- Velikost textu +

Mysl lidí je nebezpečná. Myšlenky, které se v mysli rodí, jsou spíš naškodu. A co hůř – každá mysl má nějaké zakázané dveře, za nimiž se skrývají myšlenky tak špatné a zvrácené, že změní život i těm nejotrlejším. Láska, nenávist, krádeže, vraždy…. Co všechno se za těmi dveřmi skrývá? Kdokoliv má odvahu, ať se sám podívá.

Nikdy nevěřil, že takové dveře má taky. V tomhle přemýšlel příliš jednoduše. Byl jednoduchý. Měl plány, jak dosáhnout svého nedosažitelného cíle, ale jinak neznal nic jiného. Mátlo ho přátelství, děsila ho láska. Pro něj existovala jen nenávist a pomsta. Pro něj byl svět krutý.

Ale ty dveře, které neměl nikdy otevřít, mu udělaly ze života peklo.

Za těmi dveřmi se skrývalo něco, co by ho nikdy v životě nenapadlo, odporný obraz jeho pocitů. Donutilo ho to přemýšlet jinak. Jeho vlastní nenávisti se změnily k nepoznání. Změnily se v něco, co nechtěl. Nešlo to vrátit, ať se snažil jak chtěl.

Ta nenávist, kterou dříve cítil, byla jen hluboká úcta, touha překonat svůj vzor. Jak velká taková touha může být? Mála, velká…. Nezměrná? Nechtěl to vědět, ale zároveň si tuto otázku kladl za nocí beze spánku. A když usnul, strašila ho v nočních můrách. Zdálo se mu o zakázaných dotecích a polibcích.

Proč? Proč zrovna on měl tu smůlu?

Nemělo smysl si nic vyčítat. Bylo zbytečné mluvit o smůle. Stalo se a nedalo se to vzít zpět. Zakázané dveře byly otevřeny a změť deformovaných pocitů a myšlenek se nemilosrdně vyvalila ven.

Nenáviděl je, ignoroval je, potlačoval je, ale ony ho úplně ovládly. Nechtěl být k sobě upřímný a nechtěl dát svým pocitům pravé jméno.

Co by na to řekli ostatní? Co by na to řekl on? Jak by mohl někdo s tak krutýma očima porozumět? Jak by mu mohl říct, že už ho nedokáže nenávidět? Jak by se na to tvářil? Co by se skrývalo v jeho tváři? Lítost, nenávist… odpor?

Strašilo ho to v jeho mysli. Nemohl tyto otázky dostat ven z hlavy. Tak zoufale na ně chtěl dostat odpovědi, kterých se děsil víc než čehokoliv jiného.

Možná by měl přestat přemýšlet a jen dělat to, co slíbil, ať už to pro něj bylo jakkoliv těžké. Ale udělá to, zabije ho. Ať už zemře kterýkoliv z nich, věděl, jaká budou jeho poslední slova: „Miluji tě.“