Kapitola 8

Vyslýkl jsem si svojí na durch promočenou uniformu a přešel jsem k vaně. Napustil jsem si tak teplou, aby to moje kůže snesla, ale ještě dost teplou na to, aby zahřála mé promrzlé tělo. Vlezl jsem si do krásně teplé vody a spokojeně jsem vydechnul. Netuším proč, ale ten den mě velice vyčerpal. Ještě jsem se tam takovou malou chviličku hezky ráchal, než se mi začala klížit očka.

***

„Naruto už vylízáš?…..Pojď už ta voda musí být už ledová.“ Nic. Sasuke otevřel dveře. Přešel ke mě a chvíli se díval na moji nehybnou tvář. Rukou mi pročísl moje mokré vlasy a lehce se mnou zatřepal.

„Naruto.“ Řekl mi těsně u ucha a já pomalu otevřel své nebeské oči. Hodnou chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, v jaké situaci se nacházím. Jen co jsem si to uvědomil, jsem zrudl jako chilli paprička a své ruce jsem si dal k mému rozkroku. Sasuke se jen usmíval.

„Nemusíš se stydět. Nemáš za co.“ Sasukeho úsměv se ještě víc rozšířil a pak vstal a došel k držákům na ručníky (je nutný psát že byli zlatý?). Jeden z nich vzal, ten největší, a šel zpátky za mnou. Hodil ho po mě a já měl co dělat abych ho chytil dřív než spadne do vody. Otočil se a já mezitím vylezl z vody. A co čert nechtěl, musel jsem uklouznout. Ono by mi tak moc nevadilo spadnout na tvrdý kachličky, ale to co mě doopravdy vadilo je to, že ten Uchiha se musel otočit a zachytit mne do své náruče takže měl úžasný výhled na mé mužství.

„Ale, ale, já ti nabídnu koupel a ty se mi hned vrháš do náruče? To aby ses tady koupal častěji.“ Na jeho tváři hrál šibalský úsměv a jeho oči se pomalu sesouvali po mém mokrém těle až do mých partií.

„Mohl bys mě přestat očumovat a nechat mě se obléknout.“

„Ne, že bych chtěl, ale pro mě za mě, klidně se obleč.“ Postavil mne nohama na zem a odešel z koupelny. Pořádně jsem se osušil měkoučkým ručníkem a oblékl do Sasukeho oblečení, které vonělo úplně stejně jako černovlásek. Vzal jsem svou mokrou uniformu a šel jsem za Sasukem. Jen co jsem vyšel ze dveří, jsem se ani nestihl otočit a už mě něčí ruka vláčela neznámo kam.

„Říkal jsem ti, že tě tu nenechám chodit samotného. Co by si řekl na nějaký film?“

„Ale jo na něco se podívat můžeme.“

„Tak skočíme udělat popcorn, vezmem ten čaj a můžem jít na to.“

„Sasuke měl by sis dávat pozor na dvojsmysly, já jen, že by to jeden mohl chápat jinak.“

„Hned se pozná, kdo je úchyl.“

„Cos tím chtěl říct?!“

„No to co jsem řekl.“ Na to jsem už nic neříkal, nenapadlo mě nic inteligentního. Už mě začínali bolet nohy, ta chodba je snad nekonečná. V tom jsme zahnuli a co já nevidím za rohem je další nekonečně dlouhá chodba. Naštěstí dveře od kuchyně byli hned ty první.

***

Pohodlně jsem se usadil na kožené pohovce a díval se na Saskeho jak otvírá skříň, ve které měl hromadu filmů.

„Jaký by to měl být žánr?“ Sasuke zvedl hlavu a zadíval se na mě pronikavým pohledem. Mám takoví pocit, že v tom pohledu bylo úplně něco jiného, něž jeho otázka.

„Já nevím. Vyber ty.“

„Co takhle komedii? Pařba ve Vegas?“

„Jasně!“ A proč taky ne když je to můj nejmilejší film. Uchiha to zapnul a šel si sednout ke mě a tím ke mně myslím tak, že seděl skoro na mě.

***

Byla tak půlka filmu, když jsem si svou těžkou hlavu opřel o Sasukeho rameno. Sasuke se ani nepohnul, už jsem myslel, že mě odstrčí, ale ne on kolem mého pasu omotal svojí ruku. Film pokračoval, ale já ho nevnímal, pouze jsem si užíval jeho blízkosti. Ani nevím kde se to ve mně vzalo, ale v jeho obětí, se cítím bezpečně. Blíž jsem ho poznal teprve včera a už se cítím, jako kdybych ho znal od dětství. Z mého rozjímání mě vytrhl lehký pohyb. Jeho ruka mě lehce hladila po břiše. Přitáhl si mě blíž do náruče a stále mě hladil. Ten lehoučký pohyb a teplo jeho těla, mě ukolébal ke sladkému spánku.