Kapitola 1

Uběhlo celkem 5 dní než se v jednom pokoji v nemocnici probudilo jedno blonďaté stvoření.
„Sluníčko lásko, ty ses probudil!“ Vykřikl Saske a vrhl se kolem krku Narutovi který se sotva probudil a vůbec nechápal co se děje. 
„Sas ke co ..“ nestihl chudák ani doříct protože byl umlčen polibkem. Chvilku přemýšlel co se to děje ale jakmile si to uvědomil tak od sebe Saskeho rychle odstrčil a jednu mu pořádně vrazil.
„C-c-co si sakra myslíš že děláš Uchiho?!“ Řval na něj a při tom si utíral ústa zápěstím. Výraz měl při tom zmatenonaštvaný.  Saske si ho chvilku trochu se zamyšleným výrazem prohlížel a rukou si mnul červenající tvář.
„Takže si doopravdy nic nepamatuješ.“ Konstatoval Saske se smutným výrazem. Naruto ho chvilku pozoroval a až teď si teprve uvědomil že Saske vypadal úplně jinak.
„Sa s ke…“ Vykoktal Naruto přiskčeným hlasem. Na to Saske zareagoval, rychle k němu přiskočil.
„Sluníčko stalo se něco, nebolí tě něco?“ Začal se ho Saske okamžitě vyptávat.
 „Páni od kdy má o mě Saske takový starch?“ pomyslel si Naruto a jelikož ho to hodně zajímalo tak se i zeptal.
„Od kdy se o mě tak zajímáš Uchiho?“ Saskeho nejdřív ta otázka zaskočila ale pak se ušklíbl
„No nejspíš od té doby co jsme manželé…“ Na to Naruto otevřel pusu do kořán a svivalenýma očima na něj koukal.
„Já ti říkala ať na něj jdeš pomalu, jestli si nic nebude pamatovat.“ Napomenula Saskeho Tsunade která se právě objevila ve dveří.
„On se ptal.“ Odsekl jí Saske a odstoupil trochu od Naruta aby k němu mohla Tsunade
„Tsunade-bachan co se to tady děje a jak to Saske myslel že jsme manželé a proč ležím v nemocnici a proč jste všichni tak staří?“ Začal se jí vyptávat Naruto. Tsunade se na něj jenom usmála.
„To bude dobrý všechno ti vysvětlím.“ Pověděla mu a začala mu vyprávět vše co se stalo (o tom jak omládl kvůli technice kterou na něj použil zatím neznámý ninja, co se stalo za těch 10 let a spoustu dalších věcí). Naruto ji v klidu poslouchal a nemohl uvěřit svým uším.
„Tak to je asi vše zbytek se jistě dozvíš časem.“ Dokončila svůj proslov  dočasná Hokage a čekala na Narutovu reakci. Ten jenom pořád mlčel a bez ducha se díval před sebe.
„Sluníčko jsi v pořádku?“ zeptal se ho po chvíli Saske když Naruto pořád v tranzu sledoval zeď před s sebou. Ten se nad tím oslovením jenom otřásl a až teď se z nova podíval na Saskeho.
„Je to pravda?“ Zeptal se ho na rovinu Naruto a doufaů v zápornou odpověď
„Je, copak nelíbí se ti to?“ Zeptal se ho Saske s úšklebkem.
„Měl by sis teď odpočinout“ uzavřela rozhovor  Tsunade.  A společně se Saskem šli na chodbu.

„Tsunade-sama myslíte že si vzpomene?“ zeptal se jí Saske s trochu smutným výrazem.
„Saske neboj se, Naruto si vzpomene.“ Odpověděla mu s úsměvem.
„A co když si nevzpomene?“
„Tak se do tebe bude muset z nova zamilovat a nezapomeň jaké to má výhody.“
„Výhody jaké, předtím mi to trvalo dost dlouho než si uvědomil s voje city a ještě déle než se přestal stydět na veřejnosti“ Vyštěkl nervózně Saske
„Je mladší o 10 let výš kolik manželů by ti závidělo a nezapomeň že je zase nevinný?“ Na tom posledním slově si Tsunade dala záležet a všimla si i Saskeho reakci (jemně se zachvěl).
„No tak až se prospí tak k němu zavolej Sakuru, aby ho ještě prohlédla a dala mu prášky. Kdyžtak prášky si vezmi ty k sobě a kontroluj ho ať si je všechny vezme. A už se nemrač, Naruto teď bude potřebovat oporu“ Usmála se na něj naposledy Tsunade než odešla za prací.  

Saske čekal už přes pět hodin u Naruta který pořád v klidu oddechoval.
„Sakra už by se mohl probudit abychom mohli jít domů. Navíc čím dřív se vrátí do domů tím dřív si začne vzpomínat. Ale co když si nevzpomene a já ho kvůli tomu ztratím!!“ přemýšlel Saske po celou dobu co si mysle že Naruto spí. Když už však bylo toho přemýšlení na něj moc tak se zvedl a šel si radši pro kafe aby se aspoň trochu odreagoval. Jakmile však odešel tak toho Naruto využil a z pokoje odešel. Bylo toho na něj dost a už měl i hlad tak šek k Ichiraku přemýšlet. Nemocnice se naštěstí vůbec nezměnila a tak se dostal ven nepozorovaně.

V Ichiraku

„Jé, zdravím Naruto dáš si dneska zase jeden extra velký rámen?“ zeptal se stařík s úsměvem jakmile Naruta uviděl přicházet.
„Ahoj staříku ehm, ty si taky zestárnul“ poškrábal se Naruto na hlavě
„No spíš ty jsi omládnul!“ zasmál se stařík a postavil před něj misku rámenu.
„No stejně je to divné všechno je tady tak stejné a přitom tak jiné….“ Svěřil se mu Naruto. Takhle to trvalo ještě dalších 10 minut než někdo přišel k Narutovi ze zadu a pořádně ho praštil do hlavy.
„Ty idiote víš vůbec jaký jsem měl o tebe strach?“ Zařval na něj Saske a na stůl hodil peníze za Narutův rámen.
„Jé Saske já měl hlad a tak…“
„Jsi zdrhnul.“ Dokončil za něj Saske a hodil si ho přes rameno.
„Hej Saske co to vyvádíš?!“ řval na něj a snažil se mu vykroutit z ramene.
„No, co asi? Beru tě z pátky do nemocnice“ zasmál se Saske a poté už nepromluvil.

Zase v nemocnici

„Saske, tak už mě pusť!“ prosil Naruto když už byli z pátky v pokoji.
„No, když mi slíbíš že neutečeš…“
„Jo slibuju hlavně mě už pusť!“
„Copak nelíbí se ti to?“ začal ho pošťuchovat Saske. Na to Naruto nijak nereagoval a uraženě se díval na stranu. Saske se nad tím ksichtíkem který Naruto udělal jenom usmál.
„Zůstan tady a nikam nechoď jasný?!“ přikázal mu a potom odešel hledat Sakuru.

„Ahoj Naruto, tak jak pak se máš?“ Pozdravila ho Sakura hned jak vešla s úsměvem na tváři. Naruto se nad jejím chováním podivil 
Takhle milá na mě nikdy nebyla a jak to teď vypadá?“ pomyslel si.
„Jo celkem dobře a copak se ti stalo s vlasy?“ zeptal se jí opatrně.
„No nechala jsem si je narůst, copak nelíbí se ti to?“
„No vlastně ti to teď víc sluší předtím jsi mi připomínala ovčáckého psa“ Jakmile to Naruto dořekl tak radši hned zmlknul. Protože se Sakura začala tvářit jako medúza.
„Na ru to!“ začala prskat Sakura a chtěla mu jednu vrazit ale Saske ji zarazil.
„Sakuro, pamatuješ co jsem ti říkal, že se stane jestli ho ještě jednou uhodíš-“ Upozornil jí Saske a pomalu jí začal drtit ruku. Na to se Sakura jenom zamračila a odsekla.
„Fajn ale tentokrát by si to zasloužil.“
„To si teda nemyslím, měl totiž pravdu.“ Jakmile to Saske dořekl tak ji pustil a ona začala s vyšetřováním.

Když skončila tak se otočila na Saskeho a promluvila
„No takže všechno je v pořádku, tyhle prášky bude brát 3krát denně. Tak aspoň týden by měl odpočívat a pomalu by jsi mu měl připomínat nějaké zážitky. Jinak žádná námaha a kdy by se mu něco stalo tak okamžitě do nemocnice.“
„Heleď Sakuro já se o sebe umím postarat sám,tak proč říkáš ty informace Saskemu?!“ Naštval se Naruto.
„No to si nemyslím, navíc Saske jako tvůj manžel se o tebe musí starat a vzlášť když jsi zase neplnoletý.“
„No počkej Saske není můj manžel a postarat se o sebe dovedu asi tak jako celý život!“ odsekl jí Naruto.
„Naruto teď to neřeš a neodporuj!“ Napomenul ho Saske a hodil po něm bundu aby se oblékl. Naruto ho poslechl a poté se se Saskem vydal domů.