Kapitola 1

Wolf´s eyes

Během půl roku co ho znám, jsem nikdy nedokázala odolat těm jeho psím očím barvy skořice.

Nedokázala jsem to ani teď.

„Pojď se mnou v noci do lesa,“

Řekl to, jako by to bylo tak jednoduché. Úplněk je už tak nebezpečně blízko… Neklidně jsem si shrnula vlasy z obličeje. Vážně už bych potřebovala ostříhat. Napadlo mě naprosto nesmyslně.

„Nemyslím, že je to dobrý nápad…“  V mžiku mě ze sedu povalil na zem a držíc mě za zápěstí mi zlehka olízl krk. Pak zajel jazykem níž, až mě polechtal v prohlubni klíční kosti. Krátké štětiny vlasů na temeni se mi vzrušením a vzteky naježily. Zlobila jsem se na sebe, že sebou nechám tak snadno manipulovat. Ale ty jeho úžasně dravé oči…

Skončilo to jako vždycky stejně. – Pod duchnou s jeho jazykem mezi stehny. Proč jen ho musí mít tak strašně hebký? Nemá mít pes náhodou stejně hrubý jazyk jako já? Ah bože! To a mnoho jiného se mi při orálu honilo hlavou. Myšlenky přerušila až silná orgastická křeč. Už po třetí. Jeho hlava se pomalu zvedla z mého mokrého klína.

„Dáme si to ještě jednou?“

„Uhnh!“ zamručela jsem nedůtklivě. Vyčerpaně jsem se stočila na bok do klubíčka a po chvilce jsem tiše zamumlala.

„Až v noci… u stromu…ze zadu…“ Přitulil se ke mně a šimral mě dechem na nose.

Poslední co jsme viděla, než jsem se propadla do znepokojivě nemravných snů, byly vítězně se smějící vlčí oči.