Kapitola 2

Sakura dorazila k Ichiramenu a snažila se popadnout dech. Až ho konečně chytla, začala hledat kouzelníka Hisagiho, který bohužel v restauraci už nebyl. Sakura sklesle sklopila oči a vzdychla. Sakra, málem jsem ho měla. Poté si ale vzpomněla, že ji Tsunade-sama řekla adresu jeho bydliště a tak se vydala směrem k Vazalové ulici, kde měl kouzelník údajně bydlet.

—-

Mezitím si to Hinata razila do tělocvičny svého otce. Šla docela pozdě a tak přidala do kroku. Její cestu však zastoupil stařík držící v ruce kus papíru a něco horoucně hledal. Hinata si ho nejdřív nevšimla, ale jak ji Hisagi spatřil, hned ji oslovil.

„Promiňte slečno, můžete mi říct, kde leží dům s touhle adresou?“ zeptal se Hisagi a podal Hinatě papírek s adresou. Hinata si ho nesměle vzala a prohlíželi si ho. Hned věděla, kde ten dům leží, jelikož si tam hrála když byla ještě malá.

„Jestli chcete, zavedu vás k němu,“ řekla Hinata tiše a řekla si, že možná dojde na svůj trénink pozdě, ale aspoň pomůže dědečkovi v nouzi.

Po chvíli stali na místě a prohlíželi si ne moc vábný dům s mnoho vadami.

„Tak jsme tady. Promiňte, ale už musím jít. Mám trénink,“ řekla Hinata a už se chystala k odchodu.

„Jistě nebudu tě zdržovat. A za to že jsi mi pomohla ti splním jedno přání. Co by jsi si přála?“ řekl Hisagi zvesela a čekal na odpověď mladé slečny. Hinata si řekla, že je stařík asi senilní nebo něco podobného třeba blázen, tak mu odpověděla pravdu, i když věděla, že se to nesplní.

„Chci být jako Uzumaki Naruto,“ řekla tiše Hinata a celá se začervenala.

„Dobrá tedy. Tady máš olejíček a dej si ho dnes večer do vany,“ řekl ji Hisagi a podal ji lektvar se žlutým obsahem. „Pomáhá i na hemeroidy.“ Hinata si ho s vděkem vzala a nechala Hisagiho vlastnímu osudu.

—-

V ten moment se u domu Hisagiho objevila Sakura a málem vrazil do Hinati. Ta ji jen zběžně pozdravila a šla dál. Sakura usoudila, že asi někam spěchá. Poté uviděla kouzelníka a hned se vydala za ním.

„Haló, jste kouzelník Hisagi?“ křikla na něj Sakura. Tázaný se otočil a vykouzlil na obličeji zářivý úsměv.

„Ano, to jsem, mladá dámo. Co byste potřebovala?“ zeptal se Hisagi, i když věděl odpověď předem.

„Slyšela jsem, že plníte přání a já mám jedno velké přání,“ řekla Sakura a hleděla do staříkovi vrásčité tváře.

„A jaké, smím se zeptat?“

„Chci, aby se Uchiha Sasuke vrátil zpět do naší vesnice,“ řekla rázně Sakura.

„Hmm to je zajímavé přání. Na tady máš havraní peří a při měsíci s ním tancuj na střeše svého domu a tvůj milí se ti vrátí do dne, ať je kdekoliv,“ a s odpovědí ji Hisagi podal havraní peří. Sakura trochu váhavě vzala ingredience, ale po slovech „tvůj milí“ už ztratila hlavu. Poté Hisagi konečně vstoupil do svého nového domova.

—-

Kiba zrovna krmil Akamarua, když se u nich na dvoře objevil Naruto s úsměvem od ucha k uchu. Kiba na něj jen hodil škleb a dál se věnoval svému psovi.

„Hádej, kde jsem byl?“ zeptal se ho šibalským tónem Naruto a jeho úsměv se ještě víc prodloužil (tedy jestli to ještě jde).

„Zřejmě v Ichiramenu“ odpověděl nezaujatě Kiba.

„Jak to víš? No nic, ale to nebudeš vědět, koho jsem tam potkal. Kouzelníka, který mi dal lektvar na sílu,“ řekl Naruto a ukázal Kibovi lahvičku s lektvarem. Kiba si ji s nechutí prohlížel.

„Jo jasně nějaký šarlatán ti navykládal, že tenhle zelený hnus ti dá sílu. Ty jsi ale blbec,“ řekl Kiba s pobavením.

„Ne je to pravda. Dokonce i Tsunade mi potvrdila, že je to pravý kouzelník a že plní jakékoliv přání,“ řekl na vysvětlenou Naruto a pozoroval, jak se Kiba zamyslel.

„Opravdu jakékoliv přání říkáš. A nevíš, kde ten kouzelník bydlí,“ zeptal Kiba a už vymýšlel, co si bude přát.

„Tak to nevím, ale Tsunade by to měla vědět,“ řekl Naruto a pokračoval v cestě ke svému domu.

„Zítra za ní zajdu pro adresu,“ řekl si pro sebe Kiba a dál koupal svého psa.

—-

V Konoze nadešla noc a všechno vstoupilo do zvláštního ticha. Děti šli pomalu domů a maminky vařily večeře. Hinata šla pomalu do koupelny, kde napouštěla vanu. Sedla si na ni a poslouchala, jak proud vody příjemně naráží na hladinu. Příjemné šumění ji uklidňovalo. Poté se podívala na lahvičku s lektvarem, kterou držela v ruce. Co když ji to opravdu splní? Bude opravdu jako Naruto nebo aspoň částečně. Otevřela víko lahvičky a tekutinu nalila do vany. Voda v ní se pomalu zbarvila do žluta. Hinata se svlékla a ponořila do horké vodu. Až poté zavřela kohoutek. Žlutá voda divně smrděla, ale Hinata chtěla zkusit, jestli bude přání fungovat. Pomalu se ponořila do vody celá. Najednou ucítila divný pocit v žaludku. Že by už kouzlo zabralo.

—-

Sakura vynaložila snad všechnu sílu na to, aby se na šikmé střeše vůbec udržela. Růžové vlasy ji čechral vítr a nadzvedával bílou noční košili. Měsíc nesvítil moc silně, takže nikdo nemohl zahlédnout, jak tancuje na střeše. Sakura vyndala s kapsy košile havraní peří, jenž dostala od kouzelníka. Několik peří dala do jedné ruky a zbytek do druhé. Začala kroužit po střeše a divoce mávat rukama, jako by chtěla za sebe vyhnat ďábla. Jediné co ji bránilo, aby přestala tancovat, protože si připadala jako blázen, byla myšlenka na Sasukeho a jeho návrat. Kdyby se to tak splnilo. Poté byla až moc vyčerpaná na další woodoo tanec. Po chvíli její břicho začalo nepatrně vibrovat. Kouzlo se dostavilo.

—-

Křik se ozval celým domem. Naruto ležel v posteli a držel se křečovitě za břicho. Bolest v něm vřela a pálila už od čtyř hodin. Myslel, že kouzlo zabere, ale zatím z něj má jen ukrutnou bolest. Přísahal si, že až toho staříka znovu potká, tak mu dá v lekci v kouzlení. Ukáže mu, jak mu zmizl zuby. Naruto divoce dýchal a snažil se nemyslet na hrozný pocit v žaludku. Ale pak najednou bolest zmizela a Naruto se cítil volný. Zmateně hleděl do stropu a čekal, že se bolest vrátí, ale nic necítil. S úlevou si oddychl a pomalu se zvedl z postele. Připadal si najednou nějaký těžký a nadoutnaný. Pomalu se na svoje břicho a nemohl uvěřit vlastním očím. Jeho břicho bylo velké jako Choujiho a možná i větší. Podíval se na prsty, ale to už nebyli prsty, ale spíš buřty. Naruto vyděšeně vykřikl, zvedl se a rychle se vyřítil k zrcadlu. Ale to, co spatřil, mu zatajilo dech a vyděsilo na tolik, že tomu nemohl uvěřit. Naruto byl tlustý jako sumo. Nebo by se taky dalo říct, že byl silný jako sumo. Přání se vyplnilo, ale jinak než Naruto čekal.

—-

„Bože!“ vykřikla Hinata a jako šíp vyletěla z vany. Zrychleně dýchala a panika se ji chytla jako klíště. Nemohla tomu uvěřit. Ani ve zlém snu by ji to nenapadlo. Ještě jedno se koukla dolů, a když spatřila tu nehodu, začala znovu hystericky ječet. Na intimních partiích ji vyrostlo něco, co mají mít pouze muži (všichni doufám ví, o čem mluvím XD). Rychle vběhla do ložnice, kde měla umístěné zrcadlo. Úplně zkameněla při tom pohledu. Její vlasy už nebyli černé, ale blonďaté jako Narutovi. Jejich délka se ale nezměnila. Oči už nebyli sněhově čisté, naznačující, že je dědic byakuganu, ale modré jako blankytné nebe, stejně jako její tajná láska. Hinata nápor paniky nevydržela a Skácela se k zemi.

—-

Někde v Orochimarově skrýši započal Sasuke svůj trénink. Večer byl pro něj ideální a zlepšení svých schopností. Už chtěl začít dělat pečetě, ale najednou se jeho levá noha začala pohybovat sem a tam bez Sasukeho vůle. Sasuke zmateně vyvalil oči. Poté to stejný začala dělat i pravá noha. Sasuke nechápal, co se děje a bez dechu sledoval, jak si jeho nohy dělají, co chtějí. Poté se obě rozhodli vykročit do světa a táhli Sasukeho ven z jeskyně. Majitel nohou jen zbytečně ječel na celé kolo a bez výsledku se pokoušel nohy zastavit.

—-

Klepání na dveře donutilo Hisagiho vylézt ze zahřátého křesla a jít otevřít. Trvalo několik minut než se dobelhal ke dveřím. Byla už pozdní noc a návštěvu v těchhle hodinách opravdu nečekal. Pomalu zmáčknul kliku a otevřel dveře.

„Promiňte, že vás otravuji tak pozdě, ale docela to spěchá,“ řekla udýchaně Ino a snažila se popadnout dech.

„Vsadím se, že si jdete pro přání,“ řekl klidně Hisagi a Ino horlivě přikývla.

„Chtěla bych, aby se do mě Sai z root ANBU zamiloval,“ řekla bez cenzury Ino. Hisagi se na ni jen mile usmál a pozval ji dá na šálek pozdního čaje.