Kapitola 1

Rodina

„Já vás žádám, Gaaro.“

Těch pět slov poslal Gaarovu hlavu do šílenství. Jasně, lidi se ho ptali na spoustu věcí, protože je Kazekage a každý od něj něco chce. Ale nikdy nikdo nechtěl něco podobného, r03;r03;něco, co by mu mohl vzít. Nikdy nikdo nechtěl něco tak, tak osobního. Za normálních okolností by mohl odpovědět na to, na co se ho lidé ptají, bez emocí, ale tato žádost. Ninja, na jednom koleni s hlavou skloněnou a prosil ho o jeho schválení, cítil nejrůznější emoce, emoce držel pohřbené a chtěl, aby to tak zůstalo. Podíval se na skloněnou hlavou ninji a zbytky strachu a hněvu vyrůstali uvnitř něj. Gaara vzal svou hlavu do dlaní ve snaze uklidnit se, pak pomalu zamumlal.

„Ne.“

Ninja v otázce zvedl hlavu a podíval se na Gaaru. Zmatek vepsána do jeho obličeje a trochu zklamání. Pomalu se zvedl.

„Můžu se zeptat proč?“ zeptal se ninja tiše, něco, čím by normálně neměl obtěžovat, ale pro něj to bylo důležité.

„Protože Shikamaru Nemáte povolení, vzít ji ode mě pryč,“ řekl Gaara prostě, emoce pryč z očí a hlasu.

Nic víc neřekl. Žebrání je po jeho úrovní a to nezmění Gaarovo rozhodnutí, Shikamaru vyšel z pokoje a pomalu zavřel dveře. .Gaara se díval na zavřené dveře s pocitem jako bezmocné dítě. Věděl, že je nespravedlivé, ale on nenechá Shikamara vzít Temari od její vesnice ho jen proto, aby se stala jeho nevěstou. Gaara popošel pár kroků, než on couval za stůl pomalu sklouzl do židle a přemýšlel o tom na co se ho Shikamaru ptal.

„Já jsem zamilovaná do vaší sestry. Rád bych, aby byla moje nevěsta, ale já se chci po právu zeptat jejího bratra na svolení. Takže se vás ptám, Gaaro.“ Jak mu ta slova zněla v hlavě, Gaara se znovu popadl za hlavu a držel ji.

Na druhé straně dveří, Shikamaru hlava byla sehnutá. To byl takový odpor. Jak bude čelit Temari s Gaarovou odpovědí, ne. Ale nemusel chodit příliš daleko. Po pár krocích chodbou stála plavovlasá kráska zády o zeď, s jednou nohou na zemi a druhou opřenou o zeď. Jakmile zahlédla pohyb usmála se a odešla z místa u zdi a šla k němu. Její krok byl rychlý, protože se domnívala, že to bude dobrá zpráva, ale pak se rychle zpomalila, když viděla, rozrušený výraz na tváři svého přítele. Přestěhovala se do přímo před něj přimět ho, aby přestal jít, položil jí ruce na ramena a podíval se jí do očí a pomalu zavrtěl hlavou. Poprvé od chvíle, kdy si pamatovala, se slzy začali formovat v očích. „Proč?“ Zeptala se zoufale

„Řekl mi, že nemám dovoleno vzít tě od něj, samozřejmě, že vás ještě potřebuje,“ řekl Shikamaru smutně. „Je mi líto.“

Její rysy se změnili na bezmocný vztek v řádu sekund. Vzala Shikamara za ruku a zaútočili na chodbu ke kanceláři Gaary. Shikamaru šel zmateně za ní, když šla ke dveřím. Za normálních okolností by Temari klepala na dveře ale rozhodla neotevřít dveře bez klepání.První pohled to byl odměněn Gaarou na zemi za svým stolem, ruce na čele a hlavou pohybuje ze strany na stranu.Rychle běžel za stůl.

„Gaaro! Jsi v pořádku?“ Zeptala se bez hněvu ve svém hlase, ale se strachem.

Gaara nic neříkal. Temari  to vzala jako dobrou zprávu, než špatnou a pomohla bratříčkovi vstát. Vstal nejistě a sundal ruce z hlavy a Temari mu pomohla posadit se na židli. Poté, co ho usadila, couvla trochu a sledovala ho. Gaara konečně měl věci pod kontrolou, podíval se na Temari a viděl její ustaraný výraz a pohlédl ji do očí a pak na dveře kde Shikamaru nakukoval zvědavě dovnitř.

„Jsem v pořádku, Temari. Omlouvám se,“ řekl Gaara jeho chraplavým hlasem sundal rukou pomalu z hlavy.

„Jsem ráda, že jsi v pořádku, Gaara, ale ty jsi osel!“ zařvala Temari naposledy otočila se na patě a vyrazila ze dveří, za Shikamarem na chodbu. Shikamaru se podíval na Gaaru o vteřinu déle, než strčil ruce do kapes a ponechání jej ladem a šel za Temari chodbou.Gaara se podíval na stůl, plný pocitu viny.

„Temi! Nemáte povolení tam jít!“ malý 4 letá Kankuro řekl mladé 5 let staré Temari.

„Je to náš bratr, já chci ho vidět!“ řekla holčička jejímu mladšímu bratrovi s rukama v bok.

„Já nejdu! Pokud se dostanete do problémů, je to jen vaše vina!“ Kankuro řekl před útěkem po chodbě do svého pokoje.

„Hloupý Kanky,“ zamumlala Temari, než se přiblížila k zakázanému křídlu domu. Od chvíle, kdy se narodil její bratr a její matka zemřela, bylo toto křídlo tabu. Mohla tam jít pouze chůva pro jejího nového bratra. Její táta jí řekl, že to bylo proto, že Gaara se narodil velmi nemocný a nemůže mít kontakt s lidmi, jinak by ho to mohlo zabít. Muselo to být vážné, když byly stráže u dveří.

Temari je chytrá a talentovaná Konoichi na svůj věk, popadla mini vějíř a malou pomocí větru udělala šílený nepořádek. Papíry lítali kolem a některé  ve všech směrech.Dívala se za rohem, a sledoval, jak proběhli kolem ní, než se plížila dál chodbou.Naštěstí nebyla u dveří Gaary stráž, ale věděla, že fakt, že je tam jedno okno.Naštěstí i pro ni jsou závěsy vždy zatažení, takže vše, co musela udělat, bylo vejít potichu dovnitř.

Pomalu otevřela dveře a vklouzla dovnitř tiše a stejně tiše zavřela dveře. Rozhlédla se po místnosti, vypadalpřekvapeně. Nebylo tam mnoho obrázků nebo dětských hraček. Tam by měli být! Gaarovi jsou jen dva! Měl by mít hračky! Po chvíli zavrtěla hlavou, aby zahnala ty myšlenky. Odložila pantofle vedle postýlky. Šla k němu tiše, aby ho nevzbudil, jestli spal. Myslím, že po tom všem ho chtěla jen vidět. Podívala se přes okraj a Gaara automaticky začal plakat.Temari ho umlčel.

„Gaara, to je v pořádku, já jsem tvoje starší sestra Temari.“ Temari řekl klidným tónem, pokusila se přimět ho, aby přestal plakat. Nechtěla se nechat chytit a nechtěla, aby její bratr plakal. Nakonec ale rychle něco vymyslela. Začala zpívat, její máma jí vždycky zpívala, když byla smutná.

„Jsi tak krásný
Ale to není to, proč tě miluju
Nejsem si jistá jestli víš
Že důvod, proč tě miluju, jsi ty
To, že jsi, prostě ty
Jo, důvod, proč tě miluju je všechno, čím jsme si prošli
A to je to, proč tě miluju,“ začala zpívat tiše. Byla to píseň její matky, vždycky jí ji zpívala, takže věděla, všechna slova. Gaara se uklidnil při zvuku jejího zpěvu. A začal se smát a usmívat.

„To je lepší,“ řekla Temari s úsměvem na svého bratříčka. Podívala se na něj tiše a představila se mu znovu. „ Ahoj Gaaro, já jsem tvá sestra Temari a miluji tě moc. Slibuji, že budu vždy na Vaší straně a budu tě chránit, navždy.“

Od té doby třikrát týdně se Temari vplížila doc pokoje jejího bratra jen zpívat s ním a promluvit si s ním, i když nemohl mluvit zpět. Nyní po pár letech a Gaara měl je 5. narozeniny. Temari bylo 7 let, a vplížila se do jeho pokoje znovu.Temari byl pozdravena objetím od svého bratra. V té době se dozvěděla, že Gaara je monstrum, ale ona také slyšela, že je ochránce obce. Pro ni to byl jen její bratříček. Když se Gaara vytrhl z objetí, všiml si že Temari něco schovává.

„Co to máš?“ zeptal se Gaara Temari se zmateným výrazem ve tváři.

„Všechno nejlepší k narozeninám, Gaara!“ řekla Temari tahání daru zpoza zad.

Před Gaarou byl velký hnědý medvídek. Gaara se usmál, nikdy nedostal dárek předtím. I na jeho předchozí narozeniny mu Temari nedala dárek.

„Já se omlouvám, že jsem vám nedala dárek na předchozích narozeninách, ale já jsem myslela že, bys měl mít jeden, takže tady!“ vysvětlila a podala mu medvěda. „Toto je můj medvěd, když jsem byl malý, dala mi ho maminka. Vždycky se s ním cítím lépe, tak jsem doufala, že vám pomůže přes těžké časy!“

„Díky Temari,“ řekl Gaara a objal medvěda.

„Žádný problém, že jsi můj bratr a já tě miluji!“ Temari řekl s velkým úsměvem.

Ale brzy všechno štěstí zmizelo. A Gaara se navždy změnil. Dva měsíce po Gaarových narozeninách se Temari vkradla do pokoje Gaary jako obvykle, ale tentokrát si nevšimla další přítomnost v místnosti, než se tam dostala. Když vstoupila, podívala se na postavu svého otce v pokoji. A dostala strach a obavy. 

„Temari! Co jsem řekl o chození sem! Tato místnost je zakázána!“ Kazekage křičel, když se blížil k Temari. „Kolikrát ti to musím připomínat!“ Stáhl ruku zpět a udeřil Temari tak silně, že odletěla do zdi.

Gaara seděl v rohu vyděšený z toho, čím byl právě svědkem. Podíval se na Temari a viděl, že krvácí. Něco se o něm začalo hýbat. Co to bylo za pocit? Chtěl přiběhnout k Temari, aby jí pomohl, ale on chtěl zabít svého otce a také nevěděl jak toho dosáhnout. Ale on se nemohl pohnout. Dokonce když Kazekage přistoupil k Temari.

„Už nikdy nechci slyšet, že jsi byla tady! Když to zjistím, budete mít problémy,“ křičel.

Temari jen kývla hlavou. „Slyšíš mě Temari!“

 „Ano, pane!“ křičela Temari.

„ Dobrá teď běž!“ řekl. Temari pomalu vstala a otočila se ke dveřím. Viděla Gaaru v rohu jak se držel za hlavu a usmála se smutně, téměř omluvně. Při odchodu mu řekla své sbohem.

„Sbohem, bratříčku, i když to nevíš, pamatuj si, že tě miluji moc,“ pronesla tiše, ale Gaara neslyšel, vyběhla z pokoje hledat někoho, kdo jí ošetří zranění.

A poté, ten den, se všechno změnilo, démon v Gaarovi se probudil a on se snažil zabít jeho strýce a otce.

„Když jsem se zranila nemohla jsem jít za ním, a to bylo, všechno, co ho změnilo, co se mu stalo, a jestli by tu nebyl Naruto já nevím, čím by byl Gaara teď!“ řekla Temari konec svého příběhu Shikamarovi.

„No to dává smysl, proč tě nechce nechat odejít,“ řekl Shikamaru a vzhlédl ke hvězdám. Byli se dívat na hvězdy na střeše Kazekageho domu.

„To ano, ale není to, jako že budu navždy pryč. Myslím, že se budeme muset víc snažit,“ řekla Temari a povzdechla si. „Já jdu do postele, líny. Byl to dlouhý den. Jdeš taky?“

„Ne, teď ne. Pořád mám spoustu věcí na přemýšlení. Ty jdi, přidám se k tobě brzy,“ řekl Shikamaru s očima v hvězdách, protože se na ni díval. Pokrčila rameny.

„Jak myslíš,“ řekla klidně, pak se usmála. Přešla k němu a dala mu pusu. „Dobrou noc, líný“

„Dobrou noc, princezno,“ řekl Shikamaru drze věděl, že je lepší než ji urážet zpátky.

Usmála se, jejím jemným úsměvem a rychle zmizela v domě do jejího pokoje. Nebylo to příliš dlouho po tom, co odešla když Shikamaru ucítil přítomnost další osoby. Byl to Gaara. Gaara stál pár metrů od něj a díval se také na hvězdy.

„Opravdu ji miluju,“ řekl Gaara a odvrátil oči.

„Ano, já taky,“ řekl Shikamaru, i když to nebyla otázka, ale cítil, že je třeba odpovědět. Po této výměně všichni mlčeli a znovu se dívali na hvězdy.

„Nikdy jsi mi nelhal Shikamaru,“ řekl Gaara

A opět Shikamaru odpověděl: „Ne, nelhal.“ Vzal oči od oblohy a podíval se Gaaru který přemýšlel, stejně jako Shikamaru.

„Já jsem vám také nikdy nelhal, jen tenkrát.“

 Gaara nakonec vzal oči od oblohy a podíval se na Shikamara. „Když jsme byli mladší, bylo to během prvních Chuuninské zkoušky když jsme se potkali. Ten den když jsem šel do pokoje Lee, abych ho zabil a připomněl jsem si, že jsem naživu. Ty a Naruto jste mě zarazili, abych ho zabil. Lhal jsem, vám pak. Řekl jsem, že se nestarám o nikoho jiného než sám o sebe, že miluju jen sám sebe. To byla lež. Je tu jen jeden člověk, kterého jsem miloval víc než sebe, i když jsem byl v prdeli a to byla moje sestra. Ona byla jediná, která kdy mi ukázala skutečné milosrdenství a že na světě je láska. A i když jsem se stal monstrem, řekla mi že, se bojí o mě, ale řekla mi, že mě stále miluje, i když jsem jí řekl, že jsem ji chtěl zabít, ta slova znamenala pro mě víc než cokoli na světě. Ona je vždy tu, nevím, co bych dělal bez ní. To je důvod, proč nemohu dovolit, abys, sis ji vzal, nemůžete zmenšit mou rodinu.“

Po vyslechnutí projevu Gaary byl Shikamaru zticha, absorbuje všechno co mu Gaara řekl. Znovu oba muži seděli v tichu a dívali se na nebe. Nakonec Shikamaru prolomil mlčení.

„To by nezmenšilo tvou rodinu. Ve skutečnosti bys rozšířil svou rodinu. Já bych byl s ní navždy. Mi bychom polovinu prožili v Listové a polovinu žili tady s vámi. Měli bychom dvojí občanství. Plus tímto manželstvím byste také dokázali, zpečetěním mírové smlouvy pro naše vesnice, ale přesto to není, co jsem chtěl. Jak už jsem řekl, tvoje rodina nebude menší, tím byste ji rozšířil. Protože teď byste to nebyli jen, vy, Temari a Kankuro. Ty bys měl ještě mě, stejně jako moje rodiče, jako svou rodinu, oni vás přivítají s otevřenou náručí. Moje matka miluje Temari a já vím, že tě bude milovat a Kankura taky. Stejné je to s mým otcem. Nemám, žádné sourozence rozšiřte své rodiny více, a budete mít také mé přátelé, které považuji rodinu. A všichni jsou mi drazí. A pokud je to příliš mnoho lidí, můžeš si vybrat, koho chceš do rodiny a koho ne. Temari tě neopouští úplně, jen na nějakou dobu, a dokonce i potom, to neznamená, že odchází. Jen mění adresu. Bude tu vždy pro vás. Navíc, když budeme děti, budete mít ještě větší rodinu! Ale pokud nechcete nechat ji jít, aby tu zůstala navždy v této malý rodině, ona nikdy nebude mít vlastní malou rodinu.“ Shikamaru se zhluboka nadechl. To bylo problematické, a hodně, ale doufal, že Gaara nyní rozhodnutý. Podíval se směrem k němu a  Gaara díval se na hvězdy, vypadal, jako by velmi přemýšlel nad tím, co řekl Shikamaru.

Dalších dvacet minut muži seděli mlčky. Pak Gaara přerušil ticho.

„Ptal jsi se Kankura?“

„Jo. Chytil mě pod krkem ale on řekl, samozřejmě,“ řekl Shikamaru a mnul si krk při vzpomínce na škrcení. „Ale pak řekl: ,Ublížil jí a já tě zabiju.‘ Na to jsem mu řekl, že bych nikdy neudělal něco takového.“

„Tak proč se ptáš mě?“

„Protože jste také její rodina. Bylo to jediné správné,“ řekl Shikamaru s pokrčením ramen.

Gaara mlčel, na chvíli zvážil své možnosti, než konečně řekl: „Souhlasím s Kankuro, pokud jí ublížíš. Zabijeme tě.“

Shikamaru kývl hlavou, než si uvědomil, co Gaara, právě řekl. Trhl sebou a podíval se Gaarovi přímo do očí. „Znamená to, že?“

Gaara pokýval hlavou: „Ano, Shikamaru Nara z Listové dávám ti svolení vzít si Temari.“

Většina lidí by si myslel, že po vyslechnutí této zprávy by Shikamaru vyskočil a začal objímat Gaaru a děkovat mu. Ale to není Shikamarův styl a Gaara byl vděčný. Gaara věděl, že Shikamaru je nadšená, ale nemusí to dávat najevo. „Díky,“ řekl Shikamaru plný štěstí a lásky v jeho hlase bylo vše co Gaara potřeboval jako jistotu, že Shikamaru byl šťastný.

Temari ležela v posteli, když se udělal stín nad její spící postavou. Pomalu se k ní sklonil a políbil ji. Probudila se, a třela si ospalé oči.

„Kde jsi byl?“ zeptala se.

„Mluvil jsem na střeše s Gaarou,“ řekl Shikamaru a lehl si do postele k Temari. „Přišel pár minut potom, co jsi odešela.“

„O čem ste si povídali?“ Zeptala se zmateně.

„O tobě, většinou,“ řekl tahání si Temari do náruče a přitiskl ji k sobě.

„A co o mě?“ Řekla, že zmatek napsaný na tváři, když se obrátil v náručí, aby se dívala na něj.

„Temari no Subaku, udělala byste mi tu čest a stala se mou ženou?“ požádal jí Shikamaru a ukázal prsten, který jí koupil.

Úsměv byl zapálen. „Řekl, ano?“ zeptala se vzrušeně.

Shikamaru si povzdechl: „Ano, teď, jaká je vaše odpověď, problematická ženo?“

„Ano, samozřejmě ano, ty nepříjemný muži!“

Temari si ho přitáhl pro polibek. Při polibku Shikamaru umístil prsten na prst. Když se odtáhla Shikamaru si ji přitáhl k sobě, a pak usínali šťastně.

Přes chodbu, při pohledu do místnosti stáli dva muži s úsměvem na tváři jednoho a s větším úsměvem na tváři druhého.

„Naše rodina se rozrůstá,“ řekl Gaara.

„Ano, to ano.“ Kankuro souhlasil. „Budeme mít synovce a neteře!“

Gaara se usmál při pomyšlení, na synovce a neteře, a jak věděl, tolik lásky právě k Temari a Shikamaru, nyní je může milovat stejně. Ano, jeho rodina se rozrůstá.

Konec