Kapitola 3

p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 120%; }

Sheska otevřela oči a pomalu se posadila. Venku už bylo světlo a oknem dovnitř padaly teplé sluneční paprsky. Zvenku a z vedlejší místnosti matně slyšela hlasy. Vzala si brýle, ležící na stolku vedle postele, a nasadila si je. Pak vstala, oblékla si uniformu, upravila vlasy, vyzvedla si snídani a vydala se do práce. Cestou si vzpomněla, co se včera večer stalo. Trochu se začervenala, když si vzpomněla na svého zachránce a na svou reakci na jeho zásah. Pan Scar je prostě skvělý, pomyslela si. Utekli před ním jako vyplašení zajíci. Před jejím zachráncem. Zastavila se na konci mostu, kde se to stalo. Tělo mrtvého teroristy bylo pryč, ale na místě, kde ho Scar zabil, našla skvrny od krve.

Došla do knihovny a pustila se do práce. Po chvíli se tam objevil Mustang s knihou na vrácení. Přijala ji a odnesla na její místo. Cestou pohladila sytě rudé desky svazku. Červené jako jeho oči, pomyslela si. Nádherná barva.

„Máte o nich docela přehled,“ řekl Mustang. „Jak to?“

„Mám mezi nimi svého vyzvědače. Takže vím, kde je jejich centrum a kolik jich zhruba je.“

„Skvěle. To bychom mohli rovnou useknout hadovi hlavu.“

Scar jen přikývl.

„Máte nějaký plán?“ zeptal se Vůdce.

„Už jsem o tom uvažoval,“ řekl Ishbalan. „Mohli bychom…“

Nedořekl. Dveře se rozlétly a dovnitř vpadl seržant Fuery, velké oči ještě rozšířené. Pozdravit zapomněl, tak byl rozrušený. „Pane! Unesli slečnu Shesku! A poručíka Hawkeye!“ vyhrkl.

„Cože?“

„Unesli slečnu Shesku a poručíka Hawkeye, pane!“

Mustang zachoval klid, i když ho stálo hodně přemáhání.

„Jak to víte?“

„Viděl jsem je, pane! Běželi od knihovny a Shesku měli s sebou, asi ji něčím uspali, protože se vůbec nehýbala. Byli to nějací I…“ vtom si konečně uvědomil, že je tam i Scar a pozoruje ho, a zarazil se.

„Pokračujte, Fuery,“ vybídl ho klidně. „Chtěl jste říct ‚Ishbalané‘, ne?“

„Ehm… ano, pane. Bylo jich asi pět a byli rychlí. A myslím, že to tady skvěle znají, zmizeli mi ve zříceninách během chvilky. Pak jsem to chtěl oznámit poručíku Hawkeye, ale nebyla na svém místě. Prý šla něco zkontrolovat, něco, co se jí nezdálo, a už se nevrátila. Myslím, že ji také unesli, pane.“

„Jak je to dlouho?“ zeptal se Mustang.

„Pár minut, pane. Běžel jsem za vámi, hned jak jsem to zjistil.“

„Děkuji za zprávu, Kaine. Pane Scare, nechci zbytečně domýšlet, ale jsou na místě obavy z nejhorších možností?“

„Myslím, že jsou.“

„V tom případě bychom si měli pospíšit. Seržante, můžete zůstat, možná vás budu potřebovat. Pane Scare, kam je tak mohli odvléci? A co váš plán? Fuery, řekněte Havokovi, že možná pojede s námi…“

O dvě hodiny později byla malá skupina na cestě směrem, který Scar určil. Vzali si nejlepší koně, jaké mohli sehnat, a tak jim cesta ubíhala poměrně rychle. Podle zjizveného Ishbalana tam měli do večera být. Jeli pustou stepí, porostlou místy suchomilnými stromy. Občas minuli nějaká popásající se zvířata, jednotlivě i ve stádech. Slunce pálilo, a tak si všichni raději vzali pláště s kápí, aby se (zvláště Amestrijci) nespálili. Kromě zbraní, jídla a vody s sebou Fuery vezl ještě telefon, aby neztratili spojení s majorem Milesem, kterému předali řízení prací v Ishtanu. Nechali mu tam k ruce i Falmana a Bredu, zatímco Havoc a Fuery jeli s Mustangem.

Kvečeru se zastavili u města. Nebylo na první pohled tak zdemolované jako Ishtan, ale neobyvatelné bylo taky. Až na pár budov blíž u protějšího okraje. Sesedli a dál pokračovali pěšky. Našli mezi zříceninami vhodné místo, kde mohli ukrýt koně a věci, nechali Fueryho na stráži a vydali se do bývalého města. Zkusili najít nějaké stopy po přítomnosti lidí. Chvíli neměli úspěch, ale pak přece jen na něco narazili. Sledovali je až do jednoho napůl zříceného domu. Nikdo tam nebyl, ale sutiny na podlaze vypadaly rozhrabané, rozhodně ne jako by tam ležely několik let. Začali odhrabávat suť, když vtom se od vchodu ozval hlas:

„Hej! Co tam děláte?“

Ohlédli se. Stál tam muž s puškou a mířil na ně. Když s jeho oči zvykly na šero a uviděl je pořádně, zatvářil se polekaně a zavolal na někoho dalšího venku.

„Pojďte sem! Jsou tu Amestrijci! I jejich Vůdce!“

Objevilo se několik dalších postav se zbraněmi.

„Ruce vzhůru!“

„Ti k nim také patří,“ zašeptal Scar. „Musíme je umlčet, jinak zburcují ostatní.“

„Tak bude to?“ dožadoval se muž s puškou.

„Obávám se, že se nedočkáte,“ řekl Mustang a navlékl si jednu ze svých rukavic. Scar vyrazil proti nepřátelům. Než stihl muž stisknout spoušť, byl u něho. Hlava teroristy pukla a krev skropila ostatní, stojící za ním. Mustang luskl prsty a oheň pohltil zbytek skupiny.

„To by mě zajímalo, proč jste mě vzali s sebou,“ ušklíbl se Havoc. „Nevypadá to, že byste mě potřebovali.“

„Myslím, že ještě budete mít příležitost se předvést, Havoku,“ řekl Mustang.

Odhrabali zbylou suť a našli padací dveře. Scar je otevřel a všichni tři opatrně vnikli dovnitř.