1. Kapitola: Podezrelá c. 1

Je to už skoro půl roku, co se Sasuke vrátil zpět do Konohy. Přesto ani jedinkrát nepřestal myslet na pomstu svého klanu. Účast na misích, které měli cokoli společného s Akatsuki, byla jeho podmínkou pro návrat. Moc členů z Akatsuki už nezbývalo a to dávalo Sasukemu stále větší naději, že narazí na svého bratra Itachiho. Bratra, který vyvraždil svůj vlastní klan, krvezrádce.

Osoba v čistě černém plášti stála na skalnatém kopci tyčícím se nad vesnicí, kterou tak miloval. Je to už dlouho, co se tu cítil jako doma a kdo ví, jestli ten pocit ještě někdy zažije. Jeho oči ale neviděly pouze vesnici, především měl Itachi před sebou obraz, vzpomínku, na osobu, kterou miloval víc než cokoliv na světě.

„Je na čase se vrátit …“ šeptl polohlasem. V mžiku složil hned několik ručních znamení a namísto mladého černovlasého muže v černém kabátu tu stála o pár let mladší drobná černovlasá dívenka s černým topem bez výstřihu a červenými kraťásky. V tomto „přestrojení“ se vydal na opačnou stranu Konohy k hlavní bráně. Vrátní ho okamžitě zastavili (konec konců jako každého cizince).

„Jaký je tvůj důvod ke vstupu do této vesnice,“ zeptal se muž s páskou přes obličej.

„Jmenuji se Hiroko Katsumi. Jsem vyhnanec ze země Blesků a chtěla bych požádat o vstup do vašich řad.“ bylo zvláštní mluvit o sobě v ženském rodě, ale jakožto Oinin měl spousty zkušeností se skrýváním totožnosti.

„Hmm … to teda nevím. Hokage nemá cizince zrovna v lásce,“ povídal ten druhý.

„To už rozhodne Tsunade-sama. Nic méně jako protiopatření nám odevzdej všechny zbraně, které máš,“ usmál se ten s páskou. Katsumi vypadala totiž dost atraktivně (ale zároveň společensky na úrovni – díky bohu, že  Itachi nemá Narutovu školu „Sexy no Jutsu“ xD).

„Děkuji,“ kývl Itachi, po té, co se zbavil několika kunají a shurikenů a zamířil k dominantí budově pod skalnatou horou.

Po cestě se mu vracely i ty nejstarší vzpomínky. Šťastné, ale i méně radostné. Když procházel kolem jedné své oblíbené restaurace, neodolal a objednal si své oblíbené Dango.

Hokage měla pracovnu až v nejvyšším patře. Ťuk, ťuk. Zaklepal na dveře a čekal, až se někdo ozve.

„Dále!“ vyzvala ho rázně Tsunade.

„Dobrý den, Hokage-sama.“

„Aa … tak to si ty ta cizinka,“ zpozorněla Tsunade. Zprávy v této vesnici se šíří opravdu rychle. „Za normálních okolností bych nic takového neudělala, ale …“ povzdychla si, „Máme momentálně značné ztráty ninjů, takže tě přijímám jako zkušeného genina.“

„Hai!“ odpověděl Itachi s úlevou.

„Ještě bych …“ větu přerušila blonďatá osoba, která vtrhla do pracovny doslova jak hurikán.

„Mise úspěšná, bábi Tsunade!“ křičel na celé kolo a tvářil se, jak kdyby to bylo poprvé v životě, co uspěl na misi. Mezitím se za ním objevily další tři postavy.

„Naruto!“ běsnila růžovlasá dívka a vzápětí ho udeřila pěstí po hlavě.

Naruto se vzmohl na pouhé: „S-Sakura-chan …“

„Už zase vy dva?“ nahodil jen bezmocně jejich sensei Kakashi.

Poslední, kdo do místnosti vstoupil, byl černovlasý mladík s chladným výrazem ve tváři. V Itachim hrklo. Ty vlasy, ty oči, ten pohled … Nebyl o tom pochyb. Tohle je Itachiho mladší bratr, Sasuke. Okamžitě trhl pohledem stranou, aby se uklidnil a neprozradil se tak. Přesto cítil, jak se mu stále zvyšuje puls.

„Omlouvám se, že rušíme, ale získali jsme tajné informace, o které jste nás žádala. Už jsme je předali speciálnímu týmu, který se zabývá jejich dešifrováním,“ doplnil předchozí Narutovo „hlášení“ Kakashi.

„Výborně … Katsumi, počkej prosím tě chvíli venku za dveřmi. Sasuke, chci si s tebou promluvit. Ostatní mohou odejít.“

Ozvalo se hromadné „Hai!“ a všichni se rozešli. V místnosti nakonec zůstali pouze Tsunade a Sasuke.

„Poď  blíž,“ přivolala ho lehkým mávnutím ruky. „Jde o tu holku,“ skoro šeptala, aby se ani slůvko nedoneslo k uším za dveřmi.

„Co je zač?“ optal se Sasuke s podezíravým pohledem. Dost překvapivé, Sasuke se nikdy o nic co by očividně nemělo spojitost s Itachim nebo Akatsuki nezajímal.

„Je ze země Blesků, ale chce přeběhnout k nám.“

„Infiltrace?“ oči a mysl mu těkali někam mimo místnost.

„Možná, ale nevypadá nějak zvlášť nebezpečně a naše stavy nejsou zrovna vysoké … Přijala jsem ji jako pokročilého genina.“

„Hm …“ prohodil s myšlenkami stále mimo.

„A tobě ji dávám na starost. To znamená, že se připojí k vašemu týmu Kakashi. Budeš mi denně podávat hlášení o jejích aktivitách a taky jí poskytneš bydlení, než si něco najde,“ jela si v klidu dál to svoje.

„C- ?!“ tohle ho absolutně probudilo z transu. Snažil se ještě něco namítnout, ale Tsunade ho spražila jedním ze svých nejhorších pohledů. „Pch …“ Znechucen svou novou misí se Sasuke rozešel směrem ke dveřím.

Dveře se otevřely a on vyšel. Opět ta vlna záchvěvu proudící celým tělem, i když tentokrát už se Itachi lépe ovládal. Čekal, že ho Tsunade zavolá dovnitř. Namísto toho ale …

„Hej ty!“ houkl na něj Sasuke. „Jdeme!“

Itachi příliš nechápal. Chvíli jen tak zaraženě stál, ale nakonec se přece jen rozběhl za postavou mizící na konci chodby.