5. Hidan&Deidara

Jashinista se po dlouhé době stráveném v pokoji, kde vesele vykonával svůj rituál, rozhodl nadýchat čerstvého vzduchu. V předsíni se málem srazil s Deidarou, který se plazil do svého pokoje.

H: Kurva, do hajzlu. Ty jsi mě vyděsil. Co si myslíš, že tady děláš? (nechápavě na něj pohlédne)

D: Auu, auu. Spadl jsem do Zetsuových růží. (vysvětluje a snaží se přidržovat botníku)

H: Spadl jsi do růží? Vole, to jsi zase lítal na to tvým ptákovi a „někdo“ (myšleno Sasori) tě sestřelil?

D: Ne. Sasori nastolil nový řád. Každý máme svojí půlku pokoje a jelikož … auu … (fňukne) on má na své straně kliku od dveří, tak já … au do prdele … musím chodit oknem.

H: (začne se smát) Chodit. (směje se) Spíš skákat. (stále se směje) Ty jsi kokot, ale to už víš. (smích)

D: (zavrčí) Drž hubu a radši mi uhni z cesty. (snaží se prolézt kolem Hidana)

H: Ty máš trny v prdeli! (smích zesílí)

D: (odstrčí smějícího se Hidana a začne šplhat do schodů) Za tohle mi „někdo“ (opět myšleno Sasori) draze zaplatí! (zavrčí)

Hidan se nepřestal smát ani po tom, co Deidara odlezl pryč. Stále před sebou viděl ubohého blonďáčka s trny v zadku a i chvilková představa tohoto komediálního okamžiku v něm vyvolal bouřlivý smích, který byl slyšet i několik kilometrů daleko.