Hyperaktivní Hibiki

Bylo nebylo, v jedné úžasné zemi, kde v řekách tekla čokoláda a fyzika byla noční můrou stvořenou démonem jménem Matika, žil hyperaktivní Hibiki. Byl velice moudrý na to, aby se k fyzice nepřibližoval a nesnažil se jí pochopit. Avšak jednoho dne si ho všiml démon Matika a přičaroval Hibikimu do hlavy vzorec na výpočet volného pádu. Hyperaktivní Hibiki nemohl vzorec vyhnat z hlavy, a tak se rozhodl k tak hroznému činu, že kdyby ho někdo viděl, vyhnal by ho ze země. Z truhly hříchů vzal Hibiki kalkulačku a počal počítat. Jakmile se ale dostal k výsledku, zjistil, že ve výpočtu je chyba. Zkusil tedy počítat znovu. Počítal a počítal, až se dostal k nejtěžší části příkladu. Začal hledat chybu. Vypnul všechny smysly a soustředil se jen na příklad. Když v tom uslyšel kroky. Někdo se blížil. Někdo, kdo mohl Hibikiho načapat, jak počítá. Hibikimu se hrůzou zježily všechny vlasy. Dveře se otevřely.
„Dikobrááááááááááz!“ Hibiki si rychle sednul na všechny příklady, dokonce i na kalkulačku, aby Dikobraz neviděl.
„Ahoj Dikobrazi, co tady děláš?“ Řekl Hibiki rozstřeseným hlasem. Dikobraz vyvalil oči. Jak se ho může ptát, co tu dělá? Vždyť je to on! Dikobraz! Kdo hlídá truhlu hříchů, aby nikdo nepočítal. Dikobraz se urazil a odešel s nosem nahoru. Hibiki si oddychl. Ale příliš nahlas, a tak se Dikobraz otočil a zamířil k němu, aby se podíval, co tady vlastně dělá on. Hibiki ho pozoroval se zatajeným dechem a čekal, co se stane. Dikobraz začal čmuchat kolem Hibikiho. Po chvíli se mu zablýsklo v kukadlech. Podíval se na Hibikiho s očima plnýma podezdření.
„Že ty tu hledáš socializmus s lidskou tváří?“ Zeptal se. Hibiki nevěděl, o čem to Dikobraz mluví. Proto zakroutil hlavou, jako že ne.
„No honem, honem povídej, řekni mi, co je to socializmus.“ Řekl Dikobraz přísně. Hibiki jen pokrčil rameny a zmateně zíral na Dikobraze. Toto slovo slyšel poprvé. Dikobraz se zatvářil naštvaně.
„Ty nevíš?! Tak ty nevíš?!?“ Rozčiloval se. Nakonec vztekem hrozně zrudl v obličeji a začal se nafukovat. Přito pořád opakoval:
„Neví! On neví!“ Nafukoval se a nafukoval, až prasknul. Hibiki se velice podivil, jak je to možné. Když tu si náhle uvědomil, že démon Matika tvoří noční můry, tedy sny. Tak zavřel oči a říkal si:
„Musím se probudit, musím se probudit.“ V tom se cítil unaveněji, než kdy dřív. Otevřel oči a uviděl, že leží na posteli. Náhle se posadil, až se mu zatočila hlava. Všiml si, že je celý spocený a hlasitě oddechuje.
„To byl příšerný sen.“ Rozhlédl sepo pokoji. Co uviděl, ho však vyděsilo ještě víc. Na nočním stolku totiž ležela………KALKULAČKA!!!