4 Slepá rána
by Taki NamidaNaruto šel rovně s rukama vepředu a čekal, do čeho narazí. Najednou ucítil něco teplého a měkkého. Uvědomil si, že teď má šanci zjistit kdo to je. Přišel tedy blíž k té neznámé osobě. Najednou ucítil, jak po jeho hrudi kloužou dvě dlaně. Naruto se trochu zarazil, ale pak začal stejným způsobem pátrat po hrudi toho druhého a snažil se rozpoznat kdo to je. Nejprve jeho neposedné prsty prohledaly pevnou hruď, pak se přesunuly na břicho. Bylo vypracované a rozhodně ten člověk nebyl Chouji. Naruto si uvědomil, že by se u toho dotyčného neměl dlouho zdržovat, mohl to totiž být jeho protivník. Rychlým obratem se otočil a mířil jiným směrem. Chvíli jen tak tápal ve vzduchu. Pak ale do někoho vrazil, trochu se zapotácel, naštěstí našel rovnováhu zpět. Rychle zopakoval to, co dělal předtím. Tentokrát se trefil. Cítil velké silné břicho. Naruto se tedy napřáhl a plnou silou uhodil Choujiho do tváře. Ten, nikoliv bolestí, ale nečekanou událostí spadl na zem.
„Haf!“ Štěkl Akamaru.
„Ty, jenž jsi byl uhozen, jsi mimo hru, můžeš si sundat pásku a jít stranou a ty, jenž jsi uhodil, si masku nech, hraješ dál, tak se vyhýbej protivníkovy, jenom dej tomu, koho jsi uhodil lístek se jménem.“ Řekl Kiba, jako kdyby to právě četl a rychle se přesunul někam jinam. Chouji poslechl a odešel stranou, odkud mohl celou tu komedii pozorovat z bezpečné vzdálenosti. Všiml si, že Neji stojí kousek od Leeho, od kterého by se měl držet radši dál. I Kiba byl blízko Leeho, kterého měl uhodit. Očividně ho hledal pomocí nosu, který měl vztyčený v pozoru. Shikamaru, který měl Naruta se naprosto dezorientovaně pohyboval po místnosti. Očividně to není zas tak promyšlené. Pomyslel si Chouji s úsměvem na tváři. Naruto se rozhodl trochu se pohybovat a tak se rázným krokem vydal vpřed. Po pár krocích však vrazil do zmateného Shikamara. Ten jej blesku rychle chytil za ruku. Nechtěl, aby mu utekl stejně jako Neji. (Ovšem nevěděl, že to byl Neji). Jemně si ho přitáhl k sobě, ale stisk nepovolil. Teď Naruto jasně mohl cítit jeho vůni. To je přece Shikamaru, nikdy bych se nespletl, jeho vůně přece jenom patří k věcem, které na něm mám tak rád. Pomyslel si. Začal se pokoušet o vyproštění z jeho sevření. Ač se od něj nechtěl vzdálit, musel. Nevěděl, jestli byl Shikamaru jeho protihráč, rozhodně nechtěl riskovat, nechtěl být uhozen od někoho, koho měl tak moc rád. Ale Shikamaru svůj stisk o to zesílil. Kdybych ho donutil k nějakému zvuku, mohl bych lehce poznat kdo to je. Pomyslel si Shikamaru a začal mu dělat oběma rukama ohýnek. Narutovi najednou došlo, že Shikamaru se snaží z něj dostat jakýkoliv zvuk. Sakra, to mi ale vůbec neusnadňuješ Shikamaru! Pomyslel si Naruto. Nechtěl mu ublížit, ale taky nechtěl být uhozen. Zbývala mu teda jediná šance, a to být zticha a snažit se co nejrychleji vyprostit. Hm, divné nereaguje. Už to mám! Kdyby to byl skutečně Naruto, tak by určitě nevydržel lechtání. Usmál se v duchu Shikamaru a začal Naruta lechtat. Ten toto skutečně nečekal, ale nějakou dobu se udržel být v klidu.
Kiba se dostatečně přiblížil k Leemu, byl si zcela jist, že to je Lee. A tak jej vší silou praštil tam, kde předpokládal, že má obličej. Akamaru vesele štěknul, čímž dal vědět všem ostatním, že je další ze hry. Lee poraženě odešel k Choujimu a pozoroval tu událost s ním. Chvíli potom se rozeznělo hlasité zvonění. To už uplynul všechen čas? Pomyslel si smutně Kiba. Všichni si rychle sundali pásky z očí. Chvíli jen tak mžourali do světla a pak se začali rozhlížet po pokoji. Neji stál uprostřed místnosti, Naruto, který se z neznámého důvodu smál na zemi, byl spolu se Shikamarem kousek od baru. A Kiba stál nedaleko Nejiho, kterého to pěkně namíchlo. Lee a Chouji stáli kousek od stolku a vše se smíchem sledovali.
„Takže, jak to tak vypadá, máme tu první polibek na ústa!“ Zdůraznil pobaveně Kiba. Shikamaru zrudl, nějak zapomněl, že hra je na čas. Už jenom to, že zapomněl na tak důležitou věc, ho trochu rozrušilo.
„To je ale otrava.“ Řekl Shikamaru, ale bylo jasně vidět, že je v rozpacích. Naruto si toho všiml, postavil se a povzbudivě se na něj usmál.
„To zvládneme.“ Řekl Naruto klidně, ale uvnitř mu vířilo tisíce nepopsatelných pocitů. Na jednu stranu byl rád, tak strašně moc rád, ale zároveň se i bál a to velice. Srdce mu bušilo tak silně, až si myslel, že mu vyskočí z hrudi, v břiše měl motýlky a modlil se, aby se mu nepodlomily kolena. Bál se, aby to na něm nebylo znát. Co ovšem netušil, bylo to, že Shikamaru na tom nebyl o moc lépe. Byl uvnitř celý nesvůj, ačkoliv si to nechtěl přiznat, cítil, že se nemůže dočkat. Nerozuměl ani nevěděl, co cítí.
„Hele, tak už si s tím pospěšte, ať už můžeme hrát.“ Postěžoval si omámený Lee.
„No dobře!“ Řekl na oko naštvaně Naruto a převzal iniciativu. Přitáhl si Shikamara za týl hlavy a chystal se k rozhodujícímu polibku. Shikamaru se mu zcela oddal, nedokázal se mu vzepřít, nedokázal protestovat. Dokonce trochu, ne, víc než trochu, toužil, aby jej Naruto políbil. Poprvé se objevil v situaci, kdy se mu srdce a hlava přely kvůli jedné věci. Srdce říkalo:
„Podmaň se.“ Hlava zas: „Nedělej to, není to správné.“ Poslechl srdce, tak jak mu nejednou radil Asuma a poddal se Narutovým hebkým rtům. Naruto nejdříve jemně přejel rty po těch Shikamarových. Shikamaru lehce zavzdychal. Je tak něžný. Pomyslel si Shikamaru. Naruto s lehkostí spojil jejich rty a po chvilce se začal dobývat dál. Shikamaru mu pootevřel ústa, čímž dal najevo, ať jde dál. Jejich jazyky se propletly a rty se nepřestávali těm druhým věnovat. Polibek byl velice vášnivý, plný touhy a plných těch rozkošných pocitů, které nedokázali popsat. Polibek, který se jim zdál dlouhý hodiny i přestože netrval dlouho, se chýlil ke konci, neboť se potřebovali nadechnout. Neochotně se od sebe oddělili a protestně zavzdychali. Kiba na ty dva nevěřícně zíral, ovšem nebyl jediný, Neji měl pootevřenou pusu a pozoroval ten úkaz před sebou. Lee se usmíval a vyděšeně kulil své oči. Jenom Chouji se tvářil jen lehce překvapen. Rozhodně jej to tak neohromilo jako ostatní. Shikamara znal nejlépe ze všech lidí na světě. Jeho názory na ženy a nezdařený vztah s Temari jasně naznačovali, že ženám nebyl určen, ovšem netušil, že Naruto je jeho typ. Potom, co se Naruto dostatečně nadechnul, se zářivě a vítězoslavně usmál na Kibu.
„Vyhovovalo?“ Zeptal se s pýchou v hlase. Shikamaru byl celý rudý a nejistě se usmál. Kiba Narutovi úsměv opětoval. Ovšem nemohl se zbavit toho nepříjemného pocitu u srdce.
Co to sakra se mnou je? Vždyť jsem tu hru vymyslel já, sakra.
Vzpomínáš si, proč jsi ji vymyslel? Proč pořád ty pusy?
Kuš, tím mi vůbec nepomáháš.
Opravdu? Chceš vědět co se s tebou děje? Žárlíš na Shikamara. Proč jsi hladil Naruta, i když jsi věděl kdo to je? Proč jsi chtěl být políben od něj? Je na čase si to přiznat Kibo.
Ticho! Nevím, na co narážíš, byla to jenom náhoda!
Nejsi přesvědčený ani sám sebou, tak si to přiznej. Já jsem ty, pokud bys na to nemyslel, nebo to nebyla pravda, jak bych to mohl vědět já? Asi ses zamiloval.
„Kibo?“ Promluvil na něj Chouji, čímž ho vyrušil ze své debaty se svým druhým já.
„Hm?“ Odpověděl zamyšleně Kiba.
„Víš, pozoroval jsem, jak hledáš pomocí nosu protihráče.“
„No a? Říkal jsem, že můžete použít jakýkoliv způsob a čichat se přeci může.“ Řekl Kiba.
„To ano, ale ty u toho používáš chakru! Podle mě by se chakra používat neměla, jinak by Neji mohl používat byakugan přes pásku. To pak není hra.“ Řekl mu Chouji.
„Má pravdu, neměl bys používat nos.“ Řekl Lee.
„Ale já za to nemohu, nejde to jen tak vypnout, tak to prostě je!“ Bránil se Kiba.
„Tak se to vyřeší jednoduše, budeš nosit kolíček na nose!“ Navrhl vesele Naruto.
„To není zas tak špatný nápad.“ Potvrdil Neji s kývnutím hlavy. Kiba se začal tvářit velice nejistě a s trochou bázně v hlase se pokusil protestovat.
„Ale to nemůžete…“ To už mu ale Lee nasazoval kolíček na nos. Kiba se tedy podvolil většině (hlavně Leeově síle) a nechal si kolíček na nose.
„Tak, už můžeme začít hrát ne?“ Ozval se konečně Shikamaru ještě trochu rudý. Chouji tedy zamíchal lístečky a nechal je Nejiho rozdat. Tentokrát to dopadlo následovně. Chouji měl Kibu, Kiba Naruta, Naruto Leeho, Lee Shikamara, ten Nejiho a Neji Choujiho. Všichni si nasadili pásky a rozutekli se různými směry.
0 Comments