2. Kisame&Itachi

Kisame&Itachi

Ki: Itachi? Slyšel jsi ten výkřik? (pohled na Itachiho)

I: Slyšel. (pohled upřený z okna)

Ki:  Znělo to jako Deidara. Co myslíš, že ten jetel zase vyvádí? Doufám, že zase nenaštval Sasoriho. Už mě nebaví je odtrhávat od sebe. (otráveně si povzdychne)

I: Hmm. (dál pozoruje oblohu)

Ki: Ty jsi dneska ukecanej. (uchechtne se)

Po minutě ticha.

Ki: Dneska asi nemáš svůj den, co? Jsi zamlklejší a víc mimo než obvykle.

(Itachi dále mlčí)

Ki: No, dneska si asi moc nepokecáme.

I: …

Ki: Ok. Kdybys jsi mě hledal budu u svých rybiček. (zastaví s rukou na klice a čeká)

I: …

Ki: Eee. Dobře užij si to čumění z okna.

Kisame uražen odejde z pokoje a „mírně“ práskne dveřmi. Itachi se pousměje, ale neotočí se na místo, na kterém ještě před chvílí stál jeho partner. Dále zůstával se svými myšlenkami.