Kapitola 3-Vyrážíme!

KAPITOLA III.-VYRÁŽÍME!

Takhle nadšeně asi nikdo nevstává, tím nadšeně myslím výskok až ke stropu, radostné zavýsknutí a rychlý úprk do koupelny. Po proceduře, která by se dala přirovnat k průchodu dekontaminační sprchou, se konečně oblékl a vyrazil.

Na desátou, opravdu na desátou, stál se svým týmem před branou a čekalo se jen na senseie. Během čekání stihla Sakura pětkrát pozvat sladkého Sasíka na rande, ten jí pro jistotu šestkrát řekl, že je otravná a aby mu dala pokoj. Naruto za tyhle řeči mladého Uchihu ve svých představách oddělal nesčetněkrát a tak brutálně, že by se i Jack Rozparovač něco přiučil.

Místo Kakashiho se v rekordním čase, o 30 minut později, přihnali Izumo a Kotetsu, že prý netuší, kdo Tým 7 poslal sem, protože má být u Hokage.

Dostavili jsme se před červenou budovu, po vstupu dovnitř jsme se ocitli v absolutní temnotě, asi někdo nezaplatil účet za elektřinu, nebo Naruto zavřel oči.

Procházeli jsme tmavou jen sporadicky osvětlenou chodbou. Zničehonic se ozvala rána a chodbu zalilo jasné denní světlo.

Zdí proletěla nějaká osoba, celý Tým 7 vyjeveně zíral.

„To si ze mě snad děláš srandu ne?!“

Muž hrabající se ze sutin se snažil něco říct, zatímco si vyklepával prach a kousky stěny z vlasů a oblečení: ,,Ale Hokage-sama..“

„PADEJ PRO NĚ!!“

„H-hai, Hokage-sama,“ konečně jsme zjistili, kdo dnes posloužil jako demoliční koule. Šedá hříva a zelená vesta vypovídaly za vše, byl to Kakashi.

 „Tak už nikam evidentně chodit nemusíš,“ řekla stále nakvašeně Hokage. ,, Tak pojďte dovnitř,“ přejela nás vražedným pohledem.

Když jsme vešli do „kage kanclu“ první co upoutalo mou pozornost, byl rozsekaný těžký dubový stůl, ta ženská má fakt sílu. Kakashi se uklidil někam do kouta, asi aby se opět nestal terčem naštvané Tsunade, Naruto vypadal čím dál nadšeněji, Sasukemu to bylo zjevně srdečně jedno a Sakura? Ta byla naštvaná, protože bude muset strávit další dny své vzácné existence s tím pošukem Narutem, ale zároveň nemohla být šťastnější. No Sasáček přece.

(V Narutově pokřivené mysli)

„(zpívá) Další mise! Jupí ja jé, jupí ja jó! Sakura-chan, hej, budu jen s ní, hej (přestal zpívat), ale vlastně tam bude ten protivný Uchiha a Kakashi-sensei. A co by to vlastně mohlo být za misi? Třeba nějaká A doprovodná mise dcery feudálního pána nebo vyhlazení nějakýho nebezpečnýho gangu, nebo obojí dohromady! Bych se mohl před Sakurou-chan blýsknout.“

(Zpět v kruté realitě)

„Bude to primitivní doprovodná mise C.“

„Ale Tsunade no baachan….“

„Jak jsem dneska už jednou říkala,“ na chvíli se zarazila,, teda měla v plánu říct, žádný ale, prostě to tak bude a tečka,“ zajímavé jak rychle někdo dokáže nabýt zpět svou ztracenou jistotu.

Teď nastává čas na řečení chyby číslo 4. Nevlezl jsem Sasukemu do hlavy hned, jak jsem ho potkal.

 (V Narutově pokřivené mysli)

„Nějaká blbá primitivní mise C, se asi po*rala. Já mám na víc, nevím jak náš malý a neschopný Sasánek, to zní jak sasanka, hahaha *snaha o dušení smíchu* hahaha. Už to mám Uchiha Sasanka!“

(Zpět v kruté realitě)

Radši jsem ho přestal poslouchat, ještě by se mi něco stalo. Může duch vůbec umřít?

Šli jsme všichni pěkně pospolu k hlavní bráně, kde na nás čekala osoba, která si zažádala o ochranu.

„To je můj tým, Sasanka Užčíhá, Haruno Sak*rva a Uzunějaký Naduto, no nic, to Vás stejně nemusí zajímat. Já jsem naprosto dokonalý poslední člen klanu Hatake, jediný z tohohle týmu, který Vás dokáže ochránit. Jmenuji se Kakashi, Hatake Kakashi (přečte to jméno nahlas stylem Bond, James Bond 😉 ),“ představil tým absolutně nesobecky Kakashi, který vůbec, ale vůbec není egoista, načež si vytáhl svou oranžovou knížku a začal si číst.

Klient koukal jako tele na nová vrata a vypadal, že má v plánu něco říct, ale mlčel. Dokonce se ani nepředstavil. Beze slova jsme vyrazili pryč z Konohy, Kakashi nás za stálého čtení, doufejme, že neomylně, vedl přímo k cíli. Sakura řečená Sak*rva se snažila sbalit Sasanku, ten ji okázale ignoroval. Naruto si cosi pobrukoval a rozhlížel se po okolí, co kdyby je někdo napadl.

(V Narutově pokřivené mysli)

„Kakashi-sensei a já máme asi propojenou mysl, to je tak geniální. Jen moje jméno překrucovat nemusel a Sakuře-chan, té nejkrásnější dívce pod sluncem, také jméno mohl nechat nedotčené, aby bylo stejné jako ona.“

(Zpět v kruté realitě)

Zde jsem vzdal pobyt v blonďatém členovi Týmu 7, Uzumaki Narutovi. Rozhodl jsem se vyzkoušet něco nového, posledního z klanu Uchiha (není tu těch posledních z klanu nějak moc?), našeho všemi milovaného Sasukeho. Tehdy jsem ještě nevěděl, že i klidný chlapec v sobě může skrývat šílence.