13. Hidan&Kakuzu

Kakuzu se rozhodl prosadit své, ale Pein mu nevyhověl. Jeho uražená tvrdohlavost si dále stála za svém. Riskuje mnoho a i přesto jde hlavou proti zdi.
Zamaskovaný se cestou ke vchodovým dveřím střetl s Hidanem.

H: (neustále se směje svým strašidelným smíchem)

Ka: (zastaví se v půlce cesty) Vždy jsem tvrdil, že není normální. A každý den s ním se mi to potvrzuje.

H: (uslyší něčí hlas) Hah … Kakuzu? Co tu do řiťě děláš?

Ka: Já? Co ty tu děláš?

H: Já se ptal první! (přejde ke Kakuzu a dloubne do něj prstem)

Ka: (stáhne obočí) Odcházím. Jdi mi z cesty! (odstrčí ho)

H: (zadrží ho) Uno momento mistr! (zatlemí se) Odcházím? Kam?

Ka: To tě nemusí zajímat!!!

H: Ale musí. Jsi můj partner a navíc nikdo nesmí odejít dál, než na 50 metrů.

Ka: (zapřemýšlí se) Pein mi dal tajný úkol.

H: Tajný … jasně.

Znenadání venku zaštěkal pes.

Ka: (zpozorní) Špeh!!!

H: Ale hovno špeh! To je čokl toho malýho smrada. (protočí oči)

Ka: Ah. (vzpomene si) Zapomněl jsem. (otočí se a odchází)

H: (zarazí se) Hej! (zakřičí) To se jako vzdáváš? Kreténe.

Kakuzu věděl, že by se Hidana, tak snadno nezbavil, proto se rozhodl učinit únikový manévr. Vyšel schody a přešel ke dveřím jejich pokoje. Hodil rychlý pohled ke schodům. Nikdo tam nestál. Dobré znamení. Během několika vteřin vběhl do místnosti. Odtud měl dokonalý výhled na Zetsuovu zahradu. Otevřel okno a hbitě seskočil na zem. Narovnal se a vydal se na svou nebezpečnou cestu, která mohla mít za následek víc, než jen důtku od Peina. Mohla ho stát život.