Kapitola 8

O pár hodin později
„Měl jsem o tebe strach.“
„Hm? Co?“ Tenshi trhne hlavou, ve které jí rázem jako by zaduní a se syknutím pohlédne na Aoriho. Ten si povzdychne. „Ty mě neposloucháš.“ Tenshi jen prostě zavrtí hlavou.
„Přemýšlela jsem.“
 „Přemýšlela?“
„O tom, co mi řekl Kabuto.. Jak si vlastně vedeš při tréninku?“ Zeptá se Tenshi trochu nepřítomně, jako by chtěla, aby se Aori rozpovídal a ona zas mohla začít uvažovat nad jinými věcmi. „Myslím, že docela dobře. Zrovna se učím–“
 „Víš co mě trochu děsí?“ Zeptá se Tenshi znenadání. Aori na ni udiveně koukne a pak zavrtí hlavou. „Začínáme… si tady.. zvykat. Vadí mi to..,“ začne si pohrávat s pramínkem vlasů.
„Stejně se nemáme kam vrátit. A jak by ses odtud chtěla dostat? To je nemožné..“
„Třeba ne.“ namítne. „A ty odtud chceš?“ zajímá se Aori. „Až mě přejdou veškerý bolesti, tak ano.“
„Nemyslíš to prosím tě tak, že…,“ nedopoví.
„…že umřu? I to je jedna z možností.“ pokývne Tenshi hlavou. „Ale Teri–“ „Jsem Tenshi.“ Opraví ho. Aori se zamračí.
„Ne, jsi Teri. Ať se ti to jméno líbí, nebo ne, dali ti ho tvoji rodiče. Proč a jak vůbec to tvoje druhé jméno vzniklo, hm?“
„Když jsme byli s otcem na útěku, sám mi ho vybral.“
„To přece neznamená, že bys měla zavrhnout svou minulost.“ napomene ji. „Neblázni, Aori.. Už dávno se snažím se minulosti zbavit, ale ona mě vždycky nějakým způsobem dožene.“
„Tak se o to nepokoušej.“
„Víš, že už nejsem ta, kterou jsem bývala..“
„No jo.. Teď máš v sobě navíc kočičí krev a.. v čem jsi ještě jiná..?“
Aori nejistě poposedne na svojí palandě a prohrábne si vlasy. Tenshi už nějakou dobu sedí bez hnutí na zemi opřená o zeď se skrčenýma nohama, objímajíc je rukama. Ušklíbne se.
„Změnila jsem se.. ani nevíš jak moc. Nejsem ta malá holčička, která si s tebou hrála na pískovišti.“ Ucedí kysele. „Ta malá z toho klanu totiž zůstala ve vesnici při tom masakru, víš? Teď jsem tady já, změněná kvůli smrtonosným pokusům těch chcípáků, kteří tady žijí – ne, oni nežijí, jen přežívají..!“ Vyprskne. Aori sleze z palandy a pár kroky se dostane před Tenshi, načež si dřepne, aby se jí mohl podívat do očí. Zornice má za současného šera rozšířené, skoro není vidět barva jejích duhovek. Aori pomalu zvedne ruku a s trochou váhání pročísne Tenshi pár pramenů vlasů, načež jí jemně pohladí hřbetem ruky po tváři. „Vážně bys chtěla zapomenout..?“
Hnědovláska se zmůže jen na překvapený pohled, který upře na Aoriho. Po pár vteřinách se skoro neznatelně odtáhne od Aoriho ruky a uhne pohledem. „Beru to jako ano.“ Zamumlá Aori a stáhne ruku. „Já.. já vlastně ani nevím…,“ ozve se Tenshi tiše a Aori se na ní podívá s nečitelným výrazem. Když si všimne, jak moc se Tenshi lesknou oči, zarazí se. „Ona.. pláče..?“ napadne ho. „Tenshi..? C–,“ chce se zeptat, ale v tu chvíli se mu Tenshi vrhne kolem krku a hlavu mu zaboří do ramene. „H-hej…??“ Převáží ho to a sveze se z podřepu dozadu do sedu. Strne, když ucítí, jak se hnědovláska třese vzlyky. „Te.. Teri..?“ Zamumlá Aori nejistě.
„Já.. já už to nevydržím..! Mám strach, Aori..! O.. o nás oba..! C-co se bude dít..?…!“

Vyrazí ze sebe mezi vzlyky a naplno se rozpláče. Aoriho to naprosto vyvede z míry. Ještě nikdy ji neviděl brečet. Po pár vteřinách ji nejistě obejme a pohladí po zádech.
„Uklidni se.. to bude dobrý…,“ zamumlá. „Kam zmizela ta drzá, nepolapitelná a vzdorovitá holka, hm..?“  Ještě několik minut tam s ní sedí, než si všimne, že usnula a tak se ji pokusí zvednout a donést na palandu. Naštěstí úspěšně.

Ani na okamžik si nevšimne, že on s Tenshi byli nějakou dobu pozorováni od pootevřených dveří.

„Proč mě to tak štve..? Co je mi po ní?! Může mi přece být úplně jedno, jak se chová k tomu… tomu….! Ah, sakra! O takové hlouposti bych se vůbec neměl starat! Jen mě to zdržuje… Musím si jít zatrénovat a pročistit si hlavu..!“  

„Tak tady jsi..,“ ozve se hlas zpoza rohu a ne zrovna schválně zdůrazní s. „Co tě tak rozrušilo, Sasuke-kun..?“
„Byl jsi moc dlouho vtahu a nebyla možnost jak se naučit tu novou techniku. To.“
„Na to bude čas později..“
 „Hm… Stejně si musím ještě něco vyřídit.“ Zavrčí Sasuke a vejde do místnosti u které celou dobu byl.

Aori sebou trhne, když Uchiha otevře dveře a vkročí dovnitř. Ustoupí od Tenshina lůžka a nepřátelsky se zamračí. „Co tady děláš..?“

„Chci si promluvit.“ Řekne tmavovlásek s nic neříkajícím výrazem a opře se o zeď vedle dveří.
„Spí, pokud sis nevšiml.“
„Nechci mluvit s ní, ale s tebou. Pokud je její spánek problém, půjdeme jinam.“ Odsekne chladně.
„Fajn.. Tak jdem.“
Vyjdou z pokoje a Sasuke se vydá chodbami kamsi pryč. Aori ho následuje, přemýšleje, co po něm může Uchiha chtít. Zvedne pohled ze země. Jdou chodbami a pořád zatáčí. Doprava, rovinka, zase doprava, rovinka, doleva, rovina… „Začínám se v těch chodbách ztrácet..,“ poznamená Aori polohlasem s dávkou kyselého podtónu.
„Nestěžuj si, taky bych tě pak nemusel dovádět zpátky.“
„Nepochybuju, že bys mě tady s radostí nechal bloudit.“
„Výjimečně máš pravdu. Kdyby si tě ten otravnej brejloun tak neoblíbil, už bych se tě dávno zbavil.“
„Proč mě vlastně tak nesnášíš?“ zajímá se světlovlásek. „Protože ty nesnášíš mě..?“ Odtuší Uchiha s úšklebkem. Aori se krátce zasměje. „Co je na tom směšného?“ Zajímá se Sasuke.
„Jen že jsi to přesně vystihnul.“
Pak bylo chvíli ticho.  „Jsme tady.“ Oznámí Uchiha. Octnou se ve velkém, ale tmavém prostoru. Cestou sestupovali i z kopce, takže jsou více metrů pod zemí, než se nachází obyčejné chodby.
Celé místo, které vypadá téměř jako přirozeně stvořená obrovská jeskyně, osvětluje jen pár pochodní. Aori se po tom prostoru podezřívavě dívá. Netuší, proč šli právě sem.
„Vypadá to tady trochu ja– “ Najednou prudce přistane zády na stěně, až mu to skoro vyrazí dech. Sotva se rozkouká, Uchiha už je u něj a s rukou na krku ho přitiskne víc ke zdi.
„Řekni mi všechno co víš o Tenshi.“ Zavrčí. Aori se ušklíbne, něco takového popravdě čekal.
„Tak to se neptáš toho správnýho..,“ zamumlá a cukne sebou, když Sasuke silněji stiskne.
„Řekni, co víš. Nebudu se s tebou párat. Jestli mě naštveš, neskončí to s tebou dobře a na mě nikdo tady z téhle skrýše ani nesáhne.“ zasyčí tmavovlásek.
„Kromě ní.“ Procedí Aori skrz zuby, zvedne ruku a zmáčkne Sasukeho paži v místech, kde jsou určité tlakové body. Uchiha sykne nějakou nadávku – spíš je překvapený, než že by ho to tolik bolelo – a pustí světlovláska. Ten zalapá po dechu a s obezřetností ustoupí od Sasukeho do jakž takž bezpečné vzdálenosti.
„Proč to vlastně potřebuješ tak nutně vědět??“
„Chci vědět, proč o ni má ten had takový zájem.“ odvětí černovlásek.
„Žárlíš snad?“ ušklíbne se Aori pobaveně, načež vyrazí do útoku.
„Já? Žárlit? Proč bych měl?“ odfrkne si Uchiha a vykryje Aoriho výkop do boku. „Nežárlím. To je zvědavost.“
„Cože? Podle něčeho takovýho se někdo jako ty taky řídí?“ vyhrkne nevěřícně světlovlásek.
„Zřídka, ale jo.“ odsekne Sasuke, a jelikož už chtěl mít klid, vzdálí se od Aoriho o pár kroků a aktivuje sharingan. V šeru místnosti si toho Aori nevšimne a znovu vyrazí. Varovného záblesku krvavě rudé barvy v Sasukeho očích si všimne pozdě a vzápětí je chycen do genjutsu.
„A teď konec hraní. Řekni mi všechno co víš, nebo to z tebe vytáhnu.“ sykne Uchiha mrazivě, když díky genjutsu Aoriho pohyb zamrzne a pohled maličko zeskelnatí, jako by se díval kamsi do prázdna. Po pár vteřinkách ztuhle zavrtí hlavou.
„Nic ti neřeknu.. Na to.. mi na ní moc záleží..,“ zavrčí Aori a tmavovlásek se jen ušklíbne.
„Nedělej ze sebe blázna. Tady něco takovýho nemá hodnotu.“
Přejde k Aorimu a mezitím provede pár pečetí a zamumlá název techniky. Aori trhaně o krok ustoupí. „Nesnaž se to prolomit silou, takhle to jen začíná, počkej až se ta technika rozjede.“ varuje Sasuke. „..Škoda, že jsem si katanu nechal jinde..,“ prohodí jako by mimochodem. Ale Aori ho nevnímá. Civí bezduchým pohledem kamsi do prázdna. Najednou se roztřese a následně padne na kolena, přičemž se chytne za hlavu. Vykřikne. „Ne..! T-Teri!!“

Zase nějaký rušivý zvuk. Černovlásek se ohlédne přes rameno.  Ve stínech podél zdi se k nim někdo blíží. Sasuke se trochu zamračí a otočí zpět k Aorimu, který se třese na zemi. Zopakuje ruční pečetě a světlovlásek si úlevně vydechne, načež se vyčerpáním svalí na zem. O zlomek vteřiny později Uchiha slyší unavený, a přesto i patrně vyděšený a ročilený výkřik.   
„Aori!!“