Kapitola 2 – Briliantní plán?

Rusovlasý chlapec utíkal, co mu jen síly stačily, no naneštěstí pro něj, to monstrum s temnou, černočernou aurou ho dohánělo jakoby nic. Věděl, že pokud se neschová za něco, nebo v lepším případě za někoho, přijde i o své druhé oko, a nejen to. Nakonec naštvat Kandu bylo něco, čeho by litoval každý a protože Lavi svého nejlepšího přítele štval pořád a doslovně dennodenně, měl jaksepatří smůlu. Z hloubi svého srdce doufal, že narazí na Allena nebo Lenalee, v nejlepším případě když budou spolu a protože mu bylo více než jasné, kde budou buď oba nebo jen světlovlásek, zamířil dlouhou, světle zbarvenou chodbou ke schodišti, které seběhl rychlostí světla a ještě rychleji vběhl do jídelny, která přesto, že byla skoro plná, odhalovala bílou, svítící hlavu jeho spasitele, který se zrovna ládoval horami jídla. Čím více se k němu a hoře jídla, která vypadala spíše jako Mount Everest přibližoval, spatřil i druhou hlavu, která patřila jeho spasitelce, překrásné Lenalee. Se slzičkou v koutku jeho zeleného očka se vloudil mezi ně a jen doufal, že Kandovi nepřeskočilo a neublíží i těm dvěma.

Ten nahoře ho ale asi začal mít rád, nebo se nad ním spíš slitoval, když se Kanda ‚jen‘ zastavil u stolu a praštil do něj pěstí tak, že se pohledy všech v jídelně stočily na něj a na rusovláska, který se klepal strachy, schovaný za svými nejlepšími přáteli a jen doufal, že mu neutečou.
,,Vylez ať ti můžu utrhnout tu tvojí natvrdlou hlavu, Baka Usagi!“ zakřičel na něj černý mstitel, který… no, lehce řečeno supěl vzteky a vypadal, že nebude spokojen dokud chlapci hlavu skutečně neutrhne.

Lenalee se na klepajícího se rusovláska podívala a věnovala mu pohled plný otázek, společně s výrazem ve tváři ‚stejnětiprdelnakope‘, ze kterého se rusovlásek jen ošil a zakroutil hlavou. Neplánoval vylézat, nebo se tomu postavit čelem, snad jen vyprovokovat svého přítele ještě více, pokud to bylo možné.

,,Ale no tak, Yuu-chan, přece bys mi neublížil!“

,,Chceš vidět jak ti neublížim?!“ zasyčel na něj černovlásek a chudáček rusovlasý nevěděl co udělat jiného, než mu na to odpovědět kladně a opravdu o hlavu přijít. Naštěstí pro něj, tmavovláska se konečně ozvala a mstitele uklidnila. ,,Kando uklidni se. Hlavu mu utrhneš jindy, přece nechceš aby bráška Komui utrhl hlavu tobě za to, čeho jsem byla svědkem, že ne?“ zamrkala na něj svými dlouhým řasami a s pocitem spokojenosti vytáhla Laviho na nohy, který se vzápětí posadil vedle ní. Kdyby neriskoval svou smrt, tentokrát rukama jejího bratra, celou by ji od vděčnosti vylíbal.. no a ne jen od toho, co si budeme povídat, že ano..

Kanda se zatím pomalu uklidňoval. Komui byl někdy ještě větší osina v zadku než Lavi, pokud šlo o jeho sestru a do blázince vážně nechtěl. S dlouhým a frustrovaným povzdechem se posadil vedle další osiny v zadku, kterou nebyl nikdo jiný, než Allen, který se zatím pomalu probíral z transu.
Nevšiml si toho, že by se za něj schoval Lavi, ani toho, jak Kanda řval a otřásl se celý stůl, všímal si jen svého jídla. Takovéhle situace byly jen dalším stereotypem v jeho životě a jeho smysly na to byly už tak zvyklé, že ho ani neupozornily.
Byla tady ale jedna věc, které si všimly jeho smysly vždycky a právě ona věc ho pokaždé z transu probudila. Kandova vůně, sladká, lotusová.. Byla to ta nejotravnější vůně, kterou kdy cítil, ale zároveň se jí nemohl nabažit. Kolikrát měl chuť Kandovi zabořit nos ke krku, jen aby té vůně mohl cítit více. Jednou se mu to dokonce povedlo, i když to bylo jen díky nehodě a opravdu si nechtěl přiznat, že se mu cokoliv na Kandovi líbí.. Tehdy šel po chodbě a přemýšlel o všem možném i nemožném, stejně na tom byl i Kanda, který šel naproti němu a stačilo jen pár kroků, aby do sebe narazili a vzápětí oba leželi na zemi. Přesněji řečeno, Kanda ležel na zemi a Allen na něm, s hlavou zabořenou v jeho krku a ještě více v transu než předtím. Když se tehdy z transu probral, a nevěděl, co dělat aby ho černovlasý nezabil, čekalo na něj překvapení. Kanda si jeho hlavu u krku držel a vůbec nic neříkal, nijak se nepokoušel do bělovláska pustit s dávkou sprostých slov, a v okamžiku, kdy místo toho pustil jeho hlavu a pomalu ho ze sebe sundal se zvedl a beze slova odešel. Další den na to se ho Allen zeptal, jestli mu nebylo špatně nebo tak něco, ale další překvapení na něj už nečekalo. Kanda si to vybral dvojnásobně.

Teď mu ale nos do krku zabořit nemohl a zoufale si snažil namluvit i to, že nechtěl, ale zbytečně. Jeho rozum to samozřejmě odmítal. Kdo by chtěl čichat k někomu, jako je Kanda?! Na druhou stranu, jeho tělo a smysly s jeho rozumem jaksi nesouhlasily a tak se snažil svůj červenající se obličej zakrýt tím, že sklopil hlavu a jedl dál.

,,Tche, přestaň mlaskat moyashi, je to otravný,“ zasyčel majitel té krásné vůně a Allen v duchu děkoval bohu za to, že ten zženštilý blbec promluvil. Díky jeho slovům mu červeň z tváře opadla a místo toho k černovlasému zvedl pohled a zamračil se na něj. ,, Je to Allen! A možná, že kdyby sis pro jednou sedl někam jinam než vedle mě, otravný by ti to nepřišlo, Bakando,“

,,Buď rád že tady nemam mugen, přišel bys o ty svoje stařečský vlasy, moyashi,“

,,Když se ti ty stařečský vlasy tolik líbí, mohl sis o ně říct jinak,“

,,Prodal bych je staříkum do důchoďáku, idiote, kdo jinej by asi tak chtěl bílý vlasy?!“

,,Asi to bude jen tim že postrádáš mozek, ale černý vlasy by se jim líbily víc. Stačilo by jich jen pár. Jsou tak dlouhý, že kdyby je rozstřihli na půlku, budou mít vlasy všichni,“

,,Tche, tvoje vlasy by si mohli leda tak navlíknout na štětku od záchoda!“ odvrátil od něj pohled Kanda a ani si nevšiml těch dvou, kteří se na ně dívali s jiskřičkami v očích. Tohle jim tak krásně hrálo do karet, až se Lenalee začala cítit trochu provinile.

Lavi měl na druhou stranu v hlavě zbrusu nový plán, u kterého si byl mnohem jistější že vyjde, než kdy předtím. Byl to plán briliantní, a to tak, že by ho mohli zapsat i do knihy rekordů, aneb ‚Návod na úspěch plánu aniž byste byli zabiti!‘. Jeho výrazu si nemohla nevšimnout tmavovláska, které nadšení okamžitě zmizelo z tváře. Nový plán znamenal novou vlnu lítosti a další vlnu její neschopnosti toho rusovlasého blba odmítnout. Vážně, jak ona ty jeho plány nenáviděla. Teda, aspoň ze začátku. Nakonec kdyby jste udělali snímek její mysli, moc by jste si nepočetli, celá byla zahrnuta jen jedním. ‚Přátelé‘. To bylo pro tmavovlásku to, na čem jí záleželo nejvíc. A když viděla, jak se její dva přátelé snaží odpuzovat jeden od druhého aby skryli sympatie, nedalo jí to a do Laviho plánů vždycky šla.

,,Co je to tentokrát Lavi?“

Oslovený chlapec se na ni s obrovským úsměvem podívala a zamával ručkou na znak toho, aby se k němu přiblížila, když ale viděl, že se k tomu jaksi nemá, přiblížil se on k ní a začal jí cosi šeptat do ucha.

Mezitím se bělovlásek procházel po chodbě, když se mu konečně podařilo vyjít pryč z jídelny a mířil si to rovnou před školu, kde na něj čekal jeho řidič. Jak on děkoval bohu za to, že už jim konečně skončily všechny hodiny a on mohl jít domů. Dneska dokonce i on doufal, že jeho povedená rodinka zase nepřijde na návštěvu. Potřeboval trochu klidu. Nakonec i přesto, že se snažil přišel na hodinu profesora Sokara pozdě a ten mu nafasoval tolika úkolů, že by se z toho jednomu zamotala hlava. Zrovna teď by byl schopen zabít každého, kdo by se jen opovážil říct že lidi na prestižních školách to mají lehčí.