Kapitola 1-když se ožrat,tak pořádně!

 Byla pozdní Zimní noc. Ve větru vyselo napětí a očekávání. Po celé Konoze se ozývali radostné a opilecké výkřiky. Celá vesnice, i když bylo za dvacet minut dvanáct, žila v duchu oslav z nového roku. Místní putyky praskaly ve švech a na ulicích to nevypadalo o moc líp. Na konci rozjásané vesnice byla téměř opuštěná čtvrť. Jenom v jednom domě jasně poblikávala žárovka u vchodu, jakoby měla poslední tažení. Po domě se rozléhal dětský pláč.

„Zlato, běž tam prosím…“ zívla růžovlasá asi dvacetiletá žena. Z druhého konce postele se ozvalo jenom ospalé „Hnn…“ načež se z přikrývky vymotal mladý muž s vlasy černými jak uhel. Pomalu se odšoural do druhého pokoje a sklonil se nad dětskou postýlkou.

„Copak je, Hikari?“ zašišlal ospale. Malá holčička se stejnými vlasy jako její matka se jenom sladce usmála, když zkontrolovala, že je vše v pořádku, a spala dál. Muž se sesunul k zemi a polohlasně zaskuhral: „Proč já?“

Bylo za pět minut dvanáct a všichni se s jásáním vydali do hlavní ulice.

„Hin! Co tady děláš,“ volal na dívku přiopilí Naruto.

„Čekám na tebe…“ Naruto zvedl pochybovačně obočí.

„Na houpačce před akademií? Tak pojď se mnou na hlavní ulici, jsou tam všichni. Honem nebo to prošvihnem…!“ Pobídl mladík lehce červenající se dívku.

„Dobře“

Utíkali, co jim síly dovolily i když moc rychle taky ne protože Naruto měl už řádně napito a taky si musel dávat pozor i na ty nejmenší zábrany. Přesto všechno se nakonec dostaly na určené místo. K jejich smůle se museli vyhýbat motající se a pořádně zlité Tsunade. Dorazily akorát v čas, protože začalo odpočítávání.

„Deset… devět… osm… sedm… šest… pět… čtyři… tři . dva… jedna… Šťastný nový rok!!“

Radostné jásání se šířilo rychle jako blesk a celá Konoha se otřásla v základech. Pak se všichni znovu odebrali do podniků, aby ten nový rok pořádně jak se sluší a patří zapili. Krátce po třetí hodině ráno se na oslavu, která byla v plném proudu, přidali i Sakura a Sasuke.

Podařilo se jim jako zázrakem uložit celé jejich potomstvo.

„Sasukéé! Sakuro! Tak vás tu vítáme!“ vrhl se k nim už úplně na hadry Naruto, který v každé ruce svíral jednu láhev saké.

„Zdar kámo! Tak jdem, musíš mi ukázat kde je tady bar!“ Pozdravil ho Sasuke a odebral se se svým přítelem, střískat, se do němoty.

Sakury se okamžitě ujal hlouček dívek, které na tom byly jenom o něco líp než Naruto. Hlučnou a chechtající se skupinku tvořily především dámy z Konohy. Mezi ně patřily:Ino, Hinata, Kurenai, Tsunade, Anko, Shizuna, Tenten, Temari a Matsuri.

„Ahoj holky,“ usmála se na ně Sakura.

Všechny ji přivítaly a přesunuly se k poslednímu volnému stolu v sídle Hyuuga. Ze začátku klábosily o všem možném, až se dostaly ke vztahům a dětem.

„Teda řeknu vám holky ty moji svišti rostou jako z vody! Itachi nastupuje tenhle rok na Akademii, Hikari už zvládne sama chodit a Kazumo nastoupil do týmu! Neuhádnete koho má za senseie!“začala Sakura. Temari se zamyslela.

„Že by Kakashiho?“

„Samá voda…“ zakroutila hlavou Sakura

„Iruku!“ vypískla Tenten.

„Přesně! No čekaly jste to? Iruka je jounin a má svůj tým!“

zasmála se Sakura. Ino převzala štafetu.

„Abych pravdu řekla Izumi je taky jako z divokých vajec! Jsou jí teprve tři a už by všechno chtěla vědět, na všechno se vyptává… Jo vím že děti v tomhle věku jsou zvídavé ale Izumi je fakt čipera.“

Anko jenom přikyvovala.

„Jen se nediv! Když jste se dali dohromady se Saiem! Já když jsem jí viděla poprvé hned jsem si myslela, že je naprostý opak otce,“ potvrdila.

„Abych pravdu řekla, tak nám se Shikamarem stačí, že mámě to naše zlato jedno. Asuma je teda daleko klidnější než ty ostatní v jeho věku. Ale je teda pěkně chytrej, jen co je pravda! A taky se hrozně nerad koupe. To je to jediné co opravdu nesnáší.“ Pokračovala Temari.

Všechny se zasmály  a pak přišla řada na Hinatu.

„No tak, Hin! Nestyď se. Co ty a Naruto?“ vyptávaly se.

„No, já doufám, že to bude holka.“ Přiznala se Hinata.

„Jo ahá! Tak proto nepiješ!“ rozzářili se všechny jako žárovky.

Ke stolu se připotácel absolutně zlitý Sasuke.

„Zlato! Já chci mámu!“ Zamumlal a skácel se k zemi, kde začal spokojeně chrápat.

„Tak holky já už asi vyrazím. A tohle budu muset vláčet s sebou.“ Vzdychla Sakura a za ruku odtáhla Sasukeho za dveří.