8. kapitola – V jeho objetí

Naši ninjové konečně stanuli před bránami Konohy. Naruto se zmoženě opřel o zeď a tiše oddechoval. Kakashi k chlapci přešel a položil mu dlaň na rameno. „Zvládneš to? Je to ještě kousek.“
„Já vím, zvládnu,“ usmál se Naruto. Kakashi přikývl a znovu se všichni rozeběhli k budově Hokage. Když tam konečně dorazili, tak Sakura zaťukala. Poté vešli. „Hokage-sama, chlapce jsem přivedli,“ uklonila se mírně dívka. Tsunade stočila zrak na nové příchozí.
„Už jsem vás čekala. Proč jste se zdržely?“ upřela zrak na Kakahiho.
„Narutovi bylo špatně. Návrat jsme museli odložit. Tady je ten chlapec,“ popostrčil Raidona blíže k Tsunade. „Dobrý,“ kývl nervózně zelenooký muž hlavou.
Tsunade se pousmála. „Dobrá. Máte volno,“ s tím zavolala členy Anbu, aby odvedli Raidona do útrob budovy. Naruto se rozloučil a odešel do svého domu. Když otevřel dveře od svého bytu, šťastně se pousmál. Konečně. Svalil se na postel a zavřel oči.
„Tak tady bydlíš?“ ozval se před Narutem hlas. Chlapec zvedl hlavu.
„Jo. Je to tu malý, ale útulný,“ přikývl.
Minato kývl hlavou v souhlasu. „A kde budu spát?“ rozhlížel se kolem sebe.
Naruto vykulil oči. Posadil se na posteli. „Ty tu chceš spát?!“
„No… jistě. Dneska večer mají být přeháňky a nechci zmoknout.“
„Cože?“ nechápal chlapec.
„Vždy, když prší, tak jsou mraky nasáklé vodou. Potom jsem vždy celý mokrý. Hej! Myslím to vážně,“ urazil se Minato, když se Naruto začal pohihňávat.
„Fajn, fajn,“ zvedl ruce v obraně, „můžeš spát na gauči.“
„Na gauči?“
„Jo… nebo u mě v posteli,“ mrkl chlapec.
„Fajn,“ svalil se k Narutovi do postel.
Naruto vykulil oči. „To byl vtip. No ale pokud chceš…“
„Chci. Je to tu pohodlnější než na gauči.“
„Dobře,“ zasmál se Naruto krátce. Celou noc mít vedle sebe jeho? To nepřežije! Vzal si pyžamo a odešel do koupelny. Když se řádně umyl, tak bylo kolem osmé hodiny večerní. Obloha byla temně modrá, posetá miliony hvězd. V čele toho všeho krásného se tyčil velký kulatý měsíc.
Naruto vyšel ze zapařené koupelny přímo do ložnice. Ještě teď si sušil mokré vlasy ručníkem. Na sobě měl jen kalhoty oranžové barvy a košili na spaní, též v oranžové. Přejel Minata pohledem. Jeho otec už dávno spal. Byl roztáhnutý přes celou postel. Jeho plášť visel přes židli. Na sobě měl
rozepnutou zelenou vestu a kalhoty. Chlapec polkl. Měl by snad…?
Přešel k muži a odhodil přikrývku z jeho poloviny těla. Sunul se po posteli. Vzal ho za vestu a zkusil ho vytáhnou do sedu. Povedlo se, a tak mu vestu vysvlékl. Minato se ani nepohnul. Naruto mu ovinul paže kolem krku, přitiskl se k němu a začal ho líbat. Teď už byl chlapec ztracený. Ani si neuvědomil, že se jeho otec probouzí a stále se mu dobýval do úst.
„N-naruto,“ zasténal Minato.
Chlapec sebou trhl. „Nekaž to.“
„Tohle nemůžeme,“ řekl pevně a strhl Naruta ze svého těla. Chlapec se ukřivděně díval na svého otce. „Srabe!“
„Cože?!“ hodil po něm jeden ze svých pohledů.
„Říkám, že jsi srab! Vsadím se, že jsi to s klukem nedělal a že jsi v posteli hrozný! Chudák matka asi se musela nudit… s tebou… v posteli,“ šeptal poslední slova chlapec. Minato cítil, jak ho zaplavuje vlna vzteku a zuřivosti. „Chceš mě vyprovokovat?“
„Ano,“ usmál se nevinně Naruto. „A daří se mi to?“
„Jo,“ zavrčel Minato.
„Tak mi to ukaž, jak jsi vášnivý,“ připlazil se znovu k otci. Vysedl si na jeho klín a znovu ho objal. Do jeho těla zamumlal: „Prosím. Toužím po tobě, moc.“
Minatovy dlaně klouzaly po jeho vnitřní straně stehna sem a tam.
„Jednou mě zabiješ, Naruto,“ zasténal mu do vlasů. Sklonil se ke svému synovi a hodil všechny zábrany za hlavu. Naruto tuhle změnu ihned pocítil. Jednou rukou mu sklouzl na hýždě a pomalu ho hladil. Kůže se pod jeho dotekem začala rozpalovat. Naruto se přitiskl k jeho ústům, zatím co se Minatova ruka přemístila mezi jeho stehna. Polibek nabral na intenzitě. Minato ho hladil a laskal, dokud se neocitl na hranici vnímání. Naruto mu zatínal prsty do zad, ale neuniklo mu, že jedním prstem vklouzl dovnitř a zvolna kroužil. V okamžiku Naruto serval z Minata šaty a ze sebe taky. Celý se chvěl vzrušením a očekáváním. Minato cítil jeho dlaně na hrudi a jeho ústa znovu na svých. Položil mu dlaně na zadek a tiskl ho k sobě, aby trochu ulevil palčivé erekci. Naruto se dychtivě zavrtěl očekáváním. Když si Minato uvědomil, že je jeho syn zřejmě ještě panic, nechtěl
si ani představit, co se bude dít.
„Proboha, zpomal!“ vydechl mezi polibky. Naruto si ale dál hrál z jeho bradavkou. Sunul ruky níž. Minato se přestával ovládat, touha v něm bouřila a věděl, že Naruto ho bez zkušeností nedokáže zvládnout. Pustil ho a chytil ho za paži. V tu chvíli uchopil Minatův úd do svých dlaní. Ztuhl a Minato také. Pohlédl svému otci do tváře, ale měl zavřené oči a vážný výraz. Znovu přejel po napnuté kůži. Minato zasténal a sevřel ho pevněji. Vzal ho za obě zápěstí a překulil ho pod sebe. Přitáhl si ho blíž k sobě, uchopil Naruta kolem pasu.
„Jestli mi teď řekneš, že musíme počkat,… tak budu ječet,“ řekl Naruto, když vycítil z Minata obavy.
„Budeš křičet tak jako tak,“ ujistil ho vážně. Naruto se zamračil.
„Rozkoší.“
Ta představa byla pro něj nová. Minato přejel jednou rukou od břicha dolů, aby mu sevřel jeho penis. Naruto zasténal, a když zaklonil hlavu, neodolal a líbal ho na krk a pokračoval níž. Naruto mu zatínal prsty do ramen. Projel jím tak intenzivní pocit, že vykřikl. Jeho dlaně Naruta pálily po celém jeho těle. Prozkoumal každičké jeho místo tak, aby mu nic neuteklo.

Naruta obklopila horká kůže a svaly. Našel jeho rty a on nepochyboval, že se chystá vzít jeho tělo, duši i všechno ostatní. Touha v nich narůstala a s ní i potřeba uspokojit se. Naruto cítil
jeho dlaně na hýždích, ale jedna se i přesunula níž, zkoumala
citlivá místa a drala se dovnitř. Čím víc dál se dostávala, tím víc ji rozpaloval. Celé tělo ho zaplavila horká krev a tepala ve spáncích i v uších. V tu chvíli ho Minato pustil a zašeptal:
„Uvolni se.“
Naruto nikdy neměl pocit, že by potřeboval něco více než vzduch. Přesto zavrtěl hlavou. „Jsi moc velký.“
Minato ho sevřel pevněji. „Uvolni se!“
Poslechl, ale když ucítil jeho horké tvrdé pohlaví, zarazil se. Vnímal, jak do něj proniká. Zadržel dech a vychutnával si ten pocit. Byl větší než si představoval. Pomalu se do něj nořil, ale zavrtěl
hlavou: „To nemůže jít.“
„Ale ano,“ uklidnil ho. Naruto byl tak těsný, horký a vlhký. Přejel mu rty po spánku. Sevřel ho v bocích, prudce přirazil a pronikl dovnitř. V tu chvíli ho zcela zaplnil. Naruto vykřikl, ale hlas se
ztratil v jeho ústech. Oba přerývavě oddechovali. Minato sledoval, jak si olízl vyprahlé
rty.
„To byl ten výkřik, o kterým si mluvil?“
„Ne. Neboj se, teď už to bolet nebude. Teď už budeš doopravdy křičet jen rozkoší.“
Minato Naruta otočil a posadil jej na sebe. Stejně nutkavá potřeba popoháněla i něj. Nadzvedl se a znovu klesl. Po chvíli našli společný rytmus. Objal ho, sklonil se k němu, aby ho políbil, a snažil se přitisknout co nejblíže. Při dalším pohybu se Naruto přitiskl co nejníže a instinktivně ho uvnitř stiskl. Snažil se zadržet zasténání. S ovládáním je konec. Minato Naruta zaplnil tak, že cítil jeho tlukot srdce. Potkávali se jako vlny s břehem. Pohyboval se v něm i na něm.
A radost přicházela jako příliv, který stále sílí. Při každém přiražení jejich vzrušení rostlo a hnalo se k neznámému břehu. Naruto přestával myslet a vnímat, zaplavovalo ho teplo a světlo.
Potom došlo k výbuchu. Naruto se ztrácel v nějaké prvotní energii, byl to pocit, při němž se zastavuje srdce. Nic neviděl a ani neslyšel. Věděl, že mu teď Minato patří a žádná síla na světě už na tom nemůže nic změnit. Vše se vracelo do normálu a Naruto konečně začal vnímat okolí.
„Panebože!“ zašeptal vyčerpaně.
„Přesně,“ svalil se Minato vedle něj.
„Kdo by kdy řekl, že i duch může být tahle živý!“ kulil stále oči do stropu.
Minato raději mlčel.
„Miluju tě,“ přitiskl se po chvíli k jeho tělu. Objal ho a nechal se hladit ve vlasech. Minato se pousmál, ale raději nic neříkal. Nechtěl dávat Narutovi nějaké naděje.