1 Zase spolu

Naruto se trhnutím probudil ze spánku, celý rozčílený se začal rozhlížet po pokoji, aby se uklidnil, že je doma. Když se ujistil, že je v pokoji plném nepořádku, začal se rozpomínat na sen. Byl o Sakuře, která jej honila po celé Konoze a chtěla mu dát pusu, potom se tam objevil Orochimaru a polibku se dožadovat též. To byla snad ta nejhorší noční můra, jaká se mi mohla zdát. Pomyslel si Naruto a šel se vysprchovat, potom si dal snídani, která se skládala z toustu s máslem a mléka. „Než se napil, ujistil se, že je dobré.“ Potom se převlékl a začal si balit věci do školy.
„Proč jenom Tsunade zavedla úterní školu pro taktické a strategické znalosti? Už mi je sakra 15 nevidím důvod se to učit!“ Stěžoval si. Ale má to pár výhod, třeba tu, že je mám častěji na očích. Pomyslel si. Přehodil si tašku přes rameno, zamkl dveře a vyšel si rázným krokem do školy s úsměvem na tváři.
„Super, Akamaru! A teď naposledy dynamické značkování!“ Křik Kiba na Akamara a vyskočil z větve. Potom musíme do školy. Pomyslel si.
„To je ale otrava!“ Řekl Shikamaru a sedl si do lavice vedle Choujiho. Chouji jako obvykle jedl pytlík křupek.
„Ahoj Shikamaru.“ Pozdravil a snědl další hrst křupek.
„Hoj.“ Odpověděl Shikamaru. Třída se začala postupně zaplňovat a jako poslední přišel Naruto. Sedl si vedle Sakury, která seděla mezi ním a Sasukem. Ač chtěl nebo ne musel sedět s lidmi z týmu.
„Ohayo!“ Pozdravil energicky Sasukeho a Sakuru. Ovšem bylo to tak hlasité, že to vypadalo, jakoby zdravil celou třídu. Všichni se na něj otráveně otočili, jako „co se děje?!“
„Ahoj Naruto, nemusíš tak řvát hluchá ještě nejsem.“ Řekla Sakura a praštila ho do hlavy. Od Sasukeho se dostalo jen pouhé Hm. Naruto se bolestně podíval na Sakuru. Co jsem na ní viděl? Už mě nijak nepřitahuje, je to jenom kamarádka. Pomyslel si a rozhlížel se po třídě, někoho hledal a po chvilce našel. Díval se na Shikamara. Ale on, to je jiná. Někdy si uvědomím, že na něj myslím celý den a to mě štve. Proto miluji i nenávidím tyto hodiny. Ale kde je ten druhý? Kde je Kiba? Asi se ještě někde toulá s Akamarem. Doufám, že dorazí, jinak by mě to mrzelo. Naruto posmutněl, nějak se mu sevřela hruď. Bál se o Kibu. Ani nevěděl proč, ale nějak z toho nebyl ve své kůži. Co se to se mnou děje? Kiba určitě jenom zaspal nebo tak něco, kdo by mu mohl ublížit? Sakra nad čím to přemýšlím? Kiba je silný, určitě je v pořádku. Ale co když? Ne, nic mu není. Naruto bojoval sám se sebou. Nevěděl, proč se strachuje, ani proč mu ty myšlenky lezou do hlavy, ale rozhodně se mu teď nechtělo moc usmívat.
„Děje se něco Naruto?“ Zeptala se starostlivě Sakura.
„Ne nic, vůbec nic! Jen jsem se trochu zamyslel.“ Odpověděl Naruto s hraným úsměvem. Sakura přesvědčena Narutem tomu nevěnovala větší pozornost a začetla se do sešitu. Ale Sasuke věděl, že s Narutem není něco v pořádku. Znal ho jako své boty a tak se rozhodl, že to prozatím nechá být a pak si najde čas k tomu, aby z něj dostal to, co ho trápí. V tom se do třídy přiřítila Tsunade. Očividně měla špatnou náladu.
„Ták, dnes budeme trénovat strategii útoku v obraně.“ Řekla hlasitým rozzlobeným hlasem.
„To je ale suprový začátek dne.“ Řekl otráveně Neji, který seděl před Narutem s Leem a TenTen. Celá třída byla tvořena z geninů mladší 18 let.
„Kdo chybí?“ Rozhlédla se naštvaně po třídě.
„Zase ten Kiba? Jakmile přijde, oznamte mu, že bude po škole.“ Prskla Tsunade a sedla si za katedru. Sotva uběhlo patnáct minut a zase ječela.
„Shikamaru! Co tady chrápeš? Budeš taky po vyučování!“ Ječela tak hlasitě, že ji musel slyšet každý v budově. Všichni už dávali pozor a pro jistotu byli zcela zticha. Když zazvonilo, všem se rázem ulevilo. Druhá hodina byla s Asumou, tyto hodiny nikomu nevadily, byly pohodové, a proto si nikdo nestěžoval. Uprostřed hodiny někdo zaklepal na dveře, po vyzvání se ukázalo, že to je Kiba.
„Omlouvám se, zaspal jsem.“ (Ovšem že nezaspal, jen byl s Akamaru moc dlouho venku). Narutovi spadl kámen ze srdce. Teď se mu objevil nefalšovaný úsměv na tváři. Cítil, jak se mu teplo rozlilo po celém těle. Zbytek hodiny proběhl bez problémů. Třetí hodina byla s Kakashim. Což byla hodina volna, neboť vždy přišel chvíli před zvoněním ohlašující konec vyučování. Pokaždé měl nějakou trapnou historku o tom, co ho zdrželo.
„Co to bylo tentokrát Sensei?“ Optala se podezřívavě Sakura.
„Ach, to víte, šel jsem takhle do školy, když v tom se přede mnou objevila krásná dáma a požádala mne, abych jí zatancoval.“
„To je lež!“ Vykřikla třída na Kakashiho. Potom měli dvouhodinovku s jouninem jménem Sito z klanu Liu, kterého nikdo neznal. O osobním životě nebylo známo skoro nic. Byl chytrý a pěkný ovšem s žáky se mimo vyučování moc nebavil, co ale každý věděl, bylo to, že je do něj zamilovaná půlka děvčat na škole. Látku vykládal lehce a srozumitelně, zřídka kdy se stalo, že by někdo nepochopil látku tutéž hodinu, co ji vysvětluje. Při jeho hodinách bylo ve třídě ticho a nikdo ani Naruto nevyrušoval. A na poslední hodinu měli Kurenai, ale byla poslaná na misi, takže měli supl a to byla příšera všech příšer čili Tsunade. Ta měla ještě horší náladu než ráno. Nechala po vyučování Leeho, Naruta a Choujiho. Leeho za Gaiova slova
„Síla mládí“ Naruta za svoje Baa-chan když jí chtěl zklidnit a Choujiho za jeho křoupání. Naruto byl šťastný, ale i naštvaný. Byl po vyučování a nemohl si dělat, co chtěl, ale mohl být s Kibou a Shikamaru což byla odměna.
„Přijdete po obědě za mnou do kabinetu, pak se rozhodne, co budete dělat.“ Řekla nakvašeně Tsunade.  Po tiché a nezábavné hodině začalo zvonit. Naruto se zvedl a začal se loudat pomalu ke dveřím. Cestou se k němu přidali Kiba, Shikamaru a Chouji.
„Ach jo, my jsme ale smolaři co?“ Zakňučel Kiba.
„C, to je ale otrava.“ Postěžoval si Shikamaru.
„Nepůjdeme společně na oběd?“ Zeptal se Chouji.
„Jo to je dobrý nápad, co třeba rámen?“ Zeptal se s úsměvem Naruto. Ostatní souhlasily a tak vyrazily do stánku s Ichiruka rámen.
„To jsem zvědavý, co budeme dělat.“ Poznamenal Kiba.
„Doufám, že to nebude žádné uklízení.“ Řekl blonďák. Když se posadily a objednali si rámen a mléko (pro Akamara) začali diskutovat o všech misích, které si ještě nepovyprávěli. Bavily se dlouho, a když už Naruto dojedl čtvrtou misku rámenu rozhodli se vrátit na akademii. Když se dotrmáceli až do kabinetu, Tsunade jim oznámila nemilé překvapení o jejich úkolu, jímž si odpykají vyrušování v hodině.