6. Deidara&Konan

Deidara dál vytrvale šplhal do schodů. Po několika minutách utrpení se konečně dostal na vrchol. Rozčíleně se natáhl a začal z hluboka oddechovat, když v tom k němu někdo poklekl a pomohl mu vstát. Byl to anděl.

Ko: „Co se ti stalo? (optá se starostlivě)

D: (snaží se udržet na nohou) Spadl jsem do růží.

Ko: Chudáčku. Pojď, pomohu ti. (zapře se do Deidiho a pomalu s ním kráčí do její ložnice)

D: (opírá se lehce o Konan) Díky Konan. Jsi můj strážný anděl.

Ko: (položí ho do své vyhřáté postele) Musím ti vyndat trny a vydezinfikovat ránu. Bude to trošinku bolet. (varuje ho)

D: (otočí k ní hlavu) Přežiju to.

Ko: Počkej tu. Zajdu pro lékárničku. (potichu vyjde z pokoje)

D: Pche, jako bych někam mohl. (pokusí se nadzvednout) Každý má svoji ložnici. (rozhlédne se) Svojí koupelnu. (zapřemýšlí se) Oni spolu nespí?! (zděšeně)

Deidara se stále s překvapeným výrazem rozhlíží po místnosti, hledajíc nějaký záchytný bod nebo důkaz, že spolu Konan, jediná žena v Akatsuki a Pein, jejich vznešený vůdce, něco mají. Něco jako strávené rychlovky v posteli.
Konan se mezitím snaží dobýt do koupelny, která nějakým záhadným důvodem nejdou otevřít.