Kapitola 1
by RonnaVelké černé pavoučí nohy se sápou na hlavní hrdinku Jill. Vyčerpaná dívka se snaží utéct, ale marně. Obrovské pavoučisko ji bere do svých spárů. Najednou, jako by spadl z nebe, se objeví Charlie. Vytáhne pušku a dvoumetrové děsivé monstrum zastřelí. Zvíře zakvílí a kácí se k zemi, nebohá dívka je vysvobozená.
„Honem, pojď Jill, v tomhle lese jsou i další!“ povídá vážně Charlie.
„Ach, Charlesi…už zase jsi mi zachránil život, jak jen se ti odvděčím…?“ zeptá se svůdně s našpulenou pusou, jako by skoro všude kolem nečíhali smrtící pavouci. Charlie ji popadne, zalomí ji v pase a v následujících vteřinách splynou v jeden polibek.
„Tohle je moje odměna.“…
…příští díl „Nepřekonatelného Charieho“ sledujte za pár minut…
Stisknu červené tlačítko na ovladači. Televizor se vypne a objeví se černá obrazovka.
„Něco ti povím. Tenhle seriál je pěkná blbost!“, vyjádřím svůj názor mýmu nejlepšímu kámošovi Jayovi. Jeho černé pronikavé oči na mě vrhnou zlostný pohled.
„Tak promiň, ale v každým díle je ta „nebohá a nemohoucí“ blonďatá supermodelka s deseticentimetrovýma podpatkama v lese, ale nikdo neví, jak se tam dostala. No řekni, co by taková balerína dělala v běžným životě v lese? A pokaždý, když už je skoro sežraná nějakým monstrem, nějakou záhadou se objeví ten Charlie. Je to pošahaný.“
„Hele, Cassie,“ obejme mě kolem ramen, „ta holka je ale sexy, takže se to všechno odpouští.“
Mávnu nad ním rukou a radši si zajdu do kuchyně pro sklenici džusu. V našem domě to vypadá jak kdyby tady vybuchla atomovka. Neumyté nádobí, vysávalo se tady naposled snad v minulým století a o mým pokoji nemluvě. Ale jak já říkám: Pořádek je pro blbce, inteligent se vyzná i v bordelu. No ne? Jay si právě nejspíš představuje krásnou Jill. Co byste chtěli, od kluka. Sice se říká, že ženský mají menší a míň vyvinutej mozek než chlapi… ale řekněte sami: mohl větu „Ta holka je ale sexy, takže se to všechno odpouští.“ vypustit z pusy člověk s normálně vyvinutým mozkem? No možná ho má větší než já, ale asi s ním neumí pracovat. Kluky nenapravíme.
„Hej, Cass,“ zařve Jay z kuchyně, „pohni! Začíná další díl!“
„Na ten jsem tak zvědavá,“ odpovím mu a radši jdu dělat něco užitečnýho. Třeba uklízet? Ne to ne, zase tak zoufale na tom nejsem.
0 Comments