsi se konečně probudila. Měl jsem strach!“ řekne Dukhan a úlevně si oddechne.
„Jsou všichni v pořádku? Co ti démoni? A co to….“ začala se hned vyptávat.
„Jen klid! Všichni jsou v pořádku. A ty musíš ještě odpočívat. Potřebuješ nabrat síly na svou první misi“ řekne Dukhan a usměje se. Kushina se na něho podívá, a pak s úsměvem znovu usne.

 

„Jak to vypadá s Kushinou?“ ptá se Rakku.
„Nevím. Nechtějí mě k ní pustit!“ odpoví Neak a vztekle se dívá na Stařešiny.
„Já slyšel, že se ještě neprobrala“ řekne Feys.
„Myslím, že ji brzy uvidíme“ řekne klidně Trian.
„Teda vy s ní naděláte. Je to snad nějaká princezna či co?“ řekne Meralis a ušklíbne se. Čtveřice se na ni podívala s plameny v očích.
„Meralis, to už by stačilo. Pojď k nám“ řekne jeden ze Stařešinů. Meralis se čtveřici princeznovsky pokloní a jde si sednout vedle staříka, sedícího u půlkruhového stolu.
„Co to má znamenat?“ zeptají se všichni čtyři současně.
„Je čas!“ řekne Nejvyšší ze Stařešinů. Místnost trochu potemní a vzduch zhoustne.
„Hanskamame-sama!“ řekne podrážděně jedna stařena. Místnost se opět rozjasní a v čele stolu se objeví Hansakamame. Stařešinové se postaví, pokloní a znovu si sednou.
„Již jsem byl informován, o tom co se stalo. Jsem rád, že vše dobře dopadlo“ řekne Hansakamame a podívá se na čtveřici. Pak se otočí k Meralis.
„Ale drahá, neplýtvejte tolik svou silou“ řekne s úsměvem. Meralis se usměje a náhle začne rychle stárnout.
„Odvedla jste dobrou práci, ale tihle jsou opravdu skuteční Strážci. Blahopřeji vám, od teď jste strážci čtvrté kategorie!“ řekne Hansakamame a ještě více se na ně usměje.
„Jsem ráda, že jsem mohla být s vámi! Doufám, že se lépe poznáme“ řekla Meralis. Čtveřice je v šoku a ještě pořád jim nedocházelo co se děje. Jako první se vzpamatovala Trian.
„Takže… Tedy… Asi… Děkuji!“ vykoktá ze sebe a pokloní se. Zbylí tři udělají to samé.
„A co Kushina?“ zeptá se na odchodu Neak. Místnost opět potemní.
„Můžete ji jít pozdravit. Prý už se probrala. A poblahopřejte jí k úspěšnému splnění zkoušek“ řekne Hansakamame a zmizí.
„Nebylo to trochu divné?“ zeptá se Feys ostatních, když už stojí na chodbě.
„On je už je prostě takový!“ řekne Meralis. Všichni sebou trochu trhnou.
„Jen klid. Všichni jste si vedly výborně!“ řekne Meralis a odchází.
„Rakku, můj pokoj je v západní části. Číslo 5!“ dodá ještě. Když zmizí z dohledu, všichni se začnou smát.
„Rakku, pamatuj! Pokoj číslo 5!“ řekne Neak a nepřestává se smát.
„Tak už dost! Pojďme za Kushinou!“ zavelí Rakku a skupinka se dá do pohybu.

 

„Dále“ ozve se zpoza dveří. Trian je pomalu otevře a rozhlédne se po pokoji.
„Můžeme dál?“ zeptá se. Kushina s úsměvem přikývne.
„Jak ti je? Budeš v pořádku? Blahopřejeme!“ mluví jeden přes druhého. Kushina je mlčky sleduje a myslí na ten hřejivý pocit, který ji zaplavuje. Pak se ozve další zaklepání a do pokoje vtrhne Merkyl. Běží k posteli tak obratně, až zakopne o své šaty a začne padat. Rakku ji však včas zachytí.
„Díky, teď už mě pusť!“ řekne Merkyl a snaží se vyvléct z jeho sevření. Neak do Rakkua žďuchne, a ten se probere. Nespouští však oči z Merkyl, která už se prodrala ke Kushině.
„Blahopřeju! Blahopřeju! Vedla jsi si prý skvěle! Chtěla bych to vidět!“ řekne vesele, ale Kushina si vzpomene na démona vyslovující její jméno. Co po mě asi chtěl?

 

Autorovy poznámky na konec:

Brzy už by se měl objevit Minato.