Kapitola 2 – První setkání

Kapitola 2. – První setkání

Začalo se stmívat, a tak se stáhli. Na jedné mýtince postavily dva stany a přemýšlely, kdo s kým bude spát.

Naruto chtěl rozhodně do svého stanu Sakuru a tak po dlouhém domlouvání se i stalo.

„Hin, opravdu ti to nevadí?“ zeptala se ji Sakura, když Naruto na chvíli zmizel.

„Nevadí,“ řekla s úsměvem, který byl, ale naprosto falešný.

Sakura si toho, ale už nevšimla, jelikož se vrátil Naruto s dřevem na oheň.

Vytvořili menší plamínek, který krásně hřál. Hin si k němu hned sedla a začala se ohřívat. Byla už tma, když se k ní přidali i ostatní. Hinatě se udělalo velmi zle při pohledu na ně dva, jak se drží za ruce a zamilovaně na sebe koukají. A tak si zalezla do stanu, kde po chvíli usnula se slzami v očích.

Ráno se probudila jako první. Neodvažovala se vzbudit náš zamilovaný pár, a tak se šla vykoupat k nedalekému jezírku. Odhodila všechny své šaty a vlezla do vody. Byla velice příjemná a konečně se mohla v klidu odreagovat.

Najednou uslyšela křupnout větvičku v nedalekém křoví. Otočila se tím směrem a čekala, co se bude dít.

Aktivovala Byakugan a co nejrychleji vyběhla z vody, ke svému oblečení. Měla tam i ručník, který si okamžitě omotala kolem těla. Hin byla velmi vylekaná, a tak si ani nevšimla, že cestou z vody šlápla na střep.

Rudá krev jí tekla z chodidla, kde měla zaražený střep. Po chvíli si to uvědomila, sedla si na zem a i Byakugan deaktivovala.

Nevěděla, co má dělat. Krev jí tekla proudem a od ostatních byla daleko na to, aby jí pomohli.

Najednou se před ní objevil člen ANBU jednotek. Byl vyšší než Hin, ale jenom o kousek. Měl pořádně vypracované tělo a maska na jeho obličeji měla podobu kočky.

„K-kdo jsi?“ zeptala se Hin opatrně, když ho uviděla.

ANBU na ní koukal a pod maskou se usmál. V životě neviděl krásnější dívku. A to už na tom světě je, nějakou dobu.

„Jsem člen ANBU, jmenuju se Yuu,“ odpověděl Hin a vyndal obvaz.

Přišel k ní a začal ji vytahovat střep, naštěstí nebyl moc hluboko. Poté ji umyl celé chodidlo a obvázal ho. Když to dodělal, kouknul se na dívku.

Ta se jen červenala a stěží mohla dýchat, jelikož si uvědomovala, že tam sedí jen v ručníku.

Byla nádherná. Mohl oči nechat. Pak mu, ale probleskl hlavou jeden okamžik.

„ Ty jsi z Listové, že?“ zeptal se Yuu.

Hinata na něj hodila překvapený obličej.

„Ja-jak to víš?“ zeptala se a hleděla na své ovázané chodidlo.

ANBU se zasmál.

„Tak zaprvé támhle leží tvá ochranná čelenka a za druhé používáš Byakugan, takže si z Hyuuga klanu,“ vysvětlil jí.

Hinata na něj překvapeně hleděla.

„No nic, už musím, mám misi,“ řekl Yuu a stoupnul si.

Hin okamžitě na to zareagovala.

„Počkej, uvidíme se ještě někdy?“ zeptala se a při tom se opět začervenala.

Yuu si toho všiml a usmál se opět pod maskou.

„Věřím, že když jsi z Listové, tak určitě. Ale ještě máš šanci, když se přidáš do ANBU. Stejně teďko sháníme nové členy. Je nás opravdu málo, tak snad se ještě někdy uvidíme,“ dořekl a zmizel, tak rychle, jak se objevil.

Hin tam seděla a hleděla na místo, kde před chvíli stál. Nemohla tomu uvěřit, byl tak milý a přátelský. Najednou měla takový pocit u srdce, který ji jakoby hřál.

Najednou jsem si vzpomněla na svou misi. Sakura s Narutem určitě na mě čekají!

Rychle se oblékla a pomalu se vydala zpět. Noha ji ještě chvíli bolela, ale po chvíli přestala.

„Hinato, kde jsi byla?“ zeptala se jí okamžitě Sakura, když jí uviděla. Poté sklouzla pohledem na její kulhavou nohu, na které byl prosáklý obvaz krví.

„A co jsi dělala?“ ukázala na obvázanou nohu.

Hin se omluvně usmála.

„Byla jsem se vykoupat a tam jsem omylem šlápla na nějaký střep. A byla jsem daleko od vás, na to abych vás zavolala,“ odpověděla jim.

Naruto je jenom poslouchal a dál balil stany.

„Pojď sem, já ti to uzdravím,“ řekla Sakura a hned mi začala léčit nohu zelenou čakrou.

„Děkuju,“ řekla jsem a šla si dobalit své věci.

Mezitím oba měli už sbaleno, a tak si sedli a začali si povídat.

Najednou se zarazila. Otočila se na ně zrovna ve chvíli, kdy se líbali.

Nic.

Nic se nestalo. Její srdce chodilo pořád stejně. Žádné závratě, slzy, záchvaty. Prostě nic.

Usmála se pro sebe a děkovala záhadnému ANBU, který ji vyléčil od nešťastné lásky svojí láskou.

Určitě se někdy ještě setkáme, jen co dokončím tuhle misi!

Hinata už taky dobalila a tak se konečně vydali na cestu. Tentokrát běželi dnem i nocí, aby v Suně byli co nejdříve. To se jim také podařilo. Do Suny dorazili čtvrtý den večer.