Kapitola 1

Jedna…

Ležela na tvrdé kamenité zemi. Okolo ruiny domů, kaluže a bláto. Před chvílí začalo pršet… Jak symbolické. Přerývaně oddechovala, z úst se jí řinul tenký pramínek krve. Chtěla se zachránit, zvednout se a dál bojovat. Nešlo to! Stále bezmocně ležela v marné snaze se pohnout. Nad ní stála postava v černém plášti s vyšitými rudými obláčky. V ruce svírala věc silně se podobající železnému kůlu. Něco říkala, ale přes hlasitý déšť nebylo rozumět. Černovlasá dívka pod ní už jen čekala na rychlý, bolestný konec…

Odpusť mi – chtěla jsem tě jen ochránit… Chtěla jsem sama sobě dokázat, že jsem tebe hodna… Řekla jsem ti své pocity, ale… cos udělal a co uděláš se už asi nedozvím… Ještě jednou – odpusť mi, Naruto…

Dvě…

Díval se, jak jeho protivník probodl kunoichi, která mu ještě před chvílí chtěla zachránit život. Musel vstát a pomoci jí, avšak nemohl. Měl přibité ruce k zemi. Slzy se mu draly do očí… Vyznala mu lásku! Ona! Jak mohl být celou dobu tak slepý?… A teď, když už to věděl, o ni měl přijít? Proč? Smrt je tak nespravedlivá… Nikdy si neodpustí svou chybu, že nedokázal včas zachránit vesnici a její život!

Hlava mu klesla zpět do bláta. Byl by skoro zemřel, kdyby mu v mysli náhle neprobleskla myšlenka. Jeho cíl, jeho cesta ninji… Být Hokagem neznamená jen vládnout vesnici… Větší váhu má ochota pomoci a i v té nejtěžší situaci neztratit víru v dobro a naději!

Je mi jedno, jak se to stane, ale pomstím se! Za to, Peine, zaplatíš…

Otevřel oči plné odhodlání a touhy po odplatě…

Tři…

Pršelo. Vzduch byl těžký a půda nasákla slzami a potem. Atmosféra každým okamžikem houstla a nebe víc a víc černalo. V dešti se daly rozpoznat tři obrysy osob. První držela dlouhou, ostrou, železnou tyč zbarvenou do karmínově ruda. Krev z ní pomalu odkapávala na tvář druhé osoby. Ta měla dlouhé černé vlasy a její bezvládné tělo se nechalo bičovat kapkami deště. Ta třetí ležela opodál, dlaně přibité k zemi. Vlasy měla tentokrát krátké, blonďaté a rozházené do stran. Všechny ale sdílely jednu stejnou věc – všechny prožívaly bolest. Ať už fyzickou, či psychickou… A takto vypadal smrtelný mír…