Kapitola 4

„Sakra, proč jsem se nechal do toho zavrtat,“ říkal si Kiba v liščím těle, když se plížil Uchiha obydlím. Čapnul do liščí tlamičky knížku, kterou našel schovanou v poličce a rozhodnul se utéct.
„Tak co tady děláš?“ ozvalo se za ním, Kibovi-lištitce došlo, že je v rejži a hodil nenápadně knížku, co nejdál to šlo. Sakura a Ino pochopily, že je Kiba v úzkých. Poslaly za Sasukem Hinatu, která přišla před malou chvílí. Mladá Hyuuga se vydala směr k Uchiha sídlu, když uviděla jek něco padá vedle ní do neposekané trávy. Schovala se za budovu. Sebrala zelenou knížku a otevřela jí.
„ To je… To je úžasné,“ rozsvítily se jí světlá očka (co tam asi bylo XD) a úplně zapomněla, že by měla jít za Uchihou.
„Proč vlastně měl tohle Sasuke-kun u sebe?“ podivila se a teprve za půl hodiny se odtrhla od zeleného skvostu. Sasuke se podíval na najedenou lištičku a obejmul jí.
„Víš, mám tě rád Usuratonkachi,“ řekl Uchiha a zavřel oči.
„To vyznělo opravdu divně, on se myslí, že jsem Uzumaki… říká, že má Naruta…“ zarazil se Kiba v liščím těle.
„On snad…“ přemýšlel náš geniální ninja v liščím kožíšku, až se mu málem z hlavy kouřilo.
„Hej, tebe to baví mě takhle šmírovat?“ křikl Sasuke do dálky. Hináta schovala knížku do trávy a vydala se za černovlasým chlapcem a malou liškou, která asi zrovna moc nevnímala. Lištička byla mimo a přemýšlela, jak nenápadně zmizet.
„Hináto postarej se mezitím o tu lišku, snadno se dostane do průšvihu,“ ozval se z dálky Uchiha.
„Hinata,Hináta je tady a určitě mě nenápadně zachrání,“ radoval se Kiba. Dívka chvíli lištičku hladila a potom objala, jako by jí nechtěla nikdy pustit. Inuzuka se probral z transu a proměnil se zpátky.
„Kibo-kun,“ podivila se dívka.
„Díky Hino, zachránila mi život,“ objal jí a potom s ní utekl ze sídla, protože uslyšel přibližující se kroky.
***
Po asi šestém rámenu se Naruto vydal domů. Lehnul si na postel a koukal do stropu.
„Sasuke si musí připadat opuštěný, když je sám v takovém velkém domě. Já mám jenom tenhle malý byt a je to strašný pocit.“ Rozhodl se blonďáček Uchihu navštívit.
„Hináto pospěš,“ křičel hnědovlasý kluk, který táhl za sebou zmatenou dívku. Naruto se uchechtl a potom se přeměnil v lišku, protože si myslel, že kdyby přišel normálně, tak by se, se sasukem leda tak pohádali a poprali. Lištička vešla do brány a zahlédla mladého Uchihu. Sasuke se podíval na Naruta (alá liščí kožíšek), jak se k němu pomalu blíží.
„Sakra, jak zjistím, že je to Uzumaki a né podvodník,“ probodl roztomilé stvoření ledovím pohledem. Potom mu něco docvaklo. Vběhl do domu a za chvíli byl zpět s miskou rámenu. Zvířátko se rozeběhlo a pokrm z misky ihned zmizel.
„Je to Naruto, nikdo nesní velkou porci rámenu tak rychle,“ usmál se chlapec, vzal si lištičku do rukou a vydal se s ní do lesa. Došel na menší plochu a postavil zvířátko na zem
„ Ted ti ukážu, jak trénuje legendární Sasuke Uchiha.“ Lištička na to udělala uražený výraz. „Ten snad neumí nic jiného, než machrovat. Když chceš trénink, máš ho mít,“ zajiskřilo lištitce nebezpečně v očích.
„Co to zase děláš?“ ozval se z lesa hlasitý výkřik.
***
Stmívalo se a nenápadná postava běžela k Uchiha sídlu. Došla až ke zdi brány a z trávy vyhrabala zelenou knížku.
„Co si to našla Hináto?“ zeptala se jí blonďatá dívka, tím vylekala tmavovlasou dívku vylekala, tak že jí něco z knihy vypadlo na zem a ani si toho nevšimla.
„Já, já nic,“ zčervenala, vykřikla a utíkala pryč, jako by jí honil Kiba se vzteklinou.
„Hale, Hináto něco ti vypadlo,“ chtěla na ní Sakura zavolat, ale to už mladá Hyuuga zmizela za obzorem. Zelenooká dívka sebrala z trávy fotku a podívala se na ní.
„Co tam je Sakuro?“ nakoukla dívce přes rameno. „Tohle jako fotila Hináta?“
***

„Už nikdy s tebou nebudu trénovat,“ podíval se udýchaně Sasuke na vyčerpanou ale i šťastnou lištičku.

Téhož večera
V Inuzuka domě

„Nad čím přemýšlíš Kibo?“ přetrhla mu myšlenky starší sestra.
„Ale nic, dneska jsem měl divný den,“ odešel s Akamarem do svého pokoje.
„Opravdu by mě zajímalo co bylo v té knížce co jsem Uchihovi vzal a kde vůbec skončila,“ pokrčil ramena, když si vzpomněl na dnešní dopoledne a s úsměvem se podíval na pejska, který už ležel ve svém pelíšku.

Sídlo Hyuuga
Hináta ležela ve svém pokoji a dívala se na hromadu fotek v zelené knížce (nebo spíše v album) který našla.
„Ty seš vážně závislá,“ ozval se za ní Neji. Dívka chtěla album schovat pod polštář. Za Nejim vběhla do Hinátina pokoje Hanabi, vytrhla jí album z ruky a začala zkoumat jeho obsah
„Jé Hináto to si fotila ty? Jsou to vážně úžasné snímky,“ pochválila svojí starší sestru.
„Ale proč jsou všechny fotky v jedné věci stejný?“ podivila se a prohlédla si album.

V domě Yamanaka

„Musela jsem se dost snažit, ale nakonec mám tu nejúžasnější a nejroztomilejší fotku,“ vítězně se usmála Ino. „Lepší by mohla být, jen kdyby na ní byl Sasuke-kun,“ zadívala se na snímek, kde byl vyfoceném blonďáček který spinkal a objímal pevně polštářek.

V Uchiha sídle
Do středně velké místnosti svítil přes okno měsíc, který byl v úplňku. Černovlasý chlapec již dávno spal a objímal lištičku.
„Já nejsem žádné plyšové zvířátko na spaní,“ bulel (vztekal) v duchu Naruto, ale nakonec chlupaté klubíčko usnulo ve chlapcově objetí.