Kapitola 3

V následujících dnech jsem dokázal přesvědčit sám sebe, že to, co se předtím stalo se Sasukem, bylo jen takové puberťácké uklouznutí, způsobené tím, že jsem už dlouho neměl holku a že můj bratr s tím neměl absolutně nic společného, že byl jen v nesprávnou dobu na nesprávném místě.

„Ha-ha, zase jsi prohrál!“ smál se Sasuke a mrsknul na hromádku karet červenou osmičku.

„Cože?! Určitě podvádíš!“ zlobil jsem se naoko, ale v duchu jsem se bavil. V téhle hře měl Sasuke fakt kliku, nešlo mi na rozum, jak mě vždycky dokázal obehrát.

„Ještě jednou…“ zaprosil Sasuke a zazubil se na mě.

„Ne ne ne! Sasuke, už je moc pozdě.“ Bránil jsem se. Bylo už půl dvanácté a já se potřeboval vyspat, zítra mě čekala náročná mise.

„Prosím. Naposled. Prosím prosím prosím!“ žadonil a upíral na mě ty nevinné černé oči.

„Tohle jsi říkal už před třema hrama…“ hlesl jsem chabě, ale věděl jsem, že mu nedokážu vzdorovat. „Tak jo. Ale naposledy jasný?“ upozornil jsem ho a začal rozdávat karty. Na vršku zůstala zelená osmička. Prohlédl jsem si svůj los. Červené eso, zelený král, kulový spodek a žaludová sedma. „Začni.“ Pobídl jsem ho. Sasuke hodil navrch zelenou desítku. Přihodil jsem krále. Bráška pokračoval a změnil na kule. Položil jsem tam kulového spodka. Sasuke tam dal kulové eso a spokojeně na mě přimhouřil oči. „Moc se neraduj.“ Ušklíbl jsem se na něho a přebil jsem ho svým červeným esem.

„Fajn, stojím.“ Přikývl a bedlivě pozoroval moje pohyby. Lízl jsem si. Teď jsem měl tu žaludovou sedmu a navíc červenou devítku. Sasuke si taky líznul. Přidal jsem do hry tu červenou devítku. Bráška nejistě položil navrch červeného filka. Pátravě zamžoural po poslední kartě, co jsem držel v ruce. „Žaludy?“ podíval se po mě úkosem. Usmál jsem se a mrkl na svojí žaludovou sedmu. Pohlédl jsem mu do napjatých očí a s úsměvem zavrtěl hlavou. „Jo!“ zavýskl a hodil tam žaludovou desítku. Nenápadně jsem svou poslední kartu vmíchal do rozházených karet a přezíravě přehlédl bratrovo nadšení. Necítil jsem se nijak provinile, že jsem ho nechal vyhrát, vždycky je lepší mít dobré sebevědomí.

„Tak a teď na kutě.“ Pravil jsem přísně.

„Ale mě se ještě nechce…“ protáhl Sasuke obličej.

„Žádné ,ale´. Koukej zalézt do postele.“ Shrábl jsem karty a nacpal je do krabičky. Sasuke vyskočil a hodlal utéct z pokoje. Obratně jsem ho doběhnul, uchopil v pase a přehodil si ho přes rameno. „Kam ten spěch trpaslíku?“ ušklíbnul jsem se.

„Ale Itachi! Mě se fakt ještě spát nechce…“ protestoval bratříček. Nedbal jsem na to a hodil ho do postele. Když se chtěl vzpírat, přitlačil jsem ho do peřin. „Ach joo… stejně nebudu spát!“ zamračil se.

„Vsadíš se?“ zasmál jsem se.

„Klidně.“ Vzdorovitě se mi podíval do tváře. Chvíli jsme se navzájem měřili pohledem. Pak jsem při pohledu do jeho černých očí začal koncentrovat svojí čakru a soustředil jsem se na uspávací jutsu. Věděl jsem, že Sasuke nedokáže uniknout. Ospale zamrkal a klesl do polštářů. Pak zavřel oči a v momentě spal jako dudek. Usmál jsem se sám pro sebe. Přikryl jsem ho dekou a na chvíli se posadil na kraj jeho postele. Vypadal tak klidně, tak nevinně a bezbranně, když spal… Trošku jsem si povzdychl. Pozoroval jsem jeho uvolněnou tvář, díval jsem se, jak se mu pravidelně zvedá hrudník a jak má zavřené oči. Najednou jsem dostal strašnou chuť ho sevřít v náručí, prohrábnout mu černé lesklé vlasy, políbit ho na odhalenou kůži na krku a přejet jazykem po těch sladkých rtech… Při tom pomyšlení mi zacukalo ve slabinách. Zděšeně jsem potlačoval narůstající vzrušení. Jak je to možné? Přece se to nemůže stát znovu, to ne! Jak ale Sasuke ve spánku trošku pootevřel rty, vyschlo mi z toho v krku a můj penis sebou zaškubal. Panebože… Cítil jsem stále naléhavější potřebu se Sasukeho dotknout, dát mu aspoň pusu… Co je na tom špatného, když chci pohladit vlastního bratra? Bojoval jsem sám se sebou. Nakonec jsem se sklonil a letmo políbil Sasukeho do vlasů. Pak jsem se rychle zvednul a odešel do svého pokoje. Rozhodl jsem se svou erekci ignorovat, snad to přejde… Jenže mnohem horší bylo poznání, že tentokrát se nejednalo o žádnou reakci na fyzický dotyk, jako nedávno v bazénu. Vzrušil jsem se proto, že jsem pozoroval svého vlastního bratra, jak spí. Vzrušil mě můj mladší bratr a to se mě dokonce ani nemusel dotknout. Syrový a nepopiratelný fakt. Zhasnul jsem a zalezl do postele. Zkusil jsem si představit Sasukeho tělo na svém těle. Na malinkou, ale opravdu jenom na maličkou chviličku jsem si představit jeho rty na svých. A v tu samou chviličku moje erekce dosáhla skoro bolestivých rozměrů. Neměl jsem ale v nejmenším úmyslu s tím něco dělat. Protože jsem se cítil naprosto pod psa. Je to. Jsem úchyl. Perverzní prase, protože jinak bych nikdy na Sasukeho v takovém ohledu nepomyslel. Tohle musí okamžitě přestat. S neklidným pocitem v žaludku a se stojícím pérem jsem se obrátil na druhý bok…