Kapitola 14

8. března

„Budeme potřebovat každou ruku! Takže do Týmu 7 přibude Sasuke. Půjdete ze severu a zaútočíte na skupinu ninjů, která přepadla Mlžnou. Tým Kurenai už se vydal na místo. Postupují z jihu a brzy bysme od nich měli získat nějaké informace. Sbalte si a okamžitě vyražte!“ Křikla Tsunade na skupinu stojící před stolem.

„Tým pod vedením Yamamota vyrazí hned za Vámi!“ Dodala světlovlasá žena rázně.

„Bábi-chan! To nepřichází v úvahu! Nemůžeš Sasukeho poslat s námi. Je to nebezpečné…“ Vyhrknul překvapeně Naruto, div se nevrhnul přes stůl.

„Naruto! To je rozkaz. Laskavě si sbalte a okamžitě vyrazte!“ Odsekla blondýna a prudce se postavila, přičemž shodila židli.

„Ale Hokage!“ Zkusil znovu Naruto, ale při pohledu na rudnoucí blondýnu raději zmlknul.

„Sejdeme se za půl hodiny u hlavní brány.“ Oznámil Kakashi a se svým pověstným „Puff“ zmizel v obláčku kouře. Všichni, přesněji řečeno Sakura, Sai, Naruto a spolu s ním i Sasuke se urychleně vydali do svých příbytků.

„Stejně si myslím, že bys neměl chodit…“ Špitl blonďáček, když se snažil do batohu nacpat veškeré své věci. Sasuke zachmuřeně přikývl.

„S tím nic nenaděláme. Je to rozkaz Hokage… Ale nemáš se čeho bát, tak hrozné to snad nebude. A navíc celkem jsem se zlepšil ne?“ Pousmál se Sasuke a přistoupil k Narutovi.

„Uvidíš, vážně se mi nic nestane. Budeš tam přece ty.“ Špitl a objal blonďáčka. Paže mu obtočil kolem pasu a přitiskl se blíž k němu. Naruto se už, už natahoval pro polibek, ale Sasuke ucuknul.

„Musíme jít.“ Připomněl mu. Za pár minut už všichni stáli u hlavní brány a domlouvali si strategii, jak budou dál postupovat.

„Půjdu v čele, za mnou Sakura, Sai a Naruto se Sasukem budou skupinu ukončovat. Držte se v linii a nezdržujte. Kdyby se cokoliv stalo, okamžitě mi to hlaste. Pokud nic nemáte, vyrazíme.“ Rozhodl muž s maskou a než se nadáli, už byly na cestě. Kakashi obratně sdolával jeden strom za druhým, dokud se prudce nezastavil.

„Stůjte!“ Rozezněl se rázný příkaz. Skupinka se zarazila na místě a instinktivně se začala rozhlížet.

„Přivolám ninja psy, půjdou napřed. Blížíme se a nemáme žádné informace, chci mít jistotu, že nepadneme do léčky.“ Sykl Kakashi a během chvíle se díky Kuchiyose no Jutsu kolem skupiny objevilo několik psů.

„Pakkune, jděte napřed! Chci ovšem hned vědět!“ Zavelel Kakashi a smečka psů se okamžitě ztratila v dálce. Skupinka je v určité vzdálenosti následovala.

„Jak si na tom Sasuke?“ Optal se Naruto a zastavil se. Chvíli na to se vedle něj objevil černovlásek.

„Ech, celkem to jde. Můžeme pokračovat.“ Vydechl zadýchaně Sasuke. Přeci jenom nebyl na tohle tempo zvyklý, ale věděl, že v tuhle chvíli se musí překonat. Naruto mlčky přikývl a znovu se dal do pohybu. Nedlouho potom, se před nima zčista jasně objevil Pakkun.

„Mlžná na tom není dobře! Napadla jí skupina ninjů. Vypadají dost silně, je jich asi pět. Pravděpodobně to bude nějaká organizace. Měli byste se mít na pozoru.“ Oznámil psík udýchaně.

„Dobře, můžeš se stáhnout.“ Pravil Kakashi a urovnal si masku, která kryla skoro celou jeho tvář.

„Budeme pokračovat. Dělí nás sotva půl kilometru. Jak řekl Pakkun, mějte se na pozoru. Každá chyba vás může stát život. Tak jdeme!“ Oznámil Kakashi a celá skupinka se vydala k místu, kde právě probíhal krutý, nelítostný souboj.

………..

„Ale, ale! Ani se nemusíme táhnout do Listové. On přišel za námi.“ Zaradoval se muž s nástrojem připomínající kosu a hlasitě se rozesmál.

„Uklidni se Hidane, vezmeme oba Jinchuuriki a zmizíme odtuď.“ Ozvalo se z dálky a v tu chvíli vzduchem prolétlo mrtvé tělo muže.

„Kakuzo! Nech mi taky nějakého!“

„Co tu chcete? Jdete po Jinchuuriki?  Co s nimi máte v plánu?“ Vyrazil ze sebe naštvaně Naruto a zhnuseně se díval na muže, kteří se postupně seskupili kolem Týmu 7.

„To zanedlouho uvidíš! Ty seš přeci jeden z nich, že?!“ Muž, který promluvil skrz masku ani nebyl vidět. Nebyla to maska, spíš to připomínalo krunýř želvy. Z ničeho nic se objevil ocas a prudce se vymrštil proti Narutovi.

„Naruto! Uhni! To je Sasori! Je ukrytý v loutce napuštěné jedem!“ Vykřikl Kakashi a kryl se před útokem Hidana, který na něj vyrazil.

„Tohle jsou Akatsuki?“ Vypískla Sakura vyděšeně. Naruto zbystřil. Už o nich slyšel. Věděl, co dělají a co mají v plánu, ale rozhodně nečekal, že zrovna na ně narazí.

„Oni nás znají!“ Smál se poblázněně Hidan a prsty si stíral proužek krve, který se mu spustil z tváře hned potom, co ho Kakashi zasáhl shurikenem.

„Mě ani toho druhého Jinchuuriki nedostanete!“ Sykl Naruto.

„Kage Bushin no Jutsu!“ Skupinku obklopilo několik Narutových klonů, kteří se okamžitě vrhli do boje.

„Výbuch!“ Ozvalo se z úst dlouhovlasého blonďáčka a většina stínových klonů zmizela.

„Držte se dál! Tohle sami nezvládneme!“ Křičel Kakashi. Tušil, že by se tu někde měla pohybovat Kurenai se svým týmem, ale momentálně nevěděl kde a jestli vůbec ještě žijí.

„Už mě přestáváš bavit! Co si trošku pohrát! Nejdřív se, ale pomodlíme!“ Smál se Hidan a hravě uhýbal Sasukeho pěstím. Černovlásek neměl sebemenší šanci. Neuměl proti ostatní žádnou techniku a spoléhat se jen na fyzické údery bylo zbytečné. Všichni se do boje zabrali natolik, že si ani nevšimli, že Kakuza a Naruto se až nebezpečně vzdálili.

„Za tebe bude tučná odměna i po tom, co si z tebe vezmeme Kyubiho!“ Sykl Kakuza a znovu na Naruta vyrazil. Několika úderům se blonďáček stihnul vyhnout, ale pak Kakuza zaútočil něčím, co ani sám Naruto nedokázal předčít. Rána ho odhodila několik metrů, až se jeho bezvládné tělo sneslo těžce k zemi. Prach se při dopadu zvýřil a ozvalo se zlověstné zapraskání, jak některá z kostí v jeho těle nápor nesnesla.

………..

 „Deidaro! Zařiď to!“ Ozval se hlas Sasoriho, který začal ustupovat. Všechny zraky se upnuly na dlouhovlasého blonďáka.

„Tak přeci jenom ho dostal! Kliďte se! Výbuch!“ Zaburácel Deidara a místem se prohnala tlaková vlna vzniklá výbuchem jeho jílové hmoty. Celý tým ninjů byl náporem odhozen. Ještě hodnou chvíli se po tom co tvrdě dopadli na zem, tápali v prachové cloně. Když se rozvířená směs usadila, skupinka se ztěžka postavila na nohy. Každý z členů měl nějaké to zranění. Od tržné rány až po odřeniny a pohmožděniny. Šok, ale nastal ve chvíli, když si uvědomili, že po Akatsuki není ani vidu ani slechu.

„Kam zmizeli?“ Sakura si promnula pohmožděné rameno a tiše zasýpala, když jí jím projela ostrá bolest.

„Stáhli se! Kde je Naruto?“

„Naruto!!?“

„Támhle je!“ Vyhrknul Sasuke a z posledních sil se dostal k blonďatému chlapci ležícímu na zemi.

„Naruto! Vstávej! Co je ti?“ Drmolil černovlásek a vytáhl Naruta do sedu. Opřel si ho o sebe a dlaní se dotkl jeho tváře.

„Naru-….“

„Puff!“ Blonďáček zmizel. Nebyl to on, jen jeden ze stínových klonů. Sasuke se vylekal a prudce se postavil.

„Kde je Naruto?!“ Rozkřičel se. Nic platné mu to nebylo. Všichni i on sám, moc dobře věděli, že Naruta mají Akatsuki.

„Musíme ho jít okamžitě hledat.“ Vyhrknul roztřeseně Sasuke. Jen tak tak se držel na nohách. Z obočí mu stékala krev až k bradě a skapávala na zem.

„To nejde Sasuke! Vrátíme se do Listové. Musíme se dát do pořádku a vzít posily. Sám si viděl, jací dokáží být. Musíme se na ně lépe připravit, jinak nemáme šanci Naruta zachránit.“