Kapitola 7

A není cesty zpět. Elke zavřela oči a opřela se o dveře. Slyšela, jak  v koupelně pustil proud vody zhluboka se nadechla. Co to dělám? Co to on udělal? Co to děláme? Prstem si přejela po dolním rtu. V mysli jí lítali poslední vteřiny před „koncem světa“, jen jeho něžná tvář a zvláštní smaragdové oči. Jeho hladká pleť  a dlouhé vlasy v tváři.  Elke zatřásla hlavou a otevřela okno. Tohle se už nebude opakovat. Natáhla si košili na sebe a zapnula televizi. Koukala chvíli na mihotající se pestrobarevné obrazy, no neviděla je ani neslyšela. Viděla sebe jak pevně stíská jeho pas a jeho rty na svých. Elke si položila ruce na rozžhavené tváře do ruda.

 Né, né néé nééé, křičela v mysli. Je čas spát, zítra si to už nebude pamatovat. Řekla nahlas a natáhla se po vypínači. V místnosti se rozprostřela tma. Zavřela ospalé oči. Vize jeho pohledu v ní neutichala. Právě naopak. Čím víc se snažila spát tím víc viděla jeho a sebe v tom momentu. Jeho hlas při jejím uchu. Jeho veliké paže  a ona v nich. Jeho všechno. Najednou ucítila pach dýmu. Co to je? Posadila se na postel a větřila jako pes. Všimla si světýlka při dveřích, ze kterých sálalo nepříjemné horko. Pomalu otevřela dveře a žeravá klika ji popálila. Za dveřmi hořel celý byt. Celá kuchyně, vše bylo najednou v plamenech. Když se otočila, uviděla, že taky postel hoří a všude jsou najednou ohnivé jazyky, které nepálí, jen nepříjemné hřejí. Popadla jí panika, uskočila do boku a podívala se pod nohy, zda ji nepopálí žádný plamen. Rukou si zakrývala oči od žáru, když uviděla onoho muže, kompletně oděného jak ho viděla na začátku. V černé kůži, no tentokrát na ni nehleděl s láskou ale s nenávistí, jeho oči hořeli jako peklo a na rtech hrál děsivý úsměv. V ruce se mu zaleskl dlouhý meč, kterým mířil na bezbrannou ženu. Elke byla neuvěřitelně vyděšená, cítila smrt v každém nádechu. Mužův výraz byl najednou plný zla a udělal krok k ní. Žene bilo srdce jako zvon a nedokázala se pohnout. Muž se rozmáchl jednou rukou a zasekl mečem do její břicha.

„Nééé!!!“ vykřikla zpocená Elke a posadila se na posteli. Ranní slunce jí svítilo přímo do rozcuchaných vlasů a ona nevěděla, jak se jmenuje a co je za den. Rozhlédla se po byte. Vše bylo jako včera. Byl to jen sen… pomyslela si a pohladila se po paži. Elke si pomalu lehla a hleděla do stropu. Byl to jen sen. Otočila se na bok a uviděla vedle sebe svoji noční můru. Ležel pokojně jako dítě, dlouhé šedé vlasy mu volně leželi vedle těla. Byl nahý do půl pasu, včera mu zapomněla dát vrch. Víčka orámované bledými řasami se mu míhaly v rytmu snu který byl pravděpodobně také neklidný. Elke opatrně nazdvihla peřinu, aby se koukla, zda si dal na sebe její trenky. Seděli mu dokonale, přece byli pánský, usmála se. Pramen vlasů mu spad do očí.
„Ty už jsi vzhůru?“ řekl ospale a otevřel jedno oko. Holka se na něj usmála a spontánně mu políbila nos.
„Bré ráno,“ přikryla jej spět peřinou až po ramena. Byla tak strašně šťastná že to byl jen sen. Muž zůstal jemně překvapen polibkem no ne na dlouho.

 Vystřel ruku a přitáhl si ji k sobě. Elke si položila tvář a dlaně na jeho nahý hrudník a objala ho z druhé strany. Ruka se jí zapletla do jeho vlasů. Ještě trochu váhala no v podstatě zbořil její pomyšlené zdi. Dokonce teď slyšela i jeho srdce a ten zvuk nemohl být vymyšlený. Byl reální a tady. Zvedla tvář  a políbila ho. Svět opět na vteřinku zastal a vše to bylo jen o ní a něm. Muž jí oplácel polibky a silně si ji přitiskl k tělu. Jeho ruce mu volně sklouzli po její bocích a ruka zajela pod dolní okraj košile. Přece ve svém vnitru byl jen muž. Elke se lekla když ucítila jeho studenou dlaň na svém těle v blízkosti nebezpečných partií.  Políbila ho ještě jednou a odtáhla se dřív než by udělala něco, co by litovala. Lehla si vedle něj a koukala mu do rozespalých očí. „Řekni mi něco o sobě, cokoliv“ chytila mu ruku a propletla si prsty. Měla pocit že ho zná sto let, no neví o něm nic. Chvíli ji hleděl do očí a pak ji políbil ruku.
„Ptej se,“ řekl hlubokým hlasem a natáhl se jako kočka. Elke ze zvědavým pohledem pátrala v mysli co o něm ví aby se vyhnula citlivým tématům. Pohledem oskenovala dokonale vyrýsované odhalené tělo, bledou plet a krásnou tvář. Proto začala čisto žensky. 

  „Kolik jsi měl žen?“