Halloween

I tremble
They’re gonna eat me alive
If I stumble
They’re gonna eat me alive

Po zádech mi přeběhla husí kůže. Vypadala jsem vážně děsivě. Zip mi vedl přes celou délku mého obličeje až po krk a vytvářel tak dojem, že je kůže doslova rozevřená až na maso.  Děkuji bože za geniální internet a jeho návody. Babička mi k tomu půjčila nějaké staré oblečení po dědečkovi, tak jsem vypadala jako pravý nefalšovaný zombie. Musela jsem se pousmát. Za tu hodinu práce mi to stálo. Seběhla jsem dolů, kde jsem samozřejmě vyděsila každého člena rodiny, což mi jen dokázalo, že se mi to podařilo. Se všemi jsem se rozloučila, vzala si svůj pytel a vyrazila z domu.

Can you hear my heart’s beating like a hammer? 
Beating like a hammer

Nad silnicemi se vznášela hustá mlha, jakoby z nebe spadly obláčky a plavily se těsně nad zemí. Připadala jsem si jako v opravdovém hororu. Znovu jsem se zatřásla. Očekávala jsem, že potkám plno dětí, kteří se těší na svoje sladkosti, ale ulice byla prázdná. Jakoby na mě již vyčkávala. Jako bych byla nová oběť jejích nepoznatelných her. Zaplavila mě úzkost. Bála jsem se otočit, protože má představivost nade mnou začala vyhrávat. Cítila jsem, že mi někdo dýchá na záda, ale nebyla jsem si jistá, jestli je to pravda, nebo si se mnou jen noc zahrává. Přesto jsem se musela otočit. Nutkání překonalo můj strach a mé nohy se podvolily. Pomalu jsem se otáčela.

Help, I’m alive,
My heart keeps beating like a hammer
Hard to be soft,
Tough to be tender
Come take my pulse,
The pace is on a runaway train

Někdo mě chytil za ruku. Zaječela jsem a snažila se utíkat, ale drželo mě to pevně. Podlomily se mi nohy. Snažila jsem se vidět obličej, ale mlha zaplnila každý volný prostor. Při každém výdechu se jen odkryla další a další, jakoby mi ukazovala, že není cesty ven. Cítila jsem, že se osoba posunula. Směrem ke mně. Srdce mi tlouklo jako o závod. Vzápětí jsem ucítila jeho dech.

Help, I’m alive,
My heart keeps beating like a hammer,
Beating like a hammer

„Chacha, dostala jsem tě. Vstávej.“ Byla to jen kamarádka. Myslela jsem, že mi srdce vyskočilo ven. Naštvala jsem se.

„Málem jsem z tebe dostala infarkt. Tohle fakt už nebylo vtipný.“ Nevypadala, že by jí to bylo líto. Otočila jsem se a rozeběhla se pryč.

Mlha byla čím dál hustší, sotva jsem viděla vlastní ruce rozhánějící tu bílou pokrývku. Snažila jsem se určit směr, ale stále jsem se motala v kruzích. Nebo jsem se nořila hlouběji do neznáma. Začala jsem couvat zpátky, ale to byla chyba. Zakopla jsem a při dopadu na zem omdlela.

If you’re still alive
My regrets are few.
If my life is mine,
What shouldn’t I do?
I get wherever I’m going,
I get whatever I need

Probudil mě odporný zápach hniloby. Oči jsem měla slepené od veškerého make-upu a dalších prostředků, které jsem použila na svou masku. Snažila jsem se zvednout, ale tupá bolest v týlu mi to nedovolovala. Zatnula jsem zuby a zkusila to znovu. Sice jsem si prokousla ret, ale mohla jsem to využít ke svému kostýmu. Rozhlédla jsem se okolo. Nebo se o to spíše snažila. Měla jsem rozostřený zrak, takže mi připadalo, že celý les hoří. Les? Co vůbec dělám v lese? Na chvíli jsem zavřela oči a snažila se v klidu dýchat. I přesto mi srdce bušilo, na předzvěst zlých věcí. Slyšela jsem skřeky a ječení, ale snažila jsem se to nevnímat. Teprve po chvíli mi došlo, že se možná něco stalo. Možná vážně hoří, možná se lidé snaží zachránit své holé životy a já tu jen sedím. S neradostí jsem otevřela oči.

While my blood’s still flowing
And my heart still beats like a hammer
Beating like a hammer

Oheň pocházel pouze z jednoho místa. Uprostřed mítiny byl obrovský „táborák“. Táborák z lidí. Zvedl se mi žaludek. Znovu jsem pocítila hnilobu a pach spáleného masa a můj žaludek to nevydržel. Zvracela jsem nějakou chvíli. Strhla jsem ze sebe zip, abych se alespoň pokusila zahubit čich bolestí. Na nějakou chvíli to i pomohlo, tak jsem si otřela ústa. Ruku jsem měla zabarvenou od falešné krve a najednou mi to přišlo až moc patetické. Vždyť je Halloween. Nějací pitomci založili oheň a naházeli do něj vycpané postavy. Ale… proč pořád někdo ječí?

Help, I’m alive,
My heart keeps beating like a hammer
Hard to be soft,
Tough to be tender
Come take my pulse,
The pace is on a runaway train

Pohlédla jsem zpátky na táborák. Nebyli to strašáci. Byli to lidé. Živí lidé. Tedy, vážně byli. Teď z nich visely jejich vnitřnosti, střeva se motala okolo druhých a jejich mrtvé oči zírali na mě. Byla jsem tu jediná, co ještě žila. Ostatní byli buď mrtví, nebo…

Help, I’m alive,
My heart keeps beating like a hammer,
Beating like a hammer

Najednou jsem si všimla těch, co vydávali skřeky. Vypadali jako já. Až na to, že oni neměli masky. Oni byli ti, z kterých šla hniloba. Zombie. Rozhlédla jsem se okolo. Nebylo kam se schovat. Jen stromy všude okolo. Stejně jako oni. Všimli si mě. Musela jsem tu stát úctyhodnou chvíli. Srdce se znovu vydalo na svou cestu protestu. Tepání mi projíždělo až k hlavě, kde se usidlovalo zpět v ráně týlu. Motala se mi hlava. Myslela jsem, že se znovu pozvracím, ale přemohla jsem to. Musela jsem utíkat.

If we’re still alive
My regrets are few
If my life is mine
What shouldn’t I do?
I get wherever I’m going
I get whatever I need

Prohlédla jsem si každou stranu lesa. Nebylo moc na výběr. Hlavně co nejdále od nich. Utíkala jsem. Popílek z ohně se rozptyloval po lese. Dostával se mi do plic, které mi po chvíli začaly hořet. Doufala jsem, že dřív mě roztrhne horký vzduch v plicích než-li jeden z nich. I přes pálení v hrudi jsem se otřepala zimou. Nevěděla jsem, kam utíkám. Jediná věc pohánějící mě kupředu byl zvuk sápajících se monster za mými zády. Nohy se mi třásly, každý sval byl pod veškerým nátlakem napjatý. Neměla jsem představu, jak dlouho běžím. Jediné, co mi utkvělo v hlavě, bylo, že mi docházejí síly. Otočila jsem hlavu za sebe. Člověk by očekával, že se po chvíli zastaví a vrátí, ale evidentně jsem byla moc váženou potravou. Mně ještě krev v těle proudila. Nebyli zrovna rychlý, ale i tak zvládali držet ne zrovna daleký odstup. V tu chvíli jsem do něčeho narazila. Bylo mi jasné, že to nebyl strom. Na mé tváři zůstal viset kousek uhnité kůže. S hrůzou jsem se otočila zpátky. Koukala na mě holka mého věku. Koukala na mě moje kamarádka. Vyjekla jsem a spadla na záda. Plazila jsem se a snažila před ní couvat. Neměla jsem už síly vstát. Natáhla se po mě a chytila mě za nohu. Přitáhla si mě a já ucítila její odporný dech plný lidského masa a krve. Snažila jsem se ji praštit, ale moje vyčerpání bylo horší, než jsem předpokládala. Zvládla jsem jí jen zlomit nos, pokud už však zlomený nebyl, a padla na zem. Vyrazila jsem si dech. Ostatní už přiběhli. Věděla jsem, že takhle to skončí. Věděla jsem, že tohle je konec.

While my blood’s still flowing
And my heart’s still beating like a hammer
Beating like a hammer

Plazili se ke mně. Všichni napřahovali své ruce a trhali mi oblečení. Jeden se mi zakousl do krku. Křičela jsem bolestí a brečela. Horké slzy mi stékaly po tvářích a míchaly se s mnou krví. Myslela jsem, že to neskončí. Doufala jsem, že když mě kousl do krku, vykrvácím nebo omdlím. On ale měl svou hlavu přímo zabořenou do mého krku, takže nedával takový prostor pro krvácení. Naštěstí to zakončila má „kamarádka“. Napřáhla se a roztrhla mi břicho. Byla jsem v opojení bolesti. Snažila jsem se zavřít oči a probudit se. Probudit se z tohohle snu.

I tremble
They’re gonna eat me alive
If I stumble
They’re gonna eat me alive

Tohle ale nebyl sen. Tohle se opravdu dělo. Nemohla jsem nic dělat. Zůstala jsem bezvládně ležet a čekala, kdy konečně skončí mé trápení. Přišlo to zanedlouho. Bez varování. Trhali mi nohy, ruce, zřali vnitřnosti a koupali se v mé vlastní krvi. Jeden život pro tisíce dalších. Ha, jak patetické…

Help I’m alive
My heart keeps beating like a hammer