Kapitola 2

„A-háá, tak ty takhle?“ smál jsem se, když mi na odhalená záda dopadla sprška ledové vody. Byl jeden z horkých letních dnů a my jsme pobíhali po zahradě jenom v plavkách a hráli jsme vodní bitvu. Bleskurychle jsem se otočil, namířil jsem zbraň a stiskl spoušť, ale ten malej prevít uhnul a chechtal se, až se prohýbal.
„Smát se mi budeš?!“ zuřil jsem naoko a rozehnal jsem se po něm. Vzrušeně zavýskal a dal se na útěk. Věděl jsem, jak ho tyhle honičky baví. Dostihnul jsem ho a jemně ho povalil na trávu. Pustili jsme se do křížku. Se smíchem jsem odrážel jeho dětské útoky a naopak jsem proti němu sám podnikal výpady.
„Měj oči otevřené bratříčku. Copak ti ochably ruce? Kam to koukáš?! Sleduj nepřítelovy útoky, soustřeď se!“ Samozřejmě že jsem doopravdy nebojoval. Kdybych se do toho pořádně dal, mohl jsem ho okamžitě roztrhnout jako hada. Ale pral jsem se s ním mírně, vkládal jsem do toho sotva čtvrtinu své síly. „A máš to!“ ušklíbnul jsem se na něj, obkročmo se mu posadil na nohy a jeho drobná zápěstí chytil do jedné ruky. Sasuke se vzpíral, ale jeho fyzická síla se mi nemohla vůbec rovnat. Začal jsem ho lechtat. Ječel, jakoby ho na nože brali a smál se, až mu tekly slzy. Potom jsem ho popadnul do náruče a skočil jsem s ním do bazénu, který jsme měli na zahradě. Vzpíral se mi, kopal a křičel, ale zároveň se tlemil. Samozřejmě že to byla jenom hra. Potopil jsem ho pod vodu a chvilku ho tam přidržel. Pak jsem ho nechal nadechnout a znova. A znova. Prskal a kuckal, pochopitelně jsme nadělali spoustu hluku. Tak nějak mě to bavilo. Zvláštním způsobem. Vždycky jsem si s ním rád hrál, hlavně proto, že jeho to bavilo, ale v poslední době to bylo nějaké jiné. Bavilo mě ho držet, fyzicky mu být nablízku. Nevěděl jsem proč. Nakonec jsem ho pustil. S cákáním se postavil na nohy a jenom co trošku popadl dech, vrhl se na mě, aby mi to oplatil. Snažil se mi podrazit nohy, abych se taky ocitl pod vodou. Udělal jsem mu tu radost, ale úmyslně jsem spadl tak, abych ho natlačil pod sebe, takže jsme skončili pod vodou oba. A právě v tu chvíli se něco stalo, jak se pode mnou Sasuke vzpíral a snažil se zpode mě dostat. Jak se tak o mě otíral, jenom v plavkách a tiskl se na mě, pocítil jsem ve slabinách záchvěvy vzrušení. Obzvlášť, když se Sasuke nechtěně otřel stehnem o můj klín, začalo mi být v plavkách dost těsno. Okamžitě jsem vstal a odstrčil ho od sebe. Zdálo se, že Sasuke nic nepostřehl a začal na mě cákat. Rychle jsem mrštně přeskočil stěnu bazénu a rozběhl se k domu, nedbaje Sasukeho nechápavého volání. Vběhl jsem dovnitř, ještě ze mě stříkala voda a aniž bych se staral o to, že za sebou zanechávám tmavé stopy na světlém koberci, vydupal jsem schody do prvního patra a zamknul jsem se v koupelně. Abych nenadělal ještě větší potopu, vlezl jsem do sprchového kouta a svezl jsem se po jedné jeho stěně. Moc dobře jsem si uvědomoval svou pulzující erekci, která mi nepříjemně napínala mokré plavky. Co se to sakra stalo?! Proč jsem se najednou tak vzrušil? Zrychleně jsem vydechoval a hlavou se mi honily zmatené otázky. Proč zrovna tam, v tu chvíli, když ani v dohledu nebyla žádná krásná mladá slečna, jenom můj malý bratr? Jenom můj bratr… Jak jsem tak pátral po zdroji toho nenadálého návalu slasti, sklouzla mi myšlenka k té chvíli pod vodou, k tomu, jak se o mě Sasuke otřel, jak se ke mně tiskl svým téměř nahým tělem… Moje erekce při té myšlence zapulsovala vzrušením a do tváří se mi nahrnula krev. Zároveň jsem ale cítil zděšení. Mohl snad tou příčinou být doopravdy Sasuke? Můj vlastní, o pět let mladší bratr?! To ne, to určitě ne, to nebyla pravda. Nechtěl jsem na to ani pomyslet, nikdy jsem na Sasukeho v tomhle směru nepomyslel, nikdy… a při tom to musí taky zůstat! rozhodl jsem se. Věděl jsem ale, že dokud si neulevím, nebudu se moct vrátit a tak jsem dlaní vklouzl pod plavky. Uniklo mi zasténání, když jsem prsty obemkl svůj penis a pomalu stahoval předkožku v pravidelném intervalu. Šlo to líp, než normálně, díky tomu, že jsem byl ještě z bazénu vlhký. Představoval jsem si Simuel, dívku, která byla se mnou v ANBU a s níž jsem už pár měsíců flirtoval. Představoval jsem si, jak jsme spolu někde na rande, jak se líbáme a dotýkáme. Ukazováčkem jsem přejel přes tmavší a citlivý žalud, v němž tepala krev a cítil jsem, jak mnou probíhají vlny slasti. Uchopil jsem ho pevněji a intenzivně jsem třel sám sebe, před očima jsem měl Simuel, její plné rudé rty a bílá ňadra, která jsem laskal jazykem a přitom jsem prsty putoval po tom bělostném těle… Stisknul jsem zuby, abych nevzdychal příliš nahlas a moje pohyby se značně zrychlily. Fantazíroval jsem, jak bych sklouznul vlhkým jazykem níž… a ještě níž… téměř jsem v duchu slyšel slastné výkřiky Simuel. Prohnul jsem se v zádech a se zasténáním jsem se udělal. Chvilku mi trvalo, než se mi zklidnil dech, ale pak jsem se namáhavě postavil a pustil sprchu, abych se opláchl. Nešel jsem hned ven, ale v pokoji jsem se osušil a převlékl do oblečení, než jsem šel vyzvednout Sasukeho, který se ještě pořád ráchal v bazénu. Na otázku, kam jsem tak najednou zmizel, jsem odpověděl, že jsem si vzpomněl, že musím ještě napsat hlášení o své poslední misi. Zbaštil mi to, nepojal nejmenší podezření. Vytáhl jsem toho vodníka z bazénu a dohlédl na to, aby se pečlivě osušil. Nerad bych, aby se nachladil. Celý večer jsem se pak vyhýbal kontaktu s ním, raději jsem probíral s otcem ohnivá jutsu. Dělal jsem, jakoby se odpoledne nic nestalo. A stalo snad?!