Kapitola 3

Náhle jí přes hlavu přeletěl stín a postava v zelené vestě dopadla před ni. Ninja úderem dlaní do země vytvořil největší vodní stěnu, kterou kdy viděla. Mohla být silná na délku člověka, a dlouhá přes půl toho proklatého lesa. Pro sílou, se kterou byla vztyčena ji následovat velmi silný poryv větru a Akane teď vlály vlasy pro změnu na horu. Když katon narazil do stěny sykot byl tak hlasitý, že se rozléhal do dáli a ohlušoval ty, co ho slyšeli. V tu chvíli se také všechno zahalilo do teplé páry, když oheň zmizel, někdo ji ještě pod jejím skrytem odtáhl o několik desítek metrů zpět.

Toshiro vytvořil další vodní stěnu, tentokrát menší a těžce oddechoval, protože předchozí technika ho stála mnoho čakry. 

„V pořádku?“ stihl se zeptat mezi nádechy. Akane v tu chvíli klečela na kolenou, tvář v dlaních a vypadala, že bude zvracet. Toshiro se na ni ohlédl, ale musel udržovat stěnu, protože už na ni začaly nalétávat útoky nepřátel.

„Máš ještě ten svitek?“ zeptal se. 

„Proč bych ho podle tebe neměla mít?!“ zasyčela potichu Akane, po chvíli ale dodala: „Promiň.“

„Fajn, tak ho vem a zmiz odsud!“ tohle Akane zaskočilo, takže chvíli jen tupě zírala.

„A co tu jako budeš sám dělat?! Chceš se nechat zabít, nebo jak?“

„Já se o sebe dokážu postarat a ty bys tu akorát překážela. Nech tu klon a koukej zmizet dokud můžeš!“ to se Akane ani trochu nelíbilo a chtěla protestovat, Toshiro byl ale rychlejší:

„Tak běž už!“

„Nepři-“ začala Akane, ale opět ji nenechal domluvit.

„HNED!“ Fajn, když chceš tolik umřít nebudu ti bránit! Pomyslela si Akane. Z posledního zbytku čakry utvořila zemní klon a sama se pod zemí přesunula za ninji z neznámé vesnice. Vynořila se na povrchu a nikdo se za ní neotočil, všichni k ní byli zády a soustředily se na Toshira, který několik z nich na dálku svázal drátem. Co blbne?  Přece si nemyslí, že je tohle zastaví? Odpověď jí přišla vzápětí, až zůstala stát s otevřenou pusou.  Drátem se od Toshirových rukou, rychleji než oko dokáže postřehnout, rozšířil elektrický výboj a hned dva muži padli s křikem na zem. Zatáhl a navinul dráty zpět. Ninjové zůstali pár vteřin stát, zaraženi náhlou smrtí jejich společníků. Už je jich jen 8, polovina je skoro pryč! Zaradovala se Akane. Už se otáčela k odchodu když si najednou, z ničeho nic, vzpomněla proč ji Hokage poslal na tuhle misi. Nebyla dobrý člen týmu. Nechávala umírat ninji pro úspěch mise. A Toshiro měl být jen další z mnoha, tak proč teď zaváhala? Najednou ji napadlo hned několik pádných důvodů.

To mnoho. Teď když je válka na spadnutí, bude potřeba každý ninja i kunoichi, aby ochránili svůj domov.

Táhne se za ní dlouhá krvavá stopa, už nemůže dál mrhat životy lidí. Jeden by řekl, že jí to dojde dřív, ale možná vážně potřebovala, aby s ní někdo praštil o zem.

Dluží mu za svůj život, a ona nenechává dluhy. Tím míň takové, které později nedokáže splatit.

Od kdy zrovna ona utíká z boje?

Já těm hajzlům ještě nakopu zadek!

Otočila se zpět k bojišti, jakoby jí někdo do žil vlil novou krev. Čakry měla pořád pomálu a na tuhle techniku to ani zdaleka nestačilo. To jí ale ani v nejmenším nevadilo, hodlala je sejmou za každou cenu. Neměla ji ještě tak docela vypilovanou, ale to v tomhle případě taky nevadilo. Svět kolem jakoby se zpomalil. Teď nešlo o to jestli, když je zasáhne techniku ustojí, šlo o to kolik jich chytí. Protože tuhle techniku nikdo z nich neustojí. Nejdřív potřebovala uklidit Toshira.

„Páni, to je dnes krásná obloha, viďte?“ promluvila nahlas. Všichni přítomní se otočili jejím směrem(ano, dívali se na ni jako na blázna). Zemní klon se konečně mohl rozpadnout. Čtyřem z ninjů došlo, že mají za zády nepřítele a otočili se zpět. Toshiro se však díval na ni.

„Ale no ták, neříkejte mi, že  se nepodíváte! Vždyť támhle ten mrak vypadá docela jako Třetí!“ a nadšeně jako malé dítě důrazně ukázala na oblohu. Nechala ruku nahoře a podívala se Toshirovi přímo do očí, avšak jen krátce aby to nevzbudilo pozornost. 

„Ne? Tak v tom případě už asi nemám jinou možnost!“ ve vteřině složila pečetě a udeřila do země. Asi metr před ní praskla zem, jinak se nestalo nic. Ninjové se připravili na útok, ale když viděli co se stalo začali se smát. Jeden z nich proti ní poslal proud vody, myslíce si, že to bohatě postačí.  Akane měla ale své plány.

Prudce před sebe dupla a prasklina se v jediné vteřině rozšířila na několik desítek metrů čtverečních. Zem se rozpadala a mezi jejími kusy vytékala na povrch vroucí láva. To nebylo zdaleka vše. Akane začala dělat cviky z taijutsu, prozatím si musela kopy a ranami pomáhat ke správnému načasování. Bolestně ji píchalo v žebrech, ale na to nedbala. Láva napodobovala její pohyby a když dostala od jejích úderů pokyn, ani ne ve vteřině smetla pět nepřátelských ninjů. Toshiro vyskočil na strom hned když udeřila nohou do země a vyhnul se tak útoku. Okamžitě po dokončení úderu Akane ucítila ochromující bolest v celém těle a padla na všechny čtyři. Láva stekla zpět. Kunoichi spadaly všechny vlasy podél tváře a zakrývaly jí výhled do stran. Prsty svírala zem a pevně se snažila neztratit vědomí. Nebyla si totiž úplně jistá jestli by se pak ještě probudila, protože svou hranici čakry dnes mnohonásobně překročila. Vřískot umírajících ninjů jí zněl jakoby z dálky a v hlavě se jí tvořila ozvěna. Začínala vidět černě a země se snad začala otáčet.  Svaly ji neposlouchaly a místo toho se celá začala nekontrolovatelně třást. Vnímala, že se kolem ní něco děje, ale v uších už jí pouze hučelo. Vzpamatuj se sakra! Několikrát prudce zamrkala, ale bez efektu. Viděla už bolestí  zcela rozmazaně, podlomily se jí ruce  jen silou vůle nespadla na zem. Bylo stále těžší zůstat vzhůru. Posadila se na paty a nechala ruce volně ležet. Začala lapat po dechu, takhle hrozně ještě čakru nikdy nepřekročila. Do háje, spát můžeš jindy, ne teď! Někdo se objevil vedle ní a dotkl se jejího ramena. Ten dotek byl elektrizující, doslova. Dostala pořádnou ránu až sebou celá trhla, ale vrátila se do reality. Převalila se na záda a mělce dýchala. Toshiro pořád bojoval. Stál teď před ní skládal velmi dlouhou řadu pečetí.  Až když dokončil a ve vzduchu se tvořila ohromná vodní masa, jí zpomaleně došlo, že jde o vodního draka. Drak ho jednou obkroužil a proplul těsně kolem něj, shinobi začal skládat další pečetě. Lehce se dotkl draka a ten začal celý probíjet proudem, pak se vrhl na zbylé tři ninji. Jednoho zasáhl přímo a další dva obstarala všudypřítomná nabitá voda. Oba ninjové z Listové si oddechli, protože bylo konečně dobojováno.