Fontána

„Léto bylo prostě úžasné! Vrátila bych ho zpátky. “ Vypráví mi moje kamarádka, jak si užívala prázdniny. Poslouchám ji jen na půl ucha a přitom se dívám na ni. Sedí ve předu  a právě se vybavuje se svým nejlepším přítelem. Její dlouhé hnědé lokny se jí vlní rozprostřené po zádech a upravuje si jeden neposedný pramínek, který ji neustále padá za ucho. Přitom se směje a její usměv mě hřeje u srdce. Po nekonečných dvou měsících ji zase vidím. Její pokožka je mírně opálená a v bílém topu a bíle sukni s černým páskem okolo pasu ji to strašně moc sluší. Dlouhé řasy, které vykukují z jejich velkých a hnědých očí mírně namalované. Ani si neuvědomuji, že moje kamarádka na mě mluví, dokud do mě nešťouchne.
„Hej Sašo, Tebe to ještě nepřešlo? “ Podívá se na mě a pak zpátky na Lili.
„Bohužel ne. “ odpovím a jen si povzdechnu. Jen nechápavě zakroutí hlavou a v tu chvíli zazvoní. Do třídy vejde učitel a obeznámí nás se školním řádem, který stejně nikdo neposlouchá a nedodržuje. Pak nás pustí domů a my se s holkami vydáme do jedné malé kavárny, kterou nedávno otevřeli. Pro mé štěstí a smůlu Lili, šla stejným směrem a hned za námi. Sedly jsme si k zapadlejšímu stolu a Karin napadlo, že by ty dva mohla pozvat k nám ke stolu. S malou dušičkou a zatajeným dechem jsem čekala, co odpoví. Doslova jsem vysela na jejich rtech. Souhlasili a tak si přisedli. Objednali jsme si velký zmrzlinový pohár a ledový kafe. Ostatní si povídali a já jsem byla potichu a jen matně poslouchala. Přitom jsem se snažila “nenápadně“ po ni pokukovat. Najednou se naše oči střetly a mně se v tu chvíli zatajil dech. Nikdy mě nepřestala fascinovat. Mírně jsme se obě pousmály a pak už jsem jen čekala, kdy půjdeme. Ani ona se moc do rozhovoru už nezapojovala. Zvedla jsem se s tím, že už musím jít a chtěla jít zaplatit. Zvedla se semnou a taky se rozloučila. Šli jsme bok po boku spolu k pokladně a obě za sebe zaplatily. Vyšli jsme tedy ven a sluníčko nás na chvíli osleplo. Musela jsem se usmát. Byl tak krásný den a do mě najednou vplula spousta pozitivní energie.
Podívala jsem se na Lili a vypadala šťastně. Pousmála jsem se a vzala ji jemně za ruku. Překvapeně se na mě podívala, ale když jsem se rozešla, šla hned za mnou. Zastavila jsem se až u fontány a sehla jsem se, abych se trošku zchladila. Bylo opravdu vedro. Udělala to samé a pak po mě vystříkla vodu. Začala se smát a já okouzleně poslouchala její smích, ale nenechala jsem to jen tak. Okamžitě jsem se taky sehla a vrátila jí to i s úroky. Začali jsme tedy po sobě stříkat vodou a smáli se u toho. Kolemjdoucí po nás někteří divně koukali a někteří zase spíš pobaveně. Když už jsme byly obě dost mokrý a vyřízený sedli jsme si na okraj a ještě se smáli. Opravdu vynikající odpoledne. Nijak jsme neřešily, že nám prosvítají hadry. Prostě jsme se bavili a mimořádně si to užívali.
Na chvíli jsme ztichli a pak se zvedli. Nabídla jsem ji, jestli nechce na chvilku jít k nám, že to mám blízko a aspoň se usuší. Odsouhlasila můj návrh a tak jsme se rozešli k nám a celou cestu si povídalo. Bylo mi dobře a ona vypadala, že jí je taky. Přišly jsme k nám a já odemkla. Zavolala jsem do domů, jestli se někdo neozve, ale jak jsem čekala nikdo nikdy. Brácha je zase s kamarády a bude do večera stejně tak i mamka s otcem. Toho se musí využít, ale nejdřív na ni musím pomalu, aby se nelekla.
Vešli jsme do koupelny a já ji půjčila ručník. Nejdřív jsme si usušily vlasy. Přetáhla jsem si tričko a ona mě následovala. I se zbytek oblečení tedy spodní prádlo nám zbylo samozřejmě. U mě v pokoji jsem vytáhla tričko se šortkami a ji nechala vybrat co se ji líbí. Však ona bude příležitost a to jsem nevěděla jak brzy.