Anime a manga fanfikce

    Wayka

    Stories 35
    Chapters 83
    Words 152,4 K
    Comments 0
    Reading 12 hours, 41 minutes12 h, 41 m
    • by Wayka Návrat k psaní po více něž 10 letech sice nemůže být dobré, ale to neznamená, že to nemůžu zkusit! Sakura vstala před svítáním. Tahle mise byla šílená a ona potřebovala svůj ranní trénink, aby přes den nikoho nezabila. Už skoro týden sledovali cíl, který téměř nevycházel z domu. Znělo to poměrně jednoduše, ale také to znamenalo být celý den zavřená s Narutem a Saiem v jedné místnosti. Bylo to víc, než dokázala snést. Její mentální zdraví viselo na…
    • by Wayka —------- Tsunade se na ni dívala přes složené dlaně. Sakura věděla, že si hryže klub palce. Očividně je čekala nepříjemná konverzace.  „Sakuro,” začala, ale hned se zase odmlčela. Hledala ta správná slova. Nakonec ruce rozložila, do pravé vzala tužku a nervózně s ní poklepala na papír, který měla položený na stole před sebou. „Musíme si promluvit o tom, co se stalo na tvé poslední misi.”  Sakura se zamračila. Věděla, že Kakashi musí podat…
    • by Wayka —----------- Sakura doufala, že si po návratu do vesnice užije horkou koupel v místních lázních, ale Kakashi rozhodl, že by se měli vydat za Akatsuki, dokud je stopa horká. To slovní spojení v ní vyvolalo sice vzrušující, ale nechtěnou představu Uchihova jazyka, jak zanechává stopu na jejím těle. Snažila se udržet neutrální výraz, ale měla neodbytný pocit, že celé její bytí křičí do světa své představy. Itachi Uchiha se do ní zaryl jako červotoč do dřeva.…
    • by Wayka Otevřel oči a zamžikal do slunečního světla. Muselo už být k poledni. „To mám za to, že chodím tak pozdě spát,“ zamumlal a podíval se vedle sebe. Místo vedle něj bylo prázdné. Zklamaně vylezl z postele. Kdyby nebyl v cizím domě, myslel by si, že to všechno byl jen sen. Takhle věděl, že si to nevysnil. Natáhl na sebe spodky a kraťasy, košili však nikde nenašel. Líně se protáhl, nevadí, nepotřeboval ji. Stejně bude teplý, slunečný den. A navíc se…
    • by Wayka Akt I.: Adiós Antonio předstíral, že si Lovina nevšiml. Dál s předstíraným zaujetím porcoval snídani na malé kousky. Teprve, když nezaslechl žádné nadávky ani rozčilený křik, ustaraně vzhlédl. Romano se tvářil překvapivě vážně. Nikdy se předtím netvářil doopravdy vážně, vždycky v tom byl přimíchaný vztek, zloba nebo jakýkoliv jiný z jeho pocitů. Teď jako by jeho tvář byla vytesána z kamene. To už samo o sobě bylo dost…
    • by Wayka Akt I.: Il viaggio Romano vztekle hodil papír na stůl. Co to mělo být? To snad ani nebylo možné! Ten dopis… Chvíli se třásl vzteky nad obsahem, nakonec už ani nevydržel stát na nohou a znovu usedl na nepohodlnou, dřevěnou židli. Natáhl nohy pod stůl a nenávistně probodl papír pohledem. O co bylo horší, že tahy brku jako by předvídaly adresátovu reakci. Písmena byla napsaná pečlivě a s rozmyslem, ne zbrkle, jak tomu bývalo zvykem. Každý oblouček byl vytvořen…
    • by Wayka Matt opřel spícího Tylera o kmen stromu a zničeně si sedl vedle. Uhluboka se nadechl. „Matte…“ ozvala se Bess tiše. Už to byl zase ten starý Matt, kterého znala. Byl jen… sklíčený. „To Tylera tolik miluješ?“ zeptala se. Ta otázka z ní vypadla dřív, než se stačila zastavit. Otázka jako ostří nože. I ji samotnou to zranilo; měla chuť si dát pár facek. „Ano,“ odpověděl Matt prostě. Jako by na tom nic nebylo. „Závidím ti,“ přiznala. Teprve…
    • by Wayka Že něco není v pořádku, si jako první všiml Pierre. Nebylo to zvláštní. Bess stála u zavřených dveří a číhala na každé hlasitější slovo, čehož se jí nedostávalo, ale i tak pozorně naslouchala nesrozumitelnému šumu. „Bess,“ zašeptal Pierre a chytil ji za paži. „Co je?“ otočila se na něho naštvaně právě ve chvíli, kdy z jednoho konce chodby vyběhlo několik mužů. „Musíme pryč!“ řekl jí úplně zbytečně. Bess polkla a hmátla po…
    • by Wayka Vyšli do rušných ulic Madridu. Bess se zhluboka nadechla. Bylo tam větší horko, než čekala, a taky tam bylo mnohem víc lidí a ruchu. Zatočila se jí z toho hlava. Ještě nikdy nebyl pryč ze států, vlastně měla procestované jen okolí města, ve kterém žila. A jednou byla ve Washingtonu na prázdninách, ale to už bylo dávno.Pierre se rozhlédl po ulici. Náhle si uvědomil, jakou hloupost provedl. Dobře, souhlasil s cestou do Španělska. Neuměl jazyk, neměl ani cent,…
    • by Wayka Bess s otevřenými ústy zírala na Pierra. Do Španělska? Co tím myslel? Snad ne tu zemi v Evropě? To přece nebylo možné… ne? „Co… Co budeme dělat?“ zeptala se. To bylo neuvěřitelné! „Popravdě…“ začal opatrně Pierre. „Oficiálně už se s tím nic dělat nedá.“ Slovo oficiálně vyslovil pečlivě a Bess to postřehla. „Proč?“ zeptala se a přimhouřila oči. „Staráme se o to, aby tady, v Americe, nedocházelo k žádným…
    Note