Kapitola 1

Tabu.Toto slovo znamená jen jedno,a to,že nějaká věc,osoba,cit,prostě co pro vás už nemá smysl,nebo to ono už nechcete vidět,slyšet,vlastnit či cítit..To je osobní názor mé osoby.Zbytečný,nevyřčený názor,co nikoho nezajímá.Má vlastně vůbec cenu nad tímto přemýšlet?Vědět,zda-li by to mělo být pro mě „tabu“,když si tím ani sám nejsem jistý?Nevím..Nevím spoustu věcí,co lidstvo ani nezná a nikdy se nedozví.Chtěl bych se sblížit s jednou osobou mého pohlaví,mého věku i rodné vesnice.Jenže onen kluk je pro mě tabu.Proč?Tato jedním slovem vytvořená otázka se používá snad víc než jakékoliv jiné..Jsem odlišný od jiných.Miluji totiž své pohlaví.Teda,aby jste mi rozumněli.Líbí se mi muži,respektie kluci-sám ještě nejsem muž,kterému by bylo kolem třiceti.Dívky mne nepřitahují-učinila tak matka příroda..Snažil jsem se je milovat,chtěl jsem,aby mne vzrušovaly..Jenže nepovedlo se.Je tomu tak dáno,tak proč se bránit?Možná proto,že v mé vesnici tomuhle odporují a zavrhují všechny,kdo nejsou „normální“.Tohle je zase jejich tabu.Každý nějaké musí mít,stejně jako srdce.Jenže ne všichni jej využijí.Někteří si své srdce uchovají do sebe samého,do svého nejhlubšího nitra.Dělají dobře.Vědí,že takhle se jim nic nemůže stát..žádná duševní bolest,žádné výčitky či starosti..Kdo tohle dokáže-obdivuji ho.Bohužel,já sám toho nejsem schopen.Už jsem si před dávnou dobou uvědomil,že bych měl své city k chlapci skrývat,ne mu je ukázat a doufat,že je opětuje.On byl totiž jeden z těch,co své srdce přede mnou schoval.Asi nevíte,jaké to je,když se po době co objevíte své city oné osobě svěříte,a ona se vám vysměje do obličeje s tím,že by takového ubožáka nikdy milovat nemohl,ikdyby chtěl.Nač brečet,nač ukázat přímo před ním svou slabost?Bylo by to ještě horší..Ale říct,že se nic neděje,že mi navadí že zlomil mé srdce to je nemožné.Alespoň pro mě.Pro něj jsou tabu všechny city.Jediný,který uměl dokonale ovládnout byla nenávist a chuť se pomstít.Nic jiného neuměl-zbytečné.Jak může na světe existovat takový člověk?To je nelidské..Ale možná ho urážím svými slovy jen proto,že mi ublížil a já se stal díky němu vyvrhelem Konohy.Že díky němu už nebudu milovat,to jsem mu odpustil.I za ty posměšky a urážky na můj účet.Ale že díky němu,mě všichni nenávidí za to,co řekl všem občanům Konohy,Tsunade prostě všem i mým přátelům,co už nyní nejsou mými přáteli a já ztratil naprosto vše mu nedokážu odpustit.Nikdy.Ani po své smrti..Ikdyž už nebudu existovat,nikdy mu neodpustím..

Každý má své tabu.Každý.On,pro kterého bylo tabu jeho bratr,i já,pro kterého je tabu on.
On,jehož jméno je Sasuke..