Kapitola 2

„Co tady děláte holky?“ ozvalo se nepříjemně blízko za Ino a Sakurou. Jmenované dívky ztuhli a v tu chvíli se nemohli ani pohnout.
„Hmm, to zase šmírujete toho Uchihu?“ prošel kolem nich hnědovlasý kluk se zbytkem svého týmu, který tvořila usměvavá dívenka Hináta a nečitelný Shino. Blonďatá dívka se zadívala na přibíhajícího malého pejska a na obličeji se jí zrodil zlomyslný usměv.
„Sakuro,“ podívala se dívka k zemi.
„A-ano?“ rožovovlasá dívka i ostatní se zarazily na místě.
„Ne, že mě necháš spadnout na zem!“ řekla Ino,její pohled se stočil na sedícího pejska
„Ne, na to ani nemysli Yamanako,“ namítl Kiba, ale to už Sakura s Hinátou podpíraly dívku v bezvědomí a malý Akamaru se rozeběhl směr Uchiha a lištička.
„Tak to teda ne,“ chytil psíka (Ino) Kiba za srst.
„Sakuro-chan, co to vlastně děláte?“ zeptala se tmavovlasá dívenka, která za celou dobu skoro nic neřekla.
„Tak se podívej,“ usmála se Sakura, udělala nějaké jutsu a místo rozkošné lištičky se objevil spící (rozkošný) Naruto. Kiba který se ještě hádal s Ino v Akamarově těle se zarazily a Hináta s údivem pustila blondýnku a udělala krok dopředu. Černovlasý mladík se nejdříve zarazil, když uviděl, že lištička v jeho klíně se  proměnila ve spícího blonďáčka. Po chvilce se ušklíbl
„Já věděl, že větší pako, než seš ty, není,“ řekl klidně a hladil spícího chlapce po vlasech. Dvou nejmenovaným dívkám při to spadla čelist k zemi. Třetí dívka si hrála s prsty a vypadala, že bude každou chvilku brečet.
„N-Naruto-kun,“ zakuňkala a začala se červenat. Kiba pustil Akamara a utěšujícím gestu jí položil ze zadu ruku na rameno.
„N-N-Naruto-kun, Naaruto-kun,“ zakoktala dívka trochu hlasitěji než před chvílí. Otočila se tak rychle až se tmavovlasý kluk  lek a rukou cukl zpět
„N-Naruto-kun, Naruto-kun je tak sladký a kawai,“ řekla pevně, dala pěstičky nadšení k sobě a oči se jí rozzářily jako by chtěla hnedka běžet domů a Naru-Lištičce založit Fan-club.
„Co?“ Ino se Sakurou celé zbledly a Kiba byl zmatený a nevěděl co má udělat s dívkou před ním, které svítily oči jako malému dítěti co vidí pod vánočním stromečkem největším dárkem s jeho jménem.

***

Spící blonďáček se kvůli výkřiku (duo Sasukeho faninek) probudil. Mladý Uchiha urychleně zavřel oči, aby se necítil on ani Uzumaki trapně. Naruto zamrkal, ukázal světu modrá očka a všimnul si, že z nej už není liška. Okamžitě mu docvaklo kde je a co se děje. Zvedl trochu hlavu a začal pomalu po čtyřech couvat. Sasukemu se začali pomalu otvírat oči, blonďáček se lekl a udělal jediné, co ho napadlo…Černovlasý chlapec otevřel oči a podíval se tmavými kukadly na vylekanou lištičku (která byla určitě šťastná, že stihla provést přeměnu). Přestávalo pršet, Sasuke popadl lištičku a prošel jednou uličkou pryč. Ve vedlejší uličce stálo pět zmoklých ninju až na kost a jeden malý pes.
„Taky jsme se mohly pod střechu,“ poznamenal jeden z nich a ostatní udělaly ksycht (alá nech mě žít).

Sasuke došel k domu, otevřel dveře a pustil chlupáče z rukou. Lištička nejprve nervózně stála, potom se rozeběhla a rychle ukořistila místo co vypadalo nejútulněji. Sasuke se zadíval na chundelaté klubíčko zachoulené na dece a vydal se do kuchyně. Chvíli se hrabal ve skřínce než našel starší misku
„Co vlastně maj rády lišky?“ Dal něco do misky a počkal, až se lištička uráčí příd. Chlupáč vstal, došel k misce a vůni pokrmu.
„Fuj! Co to je? On mě snad chce otrávit,“ převrhl misku.
„Měl jsem spíš přemýšlet co jí Naruto.“ Černovlásek nalil do misky instantní rámen, který okamžitě zmizel a u misky leželo spokojeně nejedené zvířátko.

Lištička se probudila až v noci na měkké posteli. Vstala a rozhodla se, že to tady trochu prozkoumá nebo zkontroluje, že je tu dostatečná zásoba rámenu. Naru-liška musel slézt z postele opatrně , aby nevzbudil spícího černovláska, kterému před chvíli spal u nohou zachoulený do klubíčka.
„Nechtěl bych tu žít tak sám jako Sasuke,“ pomyslel si, když procházel docela velkým a prostorný dům. Po chvíli hledání se vrátil do postele a usnul.