19. Hidan&Konan

Konan pootevře oči. Rozhlédne se po místnosti, ale tmavou místnost nelze identifikovat. Modrovláska si vzpomene na Hidana a na to, jak se jí pokoušel znásilnit. Rázem je na nohou. Jenže z ničeho nic ji někdo chytnul za ruku a strhnul ji na zem.

H: Vítám tě, na naší svatební cestě. (šíleně se zachechtá)

Ko: Hidane, přestaň. Nech mě na pokoji, prosím. (zašeptá plačtivě)

H: To čekej. Pořádně si mě rozpálila, šmoulo. (smích)

Konan už neměla sílu ani na sebemenší odpor. Stala se pouho Hidanovou nafukovací pannou. Jashinista ji přetočí na záda a nedočkavě strčí jednu svoji ruku pod Konanin plášť. Druhou rukou ji zatlačí ponožku nazpátek do pusy. Modrovláska zavře oči plné slz a doufá, že už to brzy skončí. Jenže Nesmrtelný si chtěl se šmoulinkou pořádně pohrát. Věděl, že za Peinem nepůjde. Na to bude mít moc velký strach a nebo … je až moc hrdá, na to aby se přiznala, že se nechala znásilnit.

Hidan ji obratným pohybem rozepnul plášť a zklamán tím, že Konan nechodí na ostro, jal se prohledávat Konaninu modrou blůzku. Ze své kapsy vytáhl malinký nožík a rychle rozřízl modrou blůzu přesně veprostřed.

H: Ale, ale. Copak to tady schováváš?

Jashinista uslyší u dveří hlasitý náraz. Zpozorní a chvilku čeká. Doufajíc, že to nic není pozorně poslouchá. Jakýkoli šramot ho vyvede z dobré nálady. Nakonec se rozhodne podívat za dveře sklepení. Na některé věci byl až moc opatrný.