1. kapitola – Sasuke, Konoha a peníze

Mladý blonďatý chlapec rychlým krokem mířil k budově Hokage. Bohužel nevěděl, co po něm jeho mladá Lady chce, ale rozkaz je rozkaz. Vyběhnul schody a proběhnul uličku. Chvilku postál před dvoukřídlými dveřmi než se odhodlal vstoupit. Zaťukal a na vyzvání vešel dovnitř.

„Baa-chan, přejete si?“ zazubil se na ni mladý blonďák.

„Naruto,“ ťukala nervózně na desku stolu Lady, „neříkej mi Baa-cha. Pro tebe jsem Hokage!“ vřísknula tiše. Poté jen zakroutila hlavou. „To teď ale nechci řešit. Sasuke…“ nestačila doříct ani jednu větu a blonďák ji přerušil.

„Jo, já vím. Žádné záchranné akce. Je mi to jasné,“ sednul si naproti Tsunade. Lady se zamračila. „Neříkala jsem ti ať si sedneš.“

„Musím si to tady omrknout pořádně, když tu budu Hokage.“

„Naruto! V budoucích pár letech tu budu ještě já!“ odsekla blondýna. Poté spojila své ruce a přivřela oči. „Poslouchej… vím, že už nechceš Sasukeho dostat do Konohy, ale to už ani není potřeba.
Sasuke se vrátil. Sasuke…“ zvýšila hlas, aby ji černovlásek slyšel.

Do místnosti vešel on, Sasuke. Narutovi spadla na zem brada.

„Rád tě vidím, Usuratonkachi,“ ušklíbl se právě příchozí chlapec.

„Eh… taky tě rád, vidím?“ nadhodil Naruto nechápavě.

„Sasuke se vrátil, protože…“

„Protože si to chci nechat pro sebe, že Hokage-sama?“ podíval se výhružně na jedinou ženu v místnosti.

„Ach ano, ano. Pro sebe. Uchiha byl přiřazen do jednotky Anbu. Říkám ti to jen proto, abys to věděl, Naruto. A taky tě bude hlídat. Jelikož po tobě Akatsuki jdou, tak jsi v nebezpečí. Sasuke tě bude hlídat na každém kroku. Od osmi od rána do osmi večer. A žádné námitky,“ předhonila Naruta, když se chlapec nadechoval k otázce.

Chlapec chvíli mlčel, poté rychle řekl: „To mě bude pronásledovat i na záchod?“

„Ano, bude.“

Naruto se nafouknul. Zvedl se a proletěl ven jako tornádo. Uchiha s Tsunade v místnosti zůstali sami.

„Nech ho si zvyknout. Záleží mu na tobě daleko víc než si on sám dokáže představit. Nech dneska Naruta ještě samotného. Od zítřka začne tvoje práce na plno,“ nalila si do skleničky saké.

Uchiha kývl hlavou. „Ještě něco potřebujete, Hokage-sama?“

„Ne,“ mávla rukou. Avšak když už Uchiha zavíral dveře, tak na něj Lady zavolala: „Dones ještě tohle Narutovi, potom máš volno.“ Hodila chlapci štos papírů a poté nechala chlapce odejít.

Naruto si sednul za svůj dřevěný stůl a podepřel si hlavu rukou. Takže se Sasuke vrátil? Na jak dlouho? Zase ho to tu přestane bavit a odejde. Musel jen doufat, že ho tu nepřestane bavit a zůstane s ním. Měl ho rád jako kamaráda, přítele…

„Naruto?“ nakoukla do místnosti černovlasá hlava.

„Co chceš Sasuke? Tsunade ti řekla, že mě máš hlídat až od zítřka, ne?“

„Eh… jo, ale tohle mi pro tebe dala. Tady,“ hodil chlapci na stůl papíry s čísly a odešel. Tedy spíše seskočil z okna ven.

Naruto natáhl ruku k papírům a posunul si je blíže k sobě. Pročítal si jeden papír za druhým. Jeho barva v obličeji začala dostávat bledší odstín až skončila na bílé barvě.

„Co to má bejt?!“ zakřičel chlapec.

Kunaie 200,-

Shurikeny čtyř. 150,-

Shurikeny hvězdice 150,-

Čištění 500,-

Oblečení 1.200,-

A tahle to šlo dál a dál. Byla tam započtena elektřina, plyn a jiné vymoženosti.

Naruto s bledou tváří upustil všechny papíry zpět na stůl. V ruce držel jen ten poslední.

Finančně dlužíte Konoze celkem 200.000,-

„Bože!!!“ zařval chlapec. „To mě nemohl někdo upozornit?“ sebral všechny papíry do ruky a pelášil k Lady Hokage. Jako by už tam nebyl pořád.

Vrazil do dvoukřídlých dveří plnou parou. Jako hurakán se přiřítil až k Lady Hokage. „Můžete mi vysvětli, co to znamená?!“ zařval nepříčetně Naruto.

Hokage se na Naruta klidně podívala. „Co přesně myslíš, Naruto?“ usrkla si saké a pohodlně se opřela.

„Tohle myslím,“ hodil ji papíry do obličeje.

„Tak za prvé se uklidni. Nemusím poslouchat tvoje výlevy. Uvědom si s kým mluvíš! Za druhé, tohle,“ ukázala na papíry, „jen ukazuje, kolik dlužíš vesnici.“

„Já jsem toho ale nikdy tolik nekupoval, tak jak, jak…?“ nechápal chlapec.

„To mě se neptej,“ odsekla Tsunade. „Prostě budeš muset chodit i na nějakou brigádu. Plat s misí ti nepomůže. Všechno neutáhneš.“

„To vím taky,“ zavyl chlapec.

„Copak já mám dělat někde v květinářství?!“

„Ne! Najdi si něco jiného. Ale Naruto, varuji tě, pokud tohle nesplatíš, seberou ti byt. A pochybuji, že někdo jako Kakashi nebo Sakura tě nechá u sebe bydlet.“

„Já vím, já vím… a nemohla byste mi vy půjčit?“

„Sama ještě nemám doplacený dluhy,“ zamumlala Tsunade. „Tak jdi Naruto a hodně štěstí,“ vyrazila ho ze své Kage kanceláře.

Naruto se bloumal ulicemi. Co mohl teď asi dělat? Nemá peníze. Je na mizině. Bude muset pracovat od rána do večera, aby nějaké dostal a tím aby zaplatil dluh.

Ale kde najde takovou práci, kde mu budou platit tolik? Kde?

S nervi na dranc vyrazil domů. Ráno moudřejší večera. Snad…