Historie se neopakuje, historické modely ano

Přeneseme se do doby, kdy Riju už je samostatný, nezávislý na svém otci, bydlí s Kakerem a…
Trošku dál do minulosti.
Chisato a Shunsuke si právě vyznali lásku. Teď je jen na Rijuovi, aby jim dal požehnání a prohlásil, že on sám už taky miluje jednoho muže.
Ale ne, zase špatně. Ještě kousek posunout…
„Podívejte se, je vážně roztomilý! Pobavíme se trochu, pojď, užijem si!“
Banda podezřelých individuí v přesile čtyři na půlku (A/N: když ten poměr upravíte, máte to osm na jednoho)… příšerná kombinace.
Tma ulice a noc zakrývající všechen hřích, jen nahé bělostné tělo oběti skvějící se pod zataženou oblohou.
Znásilnění. Rape.
Ponížení. Mortify.
Stud. Shame.
Horké slzy řinoucí se po umolousaných tvářích. Vlasy slepené do tuhých pramenů padajících do čela. Mikina visící na jednom rameni. Těžké kroky. Sešit křečovitě svírající na hrudi, jediná myšlenka: Musím dokončit to, proč jsem přišel!
„Riju, co se ti stalo? Jsi celý…“ hluboký hlas nejlepšího přítele. Pár vzlyků, které se nepovedlo zadržet i přes všechnu statečnost.
„Strašné… Utiším tvůj žal.“ Roztažená náruč. Přijímáš.
Lehké obětí, které hladí, avšak čím dál víc se utahující. Jako smyčky hada kolem nebohé, nicnetušící oběti.
Vynucený polibek, jeho jazyk násilně si prorážející cestu skrz tvé rty a zuby. Neznáš to, snažíš se bránit.
Jedna jeho ruka šmátrající pod mikinou, druhá o kousek níž, na zadku, pomalu sjíždějící dolů, razící si prstem cestu mezi půlkami přes kalhoty, zajíždějící mezi nohy.
Jeho rty opouštějící ty tvé, věnující se pro změnu lalůčku a oblasti kolem ucha, kde jsi obzvláště citlivý.
První ruka přesouvající se zpod trička, hladící tě zepředu přes rozkrok, zkušeně rozepínající knoflík i zip na kalhotách.
Marné snahy o odstrčení, tvůj přítel je ale silnější, nemůžeš se bránit.
Zůstáváš jen ve spodním prádle, snažíš se zakrýt rukama, on ti je ale bere, násilím je tlačí nad tvojí hlavu.
Mysl nechce, tělo ano. Co uděláš?
Nevíš, panikaříš. Házíš sebou, snažíš se osvobodit, nemůžeš. Ale on je tak jemný, když ti olizuje jednu bradavku, saje ji, u druhé si pomáhá rukou, zvedá ji, zatlačuje do svaloviny, kroutí s ní… druhá ruka obemykající tvou stále tvrdší erekci, palcem hladící špičku, ostatními prsty stahující předkožku, aby prožitek byl ještě intenzivnější.
Mysl se stále brání, tělo to už dávno vzdalo.
Rty olizující kontury břišních svalů, jazykem zajíždějící do pupíku a ven, tím jemně tlačící na vnitřní orgány, sjíždějící pomalu dolů, zanechávající červené skvrny na tříslech, záměrně se vyhýbající tomu, co chceš nejvíc.
Ruce už máš dávno volné, stále je ale necháváš za hlavou, držíš se čela postele, házíš sebou, když ústy místo na penis zamířil na šourek, saje tam, kde chce on, a ne, kde by sis to nejvíc přál ty.
Jazyk lízající kořen, pomalounku přejíždějící ke špičce, zuby jemně zkousávající předkožku a stahující ji dolů. Fouknutí, pocit horkého dechu na odhaleném vrcholu, pár kapek unikajících, stékajících až do ochlupení. Letmý polibek, jazyk obkružující špičku.
Chceš víc, nemusíš nic říkat, vyslyší tě i beze slov. Pomalinku sjíždí dolů, pohlcuje celou tvou délku, snaží se, aby průchod byl co nejužší, a zase stoupá, až tak, aby odhalená špička pocítila chlad. Mučí tě. Bezmyšlenkovitě přirážíš proti němu, on ti však brání, boky ti přimačkává k posteli, ale pak ti je zvedá, jeden prst snažící se dostat do tvého řitního otvoru. Stahuješ svaly, nelíbí se ti to. On se však nenechá, protlačí ho tam, za ním i druhý, roztahuje ho, a ty po chvíli cítíš ten… chtíč. Zasouvá ještě třetí prst, tlačí je dovnitř, jak nejvíc může, hladí tě po prostatě. Propínáš se v zádech, mačkáš povlečení, až máš klouby prstů úplně odkrvené.
Prsty opouští své místo, rty taky. Nevíš, co dělat. To místo nemůže zůstat prázdné.
Vidíš, jak si rozepíná kalhoty, stahuje je, v černých boxerkách se rýsuje velká boule. Už předtím se oprostil od košile.
Nakonec i jeho spodní prádlo je staženo jeho štíhlými prsty, do vzduchu se tyčí jeho obrovská erekce. Stále nevíš, co chce dělat, ale tak nějak v koutku mysli tušíš.
Znovu ti ruce drží nad hlavou, zvedá ti kolena… vstupuje do tebe. Pomalinku, milimetr po milimetru, aby ti moc neublížil.
„Ne, přestaň, Shunsuke!“ křičíš, tvé prosby nejsou vyslyšeny.
Naráží svým penisem na tvou prostatu, znovu křičíš, chceš víc, ale cosi ti brání to říct.
Přiráží čím dál hlouběji, zrychluje, zpomaluje, zrychluje. Bere do ruky tvou erekci, hladí ji, obemyká ji dlaní, stahuje ji v pěst.
Líbá tě, dráždí tě jazykem uvnitř ústní dutiny, přejíždí po dásních, po tvém jazyku, po zubech.
Nemůžeš vydržet všechnu tu vášeň, prosíš, ať tě nechá.
Pouští tvůj krví naběhlý penis, chytá tě za boky, propíná se v zádech, vrcholí v tobě. Ty vrcholíš taky s jemným poškubáváním celého těla, nejvíce však v místech, kde jste spojeni.
Tvé vlastní sperma ti dopadlo na hruď. On ti ho slízává, pak tě líbá, nechávaje tě ochutnat tvé vlastní chuti, současně vysouvá svůj povadlý úd, cítíš, jak z tebe vytéká jeho semeno.
Rukama si zakrýváš obličej, víčka ti těžknou, bráníš jim, ale není ti pomoci. Usínáš, upadáš do bezvědomí.

Blesky kolem očí. Chisato se náhle probral ze svého tranzu.
„Ne! Celej tenhle sešit je součást jeho plánu!“ praštil se sešitem.
Riju se na něj nechápavě podíval.
„Eh… já jsem myslel… je už pozdě, tak… tatínek to tam donese místo tebe, ano?“ usmál se nervózně, „můžeš mi namalovat mapku?“
„Hm…jasně,“ kývl Riju.