Členem od: 11.07.12 | Naposledy přihlášen: 02.09.12
Beta-reader: Ano
Bio:Přítomnost zmizela, fantazie vzala na sebe roli reality, a já jsem povolila brzdy. Mám jasnou hlavu a nedokážu přemýšlet...Pro ty, co jsem milovala, pro ty, do kterých jsem byla zamilovaná: Neberte si za to vinu. Láska se nedá vynutit. Ale bolelo mě to..Chci se zvednout a utéct, pryč daleko chci zavřít oči a nebýt,nemyslet. Chci se rozplynout, splynout z okolní hmotou a být zapomenuta. Já nechci! Proč musím být? Být tak kámen v řece, studený a tichý, jen tak ležet a být omýván vodou na věky. Nemyslet, nepamatovat si, necítit.
Procházka mezi stromy, v noci za třpytu hvězd, stále se vracející sen.
Ztratila jsem Tě a už vlastně ani nevim, kdo jsi. Stala ses abstraktním neuchopitelným symbolem mých ojedinělých lepších časů. V tomhle bezvětří najednou skoro nevěřím, že jsi mě někdy byla ochotna poctít svou přítomností, můj vlahý vánku - tak tohle bys mi asi už nesežrala, viď?
Jednou chtěla bych létat,
Navždy vznést se ze svého těla.
Jako modrá růže vzkvétat.
Jenom malé trny bych měla..
Proč mě pořád hazíš za hlavu?
Proč mě tak moc bolíš?
Nemáš na mě náladu.
Tak málo o mě stojíš...
Kam odešly hvězdy,kdo měsíc vzal
Kalným zrakem do temnoty hledím dál
Jednou jdu tam podruhé sem
Kde stojí nebe kde leží zem
Brzy mně zničí, má vlastní chyba,
teď jedině říci - co mi zbývá,
zkusila jsem vše, mluvu z srdce,
avšak čeho dočkám se - vyhazovu, pátelství nevěříce.
Je smutné když ti na které myslíte nejvíc na vás zapomenou.. Neplač, když večer zajde slunce, protože kvůli slzám neuvidíš krásu hvězd... Směje se jizvám ten, kdo rány nepocítil...
Slovo"děkuji" může mít různou hodnotu, záleží na tom kdo vám to řekne čistě od srdce a kdo jenom pro legraci.. Proč bych měla mít seznam přátel plný lidí, které ani neznám a kterým o mé přátelství nestojí.. proč se snažit sama když vím že to nestačí, proč se trápit když vím že je to zbytečné, proč brečet pro někoho kdo o to nestojí, proč dělat radost těm, kterým na tobě nezáleží.. Sedět a hledět na oblohu plnou hvězd.. přemýšlet, bojovat, chránit, starat se, rozdávat, naslouchat a usmívat se.. Člověk který dokáže překonat sám sebe a svou mysl, zapomenout na mnohé špatné, poučit se, naučit se smíchu, radosti.. Zakopnou a postavit se.. Někdy je potřeba těch kteří nám nějak ublíží a zklamou a srazí nás k zemi, protože bez nich by jsme se nikdy nepostavily a nezjistily že nám jenom stály v cestě..
"Až někdy budeš soudit moje žití, tvrdit že jsem slabá, tvrdit že jsem ufňukánek, že se snadno vzdám a že jsem hloupá, nebo že nedokážu pomoct protože to neumím, obuj si moje boty a přejdi moji cestu, projdi mojí minulost, pociť moje slzy, zažij mojí bolest, radost, projdi roky, které jsem prošla já, zakopni na každém kameni, na kterém jsem zakopla já. Za každým vstaň a jdi dál, tak jako já...A až potom můžeš...... soudit moje chování a tvrdit že mně znáš...