Kapitola VI.- Cesta!

7:18, Narutin byt

,Kit, naposledy. Tohle. Nevyjde.‘
,Jasně, že to nevyjde, pokud to budeš přivolávat!‘
,Proč to prostě nenecháš plavat?‘
,Protože pak bych to vzdala! Uzumaki Naruto nikdy nic nevzdá bez boje a ani pak ne! Takže přestaň sýčkovat a nech mě se soustředit!“
,Jakobys toho vůbec byla schopná…“
,Kyu, prostě na to zapomeň, jo?‘
,Stejně-‚
,Už buď zticha!‘
,Fajn, už mlčím! Jsem naprosto v klidu, takže ani nemám proč cokoliv říct, vlastně už neříkám ani jediné slovo! Prakticky vzato ani nemůžu mluvit, jelikož technicky ani nemám tlamu nebo hlas, proto je celkem logické, že i kdybych chtěla, tak-‚
,Už jsem to pochopila!‘
,FAJN!‘
,,Tak fajn…“ Naruto se zhluboka nadechla a spráskla před sebou ruce, ,,Henge!“



Sasuke si otráveně z obličeje odstrčil pramen vlasů. Třebaže to byla jeho první mise v utajení, už teď věděl, že další bude nesnášet. Kvůli tomu fiasku na chuninské zkoušce teď už skoro před třemi lety to bylo poprvé, kdy tým sedm dělal nějakou pořádnou misi. Sasuke věděl, že je to především jeho vina- po jeho pokusu o útěk mu koncil totiž nedůvěřoval natolik, aby jej vůbec pustil z vesnice, takže vyhlídky celého týmu byly minimální. A to nejen v misích. Sasuke dostal distanc od dělání chuninskýh zkoušek na tři roky, čímž handicapoval svůj tým. Popravdě, za pokus o přeběhnutí k Orochimarovi to byl velmi mírný trest a Sasuke si to uvědomoval, ale stejně byl zahořklý, kvůli své stupidní chybě. Byla pravda, že Naruto se Sakurou měly možnost zkoušky znova podstoupit, ale obě i vybrali raději počkat spolu se Sasukem. Ten, ačkoliv by to nahlas neřekl, jim za to byl vděčný.
A tak zůstal tým sedm jediný, ve kterém byli genini. Všichni ostatní se už pyšnili chuninským postem, kromě Nejiho s Shikamarem, kterého ke splnění jouninských zkoušek skoro až dokopala Temari. To bylo další, co Sasukeho štvalo. Sourozenci ze Suny byli už dávno jounini a Gaara je teď druhým rokem Kazekagem. Sasuke při své vzpomínce je zapraskal klouby. Fakt byl, že Naruto dokázala vyjít s kýmkoliv. Doslova… Ale ze všech lidí co si sebou přivedla, jeho nesnášel nejvíc. A nepochyboval, že je to oboustranné. Třebaže to Gaara přímo nikdy neřekl- fakt byl, že Sasukemu od chuninských zkoušek před třemi lety neřekl ani slovo, Sasuke mu viděl na očích, že ho obviňuje- kvůli tomu, že Naruto brzdí v jejích snech, kvůli tomu, co všechno jí způsobil, a hlavně kvůli něčemu, co Sasuke dřív nedokázal rozeznat- ne, že by se o to nějak staral, Gaara byl koneckonců… Gaara.  Teď už ale chápal, že to neidentifikovatelné v jeho očích byl odpor vůči nevědomosti o „pravém Narutu“. Sasuke zaskřípal zubama jen při pomyšlení, že soudě podle fotek, které mu Naruto dřív ukázala, Gaara na Narutino tajemství přišel už někdy před lety při chuninských zkouškách…

Sasuke zatřásl hlavou, aby zapudil podobné myšlenky. Přitom se mu ale vlasy zase dostaly zpátky do obličeje, a tak si je pravou rukou odhrnul. Přetáhl si přes hlavu mikinu a hodil batoh na záda. Vyšel z domu a naposledy zkontroloval vstupní hlavu, než za sebou konečně zabouchl dveře. Automaticky aktivoval Jutsu pro ochranu domu a bez jediného dalšího pohledu na Uchiha Manor odešel.

7:49, Brány Konohy
Když Sasuke dorazil, scházeli už jen Naruto a Kakashi. Všichni vyměnili své obvyklé oblečení za civilní kalhoty a trika. Přesto ale Sasuke jen protočil oči, když viděl Gaie s Leem- oba měli tmavší zelené roláky s volnějšími kalhotami stejné barvy. K tomu ale jakési odporně oranžové hrubé ponožky a dokonce i stejné oranžové boty a batohy. Neji naproti tomu Sasukeho docela překvapil. Jeho oči byly zbarvené do světlejší hnědé a prokletou pečeť zakrýval kovbojský klobouk. Jeho oblečení bylo celkem mixem divokého západu a stylu evropské středověké chudiny. Nejiho pohled jasně říkal zkus-něco-říct-a-jsi-mrtvý a Sasuke rozhodně nemínil být ten, kdo by pokoušel své štěstí. Namísto toho se jen vduchu ušklíbl a pokynul hlavou, čímž upoutal růžovlásčinu pozornost.
,,Sasuke-kun, vypadáš úžasně!“ Vykřikla. Sasukemu vynervovaně zacukalo v obočí, když se na něj obrátili i ostatní.
,,Wow, kámo, teď dokonce vypadáš jako člověk!“ Zakřenil se Kiba, když sjel Sasukeho pohledem. Sasuke se kromě oblečení upustil i od svého obvyklého účesu- ve výši ramen si svázal vlasy bílou stuhou, odkud mu pak volně spadaly do půli zad. Avšak stuha nepobrala všechny vlasy, hlavně ty kratší, které se Sasukemu neustále motaly do obličeje, ale to bylo stejně jen otázkou zvyku. Co se týkalo jeho nového stylu- měl černou košili s kapsáčema stejné barvy. Víc jak na svatbu vypadal, že jde na pohřeb.
Tenten se na něj povzbudivě usmála. Sasuke musel uznat, že ona a Kiba jsou jediní, kteří vypadají normálně. Kdyby tedy nebylo obrovského psa za Kibovými zády. Sakura sama tuhle výzvu nejspíš brala jako příležitost ukázat, kolik růžových doplňků se na ni vejde najednou, z čehož Sasuke odpočítával čas, kdy oslepne.
,,Naruto tu ještě není?“ Zeptal se lhostejně, přestože to bylo spíše tvrzení, než otázka.
,,Naruto-kun ještě nedorazil.“ Přikývl Lee načež se mu v očích rozhořely divoké plameny. V jednu chvíli si byl Sasuke jistý, že si od něj drží bezpečný odstup, ale hned na to ho spolu s Gaiem zatlačili až k dřevěnému opevnění.
,,Co to k čertu-„
,,Než dorazí Naru-chan, rádi bychom si s tebou vyjasnili pár věcí.“ Začal Gai vážně.
,,Naru-chan?“ Zbystřil Sasuke a varovným tikem v oku. Nikdo, NIKDO kromě něj nebude nazývat Naruto Naru-chan!
,,Za prvé,“ Začal Lee, ,,tvůj čas, který s ním strávíš bude jen čas nezbytný k úspěchu mise. Nijak se ho nebudeš dotýkat-„
,,- budeš se k němu chovat uctivě,“ Doplnil Gai, ,,a-„
,,O čem to sakra mluvíte?“ Přerušil je Sasuke a odstrčil je.
,,Jako otec tvé snoubenky,“ Probodl Gai Sasukeho očima.
,,A jako bratr své sestry,“ Přidal se smrtelně vážně Lee.
,,Je ve jménu mládí naší povinností s tebou probrat budoucí záměry s naší Naru-chan!“ Křikli na něj oba bojovně.
Sasuke na ně zíral.
,,Víte o tom, že je to mise?“ Zeptal se ledově.
,,Fakt, že je to mise ještě neznamená, že od ní budeš držet své pracky dál, Sasuke-san!“ Křikl bojovně Lee a spolu s Gaiem provedli jakousi rychlou otočku s výkopy, kterou pak zakončili se zdviženými palci a zářivými úsměvy.
,,Naru-chan je dítě mládí, jejíž pramen vždy tryská výš než od nás ostatních! Nedovolíme, aby padla do rukou prvního, kdo ji požádá o ruku!“
,,Nepožádal sem ji o ruku, sakra!“ Zavrčel rozčileně Sasuke. A to byla evidentně chyba. Gai s Leem nafoukli své tváře jako žába a jejich obličeje nebezpečně zbledly. Začali zhluboka dýchat.
,,JAKTO?“ Zakřičel tragicky Gai a zalomil rukama. Leemu se podlomil kolena a sesul se vedle Gaie. Oba se zlomeně dívali na Sasukeho, který neměl páru o tom, co se děje. Stejnětak na tom byli i Kiba se Sakurou, narozdíl od Nejiho a Tenten, které pravděpodobně divadlo jejich přátel nevyvedlo z míry a Sasuke by přísahal, že si před okmžikem dokonce i oddechli.
,,Jak jsme mohli dopustit, aby naše malá holčička padla do spárů takového… burana!“ Vykřikl Gai a z čí se mu pustili slzy..
,,Jak jsme mohli dopustit, aby k té svatbě vůbec došlo!“ Připojil se Lee a koutky jeho očí se zplnily slzami, ,,Proč?“ Zavyl jako raněný vlk.
,,Proč?“ Opakoval tiše Gai a začal Sasukem třást, ,,PROČ?!“ Zařval na něj zlomeně a vypadalo to, že ze Sasukeho vytřese duši.

,,Gai-san, Lee-san, za chvíli jdete na misi, ve které hraje Sasuke-kun jednu z hlavních rolí. Ať vám udělal cokoliv, nemyslíte, že by bylo lepší to vyřešit diplomaticky?“
Jmenovaní přestali útočit a zvedli hlavu. Vedle nich stáli Iruka s Konohamarem, kteří se nejspíš přišli rozloučit se stále nepřítomnou Naruto.
,,Oh, Iruka-san, dlouho jsme se neviděli! Přišel jste vyprovodit Naruta?“ Pozdravil ho nadšeně Gai, pustil Sasukeho, který od něj mezitím co nejdál ustoupil, otřel si slzy a zamával mu.
,,Mimo jiné…“ Přikývl Iruka a Sasukeho polil nepříjemný pocit, ,,Ale pořád tu není a od včerejška ho nemůžu zastihnout…“ Zamumlal neklidně Iruka se zdvořilostným tónem. Sasuke ale viděl, jak Iruka Konohamarovi drtil rameno, když pronesl první větu.
,,Je to asi naše chyba, včera jsme totiž celý den trénovali… Naruto-kun je jistě v pořádku.“ Ujišťoval Iruku Gai s úsměvem.  Iruka přikývl.
,,Stejně si ale myslím, že bude lepší, když na něj počkám.“
,,Já taky.“ Přikývl Konohamaru a zabodl pohled do Sasukeho, který jen protočil oči.
,,Gai-san, Lee-san, mohli by jste na chvíli postrádat Sasukeho-kun? Mám od něj poněkud skoukromý vzkaz od hokage a ještě jsem neměl příležitost s ním mluvit…“ Sasuke cítil, že to pro něj nebude nic dobrého a poslední, po čem teď toužil, bylo čelit rozčilenému chuninovi. Přesto ale musel uznat, že Iruka dokázal své emoce zvládat více, než bravurně.
,,Oh, jistě… Ale Sasuke-san, pamatuj! My jsme spolu ještě nedomluvili! Svou chybu napravíš při první píležitosti, rozumíš!“ Vykřikl procítěně Lee, ,,Přísahám, že moje sestra bude mít mladistvou svatbu svých snů!“ Křičel za ním, když od nich Sasuke s Irukou odstupovali pro trochu soukromí.
,To bude mít teprve tehdy, když s tou svatbou nebudu mít nic společného.‘ Pomyslel si Sasuke a podle výrazu v Irukově tváři se mladý chunin myslel to samé.
,,Sasuke-kun…“ Odkašlal si nejistě Iruka, když se zastravili a on pohledem zabloudil ke Leemu a Gaiovi, ,,Je tady nějaký problém mezi tebou a Naruto o kterém by sis chtěl promluvit?“ Zeptal se, narážející na důvod, proč byl Sasuke napaden.
Sasuke jen pokrčil rameny a unaveně si protřel oči, ,,Nemohli přenést přes srdce, že jsem nepožádal Naruto o ruku.“ Bylo to absurdní. Bylo to směšné! Sasuke to věděl celou dobu, ale do doby, než to řekl nahlas, než to vyslovil, mu to přpadalo tak nějak… normální? Popravdě, dokud to nevyslovil nahlas, nebylo to pro něj nic, než  konstatování- bylo to, jakoby řekl, že Naruto vypila klenici mlíka. Tedy až na fakt že Naruto mlíko nesnáší a-
,DOST!‘ Křikl na sebe Sasuke a znova si protřel oči.
,,Sasuke-kun, jsi si jistý, že jsi v pořádku?“ Zeptal se Iruka a k Sasukemu vlastnímu překvapení, zněl starostlivě. Sasuke mlčky přikývl, ale pod Irukovým nevěřícným pohledem jen pokrčil rameny.
,,Bolí mě jen trochu hlava, to je všechno.“ Zamumlal nakonec. ,Kde jsou ty časy, kdy na něco podobného stačilo odpovědět „hn“?‘ Ptal se sám sebe.
Iruka nkonec přikývl a přešel k hlavnímu tématu.
,,Nemám od tebe vzkaz od hokage,“ Přiznal Iruka poněkud vinně. Sasuke znova přikývl- něco podobného čekal. Přesto se ale cítil nepříjemně kvůli Irukovému přímého pohledu do jeho očí. Sasuke měl chuť aktivovat sharingan a spakovat se, ale tak nějak mu bylo jasné, že to je to poslední, co by ho nechal chunin udělat.
,,Popravdě jsem si s tebou chtěl popovídat o Naruto.“ Přiznal Iruka, čímž potvrdil Sasukeho předtuchu.
,,Iruko-sensei, nemám v úmyslu její tajemství nijak využít a už vůbec ne proti ní. Je mi líto, co jsem jí v minuloti udělal a-„
,,Jistě, ale i kdyby jsi to plánoval udělat, mluvil bys stejně.“ Přerušil ho Iruka. Sasuke chtěl rozčileně něco namítnout, ale Iruka zavrtěl hlavou a nepustil ho ke slovu, ,,Vím moc dobře o kom tu mluvím, Sasuke. Není možné, aby se během této mise nedostala do problémů a i kdyby to bylo naopak, stejně mě to nezastaví se o ni bát. “ Iruka se odmlčel a Sasuke podmračeně přikývl. ,,Není to přímo tebou. Znám tě od dětství, vím, že nejsi špatný člověk a ona to ví také. Proto věřím, že se můžeš o ni postarat. Ale na druhou stranu… Řekněme si upřímně, Sasuke. Ty nejsi ten typ člověka, který se hluboce stará o ostatní. Nejsi typ člověka, co dělá těm druhým dobrovolně protislužbu. Taky vím, že to neděláš JEN proto, aby ses konečně dostal z vesnice. Proto chci vědět… Proč pomáháš Naruto? Proč jsi souhlasil s touto misí?“
Sasuke mlčel. Hlava mu doslova třeštil odpověďmi, ale nedokázal zachytit ani jedinou. Odvrátil hlavu.
,,Jsem jediný, kdo to může udělat.“ ,Jsi blbec, blbec, BLBEC!‘ Ječelo Sasukeho vnitřní já, ,,Jsem jeden z mála který o ní ví, takže…“ Sasuke se neposlouchal, co drmolí, takže si ani nevšiml, že nechal nedopověznou větu.
,,Sasuke…“ Povzdechl si Iruka. Sasuke věděl, že chunin poznal, že lže. Na chvíli mezi nimi bylo ticho. Bylo to takové hluché ticho, jehož hustota by udusila lvéí řev. Takové to tichózní ticho, které vás rdousí a ohlušuje záoveň. Sasuke se zhluboka nedechl.
,K čertu s tím…‘
,,Je to můj přítel.“ Řekl nakonec Sasuke. Iruka se na něj podíval se zdviženým obočím a Sasuke si povzdechnul, ,,Vlastně o nic nejde, ne? Je to jen další mise, rutina. Poznal jsem, že Naeruto používá masky, hlavně když musí lhát, tak ji chci poznat bez masek.“
Iruka se pousmál, ,,Takže jsi to prokouknul, hmm? Není moc lidí, kteří to dokáží…“ Irukův obličej potemněl, ,,Dej si na ni pozor, Sasuke. Netušíš, co zažívá, když je ve svém těle a musí předstírat opak. Netušíš, jaké to vůbec je být jí…“
Jejich pohledy se střetly v němém boji. Sasuke neuhnul ani o píď, přesto ale cítil, jak jej ten Irukův zatlačuje, přesto to byl nakonec právě Iruka, kdo pohled odklonil.
,,Měl bys vědět jedno, Sasuke,“ Řekl už normálním tónem, ,,Ani v nejmenším to nebude normální mise.“
,,Já vím.“ Zamumlal Sasuke ostřeji, než měl v plánu.
,,Ne, Sasuke, nevíš. Země Jezer je jedna ze zemí, která pocítila hněv Kyuubi. Démon na ni zaútočil před šestnácti lety, ještě před útokem na Listovou. Nikdo neví, co lišku tolik vyprovokovalo, ani se nedá říct, že b po tom někdo pátral. Jediné, co víme je, že ji něco hodně rozčililo. Natolik, že neváhala ničit všechny vesnice, které jí přišly do cesty. Vesnice Numa byla jednou z nich. Její ztráty byly jedny z největších proto tam Kyuubi nenávidí. Jestli se doví o Naruto, zabijí ji.“
Sasuke němě otevřel ústa, ale v tu chvíli zaječel Sakuřin hlas.

,,NARUTO!“ Zaječela Sakura znova. Iruka se Sasukem se otočili právě ve chvííli, když chechtající se blondýnka vstávala z růžové kroksny.
,,Ale no tak, Sakuro-chan! Dnešek volá, že bude pěkný den! Malý ranní vtípek ti přece-„
,,Přestaň se chovat jako urvaný z řetězu a sklidni se!“ Zaječela na oplátku Sakura.
Naruto jen zavrtěla hlavou a obrátila se na zbývající druhy. Ti na ni jen bezeslova civěli, ale kvůli jinému důvodu. Naruto si zkrátila vlasy- vlastně je teď i měla o něco kratší než Sakura. Dalo by se říct, že obličejem vypadala úplně stejně, jako Naruto v klučičí formě, až na to, že vypdala úplně jinak. Krom toho na sobě měla maskáče s přilnavým černým trikem, které podtrhovalo její vyvíjející se křivky. Sasuke sjel Naruto znova pohledem. Dnes bylo na jejím těle něco zvláštního, jen nemohl přijít na to, co. Zdálo se mu to, nebo Naruto… přibrala? Sasuke se zamračil. ,Co se jí stalo?‘
 Naruto kvůli pohledům uvnitř velmi znejistěla. Jasně v sobě cítila všechny pohledy. Ale přesto jasně cítila, že jen Sasukeho nepříliš zamaskovaný rentgenový pohled odhalil, že nechápe něco víc, než jen její nový sestřih. Jen silou vůle se přinutila zachovat na venek klid.
,,Páni Neji, vypadáš… úžasně!“ Přiskočila k němu okamžitě za hrobového ticha, jak se snažila vyhnout jejich zírání. Zadumaně začala zkoumat jeho klobouk, ,,Hmm… zjímavý… něco podobného jsem viděla ve filmu, ale tenhle vypadá -“ Sasuke němě odpočítával čas, kdy Neji konečně vybouchne a zabije ji. Jmenovaný ale vypadal, že se kontroluje. Zatím.
,,Naruto,“ Zasyčel velmi tiše Neji, ,,Nech. To. Být.“
Naruto nakrčila nos, ,,Co je s váma, lidi? Trochu života do toho umírání!“ Zkoušela je Naruto vzpružit.
,,Přesně tak!“ Ožil Lee. Viditelně jej její hlas probudil, jako raní sprcha, ,,Nový den, nové výzvy! Pojďme až za hranice našich možností!“
,,A dál!“ Zvolali Gai s Naruto ve stejnou chvíli se stejně zářivými úsměvy.
Všichni okolo jen nevěřícně protočili oči.
,,A on se bál, že k nim nezapadne.“ Zavrtěl hlavou Kiba. Všem, až na šťastnou trojici, unikl útrpný povzdech.
,,Šéfe,“ Zavrčel Konohamaru, ,,děláš tu trapas.“
Naruto instinktivně zvedla hlavu, načež ji zase sklonila a podívala se na Konohamara, ,,Konohamaru!“ Vykřikla s vysoce nabranou rychlostí k němu přiskočila.
,,Neviděl jsem tě už věky, co tady vůbec děláš?“ Konohamaru se ušklíbl a sjel Naruto pohledem.
,,Slyšel jsem něco o tvojí misi a … prostě jsem si nemohl nechat ujít tu podívanou.“ přemáhal se Konohamaru, aby smích nepukl. Naruto zbledla vzteky a vypadalo to, že mu něco řekne, ale to už promluvil Iruka.
,,Konohamaru, práce ninji je nebezpečná. Tím více, pokud pracují v utajení. Neměl bys Naruta zbytečně rozptylovat.“
,,Rozumím, Iruko-sensei…“ Zamumlal Konohamaru a hodil na Naruto omluvný pohled. Sasuke naproti tomu Iruku pohledem skoro propálil. Rozhodně měl v úmyslu s Irukou v hovoru pokračovat, i když starší chounin spíš působil, že s rozhovorem už skončil.
Na chvilku vládlo ticho. Dokud…

Do Sasukeho něco tvrdě vrazilo. Sasuke se popuzeně otočil a zíral přímo do Leeových planoucích očí.
,,Co je?“ Zavrčel Sasuke unaveně. Lee začal složitě a zuřivě gestikulovat směrem k Naruto. Ta se právě na ně otočila a hodila na Sasukeho tázavý pohled. Sasuke jen pokrčil rameny a koutkem očí viděl Leeho znervóznělý pohled.
,,Lee?“ Zeptala se opatrně Tenten, ,,Jsi v pořádku?“
,,To myslí vážně?“ Zeptal se Kiba tiše, ale dost nahlas na to, aby šel slyšet.
,,Samozřejmě!“ Oslnil je Lee, ,,Ale…“ Obrátil se k Sasukemu, ,,Jsem si jistý, že tu jeden  z nás přímo šílí touhou se vyznat!“ Podíval se na Sasukeho.
,,Co je?“ Zavrčel Sasuke a snažil se ignorovat Narutin pátravý pohled, kterým klouzala střídavě na Leeho a na něj, ,,Nevím o čem to blábolí.“
,,Samozřejmě že ano!“ Zdůraznil „nenápadně“ Gai, ,,Je to ten detail, který jsme dolazovali ještě před Narutovým příchodem.“
,,Který detail?“ Zeptal se Sasuke nechápavě. Ta jejich hra jej začala unavovat a Sasuke měl velmi jasno v tom, že jestli to do několika sekund neskončí, někomu z přítomných se to velmi ošklivě vymstí.
,,Tamten!“ Odpověděl Gai a a zakoulel očima. Sasuke jen podzvedl obočí.
,,Proč to prostě neřeknete?“ Zeptala se podrážděně Naruto. Sasuke se musel pousmát nad jejím otráveným tónem hlasu. Jako obvykle ji dopalovalo, že zase nevěděla o čem je řeč. ,Alespoň v tom nejsem sám…‘
,,Sasuke ti chce něco říct.“ Vyklopil to nakonec vyhýbavě Lee.
,,Já chci?“ Opakoval nepřesvědčeně Sasuke. Lee po něm střelil pohledem.
,,Nepochybuj o tom!“
,,Hn…“ Sasukemu stačilo jen toto jediné slovo, aby vyjádřil, co si o Gaiovi, Leem a jejich… „vyznání to bylo? myslí.
,,TAK DOST! Už mě nabaví, že jde všechno mimo mě!“ Naruto bojovně vystrčila bradu a založila si ruce v bok. Přestože se Sasuke neubránil mírnému úsměvu nad jejím chováním a způsobem, jakým si odhodila vlasy z očí, ostatní očividně jeho pobavení nesdíleli a raději se o něco stáhli.  
,,Ty!“ Vyštěkla Naruto na Leeho rozčileně, ,,Se přestaň chovat divně! A ty!“ Lee hořečnatě přikývl, ale to už její ukazováček mířil na uživatele sharinganu, ,,Vyklop o co jde!“
,,Hn.“ Odfrkl si zcela automaticky Sasuke dřív, než se stačil zastavit. ,Naruto nesnáší, když jí někdo něco tají, zvlášť když se to týká jí‘ Projelo Sasukemu hlavou, jak si konečně uvědomil předešlý Narutin výbuch, ,Super, proč mě to ale nedošlo dřív?!‘.

,Jak si myslí, že to se mnou mluví, ten skrček?!‘
,Je větší než ty, Kitsu…‘ v liščině tónu ale nebylo ani známky pro jejím obvyklém veselém úšklebku.
,To je mi jedno! Já toho potvoráka rozšlápnu a zavrtám do země!‘
,Měla by ses uklidnit, Kitsu,‘ Zavrčela Kyuubi hlasem, který nabádal k opaku, ,víš jak to většinou dopadá…‘
Ale Naruto ji ignorovala.

,,Hn?“ Zvedla obočí Naruto a přistoupila k Sasukemu blíž a narovnala se. Jen Sasuke, Konohamaru a Iruka si všimli, že se kolem ní jemně zavlnila červená chakra, což ale zneklidnilo jen druhé dva, ,,Možná tě to překvapí, Uchiho, ale před několika tisíci lety se začala vyvíjet jistá forma dorozumívání. Došla dokonce tak daleko, že to už nejsou jen skřeky a jekot… Říká se tomu řeč. ŘEČ. Buď se přizpůsob době, nebo si zůstaň křovákem, je mi to fuk, ale se. Mnou. Budeš.Mluvit. Slušně. Žádné já-jsem-tady-špička-boty-a-vy-jen-její-špína, rozumíš?!“ Narutin hlas přešel skoro až v tichý chrapot, který s Narutiným hlasem měl jen pramálo společného. Tentokrát to zneklidnilo i zbytek přítomných ninjů. Naruto se jen zřídkakdy doopravdy naštvala, ale když už k tomu došlo, nejlepší možností bylo se jí klidit z cesty. Bohužel, právě v této chvíli to bylo nemožné a přestože Sasuke byl jediný, který mohl v jejích očích jasně vidět kyuubinu červeň a černé zúžené zornice, všichni vytušili nebezpečí. Přesto je ale napadala stejná otázka: ,,Co jí k čertu doopravdy udělal?“
 Sasuke v duchu zaklel.,Když to došlo až tady, obyčejné „promiň“ nepomůže‘, pomyslel si rozmrzele. Ale ne, že by se o to v opačném případě vůbec pokusil. Naruto se k němu naklonila, aby jej nejspíš zastrašila, ale zároveň slyšela jeho odpověď. Přitom Sasuke slyšel mírné zašustění, když to udělala. Očima automaticky skouzl k místě jejich původu, přičemž pohledem zabloudil na Narutino triko, jenž zblízka vypadalo mírně nadyté… Ozvala se další série zašustění a Sasuke konečně rozpoznal použité genjutsu. Pomyslná žárovka v jeho hlavě se rozsvítila a zároveň aktivovala jeho pohyb dřív, než Sasukeho mozek stihl vůbec něco namítnout.
Sasuke se vrhl k Naruto a s jemným stiskem ji pevně objal. Naruto šokovaně zamrkala a stejně tak i všichni přihlížející. Její reakce byla téměř okažitá- snažila se Sasukemu vykroutit, ten ale využil své výšky a hlavně svých svalů, takže Naruto byla doslova chycena ve svém „vězení“. Sasuke se usmál, jak vidl, že s jí do očí vrací zpátky její nebeská modř. V ní se zračilo překvapení, strach, zmatení a jak Sasuke očekával, vztek. Plno vzteku, přesto ne tak silného, jako před chvílí. Sasuke ji objal silněji. Šustění papíru bylo zřetelnější a stejnětak i Narutina Nálada, která se pro Sasukeho nevyvíjela zrovna tím nejpříznivějším směrem.
,,Sasuke no baka, padej o de mě!“ Křikla vzteky celá rudá Naruto. (Anebo to nebylo vzteky?)
,,Gai-sensei s Leem měli pravdu…“ Ušklíbl se Sasuke, přestože doopravdy si tak jistý nebyl, ,,měl bych ti něco říct…“
,,Padej ode mě, nebo příahám, že tě zabiju!“ Ječela Naruto, ale Sasuke věděl, že jsou to jen plané výhružky. Naruto se zkoušela marně vykroutit.

,Kyu, pomoz mi!‘
,Jak asi? Dostala ses do toho sama! Já ti přece říkala: ,uklidni se‘, ale ty né… a seš tam, kde seš!‘
,Sakra, Kyu!‘

,,Naruto, já tě mám rááááád!“ Zmáčkl ji s širokým úsměvem Sasuke. V tu chvíli se  staly dvě věci. Jednak osazenstvo málem omdlelo šokem, když slyšeli Sasukeho vůbec vyslovi onu větu a dokázal na tváři vytvořit něco, co se velmi podobalo lidkému úsměvu. Ale hlavěně se ozvalo silné zapraskání a šustění. V tu chvíli se z Naruto začala sypat obrovská množství suchých nudlí, spoust odlišných prášků a dalších ingrediencí k přípravě instantního ramenu. Narutin obličej střídavě zbělel, nejspíš vzteky, zpopelavěl, vědomím nad ztrátou, zfialověl rozhořčením, zčervenal, nad pozoicí, v kterém se tále se Sasukem nacházela a nakonec zmodral nad nedostatkem kyslíku ve zbylé minutě, kdy se zadrženým dechem a děsem v očích sledovala, jak se jí její tolik utajované zásoby hroutí před očima.
,,Hups…“ Okomentoval to Sasuke, když se přinutil od Naruto alespoň o krok odstoupit. Sjel pohledem nově vzniklou Gobi, která jemu i blondýnce zasypala nohy a také potřísnila oblečení. Naruto se v několika úzkých „suchopádech“  ještě stále sypaly ingredience, které neměla sílu zastavit, a skrz i po jejích maskáčích pokračovaly dále k dunám. Dokonce i Sasuke nesl několik stop onoho sušeného jídla.
Naruto po celou dobu jeho pohled následovala a nakonec se jejich pohledy střetli. Sasuke v nich viděl smrtelnou vážnost.
,,Sasuke…“ Zašeptala Naruto teď už svým, ale svým způsobem stejně odcizeným hlasem, ,,Teď’s to posral, kámo…“
Sasuke dokonce i v té nanosekundě viděl, jak se mu Naruto vysmykuje a pouhým zdvižením ruky povolává své klony. Nestihl je ani spočítat, když jej obklopily ve snaze ho doslovat „skopat“. Sasuke se rozhodl jich několik odfouknout svým ohnivým jutsu, načež nepozorovaně přivolal několik svých vlastních klonů, aby  odrážely útoky, zatímco on sám z místa boje odešel (odgenjutsoval) stranou. Potřeboval alespoň chvíli na zhodnocení situace. Problém v boji proti Naruto byl ten, že ačkoliv věděl a znal, co všechno má v plánu a chystá se použít, vždycky nakonec vymyslela nějakou metodu, aby ho sama zablokovala nebo se mu vyhla. Sasuke musel uznat, že se její techniky od dřívějška radikálně zlepšily, přesto se ale v podobných situacích zmohla na stínové klony (jejihž zástup byl snad nekonečný) a velmi dobré taijutsu, kterým každý z nich oplýval. A i když Sasuke věděl, že ho vážně nezraní, stále ze zkušenosti věděl, že mu mohou vynést několik ošklivých modřin.
Sasuke se rozhlédl. Ve vysoké rychlosti, v níž se pohybovaly jeho a Narutiny klony bez aktivovaného sharinganu ani nemohl vidět, kdo vyhrává. Ale i tk rozpoznal, že jeho klony se ještě docela dobře držely a zlikvidovaly většinu Narutiných.  Problém ale byl, že jejich majitelku nikde neviděl. Takže to znamenalo, že bude někde poblíž…

Sakura si povzdechla. To si nemůžou dát pokoj ani před misí?
,,Neměli bychom je zastavit?“ Zeptal se nejistě Lee. Není se čemu divit, Naruto byla rozzuřená jak tajfun a nikdo s alespoň špetkou zrdavého rozumu by se teď s ní nedal do křížku. Těžko říct, jak v tu chvíli na tom byl s náladou Sasuke, ale všichni tak nějak tušili, že pokud si alespoň toto ti dva nevyřídí, nejspíš nedají zbytek dne pokoj. Naproti tomu tu ale stejně byla mise, kterou potřebovali zvlánout a Narutin stav, který nebyl zrovna na sto procentech.
Sakura unaveně zavrtěla holavou, ,,Nemá to cenu, sami za chvilku přestanou. Nevšimli jste si toho už včera? Skoro každý den proti sobě vyjedou. Je to něco jako rozcvička před tréninkem. Akorát před misí je to trochu jinší a…mírnější… Za chvíli jim dojde, že ten spor nemá cenu a přestanou proti sobě bojovat. Naruto sice pořád bude naštvaný, ale Sasuke ho stejně nějak uklidní. Naruto pak sice stejně bude uražený, ale alespoň nebude útočit na Sasukeho. Padne na o pěkných pár misek Ramenu. Vsadím se, že Kakashi-sensei příjde asi pět minut po tom, co o tom začnou…“
Ostatní na ni zírali jako na svatý obrázek.
,,Ale no tak, jsou tak předvídatelní! Navíc si ani nepamatuju misi, před a během které se nepobili…  je to už vážně únavné…“
,,Únavné?“ Usmála se nevesele Tenten, ,,Ti dva se nejspíš baví…“
,,Horší, než smečka rozmazlených štěňat…“ Zavrtěl hlavou Kiba a Akamaru štěkl na souhlas.
,,Myslím ale, že Uchiha tentokrát stejně zašel až moc daleko….“ Zamumlal Konohamaru, ,,Nii-san vypadá pěkně rozzuřeně… Nechtěl bych být v jeho kůži…“
,,Buď v klidu. Kdyby se ti dva doopravdy chtěli zabít, vybrali by si těžší jutsu. Oba si jen trochu potřebují… trochu odreagovat… trochu pustit chakrou, aby později nezdemolovali půlki země… jak jsem říkala… je to únavné…“

,,Ukaž se, Uchiho!“ Zaječelo několik Naruto najednou.
,,Jasně, já to udělám a ty mě zabiješ… co bych z toho měl?“ Opáčil jeden z klonů.
,,Rychlou smrt?“ Nadhodil jeden z ženských klonů. Pravý Sasuke se jenom ušklíbl.
,,Tmu ani sám nevěříš…“
Klony znova zaútočily. Na několik málo minut šly slyšet pouze tupé údery, kdy nějaký klon letěl proti branám a prudká oddechování se supěním přeživších. Sem tam se podařilo zničit nepřátelský klon, ale jejich likvidace byla těžší každou sekundou. Ve chvíli, kdy boj přestal být jen „pěstní záležitostí“ a občasně na „nepřítele“ letěly i jednodušší techniky nebo sada kunaí, všechny Naruto i Sasukové v jednom okamžiku znehybněli. Jen ti, co v oné chvíli byli ve vzduchu s mírným Puf! zmizely. Další sekundu na to zmizely všechny ostatní klony. Na místě, kde se to hemžilo mnoha imitacemi blonďaté kunoichi a Uchihy, zbyly jen jejich originály. Stály několik kroků od sebe a bylo vidět, že se oba snaží uklidnit. Naruto měla rozcuchané vlasy, ale třasavka, která jí lomcovala, začala ustupovat. Sasukemu se ulevilo, když Narutiny oči zpátky pomalu získávaly blankytně modrou barvu.
,,Neměls absolutně žádné právo, Uchiho.“ Zavrčela Naruto. Sasuke pokrčil rameny.
,,Víceméně.“
,,Víceměně?“ Vřískla Naruto.
,,Probůh, už s tím přestaň. Moc dobře víš, že tvoje posedlost Ramenem je známá až někam k severnímuledovému, takže by asi bylo trochu nápadný, kdyby tě nepřítel nachytal, jak se od rána cpeš ramenem a přitom ti oči svítí jako radioaktivní rybičky!“
,,To ale nevysvětluje, proč musím být já ten, co musí něco obětovat.“
,,Někdo to být musí.“ Odpověděl Sasuke trpělivě a mách rukou směrem k jejich přátelům, ,,A ani jeden z nich nemají pádný důvod cokoliv obětovat. Zatím.“
Naruto po nich zamračeně projela očima. Sasuke měl samozřejmě pravdu (k čertu s tím potvorákem!). S každou bedlivě prozkoumanou tváří se Narutino zamračení prohlubovalo a nakonec jen obrátila zrak zpátky k Sasukemu. Na okamžik nad něčím přemýšlela a pak se její obličej o něco projasnil.
,,Oni ne.“ Řekla nakonec. Sasuke tázavě zvedl bočí a Narutin úšklebek se protáhl. Sasuke se zamračil.
,,Mě do toho nezatahuj.“ Zavrčel okamžitě.
,,Ještě jsem nic neřekl.“ Bránila se Naruto.
,,Jakoby se stalo…“
,,Víš Sasuke, poslední dobou se hodně staráš o to, abych se nai nedotkla ramenu během mise, takže je celkem logické, že by ses měl ujistit, že nějak budu muset dopnit zásoby po ní.“
,,Co tím sakra myslíš?“
,,Nech toho, Sasuke! Moc dobře víš, že nenecháš aby se k mně dokutálelo jen jendiné zrnko!“
,,Běž si stěžovat Páté!“
,,Nesvaluj to na ni! Vím moc dobře, že ty jsi ten, kdo je nadšený mi pošlapat jen ten zbylý kousíček potěšení!“
,,Jasně, nebyl jsem stvořen pro nic jiného, než tě stopovat a zničit všechno, co má společného s tím kusem hnusu…“ Zareagoval sarkasticky Sasuke.
,,A teď ‚s to i přiznal!“ Obvinila ho Naruto. Sasuke se zmohl jen na unavené protočení očí.
,,V každém případě,“ Propalovala Naruto Sasukeho, ,,je tady možnost, jak to napravit…“
,,Ani náhodou!“ Zareagoval Sasuke dřív, než to Naruto stačila dokončit. Nepochyboval, že ví, co bude následovat.
,,Sasuke, neměl bys skákat dámě do řeči.“ Poučovala Naruto.
,,Výborně, až nějakou uvidím, budu se snažit na to nezapomenout.“
,,Cokoliv… takže… zpátky k naší dohodě…“
,,Dohodě?“
,,Jestli neslyšíš hned napoprvé, měl by sis nechat vyčistit uši, Sasuke.“
,,Zato ty potřebuješ odbornou lékařkskou pomoc.“
,,Nic mě nebolí!.“ Zamračila se Naruto.
,,Mohlo by.“
,,Jsi opravdu velmi nevychovaný a hrubý.“ Poučovala naoko Naruto Sasukeho s mírně přimhouřenýma očima a způsobem staré nabubřelé tetky, ,,Nicméně, jsem ochotný to tolerovat-„
,,- rozumíš vůbec tomu, o čem mluvíš?“
,,-a to za velmi mírných podmínek.“ Pokračovala Naruto a ignorovala Sasukeho jízlivou poznámku.
,,Nemyslím, že by mě vůbec zajímalo, o čem to zpropadeně mluvíš.“
,,To by ale mělo,“ Odtušila Naruto, ,,To ale jen v případě, když nebudeš chtít mít trvale obarvenou hlavu, moje neustálé otravování a málem bych zapomněla na rozvěšení tvých nahých fotek ze sprchy, které Sakura pořídila před dvěma měsíci, když tě špehovala.“
Sasuke zbledl, zatímco Sakura začala na Naruto něco ječet.

,Sasukeho fotky?‘ Opakovala Kyuubi, ,Nepamatuju se, že bys měla v něčem podobném prsty, Kitsu.‘
,Slyšela jsem Sakuru a Ino, jak se baví o tom, že zmizely. Ale já vím, že je zabavila baa-chan, aby tím mohla Sasukeho vydírat.‘
,A to ti řekl…?“
,Jiraya. Po pár sklenkách saké… ale ve skutečnosti jsem chtěla vědět informace o Akatsuki…‘
,Nepamatuju se nic z toho.‘
,Samozřejmě, tehdy jsi hodně trucovala…‘
,Myslím, že si vzpomínám… nebylo to náhodou kolem toho posledního období, kdy jsem ti „naznačovala“, že by bylo dobré vyklopit fakt, že jsi holka?‘
,Jo, tak nějak…‘
,To ale nemění nic na tom, že máš prázdné ruce.‘
,Za koho mě máš? Umím přece blafovat!‘
,Jasně, pokud dotyčný bude slepý, blbý, hluchý, mrtvý…“
,Všichni mi na to skočili.‘
,Příjdou na to.‘
,Ani ne.‘ Naruto se v duchu usmála, , Dokud mi bude věřit Sakura.‘

,,Sasukeho fotky?“ Zvedla obočí Tenten a podívala se na Sakuru, ,,Hádám, že mě to nemělo překvapit, ale…“
,,Měla jsem poznat, že to byl on, kdo mi ukradl všechny negativy dřív, než jsem stačila vyvolat fotky!“ Zaječela Sakura, čímž na sebe strhla i pozornost Sasukeho a Naruto. Okamžitě zrudla ještě víc a znervózněla a začala rozčileně vysvětlovat, ,,To ale ovšem za předpokladu, že…bych vůbec něco takového udělala, což je nemožné! Vlastně ani n-nemám důvod, přičemž i kdybych ho měla,- což já nemám a je vůbec … ujeté si myslet opak!- pak bych rozhodně-„
,,Myslím, že jsme to pochopili.“ Ušklíbl se Kiba.
,,Ale já-“ Začala znova rozrušeně Sakura.
,,Raději mlč.“ Poradil jí Sasuke s pohledem ale stále přišpendleným k Naruto.

,,Takže… kdepak že jsme to skončili?“ Protáhla Naruto.
,,Nikdy bys je nedal na veřejnost.“ Zasyčel Sasuke. Bylo to konstatování a vlastně i pravda. Naruto by nikdy neklesla tak hluboko, aby někoho potopila takhle ubohým způsobem. Nicméně fakt, že jse stále má Sasukeho vykolejil natolik, že se ani nestaral o plánovanou vraždu Sakury, kerou by jindy měl už sesumírovanou. Nikdy totiž nevíte, kdy se objeví a třeba i neúmyslně napovrch. Naruto evidentně věděla, nad čím Sasuke přemýšlí a Sasuke nepochyboval, že už teď se cítí jako vítěz.
,,Takže?“ Pobídla ho s širokým úsměvem Naruto.
,,Tři misky, celý týden.“ Zavrčel Sasuke nesmlouvavě, ale Naruto měla opačný plán.
,,Osm misek, dva týdny.“ Oponovala tvrdě a v jejím hlase už nebyly žádné známky o předešlém úsměvu.
,,Dvě misky, půl týdne.“ Smlouval Sasuke ledově.
,,Jdeš na to opačným směrem, Sasuke.“ Varovala Naruto chladně. Sasuke jen pokrčil rameny.
,,Tři týdny, šest misek.“ Navýšila Naruto.
,,Dva týdny, čtyři misky.“
,,Šest.“
,,Čtyři a v neděli pět.“
,,Fajn! Měsíc!“
,,Dva týdny!“
,,Dva a půl!“
,,Dva týdny!“
,,Sasuke…“
,,Dva a půl, ale po celou misi ani slovo o ramenu, budeš se chovat normálně a k tomu zničíš nebo mi předáš všechno, čím bys mě mohla v následujících měsících vydírat!“
,,Platí!“

PUF!

Přímo vedle Naruto se v oblaku šedého prachu jako obvykle zjevil Kakashi. Se zdviženou dlaní vřele pozdravil. Naruto neubránila tomu, aby se na její tváři usídlil překvapený pohled. Kakashi vypadal skoro normálně, jen své obvyklé oblečení vyměnil za černý rolák s volnými kalhotami. Přes obličej měl pečlivě zavázaný šátek a oko se sharinganem mu kryly neproniknutelné  prameny krátkých vlasů.
,,Ránko!“
,,Jdete pozdě!“ Zaječeli na něj všichn krom Nejiho a Sasukeho. Kakashi pokrčil rameny.
,,Šel jsem na čas, opravdu! Ale přeběhla mi černá kočka přes cestu, a tak jsem musel hledat jinou trasu se sem dostat. A když jsem ji našel, přeběhla přes cestu další! Začalo mi to být divné, ale raději jsem nechtěl pokoušet osud, a tak jsem-„
,,LHÁŘI!“ Okřikli ho Sakura s Naruto. Kakashi pokrčil rameny.
,,Změškal jsem něco?“
Sakura znovu zrudla a Naruto se Sasukem po sobě stříleli pohledy, ale ve stejnou chvíli oba zavrtěli hlavou. Kakashi jen projel očima jejich zevnějšek a povzdychl si.
,,Vypadá to, že dnešní rozcvičku jste už dneska stihli. Ale odteď to byla vaše poslední, pamatujte si to.“
,,Ano, Kakashi-sensei.“
,,Rozumím, Kakashi-sensei…“
,,Výborně!“ Kakashi zazářil jako vánoční stromeček. Pak se ale obrátil.
,,Oh, Iruko-san,…ehm…“ Kakashi zapřemítal, pak se na to akle stejně vykašlal, ,,…škvrně!“ Pozdravil nakonec Konohamara.
,,Co si sakra myslíte, že-„
,,To je ale překvapení!“ Pokračoval kakashi a nevníml Konohamarovu salvu nadávek, ,,Co vás sem přivedlo?“
Iruka se zachmučil ještě více a střelil po něm naštvaným pohledem. Kakashi si jen povzdychl a dál se jim nevěnoval. Bylo to přecejen dobré preventivní opatření- nebylo pochy, že by si jej Iruka podal jen za jeho škádlení Naruto.
,,V každém případě, “ Poračoval vesele a ze své kapsy v kalhotách vytáhl velkou hnědou obálku, která neměla sebemenší šanci se vůbec vlést na příslušné místo, ,,ještě než odejdeme, vám rozdám vaše nové identity. Za pár hodin samy zhoří, tak vám doporučuji si zapamatovat všechny aspekty, rozumíte?“ Zeptal se s pohledem speciálně vyčleněným na Naruto. Naruto si odfrkla, zatímco Sasukemu zabralo mnoho úsilí skrýt svůj úsměv.
,,Je šílenství si myslet, že to na to někdo skočí.“ Zamumlal Konohamaru.
,,Je šílenství si myslet, že si Naruto zapamatuje alespoň řádek ze své role.“ Opáčil Sasuke.
,,S tebou neprohraju.“ Zavrčela Naruto a založila si ruce v bok, ,,Takže v v tvým zájmu se pořádně našprtej, protože jestli to poděláš, dlužíš mi Ramen na dvakrát tak delší dobu.“
Sasukemu zajiskřilo v očích, ,,A když to bude naopak, budeš držet půst taky dvakrát tak dlouho.“
,,Špatný pokus, Uchiho.“
,,Začla sis, Naru-chan.“ Zašklebil se Sasuke a ani se nebránil bolestivé herdě, kterou mu vyslala rozzuřená ‚snoubenka‘.
,,Zmlkni!“
,,Po tobě!“
,,Ještě slovo a-„
,,Zklidni se, děláš scénu… zase.“
,,Já jsem ksakru klidný!“
,,Maximálně ve tvém snu.“
,,Ty se uklidni! Já jsem klidný!“
,,Až se uklidníš, budeš.“
,,Řekl jsem, že-„
,,ZMLKNĚTE OBA DVA!“ Zaječela Sakura . Její soprán se jim zadral do uší tak hluboko, že ještě několik minut všem v uších pištělo.
,,Hm-mm…“ Přikývli Naruto se Sasukem unisono a bz dalšího slova se obrátili ke Kakashimu.
,,Takže, když už se nám obě hrdličky-“ Kakashi si byl jistý, že na okamžik viděl, že se Naruto i Sasukemu v očích mihla krvavý odlesk, ,,uklidnili, myslím, že můžeme pokračovat. Takže…“ Kakashi hmátl do obálek.

,,Moment!“ Skočil mu do toho Gai.
,,Ano?“ Zazněl útrpně kakashi.
,,Proč by jsi měl být ty ten, kdo rozdává naše nová já?“
,,Eh?“
,,Protože…“ Objasňoval Gai a ozářil všechny svým úsměvem, ,,Teoreticky vzato jsi jako náš otec… či matka dalo by se říct. A já si nejsem jistý, jestli by bylo morálně vhodné, abys byl cokoliv z toho!“
,,Otec?“ Opakoval zaraženě Kakashi, ,,Matka?“
,,Ale no tak! Dáváš nám nová jména, nový život! To je část rodičovské role, kterou jsme byli opečováváni při narození! Upřímně si myslím, že bych měl být já, kdo převezme tak zodpovědný úkol.“
Kakashiho pohled mohl drtit skály, ale od Gaiova nadšení se jen chabě zapotácel a zmizel.
,,Výborně, Gai-sansei! Jak jste šlechetný postarat se o naši budoucnost!“ Lee skoro až tleskal a slzy dojetí se mu kutálely po tvářích, ,,Vždycky jsem vás obdivoval, ale nikdy se mi ani nesnilo, že bych mohl být váš…“ Lee hlasitě zasmrkal do cípu svého svetru, ,,váš… syn!“
,,Hotová noční můra.“ Zasyčel Neji a musel se zhluboka nadechnout, aby se uklidnil.
,,Já to ale pořád nechápu…“ Zamumlala zadumaně Naruto, ,,Už jsem narozená a ještě jsem nezemřela. Jak bych se mohla narodit znova?“
Sakuře zacukalo v obočí, ,,Naruto…“ Začala varovně, ale Sasuke ji přerušil.
,,Neplýtvej slovy, Sakuro. Myslím, že jí ani ještě nedošlo všechno, co řekl.“
,,Zmlkni, kuřinci!“ vyjela na něj okamžitě Naruto.

,Kuřinci?‘
,Kratší než kuřecí zadek, ne?‘
,Jasně, ale… kuřinec?!‘
,V čem je problém? Je to normální slovo, ne? Tak trochu mi to připomíná kukuřici… možná kvůli tomu ř a c….“¨
,Ok, tohl téma jsem právě uzavřely!‘
,,Konoha volá Naruto, hlas se na přistávací plochu 79643.“ Mával Sasuke rukou Naruto před očima.
,,Vnímám!“
,,Jasně, příště dej vědět, jinak ti pod bradu dáme slintáček!“
,,Tak promiň!!“
,,Po tob- co?“ zarazil se Sasuke.
,,Po druhý to nezopakuju.“ Zavrčela Naruto.
,,Hn.“

,,Ale zpátky k tématu!“ Zahalasil Gai, ,,Jak jsem řekl, v tak raném věku by ani jeden z vás neměl být postižen následky-„
,,A už dost!“ zavrčel Naji a přirázaloval ke Kakashimu. Vytrhl mu obálku a vrazil ji Irukovi, ,,Nebudu tady řešit celý den, kdo rozdá karty, jen kvůli tomu, že jeden je magor a druhý perverzák!“
,,já jsem ten perverzák.“ Připomenull Kakashi okamžitě, aby nedošlo k omylu.
,,Jaké to překvapení.“ Prohodila sarkasticky Sakura.
,,Ale-“ Zkusil chabě Gai proti Nejimu.
,,Iruka-sensei vychovává ninji už od školky, takže je celkem logické, že jesltli tu má někdo s děckama nejvíce zkušeností, je to on. ,,Iruko-sensei, prosím rozdejte ty zatracené karty, ať už můžem jít.“ Řekl chladně Neji s očima varovně upjatýma stále ke Gaiovi. Iruka sám vypadal zaskočeně, ale velice rychle poznal, že nemá smysl se přít s naštvanýn Hyuugou.
,,Iruka-san není členem týmu, a správně by mu mu všechny informace spojenou s touto misí měly být utajeny.“ Argumentoval Gai.  Jeho očividně případná změna „rodičů“ zaskočila natolik, že si musel na pár sekund sednout, aby to vůbec vydýchal. Takže když teď popadnul dech, nemínil se ho jen tak vzdát.
,,Obávám se, že to se stalo nemožným hned po tom, co se Naruto změnil v dívku.“ Odtušil Neji.
,,Ale co Konohamaru-san!“
,,Myslím, že pro něj platí to samé.“
,,Není bezpečné sdělovat tyto informace na místě jako je tohle! Kdoví kolik špehů se tu ukrývá a-„
,,Gai-san, asi bych vám měl připomenout, že jsem chunin a ne jen ninja z Akademie.“ Připomněl dotčeně Iruka.
,,Dobře.“ Rezignoval Gai.
,,Výborně, můžeme začít a mít to konečně z krku!“ Ulevila si Sakura a unaveně se protáhla. jestli jim všechno půjde podobným tempem, nedostanou se zpátky ani do Vánoc.
,,Takže…“ Iruka vylovil první kartu. Byla velká pouze jako čtvrtka papíru, zato k ní bylo připíchnutých několik poznámek.
,,Mukuinu Shiro.“ Přečetl Iruka, ,,Nevlastní bratranec z matčiny strany a zároveň svědek nevěsty. Věk-„
,,To jsem já!“ Kiba nakoukl Irukovi přes rameno, ,,Devatenáct?“ Vykulil oči na svůj věk, ,,Vždycky jsem věděl, že vypadám starší, ale s takovou ze mě za chvíli bude důchodce!“
,,Nedívej se lidem přes rameno, Kiba-kun. Není to slušné.“ Napomenul ho automaticky Iruka rázně. Kiba se zarazil. Nehledě na to, kolik uplynulo let od dob, kdy býval na akademii, některé věci se prostě nezmění…
,,Rozumím, Iruko-sensei…“ Zamumlal už klidněji a vzal si svůj list. Akamaru mu položil hlavu na rameno a soustředil svůj pohled na kartu. Po chvíli nesouhlasně zaštěkal.
,,Nech toho, Akamaru, vím, že jsem mladší! Právě jsem to řekl! Hej, vím, že jsme se včera rafli, ale nemůžeš na to zapomenout a přestat mě ignorovat?“ Pak radikálně ztišil hlas, aby ho Iruka neslyšel, ,,A měl bys držet basu, když ti za něci zprdnou páníčka!“
,,Naruto a Sasuke ještě nejsou plnoletí, stejně tak ani jeden z vás.“ Vložil se do toho Kakashi, ,,Proto jsme vám museli navýšit věk. Naštěstí podle fyzické stránce na to budete i vypadat, takže to není problém…“
,,Dobrá, dále… Ookami Itoko. Sestřenice ženicha a družička. Věk dvacet let…“
,,To budu já.“ Tenten natáhla ruku pro svou kartu, ,,Hm… není fér! Nic zajímavýho…“ Pak jí oči sklouzly o něco níž, ,,Neji, víš že s tebou chodím už okolo šesti let?“
,,Dál.“ Reagoval Neji chladně, čemuž se Tenten jen ušklíbla.
,,Ookami Taizen. Ženich. Věk osmnáct let… To budeš ty.“ Zabodl Iruka oči do Sasukeho a poněkud upjatě mu podal kartu. Sasuke přikývl a otráveně si ji vzal a rychle ji projel očima. Docela jej překvapilo, když zjistil, že datum narození se shoduje s jeho původním. Stejnětak i většina informací o jeho osobě.
,Nemělo by mě to překvapovat…‘ Proletělo mu hlavou. Je samozřemé, že pamatovat si hromadu lží je nemožné, ale na druhou stranu, Sasuke musel uznat, že v životě o sobě neviděl shromážděných tolik osobních informací… Bylo mu to až nepříjemné.
,,Ookami Chikan.“ Pokračoval Iruka a v ruce držel obzvláště prázdný papír, ,,Hádám, že to bude vaše.“ Podal dokument Kakashimu, který jej s úsměvem přijal.
,,Namekui Taiko.“ Hlásil Iruka dál, ,,Nejlepší kamarádka nevěsty, družička. Věk sedmnáct-„
,,Sedmnáct?“ Zaprskala Sakura, ,,Jakto, že jsem jediná, kdo je nezletilý? Dokonce i Naruto je ve skutečnosti mladší, než já!“
Sasuke měl co dělat, aby nedal moc okatě najevo svoje oddechnutí. V případě, že by se něco zkazilo tady bylůa stále možnost, že by Sakura mohla teoreticky Naruto nahradit. Nebylo pochyb, že by si našla způsob, jak ze hry vyšachovat Tenten a Sasuke si nebyl úplně jistý v ohledu na tom, kam by Sakura byla schopná zajít, kdyby se to stalo. Ale fakt, že jako jediná zůstala „pod zákonem“ i ve své nové identitě znamenal, že nehledě na možné nepříznivé komlikace byla byla Sakura mimo hru, což pro Sasukeho znamenalo, že byl více v bezpečí.
,,Ale Sakuro-san!“ Namítl živě lee, ,,Není snad pravdou, že spousta žen právě touží po tom zůstat co nejmladší?“
,,Ty jsou alespoň dospělé!“ Trvala si na svém rozčileně Sakura, ,,A jediný důvod, proč na tom jsou tolik posednuté je ten, že jejich pravé tělo se mění na starý plandavý přehoz!“
,,Sakuro, uvědomuješ si, že mluvíš i o baa-chan?“ Ušklíbla se Naruto. Sakura jen zbledla a zalapala po dechu. S rozšířenýma očima vyděšeně těkala kolem sebe, jakoby čekala, že za ní Tsunade někde bude stát. Roztřeseně od Iruky převzala kartu.
,,Ne, to ne!“ Zachraptěla, ,,Já bych nikdy-„
,,Jakoby mi to něco připomínalo…“ Ušklíbl se Kiba a podíval se na Iruku, ,,Koho tam máme dál, sensei?“
,,Sutekino Kitsune .“ Iruka se zarazil.

,Fakt nenápadný na zemi, kde nesnáší démony.‘ Zavrčela Kyuubi sarkasticky.
,Nesnáší démony?‘
,Dlouhé povídání, Kit. Dám ti ale radu, dávej si pozor.“
,O čem to zase mluvíš?‘
,Řeknu ti to později, dobře?‘
,Fajn!‘
Naruto věděla, že s Kyuubi víc nepohne a zaskřípala zubama. Někdy je opravdu těžké vyjít s liškou, která má ke všemu komentáře a k tomu normálnímu smrtelníku nedávají smysl.

,,Takže to budu asi já, co?“ Usmála se Naruto a vzala svoji kartu Irukovi z prstů. ,,To říkám.“ Dodala, když ji zběžně proletěla pohledem. ,,Páni, je to docela komplikované dětství… Páni! Věřili by jste tomu, že mě adoptovali?“
Iruka zatnul pěsti tak pevně, že mu zbělely klouby, ale nic víc neřekl. Nejspíš myslel na to samé, čím začala Kyuubi a bylo více než jasné, že se mu to nelíbí.
,,Bokudou Meshi. Přítel družičky a ženichův svědek, věk devatenáct let.“ Iruka podal papír Nejiho napřažené ruce.
,,Kichigai Chuuko. Nevlastní otec nevěsty -„
,,To jsem já!“ Zvolal bujaře Gai a s náhlou vážností přejímal svou kartu.
,,Bezpochyby.“ Zamumlal Iruka a vytáhl poslední papír.
,,Kichigai Wakai. Nevlasní bratr nevěsty, devatenáct let…“ Iruka podal Leemu poslední papír.
,,Takže to bude asi všechno…“ Zamumlal, když se každý začetl do své „role“.
,,Asi ano.“ Přikývl Kakashi, ,,Myslím, že bychom už měli jít.“
,,Jasně, jen…“ Iruka se podíval na Naruto.
,,Tak fajn, počkáme tě před branami, Naruto. Sayounara, Iruka-san, škvrně.“ Mávl na chunina Kakashi.
,,Nejsem škvrně!“ Ohradil se nabubřele Konohamaru.
,,Naschle Iruko-sensei, Konohamaru-kun!“
,,Nashledanou!“ Loučili se všichni a Akamaru štěkl na rozloučení. U bran nakonec zůstali jen Naruto s Irukou a Konohamarem.

,,Naruto, jen chci, abys na sebe dával pozor, ano?“ Začal Iruka opatrovatelsky.
,,Ale no tak, Iruko-sensei! Znáte mě přece-„
,,-v tom je ta potíž.“ Ušklíbl se Konohamaru.
,,Bude se snažit.“ Zamumlala Naruto a šlehla po Konohamarovi pohledem.
,,Tak si to pamatuj, až -„
,,Iruko-sensei, vím, že to myslíte v dobrém, ale podrýváte mi autoritu!“ kývla Naruto směrem ke Konohamarovi, ,,Jinak ale slibuju, že se na téhle misi budu mírnit a budu se snažit nevzbudit podezření…“
,,Samozřejmě…“ Zamumlal roztržitě Iruka a podíval se za Narutova záda, na jeho přátele. Kakashi uviděl Irukův nejistý pohled a s úsměvem zvedl zdvižený palec.
,,Vážně se mi nemůže nic vážnýho stát… je to jen další mise, ne?“ Naruto ztišila hlas, ,,Jen proto, že teď vypadám jen trochu jinak, neznamená to, že jsem se oslabila! Nezapomínejte, že je pro mě teď všechno jednodušší a-„
,,Není to jenom o boji, Naruto.“ Přerušil ji Iruka, ,,Celkově o tvoji psychice a-„
,,Všechno je v pohodě.“ Zarazila další proud Naruto, než se Iruka stačil dostat pořádně do ráže. Ale Naruto chtě nechtě nakonec stejně musela uznat, že se jí hluboko uvnitř líbí, že se o ni Iruka tolik stará. Někdy to možná až přeháněl, ale už jen ten ocit vědět, že to dělá sám od sebe a myslí přitom na jjí dobro…
,,Mimochodem,“ Otočila se Naruto na konohamara, ,,Co tady děláš? Myslím tím doopravdy… Hej, neber si to špatně, ale není zvyk tě vidět před misí…“
Konohamaru se zasmál, ,,Je pravda, že jsem si nechtěl nechat ujít podívanou, jak se dohaduješ se svým-„
,,Řekni to a až se vrátím, budeš moci zpívat jenom soprán.“ Zasyčela Naruto výhružně.
,,Jasně, nemusíš se hned čílit. Tsunade-sama si myslela, že by bylo dobré, kdyby Iruku doprovodil někdo, kdo by mu zabránil v jeho případné sabotáži tvé mise.“
,,Sabotáži?“ Zvedla Naruto obočí. Iruka se zamračil.
,,Nebylo to přímo-„
,,Moje chyba. Godaime se prostě bála, aby tě Iruka pustil, takže je to moje B-mise!“ Řekl pyšně Konohamaru.
,,Jaký by byl tvůj plán mu v tom zabránit?“ Zeptala se zvědavě Naruto. Konohamarvi se uličnicky zablýsklo v očích.
,,Mojí novou extra vylepšenou technikou!“ zakřenil se Konohamaru. Naruto pochopila a úsměv opětovala. Nemělo smysl dumat nad tím, jaká jiná technika, než „ta“, mohla odzbrojit každého člena mužského pokolení.
,,No a taky proto, že jsem tě chtěl vidět. Byla to už taková doba, co jsem tě naposledy viděl vůbec a tohle jsem si prostě nemohl nechat ujít!“
,,Nechápu, jak můžeš být tak nadšený pokaždé, když musím být takhle!“
Konohamaru se usmál, ,,Tentokrát je v tom i kapka byznysu. Určitě jsi ukázala Uchihovi fotky, že?“
,,Kam tím míříš?“ Přimhouřila Naruto výhružně oči.
,,Jsem si jistý, že bude ochotný utratit hodně velknou sumu jen proto, aby získal alespoň jednu voiji fotku v původní podobě! A pokud je chytrý, bude kupovat teď, dokud ještě nenastal zvrat!“
Naruto se doslova rozřehtala. Iruka i s Konohamarem se na ni překvapeně podívali.
,,Dobrý pokus, Konohamaru, ale má to jednu chybu. Myslím, že Sasuke je asexuál.“



Než odešeli, Naruto ještě musela Iruku několikrát ujistit, že se bude držet co nejvíce v bezpečí a nemá v úsmyslu se nechat nějak pošetile zabít. Konohamaru si z ní sem tam utahoval, ale Naruto poznala, že jsou oba z nějakého důvodu vystrašení. Nechápala proč- právě v tomto těle přece mohla využít celý svůj potenciál! Jistě, ztratila okamžik překvapení, ale… mohla bojovat podobně, jako ostatní. Po dlouhé době si připadala, že mezi ně alespoň mírně zapadá.
Všichni svižně rázovali lesem. Naruto byla nadšená, že se pustili jinou stezkou, než vedla k Písečné nebo jejich obvyklým misím v blízkých vesnicích. Koneckonců, všechno bylo svým způsobem trochu jiné. Tak třeba Sakura se ve předu bavila s Tenten, místo aby visela na Sasukem. Jen pár kroků dále je následovali Kiba  Nejim a Leem. Jejich odlehčený a z Nejiho strany trochu formální rozhovor Kiba neustále přerušoval buďto svým štěkavým smíchem nebo několikasmyslnými poznámkami. Za nimi asi dva metry Sasuke s Naruto a kousek dál za nimi oba starší jouninové. Bylo zvláštní vidět, že napětí, které na začátku rána sužovalo celou skupinu odplulo a napjatou ostražitost alespoň mírně pokrývala obdoba svižného odpočinku. Naruto se sama pro sebe usmála, když si to uvědomila. I přes Tsunadiny prášky si chvílemi připadala trochu zeslabená a cítila se malátně, takže prozatimní stav vítala. Pohroužená ve svých myšlenkách častěji zakopávala o kořeny a na tváři se jí udídlil připitomnělý výraz.
,,Naruto, vnímáš?“ Šťouchl do ní Sasuke, alespoň po třetí, než si ho všimla.
,,Jistě…“ Zamumlala Naruto a zvedla k němu oči. ,,Ptal ses předtím na něco?“
Sasuke se zhluboka nadechl. ,Tak fajn otázka za dvacet bodů,‘ Pomyslel si, ,Co je horší? Zamyšlená Naruto nebo nemyslící Naruto?‘ Sasuke se rozpomněl na Narutin předchozí výraz a odpověď přišla tak přirozen, že na chvíli ani nemohl pochopit, proč nad něčím takovým vůbec hloubá, ,Obojí je děsné!‘
,,Měli bychom si projít role. Čím dřív to budem mít za sebou, tím líp.“
,,Jasné!“ Naruto bojovně zajiskřily oči, ,,Budu toho vědět víc než ty, protože s tebou neprohraju!“
,,Hn.“ Sasuke se soustředil na další hluboký nádech. Některé chvíle s Naruto dokáží opravdu být dlouhé…
,,Tak jo, začínám. Kdy máš narozky?“
,,23. červenec.“
,,Počkej! To mi něco připomíná!“
Sasuke se přemáhal, aby na ni nevyletěl, ,,Jsou to i mé opravé narozky.“ Procedil skrz zaťaté zuby.
Naruto se plácla do čela, ,,No jasně! Náhoda, co?“ Sasuke protočil oči.
,,Ok, takže moje narozky taky zůstávají.“ Zamumlala Naruto, ale už ne tak bodře.
,,Oblíbené jídlo?“ Zeptal se Sasuke.
,,Sushi.“
,,Myslím tvoje.“
,,Hmm… nemám to tu napsaný, takže asi žádný.“
,,Že mě to nepřekvapuje. Vzhledem k tomu, že tvoje znalost jídel je omezená na přívlastky jehněčí, chilli, kuřecí-„
,,Ani se neopovažuj-„
,,Ani slovo o „tom“ jídle, pamatuješ?“
,,Baka! Tys začal!“ Naruto zabodla oči zpátky do papíru.

O půl hodiny později, stále v lese
,,Wuááá! Já z toho snad zešílím!“ Zaječela Naruto a vyhodila do vzduchu rukama.
,,Nemáš z čeho.“ Odtušil Sasuke, ,,Od jídla jsme se nikam nedostali.“
,,O tom mluvím!“ Zapíchla mu Naruto prst do žeber, ,,Nebudu se nazpaměť učit tyhle hovadiny, když mi tam stejně nezůstanou!“
,,Zkus si pořídit mozek a ne cedník.“ Navrhl nezaujatě Sasuke spíš automaticky, než že by to myslel vážně. Okamžitě by schytal herdu do hrudi, kdyby se jí nevysmýkl a neuskočil by na druhou stranu.
,,Nevím, na co si stěžuješ, Naruto-chan.“ Otočil se na ni Lee, ,,Máš to poměrně jednoduché,jen si musíš zapamatovat pár jmen a dat.“
,,Právě to je ten problém.“ Ucedila Naruto.
,,Možná bych ti mohl pomoci s moji extra omlazovací metodou učení!“ Nabídl jí ochotně Lee. Sasuke se zamračil. Měl dojem, že něco podobného už někdy slyšel. pak si vybavil obrázek, jak šel z tréninku a viděl v lese Leeho, jak jko šílený běhá mezi stromy a jakýmsi jekotem přesvědčuje listy, aby mu pomohly si cosi zapamatovat. Představa, že by to musel prožívat ještě jednou byla natolik děsivá, že se mu ž udělaly mžitky před očima.
,,Naruto to zvládne!“ Ujistil ho, než Naruto stačila odpovědět.
,,Jak myslíš.“ Pokrčil rameny Lee, ,,Ale Naruto, měj na paměti, že nikdy neodmítnu pomoci své aneki-chan, když to potřebuje!“ Zazářil a pak se znova připojil ke Kiboi a Nejimu.
,,Proč’s to řekl?“ Ozvala se popuzeně Naruto, ,,Možná by mi to vážně pomohlo!“
,,Viděsit nepřátele možná.“ Odtušil Sasuke, ,,Raději se na to soustřeď a-„
,,Yáááááááááá!“

Sasuke s Narutem v jednu chvíli tasili a přiskočili k ječící Sakuře. Ani ne v nanosekundě stáli okolo ní, připraveni čelit čemukoliv, co na by na ně zaútočilo. Nicméně nepřítel nepřicházel a jak si o chvíli Naruto se Sasukem uvědomili, Sakura s Tenten se dívaly strnule před sebe. Pod nimi ležela mrtvá laň. Musela tam ležet už několik dní, protože co z ní zbylo výrazně zapáchalo. Její tělo bylo rozdrásané a létal kolem něj hmyz. Její krev spolu s masem zakrývala i trávu okolo ní. Z rozpáraného propadlého břicha jí bylo vytrženo několik orgánů, které byly rozvěšeny kolem její hlavy. Krvavé stopy nasvědčovaly, že než zemřela, snažila se utéct. Nejspíš se jí to ale nepodařilo a ona vykrvácela. Naruto zamrkala. Jasně viděla, jak jí ze zbylého masa vyčnívají holá žebra. Na kusu kůže, která z laně byla vyrvána bylo cosi naškrábaného, ale Naruto nechtěla znát ta slova. Jen stěží polkla. Kakashi s Gaiem přiskočili k lani a sehnuli se k ní.
Naruto se zatočila hlava. Jako ve zpomaleném záběru znova viděka, jak oba muží přiskakují k mrtvému tělu. Nebyli to přímo Kakashi s Gaiem, ale podle oblečení a pásky na čele Naruto poznala, že jde o ninji. Do tváří jim neviděla, steně tak nebyla s to rozpoznat znaky na jejich páskách. Oba se sklonili. Tenokrát ale ne k lani, ale k dívce s krátšímu ryšavýmii vlasy. Byla mladá, mohlo jí být maximálně kolem dvanácti let. Její tělo bylo rozervané a všude po těle měla šrámy. Okolo šly slyšet jen výkřiky a vládl chaos…

Sasuke strnul. Cítil, jak se mu od žaludku dělá nevolno, ale oči měl stále jako přibité k lani a nemohl je odvrátit. Sasuke zamrkal. Ta scéna mu byla něčím povědomá… Sasuke zavřel oči. Viděl sám sebe, ale o mnoho let mladšího, jak běží domů. Nicméně… Už od domovní brány viděl krev a rozházené věci…všude ležely mrtvá těla… . Malý Sasuke se vřítil do středu dvora. Slzy mu volně stékaly po tvářích a pak uviděl- DOST!
Sasuke rázně otevřel oči. Sám sebe se přistihl, že má zrychlený tep a přerývavě dýchá. Po čele mu stékalo několik strůžků studeného potu. Tvrdě k sobě semkl čelisti. Všichni ještě stále zírali na laň nebo se o ní velmi tiše bavili. Sasuke s mírnou úlevou vyechl. Nepotřeboval, aby všichni věděli, že v podobných siuacích jej přepadají vzpomínky z dětství. Protřel si oči a zrak mu sklouzl na Naruto. Sasuke viděl, jak s vytřeštěnýma očima zírá před sebe a mírně se třese. Nechál, jak si toho mohl nevšimnout. Okamžitě jím projela nějaká elektrická vlna. Něco, co mu silně znepříjmňovalo jen pohled na její reakci a to více, než na mrtvou laň.
,,Naruto?“ Zkusil Sasuke tiše a opatrně ji stáhl ze středu dění. Naruto nereagovala, jen se ještě více rozklepala. Sasuke na ni chvíli jen nečinně zíral. Znal všechny možné stránky Narutiny osobnosti. Jako jeden z mála lidí ji viděl opravdu rozzuřenou, veselou, náhodně i smutnou, ale nikdy… tak vyděšenou. Vyděšenou natolik, že musel potlačit náhlý pud ji ochránit. Samotného to vykolejilo natolik, že mu dalo chvíli zabrat, než byl schopný se plně soustředit.

,,Sakra, Naruto!“ Zatřásl jí Sasuke vynervovaně.
,,Sasuke?“ Přišla Naruto pomalu k sobě. Oddechla si, když si uvědomila kde je. Nikdo kromě Sasukeho si jí očividně nevšímal a tentokrát za to byla vděčná.

,Kyu, co to bylo?‘ Zeptala se v duchu, ale odpověď nepřicházela.
,Kyu?‘ Opakovala Naruto.
,Až jindy, Kitsu.‘ Zamumlala Kyuubi a stáhla se. Naruto cítila, jak v ní uvnitř mizí. V tu chvíli ji ale v nitru vyvstanul jiný pocit. Byl nepřítomný  cítila se… špatně. Bylo to jakoby v sobě měla nějakého červa, co za sebou nechává velkou oslizlou stopu. Bylo jí to nepříjemné a ť se jakkoliv otřásla, nemohla se toho zbavit…

,,Děje se něco?“ Zeptal se podmračeně Sasuke. Naruto se jen zmohla na zavrtění hlavou.
,,Asi se mi jen něco zdálo.“ Usmála se nepřesvědčivě. Sasuke chtěl vědět, co za tím je, ale něci v Narutině pohledu ho varovalo. Proto jen stáhl rty, ale stejně přikývl. Nemínil se vzdát, jen to na nějakou dobu odložil.
,,Už jste přišli na to, co to bylo?“ Zeptal se Sasuke. Koutkem očí viděl, jak se Naruto vedle něj zatřásla.
,,Vypadá to na rebely z kamenné.“ Odpověděl Gai k překvapení všech až ledově, ,,Myslím, že je to jen provokace. Nesouhlasí s tamějším zřízením, a tak se snaží jen vyprovokovat spor mezi kamennou a jinými s ostatních zemí tím, že v jejich lesích vraždí zvířata. Je to zvěrstvo. Godaime už před dvěma týdny poslala tým, ale s kamennou ještě stále nemáme pevné příměří, takže situace je velmi choulostivá…“ Sasuke si všiml, že si Gai s Kakashim před odpovědí ještě stačil vyměnit znepokojený pohled a nepozorovaně schoval v jedné ze svých kapes vzkaz.
,Typické.‘ Odfrknul si Sasuke v duchu, ,Jakmile se sejdou nadřízení, jsou tu samé tajnosti a „nenápadné“ posunky… Je z toho k blití…‘
,,Je to… děsné.“ Zymumlala Sakura a zavřela oči, ,,Kdo by byl schopný něco podobného udělat nevinnému zvířeti?“
,,Život není  jen o radovánkách, Sakuro-san.“ Odpověděl Neji, ,,Nemuseli to být špatní lidé. Třeba jen jejich životní podmínky je mohly přinutit áhnout po podobném řešení. Což ale neznamená, že něco podobného schvaluji.“
Tenten přikývla a poplácala blédého Leeho po zádech. Sasuke nehnul ani brvou, ale každou vteřinu se mu tato situace protivila čím díl více. O chvilku později se ale neudržel  Vrhl poslední pohled na Naruto. Ta ale od něj byla mírně odvrácená a na tváři měla nečitelný pohled. Sasuke nasadil kamenný pohled a bezeslova překročil tělo a pokračoval v chůzi. Neudělal ani pět kroků a cítil, jak se na něj stočily všechny pohledy.
,,Máme misi.“ Zamumlal chladněji a tišeji, než u něj bylo zvykem, ,,Nikdo z nás zatím necítil nikoho nevycítil a v okolí nejsou jiné stopy, než několik dní staré. Stejnětak to tělo, takže nemáme jediný důvod se tu zdržovat.“
,,Jak můžeš být tak … tak…“ Kibovi selhal hlas a očima naštvaně probodával Sasukeho.
,,Kibo, stačí.“ Spražila ho ostře Sakura a s mírnými obavami se podívala na Sasukeho. Přestože to byla Naruto, kdo vždy se stoprocentní jistotou dokázal říct Sasukeho pocity, i ona se naučila rozeznávat znaky Sasukeho chování. Což byla práce na plný úvazek.
,,Sasuke-san má pravdu. Měli bychom si pospíšit a tady nemáme jak pomoct.“ Zvedl se Gai, ,,Ale jestli proti tomu Kakashi-san nebude nic mít, postavil bych večer hlídky. Jen pro jistotu.“ Kakashi pouze krátce přikývl. Tím byla věc vyřízená. Jeden po druhém pečlivě obešli mrtvé tělo, než se nechali vést Sasukehoo příkladem. Jen Kiba si odfrknul a ještě o krok přistoupil k Akamarovi, než jej pevně jej chytil okolo krku a následoval je.



Nezabralo dlouho a normální hovor vjel do normálních kolejí. Vlastně až na malou výjimku… Naruto. Sasuke věděl, že ji to z nějakého neznámého důvodu zasáhlo více, než ostatní a jeho zvědavost vrostla ještě víc, když její obvykle bodrou náladu vystřídalo nucené veselí. Naruto zase něco schovává, o tom nebylo pochyb a Sasuke se nemohl rozhodnout, zda jej více štva fakt, že neví, co před nim tají, nebo skutečnost, že si toho „jako obvykle“ nikdo nevšiml. Bylo to docela únavné sledovat, jak se v sobě Naruto snaží utlačit své skutečné emoce a pak jen mlčky sledovat, že se jí to z pohledu ostatních daří. Ale nemohl udělat nic. Naruto se mu vyhýbala a „nadšeně“ se o něčem vybavovala s Leem. Poskakovala okolo ostatních s jejich družiny a obveselovala je jejími vtípky… Bylo docela vysvobození, když si udělali přestávku na oběd.
To už se dostali z lesa. Po pravé straně z blízké skalky stékala úzká říčka, která už z dálky pro případné zájemce slibovala příjemné osvěžení… A vzhledem k tomu, že poblíž byla Naruto, z případných zájemců se stali všichni, ačkoliv to z jejich strany bylo nedobrovolné.
Naruto automaticky shodila batoh v oblečení skočila do studené vody. V náhlé divokosti se ponořila a přestože je nechtěla přímo ulovit, chytala ryby. Než se znova vynořila, chytla a pustila jich více, než by celá její skupina stačila spořádat do konce týdne.. Z neznámého důvodu si od setkání s obětí kamenné v lese připadal jaksi… vnitřně nečistá a tohle byl způsob, kterým se chtěla vnitřně… očistit? Znovu se poořila do vody a vnímala jen proud, se kterým se nechala unášet… Naruto se v půli svého jednání zarazila, jako by si právě uvědomila, co dělá. Postavila se a nechala vodu, která jí sahala něco málo nad kolena, aby plynula dál. Po celém těle jí naběhla husí kůže, když jarní vzduch jemně ovanul její mokrou pokožku.
Teprve pak si všimla nechápavých pohledů svých společníků. Neměla žádné normální odůvodnění pro své chování, ale nakonec jí něco napadlo. Naposledy se ponořila, rozevřela všechny kapsy, aby pobrala co nejvíce studené vody a s obrovskou rychlostí vyskočila z říčky. Vběhla mezi ostatní a v rychlých spirálách se roztočila. Kapky vody ve velkém množství okamžitě popadaly na svoje nové majitele. Naruto se nakonec po psím způsobem otřásla a sledovala, jak další, přesto ale menší, sprška padá na její přátele. S liščím úsklebkem sledovala, jak Sakura ječí a ostatní se co nejrychleji (a bezúspešně) snaží dostat z jejího dosahu. Snažila se nemyslet na její velké točení hlavy a rozmazaný obraz, kterého s jí dostávalo.
,,NARUTO! Já tě zabiju! Co si ksakru myslíš, že děláš?“ Zaječela na ni Sakura, když si otřela obličej a zjistila, že jí na ruce ulpěla větší část její řasenky, kterou si nevědomky rozmazala po celé lvé tváři.
,,Ale no tak, Sakuro!“ Křenila se dál Naruto, ,,Nechápu, proč ti tolik vadí mírné osvěžení?“ Prohodila nevinně, ale okamžitě se hnala ze Sakuřina dosahu, protože okolo růžovlásky se rozprostřela nebezpečná aura, která Naruto slibovala mnoho zpřelámaných kostí…
,,Naruto, “ Pokáral ji Kakashi, když se Sakura alespoň trochu zklidnila, ,,Člověk by čekal, že se po těch letech alespoň trochu umoudříš! Moc dobře víš, jak j nezodpovědné skákat jen tak do řeky!“
Naruto se omluvně usmála a ještě jednou zatřepala hlavou. Vlasy ji zůstaly neforemně trčet do stran v podobě blonďatých hrotů.
,,Svítí slunko, za chvilku uschnu!“ Mrkla na něj dětským úsměvem a jako odezvu dostala osmero protočených očí.
,,Jasně, ale do té doby nastydneš.“ Zavrčela Sakura, ,,Musíš se naučit chovat zodpovědně!“¨C462CNaruto před očima projel ten příjemný pocit, kdy si připadala tak čistě… a pak se zastřeně podívala na Sakuru.¨C463C,,Tak už se nečerti…“ Zamumlala Naruto.¨C464C,,Uvědomuješ si, že na tvojem zdraví záleží-“ ¨C465CSakuřinu přednášku uťalo nějaké rozepínání batohu. Okamžitě jí sklouzl pohled na Sasukeho, který u toho svého klečel a vytahoval z něj delší tmavě modrý ručník, který hodil na Naruto. Ta jej automaticky chytila a vděčně se na něj usmála.¨C466C,,Díky!“ Naruto si začala sušit vlasy. Popravdě to nebylo poprvé, co Naruto „promokla“ během mise. Sasuke i Sakura se naučili nosit v předních kapsách svých batohů či pašen menčí ručníky, které Naruto hojně využívala. Jmenovaná trpěla utkvělou představou, že pokaždé, když z nějakého důvodu (kterým obvykle bylo zachraňování klienta, ale hlavně obstarávání večeře) bezmyšlenkovitě skočila v oblečení do vody, bylo to naposledy a tedy ani nemělo důvod si nosit ručník po ruce. Tím samozřejmě neukolébala ani jednoho ze svých přátel nebo senseie, takže to obvykle končívalo tím, že buďto Sasuke nebo Sakura nakonec klekli a mrštili po Naruto jedním z ne svých náhradních ručníků…¨C467C,,Mám takový dojem, že mě neposloucháš!“ Zavrčela podrážděně Sakura.¨C468C,,Eeh?“ Zbystřila zmateně  Naruto. ¨C469CSakura se zhluboka nadechla, ale nakonec se jen odvrátila a něco si vztekle mumlala pod nos. Naruto nad ní jen pokrčila rameny a ždímala kalhoty.¨C470C,,V každém případě,“ Promluvil Gai ke Kakashimu, ,,Je to hezké místečko. Co takhle se zdržet na oběd?“¨C471C¨C472CPo celou dobu, co si všichni vybalovali jídlo a na chvíli tábořili za lesem, ze ní nebylo lehké vyrazit kloudné slovo. Naruto se vytratila zpátky do lesa, s několik kusy oblečení v ruce, aby se převlékla. Vidina, že bude v promočených věcech do večera jí nepřipadala nijak lákavá, obzvlášť, když se zvedl mírný vítr. ¨C473C,,Co ji žere?“ Zamračila se Naruto, když se vrátila, oblečená v bílém roláku a volnějšíma tmavězelenýma kapsáčema, ,,Je to jen trocha vody, ne?“ Zamumlala a zaháčila sé mokré triko a kalhoty za přezky u batohu.¨C474C,,I z nevinného závanu větru se nakonec může stát krutá vichřice.“ Řekl moudře Kiba a ukousl ze svého onigiri. Lee se na něj zářivě usmál.¨C475C,,Nevěděl jsem, že se vyznáš v podobných věcech, Kiba-kun! Je to tak… civilizované!“¨C476CKiba po něm loupnul pohledem, ,,Co tím chceš říct? Abys věděl, vychází to z mé vlastní zkušenosti!“¨C477C,,Vážně?“¨C478C,,Jasně!“ Ujišťoval ho Kiba, ,,Bylo to asi před čtyřmi mesíci. S Akamarem jsme snědli několik plechovek fazolí, naložených v chilli máčce. Problém byl, že to bylo zkažený… No, ze začátku to nebylo tak hrozný. Když někdo z nás pustil ducha, skoro to ale nešlo cítit… Jenže o pár hodin později toz nás doslova  vystřelilo. Kočky na ulicích začaly ve velkým omdlívat a náš domácí hajzlík jsme po té přestřece bílili  ještě další tejden a-„¨C479CLee zezelenal, ,,Nemyslím, že chci vědět detaily.“ Zamumlal a šlo  vidět, že mu bylo silně nevolno. Spěšně zpátky zabalil svůj chléb a jen ze své láhve spolykal několik loků vody. ¨C480CNaruto se zakřenila, ,,Ale rozhodně by to mohla být účinná technika při ochraně vesnice! Jen si vzpoměň, jak baa-chan pořád vyšiluje, že jí ničíme les a děláme díry do země… Vždycky po chuninských zkouškách je nebezpečné jen za ní zjít do kanceláře…. takhle by to bylo hodně ekologický!“¨C481C,,Jasně, jenomže předtím bysme museli evakuovat celou vesnici, protože plynové masky s oblekama by se v tom smradu roztekly.“ Zavrčel Sasuke, který si vzpomněl, jak měl tehdy zovna cestu okolo. Bylo jasné, že už jen to by nepřátele zahnalo za hranice Ohnivé země, kdyby to ucítili.¨C482C,,O tom mi povídej…“ Zamumlal Kiba a otřásl se při té vzpomínce, ,,tehdy sem si mysle, že mi uhoří prde-„¨C483C,,Kiba-kun, jsou tady dámy!“ Zasáhl Gai, když jeho nejoblíbenější žák začal střídat barvy.¨C484C,,Sakura je mimo a Tenten neposlouchá.“ Argumenotval Kiba. Měl pravdu. Tenten se o něčem tiše bavila s Nejim a Kibově vyprávění nevěnovala sebemenší pozonist. Gaiův pohled se od ní odklonil a po mírném zaváhání zamířil na Naruto. Ta se zamračila a v očích se jí zablesklo.¨C485C,,Ani slovo.“ Zavrčela varovně, ,,Ani jedno zas-tracené slovo!“ Opakovala vražedně, tušíc, na co právě Gai myslí.¨C486C,,Naruto-kun, měl by sis uvědomit, že tvoje bytí v tomto těle jasně naznačuje že nejsi to, čím jsi si zvykl být v posledních šestnácti letech.“¨C487C,,Větší hovadinu jsem v životě neslyšel.“ Zavrčela Naruto. ¨C488C,,Tak o tom pochybuju.“ Usmál se Kakashi vesele.¨C489C,,Žádný dobírání, jasný?“ Vztekala se Naruto, ,,Nevím, jak by bylo vám dvěma, kdyby jste byli na mým místě!“¨C490C,,To ale nejsme.“ Poukázal Kakashi a i přes masku šlo vidět, jak se kření.¨C491C,,Jo.“ Zamumlala Naruto tiše, že se k ní Sasuke musel nepozorovaně naklonit, aby slyšel, co si pro sebe říká, ,,To nejste.“¨C492C¨C493C

Ve zbytku dne se neudálo nic, nového, co by stálo za zmínku, nicméně Sasuke cítil, že Naruto stále není ve své kůži. Samozřejmě, už byla uvolněnější a nenuceně konverzovala, ale v jejích očích bylo… co přesně Sasuke nedokázal popsat a pomalu ho to dohánělo až k šílenství. Když se konečně nad skupinkou snesl večer a Kakashi s Gaiem rozhodli, že je čas se na noc utábořit, uvědomil si, že přestože jehop fyzička byla okonalá, psychicky byl utahaný jako kůň. Docela se těšil, že padně a usne, ale Gai něco podobného neměl v plánu.
,,Cože?“ Opakoval nevěřícně Sasuke a zíral na čtyři složené stany, které před ně Gai s Kakashim hodili. Dosud mu nebylo jasné, kde je bzaly a jak je vůbec přenášeli, protože dohromady byly dbakrát tak větší, než jejich krosny. V každém případě tu teď ležely stejně otráveně, jako všichni, kdo se na ně dívaly.
,,Musíme postavit stany a rozdělit se kdo s kým bud spát.“ Opakoval Gai, ,,Dnes je velká pravděpodobnost, že bude pršet a nakonec je to o něco pohodlnější, nemyslíte?“
,Ne!‘ Měl Sasuke na jazyku, ale raději mlčel. S kouskem štěstí nebude muset spát s Akamarem.
,,Proč máme stany?“ Zeptala se přihlouple Naruto a nedůvěřivě si prohlížela čtyři hromady.
,,Abychom nevzbudili podezření.“ Odpověděl Gai.
,,A proč jsme je nepostavili když ještě bylo světlo?“ Zeptal se kousavě Kiba.
,,Protože- …“ Gai se zasekl, ,,Heleďte, stěžovat si umí každý, kdo z vás ale pocítil tryskání ohromného gejzíru mládí, jehož docílíme tehdy, kdy se obrníme proti nepřízni přírody, postavíme se na nohy a půjdeme za svým cílem?“
,,Jasně… ale proč jsme je nepostavili, když bylo světlo?“
Gai zbednul roztržitě se posadil na zem, neschopný odpovědět.
Kakashi se nervózně zasmál, ,,Ma… ma…“ Zamával ledabyle rukou, ,,Prostě jsme na to zapomněli…“
,,Zapomněli?“ Opakovala Sakura, ,,Jak ale chcete, abysme to postavili?“
,,Napojíme několik kabelů na Naruto. Při troše štěstí neovítíme celý kontinent.“ Navrhl Kiba a s úsměvem sehnul hlavu před dobře mířeným kopancem.
,,Máš kabely?“ Zajímal se žive Kakashi.
,,Ne.“ Přiznal naoko rozmrzele Kiba a otočil se na Nejiho a Sasukeho, ,,Komu z vás svítí ve tmě oči?“
,,Nech toho!“ Bouchla ho do zad unaveně Tenten a popadla jeden stan, ,,Co může být tak těžkého na tom je složit?“

Odpověď byla téměř okamžitá. Nebyla to ale chyba stanů, víceměně. Kakashi s Gaiem jeden stan postavili bez problémů a dokonce i v rekordním čase, ale pak měli tendenci se do toho míchat i ostatním. Víc ale překáželi, než cokoliv jiného a Sasuke je podezíral, že to dělají schválně. Neji nakonec skutečně používal svůj byakugan, ale stavěl stan spolu s Tenten, která v jeho navigacích doslova plavala. Nejhorší bylo prostrkování tyček otvory ve stanu. Neji nakonec jemně naznačil, že to raději udělá sám, čímž značně Tenten ulevil. Další stan se pokoušeli vztyčit Lee s Naruto a Sakurou. Až na několik rozdrcených kolíků a celkového dojmu jakéhosi iglů, namísto plánovaného kvádru s trojúhelníkovou střechou. Poslední stan padl na Sasukeho a Kibu. I přes několik modřin a bolestivých naraženin se i pak oni mohli pyšnit, že se jim podařilo postavit stan dokonale.
,,Výborně,“ Pochválil Gai, ,,A teď k tomu rozřazování…“ Jeho očí plály vzrušením.
,,Není to jedno?“ Zchladil Gaiovo nadšení Sasuke, ,,Prostě kdo kam lehne, tam i usne.“
Gai zavrtěl hlavou, ,,Nemyslím, že by bylo vhodné, kdyby dívky spaly třeba někde v blízkosti Kakashiho.“
,,Proč ne?“ Nechápal Kakashi.
,,Je to nemorální!“ Zdůraznil Gai.
Naruto zvedla obočí, ,,Takže jak je pak morální, když je v každém týmu jenom jedna holka?“
Gai zrudl, ,,Takhle jsem to nemyslel! Jen jsem chtěl nanačit, že v jistých… kruzích by si mohli vykládat za… pohoršující, když okolo muže spí až přespříliš mladých dívek.“ Objasnil.
,,Jsou tu jen dvě, to je hodně?“ Nechápala Naruto. Celá ta věs se stanma jí pěkně rncala na nervy a k tomu ještě Gaiovy bláboly… dneska vážně už jen chtěla někam zalézt a usnout. Rozhodně neměla zapotřebí Gaiovy, třeba dobře mířené, kecy.
,,Dobrá, nechme Kakashiho Kakashim.“ Vzal to za jiný konec Gai, ,,Vzhledem k tomu, že v brzké době budeme po více než týden nuceni sdílet stejné pokoje, rozdělíme se už dneska do skupin.“
,,Jak to myslíte?“ Zeptala se nechápavě Sakura.
,,V hotelu, kam se chystáme budeme spát v různých pokojích. Abychom přišli na to, jak nám to tam půjde, bychom si už dneska mohli udělat takovou provizorní zkoušku…“
,,Zkoušku na co?“ Nechápala Naruto.
,,Soužití?“ zkusil Gai. Jak očekával, všechny tváře až na Leeho se zakabonily.
,,Je to zbytečné a -“ začala Naruto, ale Gai jí přerušil.
,,Mám to brát tak, že nebereš výzvu?“ Řekl a potlačil úsměv, když si uvědomil, jak Naruto pomalu žene do kouta, ,,Vzdáváš se?“
V Narutiných očích podle očekávání zaplály ohně, ,,Nikdy!“



Naruto se ve stanu převalila na druhý bok. ,Mělo mě to napadnout!‘ nadávala si. Gai ji samozřejmě převezl. V okamžiku, kdy měl chycenou ji, ostatním nezbylo nic jiného, než se podřídit. Ne, že by měli na vybranou, samozřejmě. Rozřazení do skupin, to tak!
Naruto si zkousla ret. Z nějakého důvodu jí to všechno připadalo až moc… divné? Jasně, na první pohled ani nebylo co… takže od začátku.
Rozřazení nebylo nijak příšerné, podle úhlu pohledu. Sakura se dělila o stan s Tenten. Dostaly ten patvar, který Naruto pomáhal stavět a upřímně, víc jak pro dva tam místa opravdu nezbylo. Neji, Kiba a Lee spali společně pod stanem, který postavil Neji. Kakashi a Gai si svůj stan postavili a psychicky se smířili s vidinou společného sdílení stanu snad ještě v Konoze. Logicky, poslední, kdo zůstali byli ona a k Sakuřině vzteku i Sasuke… a samozřejmě Akamaru.
Kiba si samozřejmě nedokázal odpustit narážky na jejich náhlý vztah, hlavně, když novinky vzali s klidem, vděční, že si konečně už mohou jít lehnout. To jim ale samozřejmě nebylo dopřáno. Sakura začala útočit, že dvojice by před manželstvím neměly trávit společně noci a kdyby ji Kakashi nezarazil, nejspíš by byla ochotná Naruto sehnat i nějaký pás cudnosti. Bylo to dlouho, co se Naruto na někoho doopravdy naštvala a tehdy jí Sakura opravdu začala dožírat.
Naruto ji docela chápala. Sama nemohla pochopit , proč po všech těch letech je najednou neustále obklopená všude Sasukem. Bylo to až neuvěřitelné, že všechno, co udělala nebo jen chtěla udělat mělo nějakou spojitost s ním. Těžko říct, jestli to tak bylo i dřív a že si to uvědomila až teď nebo to bylo úpně jinak, Naruto jen věděla, že to nebyla Sasukeho  vina. Přesto ale Naruto cítila, že něco není v pořádku. Vlastně, právě teď a tady bylo všechno v pořádku, potíž byla v tom, že právě to, že všechno bylo v pořádku, bylo v nepořádku. Jernže ne tak přímo, dalo by se říct… Naruto se začal ztrácet ve vlastních myšlenkách. Bylo to… jako by ji něco nutilo, aby byla se Sasukem, jen nevěděla co, a proč by to „ono“ jí vůbec do něčeho takového nudilo.
V každém případě, faktem bylo, že skončila ve stanu se Sasukem a Akamarem. Kiba se naštěstí zdál docela vstřícný a vyčistil Akamarovi zuby, za což mu Naruto byla neskonale vděčná. Akamaru totiž ležel mezi ní a Uchihou.
Naruto bezhlasně zívla. Právě tuto stránku na přemýšlení nesnášela nejvíce. Vždy je plno otázek a nikdy není pořádná odpověď a nakonec výsledek toho všeho je jen otravná bolest hlavy… Poprvé po letrech byla ráda, že Sasuke neumí číst myšlenky, ale zalitovala, že jí ta schopnost byla taky odepřena. Byla to škoda, jinak by věděla, že Sasuke celou dobu myslí na to samé.



Naruto letěla lesem. Byla naštvaná a cítila nenávist, jako nikdy v životě. V nose cítila pach krve, který neustále stupňoval její vztek. V uších cítila tlukot vlastního srdce a v žilách jí vřela krev. V srdci cítila bolest, kterou nikdy dřív nezažila. Nadpozemskou rychlostí obratně kličkovala mezi stromy. Před ní se začaly rýsovat neznámé postavy. Pach krve sílil, tentokrát ale za doprovodu několika jiných a pachu syrového masa. Kolem dokola byly rozházené kunaie a shurikeny. Kousek dál ležel na zemi zapíchnutá katana, na které se  již od země až do půli čepele táhl pás schnoucí krve. Naruto se rozběsnila ještě víc. Napřáhla ruku a vytrhla nejbližší strom i s kořeny. Mrštila jím k nejasným figurám před ní. Většina z nich odlétla spolu s kmenem. Kolem dokola se začaly rozléhat výkřiky a Naruto si byla jistá, že cítila i oheň. Les začal hořet. Naruto se konečně zastavila. Málem se ale zastavilo i její srdce. Jako ve zpomaleném závěru viděla, jak za ní udýchaně chvátá několik ninjů. Dva z nich kolem ní prošli a sklonili se k mrtvé dívce. Byla doslova roztrhána na kusy. Všude byla krev, maso a její vnitřnosti. Naruto zavřela oči. Slyšela křik, jekot, pláč a praskání ohně. Dohromady to ale bylo nic proti tomu, co cítila uvnitř sebe. Zpoza řas jí stekla jediná slza, než otevřela oči a zařvala. Chtěla pomstu… Chtěla krev toho, kdo to udělal… Chtěla vraždit.

,,Naruto, sakra vstávej!“ Někdo jí hrubě zatřásl. Naruto otevřela rudé oči a zavrčela.
,,Naruto, klid.“ Zkoušel ji uklidnit Sasuke, ale Naruto zavrčela hlasitěji a Akamaru Sasukemu přes rameno varovně zavrčel. Naruto mu to opětovala a vycenila zuby. Akamaru ji napodobil a naježil srst. Naruto surově Sasukeho odstrčila a drápla po Akamarovi. Ten se jí bez problémů vyhnul, ale Naruto přepadla k východu stanu. Když si to uvědomila, vyškrábala se na nohy a vyrazila ze stanu pryč.

Sasuke zaklel. Naruto už ve spánku obklopila červená chakra, kterou mohl vidět jen párkrát v životě. Její nehty se proměnily v drápy a značky na tvářích se prohloubily. Doufal, že když ji probudí, uklidní se, ale očividně se mýlil. Možnost, že mu uteče byla rozhodně poslední na jeho seznamu.
,,Najdi ji.“Zavelel Sasuke Akamarovi. Nechtěl do toho zatahovat Kibova psa, ale nepochyboval, že jestli někdo má šanci najít Naruto, bude to rozhodně tenhle chlupáč. Akamaru zavětřil a lehce vyskočil ze stanu. Sasuke ho následoval. Pak mu ale srdce spadlo do kalhot. U ohně, zády k němu seděl Gai.
,Hlídka!‘ Uvědomil si Sasuke. Obrátil se na Akamara. S překvapením zjistil, že obrovský pes se pohybuje bezhlučně a Gai si jej nevšiml, přestože od něj byl jen o nápřah ruky. Sasuke se nadechl a po  špičkách skákal co nejdál od tábořiště. Nechtěl, aby Gai přišel na Naruto, jejíž stopa, jak si Sasuke uvědomil, se vytrácela. Sasuke doběhl Akamara a společně v naprosté tichosti běželi lesem. Během dvou minut Naruto našli. Akamaru se zastavil, ale Sasuke pošel ještě o několik metrů blíž. Naruto seděla na poraženém kmeni. Zhluboka dýchala a pomalu se měnící drápy zpět v nehty zatínala do kmene. Rudé oči s podlouhlými černými panenkami se měnily v azurové studny a červený závan chakry se okolo ní vytrácel.
,,Naruto?“ Promluvil k ní Sasuke.
Naruto ucukla hlavou a znova se poblíž jí znova zvedla rudá chakra. Značky na tvářích se znova zvýraznily.
,,Klid, nic ti neudělám.“ Zkoušel jí utěšit Sasuke. Naruto na něj zavrčela. ,No bezva a jsme zase na začátku…‘ Pomyslel si trpce Sasuke. Udělal krok zpět. Naruto se na kmenu postavila na všechny čtyři a znova na Sasukeho zavrčela.
,,Buď v klidu.“ Zkoušel to znova Sasuke. Za zády slyšel, jak Akamaru vrčí. ,,Nech to na mě, Akamaru.“ Zamumlal jeho směrem Sasuke. Nechtěl ani domyslet, jak by Naruto mohla reagovat, jestli by Akamaru zasáhl. Naruto těkala pohledem na Sasukeho a Akamara, jakoby zvažovala, kdo je větší nebezpečí. Jak si Sasuke uvědomil, ignorovala jeho pokusy ji uklidnit. ,Když to nepůjde po dobrém, tak po zlém…‘
Sasuke k ní vykročil. Naruto se naježila, ale Sasuke se dál přibližoval. Dáívka na Uchihu skočila. Nebo se o to alespoň pokusila. Než se stačila alespoň trochu zorientovat, stála k němu zády a Sasuke ji pevně držel zepředu za ruce. Zkusila vykopnout ale zabránily jí v tom Sasukeho nohy. Naruto se rozčilila ještě víc. Snažila se vykroutit, ale Sasukeho sevření bylo ocelové. Naruto se začala znova měnit démona…
,,Sakra přestaň pořád dělat scény!“ Zavrčel jí do ucha Sasuke, ,,Koho si myslíš, že to baví?“ Naruto zamrkala.
,,N-neděl… ám.“ Zachroptěla. ,Jo!‘ Ulevil si Sasuke, když slyšel Naruto reagovat.
,,To vidím.“ Prohlásil suše Sasuke, ,,Uprostřed noci vyletět ze stanu a pak si hrát na Lassie je asni na denním pořádku, co?“
Naruto ztuhla. Sasukemu se ulevilo, když cítil, jak se Naruto v jeho náruči klidní. Byl to velmi příjemný pocit. Přesto ale Naruto byla zmatená- teprve teď si začala uvědomovat kde je.
,,Kde jsme?“ Zeptala se unaveně a bezmyšlenkovitě si opřela hlavu o Sasukeho rameno.
,,Ne moc daleko od stanů.“ Odpověděl Sasuke a odvážil se ji pustit ruce. Nauto slabě přikývla, protřela si oči a pak znova zamrkala, když před sebou uviděla velký světlý obrys ,,Akamaru?“ Vydechla. Akamaru k ní několika málo skoky přiskočil. Naruto se odtáhla od Sasukeho a poškrábala Akamara za uchem. Toho nejspíš povzbudilo, když se Naruto vrátila do normálu. ,,Hej, chlape, co ty tu děláš?“ Umála se na něj.
,,Někdo tě musel vystopovat.“ Odtušil Sasuke. Naruto zkameněla. ,,Kdo všechno je vzhůru?“ Zeptala se tiše.
,,Jen my tři. A Gai, pokud počítáš i hlídku. Ten si ale ničeho nevšiml, asi by jsme ho měli zkontrolovat jestli neusnul…“ Naruto si oddechla.
,,Akamaru, co takhle se vrátit?“ Obrátil se na psa Sasuke. Akamaru se na něj vyčítavě podíval a normálním krokem se vydal k ostatním. Sasuke chvíli počkal, až mezi nimi bude menší odstup, než se obrátil k Naruto, ,,Co se stalo?“ Zeptal se přímo.
Naruto si zkousla ret. Sama v tom měla trochu zmatek, ale v Sasukově tónu bylo něco, co ji nutilo mu odpovědět…
,,Nevím…“ Řekla nakonec, ,,Nevím přesně… myslím, že to byl… jen zlý sen.“
Sasukese zachmuřil. Posledně, když přerušil jeden z jejích „zlých snů“, skončil se šrámem na krku. ,,Chceš si o tom promluvit?“
Sasuke by čekal všechno, jen ne to, že se Naruto rozesměje štkavým smíchem.
,,Co je?“ Zeptal se dotčeně. ,Čověk se za jednou žene uprostřed noci a ona se mu vysměje? Ženské…‘
Naruto zavrtěla hlavou, ,,Víš, v poslední době je fakt těžký uvěřit, ž  mluvím s tebou.“
Sasukeho obočí se ztratilo v jeho vlasech.
Naruto zavrtěl hlavou, ,,Nech to radši tak…“
Sasuke do ní zabodl pohled, ale už to nekomentoval. Raději se vrátil zpátky k hlavnímu tématu.
,,Takže… v čem je doopravdy problém?“
,,O čem to mluvíš, Sasuke?“ Zeptala se nevinně Naruto, ale její hlas byl nakřáplý.
,,Naruto.“ Zavrčel varovně Sasuke. Naruto pochopila- přesně věděla, že Sasuke chce objasnit ten její „výpadek“ v lese, další „zkrat“ v řece a teď její útěk…  Ale Naruto si nebyla jistá, jestli mu to chce všechno říct. Ale z nějakého důvodu měla pocit, že mu to dluží.
,,Tehdy, v lese…“ Začala pomalu, ,,jsem měla…. nebyla to vidina jako v budousnosti, prostě… jako by ti před očima přelétla zpomínka…“ Naruto znejistěla, ale Sasuke přikývl. Moc dobře věděl, co tím myslí.
,,Byla tam dívka… byla… stejně rozdrásaná jako ta laň a… a… všude okolo byl hluk a chaos a…“ Naruto se zasekla a s vážnou tváří se podívala Sasukemu do očí, ,,Vážně jsem si myslela, že jsem to já.“
,,Ta mrtvá?“ Nchápal Sasuke.
,,Ne! Já byla…. byla jsem tam.“ Zamumlala Naruto, ,,Ta dívka… Byla malá, možná měla jedenáct, minimálně deset. A byla mi nějak blízká, ale oni ji zabili a znetvořili… Já… chtěla jsem zabít ty, co to udělali… Nikdy v životě jsem necítila takoou nenávist a… chtěla jsem jejich krev, Sasuke… chtěla jsem, aby trpěli jako ona, ale přitom jsem sama tpěla… A přiom jsem cítila, jak je to všechno moje vina… byl jsem tak… špinavá… Proto jsem se potřebovala omýt, zbavit se toho…“
Sasuke na ni šokovaně zíral. Popisovala pocity, které kdysi sám zažil, ale ne jakoby je opravdu prožívala, jen jakoby je byla přinucená cítit? To nedávalo smysl!
,,Myslím…“ Naruto si promnula místo, kde Sasuke věděl, že nosí pečeť Čtvrtého, ,,Že to byla JEJÍ vzpomínka.“