- Velikost textu +
Autorovy poznámky ke kapitole:

Toto drabble (200 slov) hlásím do soutěže tady na Tenrai, tak mi držte pěsti...

***

„Dereku??“ běsnila Talia v předsíni svého domu.

„Našel jsem to v lese,“ ze široka se usmíval její synátor spokojený tím, co se mu podařilo najít. „Můžeme si ho nechat? Budu se o něj starat,“ koukal se prosebně na svou matku, které začínala vřít krev.

„Dereku!“ zařvala.

 „Mami, co se děje?“ vykoukla hlava nejstarší dcery zpoza dveří. „Co je tam?“ sjela pohledem na schoulený stín za bratrovýma nohama.

„Tvůj bratr si ho chce nechat, prý se o něj bude starat,“ snažila se mluvit klidně, ale i tak vrčela. Laura se začala smát, ale sklaplo ji, když její matka zase výhružně zavrčela a pochopila, že bratr to myslí vážně.

„Vážně se o něj postarám, už má i jméno!“ argumentoval. „Všechno to zvládnu. A nebudu nic chtít k Vánocům a k narozeninám a dalším Vánocům,“ začal prosit, ale matčina tvář se vůbec nehnula, zůstávala kamenně tvrdá a nesouhlasná. „No tak mamíííí!“ prosil neúspěšně dál.

„Ne! Musíš ho vrátit! Není tvůj!“ odsekávala jednotlivá slova.

„Já si ho chci nechat, abys věděla. Byl tam v lese sám, nikdo okolo něj a líbím se mu. Má mě rád.“

„NE!“

Derek se naštval, otočil se k matce zády. „Nikdy mi nic nechceš dovolit! Pojď Stilesi, půjdeme pryč!“

You must login (registrovat) to review.