Díl 4.

„Cože???!“ stoupne si Hokage tak rychle, až se jí všude rozlétly papíry, co držela v ruce…

„Zjistila jsem to před chvílí, když jsem se chystala k ní na pokoj, dát jí její lék,“ dodá Sakura.
„Musíme jí okamžitě najít!“ křikne Tsunade a vydají se spolu s její žákyní rychlostí blesku ze dveří. Doběhnou do jejího pokoje.
/Alespoň, že si vzala svůj lék, / koukne se Hokage na stolek jen s poloplnou skleničkou vody.

Nano se pomalu probouzí.
/Ještě je tma. Nemůže být moc hodin, / řekne si v duchu. Zvedne se potichu tak, aby nevzbudila chrápajícího Naruta ležící kousek od ní. Usadí se na kopci kousek od místa, kde včera nechtěně usnula.
/Kolik může být? / Přemýšlí… Naruto otevře jedno oko, pak druhé. Promne si je a podívá se vedle sebe. Nikdo tam není.
/To se mi to včera jen zdálo? No jistě, jak jsem si mohl myslet, že by se tu náhle objevila, když ještě odpoledne ležela v nemocnici. / Trochu posmutní.
Zvedne se ze země, opráší se a pohlédne směrem k východu. Akorát vychází pomalu slunce. V tom ale vidí, jak tam sedí nějaká postava. Vydá se směrem k ní.
/Že by to nakonec nebyl sen?/
/Zase východ slunce. / Pousměje se Nano. /Jak já to dělám, že vždy chytnu buď západ anebo východ? /
„Pozoruješ východ slunce?“ optá se Naruto stojící vedle ní.
„Je to krása…“ vydechne nadšeně Nano.
„ Taky ho mám rád. Tak vyrazíme zpět do vesnice ne?“
„Asi ano. Budou se po mně už určitě shánět,“ odpoví a oba se vydají na cestu.
Za chvilku dorazí do vesnice. Zastaví se na ramenu k snídani.
„Hmmm … jako vždy vynikající!“ Pochválí Naruto kuchaře a usměje se jako měsíček na hnoji. / To mě teda rozesmálo!!! / a už se Nano chichotá, div jí nezaskočí ramen. Sotva dojí, vtrhne někdo jako uragán do obchodu.
„Tak tady jste! Ty si tu tak pěkně sedíš a Tsunade-sama tě všude hledá a zuří!“ oznámí mi udýchaně Shizune.
„A jeje. Tak to budu mít asi problém co?“ poťouchle se usměje dívenka, na kterou řvala Shizune.
„Hele to ti nezávidím. Když se bábi Tsunade naštve, je pěkně zlá a nevrlá čarodějnice,“ řekne vážně Naruto a pak se začne culit.
„Dojím svou porci a přijdu,“ oznámí Nano. Naruto si pomalu chystá peněženku. Ví, že všichni vždycky rychle zmizí a on to pak musí platit. Smíří se s tím, zas to bude stejně. Ale když dívka odejde, leží na stole peníze, které jsou i za jeho porce. /Tak dnes platit asi nebudu. /

/Mám zaklepat nebo ne? / Stojí Nano před místností Hokage a chytá za kliku. Nejprve radši zaklepe a pak až vejde. Tsunade vyletí ze židle okamžitou rychlostí a vykřikne rozčíleně:
„ Neměla si být náhodou v nemocnici?!?!“
„Omlouvám se Tsunade-sama. Nemohla jsem cítit ten pach nemocnice. Potřebovala jsem na čerstvý vzduch,“ usmála se omluvně.
/Radši jí nebudu zmiňovat, že jsem tam vlastně nebyla celou noc. / Pomyslí si.
/Ten úsměv. Čím dál víc mi připomíná Naruta./ Tápe v duchu Hokage a poslouchá jí dál.
„A krom toho, je mi už dobře. Vzala jsem si poslední dávku od vás, co jste mi nechala na stolku,“ opět se zaculila na Tsunade.
/ Vypadá opravdu v pořádku. Zvláštní. Na jednu stranu je to skvělé, ale na druhou stranu mě to teď ještě více znepokojuje. / Ta si jen povzdechne a odpoví :
„Ach jo, co mám dělat no. Dobrá, ale stále na sebe teď chvíli dej pozor. Ještě než odejdeš-„
Protože viděla, jak už míří pomalu ke dveřím, ještě dodala: „ … mám pro tebe takovou poznámku. Dnes se seznámíš se svým novým týmem, tak se připrav. Teď už můžeš jít.“ Vydala se tedy na odchod.

„Tady máte poslední svitky, co jste chtěla Tsunade-sama,“ pípne tmavovlasá dívka a položí jí to na stůl.
„Díky Shizune. Najdi prosím Kakashio a ať se ke mně dostaví. IHNED.“ Zdůrazní poslední slovo, jelikož ho moc dobře zná.
„Ano madam,“ zmizí Shizune ve dveřích. Uplynulo ani ne 10 minut a z oblaku kouře se objeví před pátou Hokage stříbrovlasý muž.
„Konečně. Posbírej celý svůj tým. V devět hodin, což je zhruba za půl hodiny, budete vyrážet na svojí první společnou novou misi. Je to mise typu: B. Budete chránit jednoho mého starého dobrého přítele, při cestě do Země Vodopádu ze Země Deště. Je to velevážený obchodník. A vy budete jeho ochrana. Za jakoukoliv cenu se musí dostat tam, kam míří. Spoléhám na vás. Nesmíte zklamat,“ zatvářila se hodně vážně.
/Buď u něj měla nějaké dluhy anebo jí dost zaplatil, když je tak vážná a hodně na tom trvá. /
S kývnutím hlavy zmizel. Všem vyřídil, kde a kdy se sejít. Nano si sbalila pár věcí. Moc toho neměla. Vše, co potřebovala, si připevnila na nohy a do takových mini batůžků kolem boků. Samozřejmě nezapomněla na svůj oblíbený plášť. Vlasy si vyčesala do culíku, jen pár pramenů ji zůstaly rozpuštěné a jeden neposedný pramínek jí visel v lokně přes obličej. Hodila přes sebe plášť, zamkla za sebou dveře a vyrazila k hlavní bráně do Konohy, kde se měla setkat s týmem. Byla trochu nervózní. Bude to první setkání se svým novým týmem. Tedy krom Naruta. Toho už zná.
„Ty idiote jeden vypatlanej!!! Prááásk!“ udeřila Sakuřina pěst Naruta takovou silou až odletěl 3 metry od ní. /Ach jo … jsou pořád stejní. / Říká si v duchu Kakashi a dívá se na rolexky. ( xD )
„Už by tu měla být každou chvíli.“
„A kdo sensei???“ ptá se Sakura a nevšímá si skuhrání Naruta.
„AAA támhle je. Přesně v čas,“ usmívá se Kakashi a založí svojí knížku.
Z dálky k nim míří zahalená postava.
(Sorry zase že je zahalená v plášti, ale prostě Nano to má ráda mno. xD)
Dojde k nim a shodí kápi. Naruto se usměje a radostně jí přivítá. Sakuře se objeví na tváři překvapený výraz. /Vždyť to je ta holka z nemocnice! / diví se.
„Ahoj. Jsem Sakura Haruno,“ neřeší to dál, podá jí ruku a usměje se.
/ Hmm, je celkem pěkná, připadá mi, že ten obličej co má sem někde viděla. /
(Pozn. Autora: Heh fakt? Není ta Sakura chytrá? xD)
„Takže pokud jste se představili, rád bych vás seznámil s touhle misí a plánem…“ odkašlal si Kakashi a začal jim vyprávět to co jemu Tsunade a plány na sestavu, kdyby na ně někdo zaútočil. Když to povysvětlil, sebrali se a vyrazili na cestu. Nikam nespěchali, takže se si v klídku běželi. Necelé dva dny cesty měli před sebou a jeden navíc na setkání s důležitým obchodníkem. Nano zůstávala úplně vzadu. Po chvíli se k ní přidala Sakura a začali si povídat. Řekla něco o sobě a dokonce se rozpovídala i o Sasukem.
/ Jim na něm opravdu záleží. Cítím se trochu … že sem nepatřím, že zabírám místo tomu klukovi, / posmutní Nano a dál poslouchá. Pak přijde řada na ní a tak jí povypráví příběh, který povídala Narutovi a který spolu vymysleli s Tsunade jako nepravou identitu.
/Hmmm zajímavý příběh, ale něco se mi na tom nezdá. Nevím jistě co, / zamyslí se Sakura a pak zas zaujme svoje místo jako předposlední.
Pomalu se stmívá a proto se rozhodli, že se utáboří. Stihli to celkem dost rychle. Jsou skoro u hranic Země Deště. Takže mají asi tak půl dne náskok. Rozložili stany.
„Dojdu pro dříví na oheň!“ Oznámí jim Nano a ostatní jen přikývnou. Mezi tím jim Kakashi uděluje hlídky. Poté se sám vydá na lov pro něco k večeři
Dívka s pláštěm prochází po lese a sbírá dříví. Občas natrhá nějaké to ovoce k jídlu. Její chakra zavibruje (lol toe výraz xD ) a Nano má divné tušení. Ví, že je nedaleko někdo, kdo je sleduje, ale jak je vidět, dává si dost dobrý pozor, aby se k nim nepřiblížil dost blízko… ale byl by dost daleko na to, aby zjistil, co dělají.
/ Tohle asi nebudou přátelé. Mám nějaké divné tušení. /

„Jsou tam 4. Dva Chuunini, jeden genin a jeden jounin. Nevidím přesně kdo, musel bych jít blíž, ale to bych nedoporučoval. Je to hodně riskantní, že by nás odhalili. Pravděpodobnost je na 85 %. Už teď mam menší podezření, že jeden z nich něco možná tuší, ale to je jen domněnka,“ otočila se zahalená postava ke skupince 3. lidí.
„Díky za informace. Nevypadá to zatím tak, že by to ohrožovalo naši misi. Budeme si ovšem držet teď trochu větší odstup. Přesuneme se kousek dál od nich. Potom vám rozdělím hlídky. Zítra brzo ráno vyrazíme. Snažte se být co nejméně nápadný!“ tu poslední větu skoro vykřikne jeden z nich a podívá se na další postavu, která se snaží postavit stan a rozčiluje se u toho, jelikož to nejde.

Pobere věci a vyrazí zpět k táboru. Od téhle doby je Nano daleko bystřejší a sleduje vše okolo, jako ostříš.
„Tady je dříví.“ Sakura se ho chopí, rozdělá oheň a začne připravovat jídlo. Naruto se pokouší skládat stan a Kakashi se hrabe ve svém batohu. Nano k němu nenápadně přijde.
„Někdo nás musí sledovat. Cítila jsem jejich přítomnost a nevypadá to, že by byli zrovna přátelé,“ řekne naléhavým a znepokojivým hlasem.
/Že by mi něco uniklo? / Kakashi se zvedne a na otázku Naruta :
„Kam jdete?“
Odpoví: „Chtělo by to ještě trochu dříví,“ ten na něj jen koukne nechápavě a dál se věnuje stavění toho prokletého stanu. Nano ihned pochopila, že sensei to moc nekontroloval a ničeho si nevšiml. Proto ho nechala jít a jen čekala, až se vrátí. Mezi tím pomáhala Narutovi. Po chvilce se vrátil Kakashi se dřívím, pak si to zamířil k Nano a nenápadně jí řekl.
„Měla si pravdu, předtím sem nedával moc pozor. Budeš mít první hlídku místo Naruta. Jestli ti to nevadí. Pak přijdeš vzbudit mě,“ oznámil ji sensei.
/ Nečekal jsem, že v tomhle bude tak dobrá. Dokonce ani já jsem si toho nevšiml, dokud jsem teď neprozkoumal blíže okolí, / podívá se po ní zvědavě. Po upečeném králíkovi se uloží ke spánku všichni kromě Nano. Sedla si k ohni a tiše poslouchala okolí. Usilovně přemýšlela, kdo jsou ti cizinci, kteří je sledovali.
V půlce noci jí někdo poklepal na rameno.
„ Omlouvám se, trochu jsem zaspal,“ řekl Kakashi-sensei.
„ Nevadí, jestli si chcete zdřímnout tak klidně nejsem moc unavená.“ Řekla Nano a to byla pravda. Nechtělo se jí vůbec spát.
„ Musíš si odpočinout, jestli ti cizí lidi jsou nepřátele, budeme potřebovat každou sílu,“ odvětil jí.
/ Zase další věc, co je zvláštní. Pomyslel si v duchu. / Najednou se ozvalo zašustění a na zlomek vteřiny jenom ona viděla bledě modře zářící oči. /Ty oči…čí byli??? / ptá se sama sebe s divným snad i uchváceným pocitem Nano. Teď už tam nebyli, ale oba stáli v pozoru s kunaiema vytasenýma.
„Tohle se mi nelíbí,“ oznámila mu.
„ Mě taky ne,“ souhlasil s ní sensei.
„Přeji dobrou noc, kdyby něco, vzbudím vás včas,“ usmál se na ní.
„ Dobře. Dobrou noc.“
Zalezla do stanu a uložila se ke spánku.

Časně ráno je vzbudil už sbalený sensei a pobízel je k rychlému pohybu. Naruto nevrle odsekl.
„Proč tak spěcháte. Včera jsme tak nehnali. Dyť máme ještě náskok!“
„Taky to nechápu,“ řekla ospale Sakura.
„ Čím dřív tím líp!“ ozval se jediný Kakashi s plným elánem.
„Evidentně se skvěle vyspal …“ zamumlala Nano a připevnila si zbytek věcí. /Za to já jsem měla noční můry …/ za 5 minut byli všichni sbalený a vyrazili na cestu. Odpoledne překročili hranice Země Deště a k večeru vstoupili do Vesnice skryté v dešti (Hidden Rain Village).

Jako první zamířili rovnou k obchodníkovi, kolem kterého se točila tahle celá mise ………