Kapitola VIII.- Jsi romantik?
by Tara,,Sasuke… Naruto…“ Kakashi se zmohl jen na chabé zavrtění hlavou.
Samozřejmě, když Naruto vyhodila Sasukeho z krámu ven, všichni tušili, že to nějak podobně dopadne, ale nebylo TOHLE trochu příliš i na ně? Nemluvně o tom, že už vůbec proto, aby je našli, je Kiba s Akamarem naprosto šíleným tempem vláčeli přes dobrou polovinu lesa. Jedinou světlou stránkou bylo, že se alespoň dostali o něco blíž vesnici, což bylo k jejich časovému skluzu celkem vítané. Nicméně… Sasukeho a Narutino potrhané ušpiněné, ale co víc i mokré oblečení, obtiskl prasečího spáru na Narutině levačce, včelí žihadla na Sasukeho oteklém loktu a jejich rozcuchané vlasy, ve kterých se jim uhnízdily větvičky a listí, nebyly zrovna ty nejlepší kombinace pro utvoření dobrého dojmu v novém městě. Nad čímž si teď nejspíš lámali hlavu snad všichni, kromě těch dotyčných. Ty spíš zajímalo, jak se nejrychleji dostat do teplého a suchého oblečení.
,,Nedá se nic dělat, uděláme to postaru. Půjdete se umýt, převléknete se a pak slíbíte, že to bylo vaše poslední…“ Tady se Kakashi zarazil a znova pohledem přejel po Sasukem a Naruto, ,,Cokoliv.“ Dodal s úsměvem.
Sasukeho Uchiha pohled z Kakashiho dělal sekanou, zatímco Narutin pečlivě prošpikovaný špíz. Nicméně oba jen přikývli a beze slova se obrátili ke svým batohům pro nové věci.
,,Slib?“ Zvedl Kiba nevěřícně obočí, ,,Slib?! Viděl jste co dělají, když je necháte o samotě a vy po nich chcete JEN slib?!“
Kakashi se vesele usmál, ,,Pro Naruta je jeho slovo podstatou charakteru. A Sasuke… dejme tomu, že by jeho ego hodně utrpělo, kdyby v něčem podobném s Narutem prohrál, ne?“
TenTen se na nechápavě podívala, ,,Tak proč jste to neudělali už na začátku mise? Nemuseli jsme se alespoň tak honit!“
,,A nechat si ujít všechnu tu zábavu?“ Zakřenil se Kakashi, zatímco ostatní polil studený pot. .
O hodinu později…
Sasukemu zaškubalo v obočí. Byli víc jak půl hodiny znova na pochodu, Sasuke si dával pořádný pozor, aby si uhlídal svůj distanc vůči Naruto a Leemu s Gaiem. Ale i tak ne nemohl ubránit hlodavému pocitu kdesi uvnitř. Poprvé to neměla na svědomí Naruto, což ho docela otrávilo, zvlášť v případě, když zdrojem jeho mrzutosti byl Lee. Sasuke cítil, že spolu s Gaiem na něj neustále civí a něco si pořád šeptají. Sasuke zatnul ruce v pěst a pokoušel se uklidnit. Nechápal, co se s ním v poslední době děje. A nejenom s ním! Na jednu stranu se s Naruto cítí v pohodě a hned na to, by jí nejraději utrhl hlavu. Jenže pak tady bylo nutkání ji chránit a jeden poněkud… velmi zvláštní pocit kolem žaludku pokaždé, když s ní normálně mluvil. K tomu si přidejte Gaiovo a Leeho stále divnější chování, Kakashiho a Kibovo neustálé pošťuchování, Sakuřino vtírání a víte, co dostanete? Bordel. Bordel s velkým B. A taky pořádnou bolest hlavy.
Sasuke si protřel spánky a nechal vlasy, aby mu spadly do podmračené tváře.
,,Oi, Sasuke-kun!“ Poklepal ho po rameni jeho sensei, ,,Den je příliš mladý a nevinný na to, aby ses na něj mračil, ne?“
Sasuke se nepostřehnutelně Kakashimu doteku vyvlékl a smrtícím pohledem jounina probodl.
,,Vážně by ses měl naučit, jak lépe vycházet s lidmi. Už jen tvůj přístup je odradí od toho, aby ti alespoň řekli půl slova…“
Sasuke to ponechal bez komentáře, ale jeho znechucený pohled vržený Kakashiho směrem byla jasná odpověď na Kakashiho pokárání. Kakashi si z toho ale nic nedělal a bodře se na Sasukeho usmál.
,,Předpokládám, že to má čas… no, mezitím si můžeme dát popcorn, kolu a možná taky půl druhýho století-“
,,Co chcete?“ Přerušil ho Sasuke chladně.
,,Jak tě vůbec může napadnout, že-“ Začal Kakashi naoko dotčeně, ale Sasukeho pohled ho umlčel.
,,V poslední době s tebou není vůbec legrace.“ Vyčetl mu naoko starostlivě Kakashi, ale jeho oči znova nabyly tvaru obráceného U.
Sasuke užuž nabručeně otevíral pusu, když nad tím Kakashi jen mávl rukou, ,,Jen klid…“ Řekl a zalovil v kapse. Vytáhl malou karmínovou krabičku. Sasuke navenek protočil oči, ale uvnitř mu něco nepříjemně sevřelo žaludek.
,,Hádám, že sis někde něco zapomněl?“ Nadhodil vesele Kakashi a Sasuke potlačil touhu mu zakroutit krkem.
,,Hn.“
,,Ts, ts, ts…“ Zavrtěl hlavou Kakashi škádlivě, ,,Doufám, že jsi nezapomněl, jak jsou pro tuto zemi důležité všechny zvyklosti ve spojitosti se svatbou?“ Ušklíbl se.
Sasukemu vynervovaně zaškubalo v obočí. Ze všech příležitostí si Kakashi vybere tuhle chvíli, aby si z něj utahoval? Sakra, to ho to nikdy neunaví nebo co?
,,Málem bych zapomněl… dlužíš mi 1 500 jenů. “ Mrkl na něj vesele sensei, když mu předával krabičku.
,,Započítejte to jako náklady mise a zkuste to vymáhat u Hokage.“ Opáčil Sasuke nezúčastněně, vrazil si krabičku do kapsy u kalhot a ignoroval Kakashiho naoko raněný pohled.
,,Ale no tak, Sasuke, je to přece tvoje starost!“
,,Moje starost to bude, až zjistím stav svého konta na konci mise.“ Zavrčel Sasuke a střelil pohledem do Naruto. Kakashi se na něj poťouchle ušklíbl.
,,To ji už teď plánuješ pozvat na večeři? Nakonec jsi od mě alespoň něco pochytil!“ Nadmul se Kakashi pyšně. Sasuke po něm střelil pohledem.
,,Jako třeba… nevim… jak zmizet z ložnice dřív, než mě načapá nespokojený manžel nebo po mě dotyčná bude chtít, abych zůstal na snídani, možná dokonce i další den?“
,,Aw… Sasuke! To bylo… opravdu kruté!“ Chytl se Kakashi za srdce a ignoroval Sasukeho otrávený pohled, ,,I když ta nejdelší věta, co jsi mi kdy řekl… možná i nejdelší konverzace, co jsme zatím měli…“ Dodal zadumaně.
,,V každém případě, zpátky k tématu. Je to chytrý tah, Sasuke. Pozvat dívku na první rande, ale tak, aby jste to stihli před svatbou je velmi odvážný a velký krok… Musím uznat, že to máš dobře spočítané.“
,,Jediné, co jsem spočítal jsou okamžiky, kdy si zapomene peněženku nebo nějakou svojí ‚inteligentní‘ úvahou ze mě vytříská peníze na jídlo.“ Zabručel nevrle Sasuke, ,,Žádné rande s tím nemá nic společného.“
Kakashi vážně pokýval hlavou.
,,Ale stejně mi to pořád vychází do minusu…“
,,Hn.“
,,Maa-maa… Podívej, ženy nejsou NIKDY levná záležitost. S tím se musíš smířit.“
,,Myslím, že ne.“ Zabručel Sasuke, načež mu Kakashi věnoval široký úsměv.
,,Je tu ještě něco, co chcete?“ Zeptal se Sasuke rozladěně, když s ním Kakashi, navzdory Sasukeho neomalenému chování, stále držel krok.
,,Já?“ Usmál se na něj nevinně Kakashi a Sasukeho okamžitě zamrazilo, když si uvědomil, že spolu se senseiem je o několik metrů za chuniny se Sakurou a Naruto a skoro až s hrůzou zjistil, že jej do temena hlavy propalují dva laserové úsměvy.
,, JÁ tedy ne.“
Sasuke se zmohl jen zaskřípat zuby. Jakoby to bylo tajné heslo, ihned po tom, co to Kakashi dopověděl, sena něj zezadu pověsili Gai s Leem. Sasuke se ani nesnažil klást odpor, když se na něj namáčkli každý z jedné strany.
,Jen klid…‘ Uklidňoval sama sebe, ,Možná, že když nebudu reagovat, odejdou…‚
,Tak blbá není ani Naruto!‚ Odpověděl si skoro histericky vzápětí. Tehdy mu totiž Lee přehodil ruku přes rameno a s úsměvem ho, dnes už nejspíš podesáté, pozdravil. Sasuke zatajil dech, když Gai následoval Leeova příkladu. Sasuke střelil pohledem po Kakashim.
,,Něco jste mi snad někdo zapomněl říct?“ Zeptal se chladně a poněkud drsněji než sám zamýšlel, ze sebe setřásl ruce obou zářivých ninjů. Z jejich těsné pozice se ale nedostal. Jen matně si uvědomil, že hned na to, se ruce Gai a Leeho znova derou na jeho rameno. Teď ale neměl náladu ani sílu cokoliv dělat proti tomu.
,,Oh, děkuji, Kakashi, teď už to zvládneme sami.“ Ignoroval Sasukeho Gai.
,,Jasně.“ Mrkl Kakashi na Sasukeho. Ten po něm střelil vražedným pohledem. Ještě ani nic nezačalo, ale Sasuke plánoval Kakashimu velmi bolestivou pomstu. A jestli ho tu opravdu nechá v tom… obětí obou maniaků, tak-! Sasuke ani nedokončil myšlenku, naproti tomu ale se okolo něj zvedla temná aura, na kterou Kakashi v neblahém tušení zareagoval slovy:
,,Myslím, že půjdu zkontrolovat přední voj!“
Sasuke na něj chtěl ještě zakřičet, ale to už Kakashi byl kdesi ve předu se zbytkem ninjů.
,,Bastard.“ Sykl Sasuke a pohledem propaloval senseiovo temeno.
,,Takto by jsi neměl mluvit o svém senseiovi, Sasuke-kun.“ Poučil ho Gai a věnoval mu poučný, ale přesto svým způsobem zářivý pohled, ,,,navíc tady s Leem tě nechceme zdržovat déle, než bude nezbytně nutné…“ Mrkl na něj Gai.
Sasukemu se zvedl žaludek.
,,Abychom to uvedli na pravou míru, Sasuke-kun,“ Začal teď Lee a Sasukemu začalo vrtat hlavou jestli to byla právě tato rozmluva, co si celou dobu už od snídaně nacvičovali, ,,Nemohli jsme si nevšimnout, jak se chováš k -“ Lee se spolu s jouninem ohlédli kolem sebe, jestli je náhodou něco neposlouchá, ,,Naru-chan.“ Dopověděl až se strašidelným šepotem Gai.
Sasukemu naběhla žíla na čele, pomalu už začínal tušit, kam bude celá tato debata směřovat a ani trochu se mu to nelíbilo.
,,Podívej, všichni víme, jak je pro něj toto období složité,“ Začal Gai tónem, kterým matka domlouvá svému nezbednému dítěti, ,, ale je nezbytné, aby jsi pochopil několik důležitých věcí.“
,,Jestli vám jde o …potyčky, vyřešili jsme to s Kakashim.“ Donutil se Sasuke ke chladnému, ale hlavně klidnému tónu.
,,O tom nepochybujeme, Sasuke-kun!“ Ozval se dotčeně Gai a dramaticky se chytl za srdce, ,,Jsem si jist, že ve tvém péči bude naše malá v pořádku!“
Sasukemu drasticky zacukalo v obočí. Moment! Tohle zvládne i bez toho, aniž by vybuchnul! Stačí jen počítat! Že ho to nenapadlo dřív?! 100…99…98…
,,Jen… chci aby sis uvědomil, že ať se Naru-chan chová jakkoli, pořád to je jen milý, rozumný člověk, jehož plamen mládí se stará i o druhé. Měl tvrdší dětství než si zasloužil a my si myslíme, že obzvláště ty bys mohl porozumět…“ Začal Lee.
,,Podívej, svatba je něco, čím by člověk měl ve svém životě měl projít jen jednou. Protože je to o pocitech právě k pravé mladistvé lásce a ta sama….přece jen to je to odevzdání se člověku, který pro tebe znamená víc než ty sám. Nemůžeš ho vidět smutného, protože pávě to tě také činí smutným. Chceš pro něj to nejlepší i na úkor vlastních citů a chtíčů. Věříš mu a spolu s ním se cítíš šťastně. Vaše síla se sloučí a pramen, který z ní vytryskne vás pohání nestárnoucím mládím až do konce vašich dnů. A právě oficiálnost toho všeho je pravá svatba. To pouto je vaše duchovní věc, ale prstýnky a vše okolo, je fyzická záležitost. Jedno bez druhého dohromady být nemůže a tak…“ Zamumlal tiš Gai s pohledem upnutým kamsi mezi stromy nechal svá slova doznít.
,Tak fajn, jinak.‚ Zavrčel Sasuke v duchu, ,1000…999…998…997…99- COŽE?!‚
,,O čem to sakra-„
,,Ještě ne, Sasuke-kun.“ Umlčel ho Lee a s povzbudivým pohledem naplněným očekáváním pobídl Gaie k pokračování.
,,Pro někoho jako Naru-chan by se to mohlo… mohlo by se ho to dotknout. Víš vdát se a přitom… necítit… je to sice jenom mise, ale všechno musí a vypadá tak…opravdově…Přece jen, je v dívčím těle, má dívčí hormony a k tomu víš, jak je citlivý. Takže si myslím, že bys jí měl ukázat jak šťastné může být vaše manželství, když namísto lásky, je vaším základem velmi silné pouto oddaného přátelství…“
Sasuke přestal poslouchat. Zaťal ruce v pěsti a bledý vzteky se pokoušel uklidnit., nechápal, proč mu srdce bušilo jako šílené a cítil jeho tep v žilách. Celé jeho tělo se začalo třást ve vlnách jeho zuřivosti. Všechno, co mu Gai a teď už i Lee vysvětloval slyšel jakoby skrz vodu a nerozuměl ani slovo. Připadal si jako lapený v pasti. Nemohl pryč- stisk obou ninjů po jeho stranách byl příliš pevný na to, aby se od nich dostal a je nezranil.
,,Tak co tomu říkáš, Sasuke-kun?!“ Leeho veselý a vzrušený hlas vytrhl Sasukeho z meditace. Nebo alespoň něčeho, co se tak dalo považovat, vzhledem k tomu, že Gai s Leem trmáceli Sasukeho za ramena, aby neztratili zbytek skupiny a udrželi si mladého Uchihu mezi sebou.
Pravda byla, že přestože se dokonce snažil i poslouchat, o čem ti dva blábolí, aby v tom našel alespoň nějakou spojitost s Naruto, nakonec to po pěti minutách vzdal. Nevěděl, jestli mu totiž Gai vykládá jeho a Leeho milostný příběh, protkaný záchvaty dojemného pláče a pofňukování nebo pohádku o lišce Bystroušce.Takže aby se z toho Sasuke nezbláznil, pokusil se ty dva ignorovat a očistit svou mysl…
Takže nakonec ani nevěděl, o čem to s ním mluvili a jak zněla položená otázka. Nakonec ale i to bylo jedno, pokud jste měli univerzální odpověď.
,,Hn.“
Gai s Leem si povzdychli, ale jejich tváře neukázali ani nádech zklamání, které Sasuke očekával.
,,No, někde začít musíme, ne?“ Usmál se na něj colgateovým úsměvem Gai a poťouchle na něj mrkl. Sasuke se mohl hodně přemáhat, aby se jedovat neotřásl.
,,Takže… nějaké návrhy?“ Zeptal se zaujatě Lee. Sasuke na něj vražedně zíral, nad čím jenom Lee pokrčil rameny.
,,Neboj, Sasuke-kun! jsme tady, abychom pomohli, přesně jak jsme slíbili! Nemám pravdu. Gai-sensei!“ Zvedl Lee bojovně volnou ruku ve vzduchu a zastavil se, čímž kvůli Sasukeho stálého držení musel zastavil i jmenovaný s Gaiem. Lee zaujal bojovnou pózu a se zahleděným pohledem kamsi do pryč ztišil dramaticky hlas.
,,Každý lístek mé vesnice najde svůj strom, aby po svém boku mohli společně spočinout ve své věčnosti!“
Sasuke znova zaškubalo obočí. Gaiovi se naopak zalily oči slzami.
,,Ach, Lee!“
,,Gai-sensei!“
K Sasukemu zklamání ho nepustili, aby se mohli objímat kdesi v křoví, ale nahnuli se k sobě přes něj. Sasuke bezhlasně zaklel. Právě v tuto chvíli by se nejraději zaryl kamsi do země než jako ve zpomaleném filmu sledovat, jak se tváře Leeho a Gaie neustále přibližují. Sasuke instinktivně zaklonil hlavu, aby zbylým dvěma nebránil v cestě, ale k jeho děsivému překvapení jej oba ve stejnou chvíli napodobili a přitiskly své tváře na jeho, zatímco jim z očí stékaly proudy slz.
,,Ach, Sasuke-kun!“ Křikli dojatě v unisonu. Sasukeho tvář vystřídala několik barev, než se ustálila na smrtelně bledé.
,,Pusťte.“ Řekl chladně. Gai s Leem nejdříve jakoby přimrzli na místě, ale sekundu na to od Sasukeho odskočili jako popálení. Okolo Sasukeho se rozhostila temná aura a jeho oči se proměnily ve vražedně rudé. Gai s Leem se začali klepat strachy, jak na ně Sasuke pohlédl.
,,Ale Sasuke-kun, chtěli jsme ti jenom pomoci!“ Bědoval Lee.
,,Tobě a naše malé Naru-chan!“ Přidal se stejným tónem Gai.
Sasuke se zhluboka nadechl a nechal sharingan zmizet.
,,Nepotřebuju vaši pomoc.“ Řekl ledově. Gai s Leem sebou škubli, ale navzdory jejich zděšení k němu Gai přistoupil a položil mu ruce na rameno.
,,Znám tě, Sasuke. Ne tak dobře, jako zbytek tvého týmu, ale alespoň krajově. Vím, že neumíš dobře ukazovat svoje city, a proto jsme tady, abychom ti pomohli. Víš, jsem si jistý, že se ti to v budoucnu bude hodit.“
…,,Do hajzlu s tebou, Sasuke! Ukázat city není slabina, co na tom sakra nemůžeš pochopit? Právě proto abys je mohl ukázat způsobem, kterým je opravdu cítíš, je třeba velkého množství odvahy! Jediné, co musíš udělat je zvednout svůj podělaný zadek a odložit svoji hrdost!“….
Sasuke sebou škubl a zíral před sebe. Slova mu v mysli vyvstanula stejně rychle, jako by do něj uhodil blesk. Pohledem okamžitě zamířil k neustále se vzdalujícímu se zbytku. V hlavě se mu nanovo rozproudil chaos. Ta slova, řečená skoro před třemi lety ho více vyděsila, než by si kdy doopravdy přiznal. Zvlášť když byly vypuštěny z úst někoho, kdo mu v posledních dnech znova zamíchal životem.
Gai s Lee si vyměnily vážné pohledy. Nikdo z nich nechápal, co řekli, ale Sasukeho náhlá změna nálady až nepříjemně zaskočila oba ninjy.
,Možná jsme to doopravdy nějak přehnali.‘ Pomyslel si podmračeně Gai, když sledoval Sasukeho strnulý obličej, který se ale vzápětí znova proměnil v kamennou masku, ,Ale co se ho mohlo tolik dotknout?‘
,,Nepotřebuju vaši pomoc.“ Zopakoval Sasuke bezvýrazně, v jeho tónu teď ale bylo něco, z čeho taijutsu ninjům přejel mráz po zádech… Byl to smutek? Nebo jen… jakási… prázdnota?
,,Takže už máš plán?“ Vrátil se k plánu se docela vážně Gai, ale upřeně sledoval Sasukeho reakci.
,,Hn.“ ,Plán? Na co plán? Jaký pořád PLÁN?!‘
,,To jsme si myslel. A právě proto jsme si tu s Leem připravili několik scének-„
,,-které bys měl použít jako inspiraci-„¨
,,-když naši milou Naru-chan konečně požádáš o ruku!“
Gai s Leem skočili před Sasukeho, pravou nohou udělali krok k Sasukemu a se zářivým úsměvem a zdviženou pravačkou blýskli na Sasukeho. Nato oba společně bojovně vykřikli:
,,ZAČÍNÁ GAIOVO A LEEOVO MILOSTNÉ KABUKI: SASUKE A JEHO MLADISTVÁ SÍLA LÁSKY!“
…Ticho…
…Více ticha….
…Ještě více ticha….
ŘEV!
***
Naruto zvedla hlavu a podívala se okolo sebe. Její pohled se střetl s Kibovým, který stejně jako ona okamžitě tasil kunaie. Akamaru se přikrčil a zavrčel.
,,Neslyšeli jste něco?“ Zeptal se Kiba docela podmračeně, když na ně ostatní, krom Kakashiho, zmateně zírali.
,,Klid, to nic.“ Usmál se na ně starší jounin, aniž by zvedl oči od své knížky.
,,Ste si jistý?“ Zeptala se nepřesvědčeně Naruto a znova se ohlédla. ,,Myslím, že-„
,,Všechno v pořádku.“ Ušklíbl se Kakashi a jen pokrčil rameny, když se na něj podezřívavě podíval i zbytek nového týmu, ,,Zdá se, že se jen někdo dostal do menšího konfliktu…“
,,Kde je Sasuke-kun?“ Zeptala se najednou Sakura, jež si teprve teď uvědomila absenci své posedlosti.
,,Huh?“
,,A Gai-sensei s Leem?“ Přidala se TenTen a podezřívavě vrhla pohled na až velmi klidného Kakashiho.
,,Myslím, že ti tři si chtěli jen ujasnit pár věcí.“
,,Pár věci?“ Odfrkla si Sakura, ,,Sasuke-kun vedle těch dvou se svým rozumem nevydrží.“
,,To nikdo.“ Poukázal Kiba, ale v tu chvíli ho zasáhly vražedné pohledy Nejiho a TenTen, ,,Krom těch, kdo si stačili vytvořit proti-Gaiovský štít, samozřejmě.“ Dodal s pokřiveným úsměvem a spolu s Akamarem od nich začal pomalu couvat.
,,Neměli bychom na ně počkat?“ Zeptala se nervózně Sakura a ohlížela se okolo.
,,To nebude tolik nutné.“ Usmál se na ni Kakashi a nevzrušeně otočil stránku, ,,Mluvil jsem s Gaiem a slíbil, že nejpozději do deseti minut budou zpátky.“
,,A jak jsou dlouho pryč?“ Změřila si ho podezřívavě TenTen.
Kakashi nevinně pokrčil rameny, ,,Co já vim… čtvrt hodiny?“
***
Když o tom pak Sasuke později uvažoval, nejspíš měl prokázat více nadšení. Možná se měl alespoň usmát?… Fajn, to asi ne. Ale možná mohl nějak ocenit jejich snahu? Nebo je alespoň povzbudivě poplácat po rameni?… Ano, něco z toho možná udělat měl. To ale neznamená, že to udělal. Jeho reakce byla totiž o mnoho bouřlivější.
Pravda byla, že měl dost trpělivosti. Rozhodně víc než Naruto. Jenže na druhou stranu, vypořádat se s dvěma hlučnými maniaky bylo možná i přes jeho síly. Možná… možná? Určitě! Proto se Sasuke ani moc nedivil, když se o deset minut později vzpamatoval přivázaný ke stromu.
Sasuke se zhluboka nadechl. Slepě zabloudil prsty proti kůře stromu a zjistil, že dosáhne na několik shurikenů, kterými by mohl přesekat- moment, co to vůbec bylo?! Sasuke sebou trhnul jakoby se probral z transu. Jeho „pouta“ byla zelená… bavlněná… a šla cítit čímsi, co by se dalo nazvat … Gaiovou kolínskou?! Sasuke sebou reflexivně zazmítal, načež si uvědomil, že bez volných rukou se z nepříjemné pozice nedostane. Na jednu stranu by to uvítal, ale až příliš dobře si dokázal představit hon, který by na něj Gai s Leem uchystali, kdyby se mu to přece jen podařilo. Sasuke beznadějně zavřel oči a zkoušel se probudit jako ze zlého snu. Vysněný konec ale nepřicházel. A bohužel, neměl ani v úmyslu přijít.
Gai s Leem na zemi prudce oddechovali. jejich malé číslo mělo větší efekt, než si představovali. Problém byl, že Sasukeho reakce byla více, než záporná. Ne, že by s něčím podobným nepočítali, ale jeho totální výlev nebylo něco, s čím počítali. Jeho dočasný záchvat vzteku a šílenství jim dohromady způsobilo mnoho tržných ran a oděrek. Sasuke se vskutku v průběhu předchozích let v mnohém zlepšil, o jeho taijutsu nemluvně. Gai dokonce na chvíli přemýšlel, že pošle Leeho pro Kakashiho, ale nakonec toho naštěstí ani nebyla třeba. Gaiovi se podařilo Sasukemu dostat za záda a zabalit jej do svého svetru. Než Sasuke pochopil, co Gai udělal, s Leeho pomocí Gai Sasukeho přivázal k nejbližšímu stromu a po ujištění, že nemá jak uniknout, se spolu se svým mladším žákem unaveně svalili na zem.
,,Velmi dobře, Sasuke…“ Promluvil Gai, když konečně popadl dech a byl schopen už normálně mluvit, ,,nemá cenu dusit ten vztek v sobě, ale jestli ti můžu poradit, zkus méně násilnější cestu. Zkoušel jsi někdy třeba… malování kraslic?“
Sasuke výraz se nijak nezměnil, naopak zůstal až nebezpečně klidný.
,,Gai, myslím, že bychom konečně měli začít.“ Vstal roztřeseně Lee na vlastní nohy, ,,Není moc bezpečné být příliš daleko za ostatními…“
,,Máš pravdu,“ Přitakal Gai a oprášil si nohy. K Sasukeho mrzutosti vyskočil až příliš energicky na nohy.
,,Takže Sasuke-kun, je mi líto, že to dopadlo takto,“ Poukázal na Sasukeho spoutání. Ten ale jen zvedl obočí a zdržel se jakýchkoliv komentářů, ,, ale mysleli jsme, že bude snazší…“
,,Hn.“ Zareagoval Sasuke, když se Gai odmlčel a evidentně čekal, až Sasuke něco řekne.
,,S Leem jsme si připravili několik scének, které pak můžeš sám využít. Pro názornou ukázku, já budu tebou a Lee bude představovat Naruto.“ Lee na něj nadšeně zamával jakousi suknicí, spletenou z listů. Sasuke se jen zhluboka nasál vzduch a pozvolna jej z plic vypustil. Ne, tady by už nebylo nic, čím by ho ti dva mohli vůbec překvapit. Dokonce i barevné násady na mop, které si oba účinkující nasadili na hlavy, aby alespoň symbolicky bylo jasné, kdo hraje blondýnku a kdo havranovlasého ninju, mu v jejich podání připadly jako naprosto logický výběr kostýmů.
,,Jestli ale dovolíš, “ Pokračoval Gai, ,,nachystáme si to trochu… nic není nad dobrou přípravu!“ Zamrkal na Sasukeho s lišáckým úsměvem a automaticky zaujal svou ‚pózu krásného muže‘.
Než stačil Sasuke něco říct- ne ale, že by to měl vůbec v úmyslu, Gai s Leem začali pobíhat okolo stromu před ním a začali aranžovat batohy jako stůl a židle… Sasuke musel uznat, že tvořiví byli- jakýstakýs efekt to nakonec mělo.
,,SCÉNA 1: Romantická večeře!“ Zvolali nakonec společně zelení ninjové, když si stoupli před Sasukeho. Ještě se uklonili, než odskočila „na své místečko“. Sasuke si připadal divně. A taky hodně trapně. Nestačilo totiž, že si ti dva na sebe tiskli, jakoby k sobě byli přilepení, ale z toho, jak oba mluvili pod jeho a Narutiným jménem, se Sasukemu upřímně zvedal žaludek.
Napětí mezi oběma osobami začalo nezvladatelně růst… Ruce se pomalu a Nejistě pohybovaly po stole a místy se jedna letmo dotkla druhé… Nekonečnost nakonec zemřela v okamžiku, kdy jedna z nich pevně stiskla tu druhou.
,,S-Sasuke-kun…“ Napjala se nervózně ‚Naruto‘ a s několika jemným zamrkáním od doprovodu stydlivě odvrátila zrak.
,,Ano, Naru-koi?“ Ozval se ‚Sasukeho‘ hluboký tón kdesi nad její šíjí.
,,J-já… Je toho… v poslední době je toho na mě moc… a já… jsme zmatená…“ Zamumlala s ruměncem Naruto, ale Sasuke jí přiložil prst na ústa a lehce zavrtěl hlavou.
,,Ššš… dnešní večer je náš… nemusíš se vůbec ostýchat… nic neuspěcháme… ano?“
,,Sas… ‚Suke-kun…“ Zašeptala chraptivě Naruto a s jemně skousnutým rtem a něžným zatřepotáním obočí k němu zvedla oči, ,,Možná stojím o to… něco uspěchat?“ Zčervenala blondýnka a rozpačitě si zkusila zakrýt rukou ústa, ale Sasuke jí jemně chytl ruku, prsty propojil s jejími… když se k nim pak Naruto sklonila, oba v nich tiskli malou krabičku. Kunoichi se překvapením rozšířily oči.
,,S-Sasuke-kun! Je to… je to- to … to je!“
,,Ano… Naruto-chan…“ Sasuke se na ni usmál a tvář se pomalu přiblížila k její, až se jejich rty skoro dotýkaly.
,,Ach, S-Sasu… Gai-sensei!“
,,Lee-kun!“
Sasuke instinktivně strhnul pohled stranou. Pevně zavřel oči a modlil se, aby si mohl ucpat i uši.
,,Oi, Sasuke-kun!“ Gai s Leem se na něj nadšeně otočili, aby našli Sasukeho se stále pevně zavřenýma očima. Jejich úsměvy poněkud pohasly, ale vzápětí se znova rozjasnily, když se je Sasuke odhodlal otevřít.
,,Tak… co tomu říkáš?“
Sasuke na ně prázdně zíral. Nakonec polknul a s naprosto strnulou tváří jen mlčky pokýval hlavou.
,,Takže se ti to líbilo?“ Ujišťoval se Gai, zatímco na něj Lee dál napjatě s očividným vzrušením. Sasuke ještě chvíli udržoval oční kontakt, což ale hned na to vzdal a poraženecky svěsil hlavu.
,,Věděl jsem to! Věděl jsem to!“ Křičel nadšeně Lee a s Gaiem začali tancovat jakousi obdobu veselého tanečku. Sasuke zvedl hlavu a obrátil ji k místu, kde opustili zbytek skupiny a věnoval mu poslední tužebný pohled, než se od něj odtrhl, aby čelil dalšímu náporu obou maniaků z listové.
,,Připraven na další várku, Sasuke-kun?“ Zakřenil se Lee a upravil si ‚sukýnku‘.
,Ne’… Definitivně ne! V žádném případě!‘ Křičelo Sasukeho vnitřní já.
,,Hn…“
,Idiote!‘
,,Super, tak jedeme dál!“ Tleskl dlaněmi Gai, až si byl Sasuke jistý, že mu tam zůstanou rudé otekliny. Lee se k němu přidal, oba si odbyli taneček a pózu, a pak se vrhli na další dávku Sasukeho mučení. Ten si jako přípravu v duchu okamžitě proletěl otčenáš, než mu došlo, že není věřící. Ale při pohledu na dvojici ho ani nepřekvapilo, když mu v hlavě vyvstal i indiánský obřad uctívání plodnosti a úrody.
Ze Sasukeho pohledu o miliony a miliony let později…
…zachránění blondýnky z nesnází… záchrana blondýnky z hořícího pokoje… vdechování první pomoci po topení… piknik na útesu v zapadajícím slunci… souboj o blondýnku s ostatními nápadníky… postupné dobývání dívčina neoblomného srdce… neustálé přesvědčování o jeho lásce k ní…. nic z toho nemělo konce. Krom toho, než se obě zelené šelmy z listové usnesly na tom, že by už byl dobrý čas konečně dohnat skupinu, Sasuke začal pociťovat ztuhlost a křeče ve svalech ze svého spoutání. Popravdě, zezačátku se snažil vyhnout jedinému pohledu na dvojici, ale v jeho pozici bylo snazší dělat cokoliv, krom ignorování jejich výstupů. Přece jen, jejich výdrž a neustálé, ať sebešílenější, vlny nápadů byly natolik stupidní, že by se Sasuke nedivil, kdyby ve skutečném životě někoho jiného byly naprosto reálné.
,,Tak tedy, Sasuke,“ Začal důležitě Gai, po ukončení poslední scénky- zachraňování Narutina domácího zvířátka ze spárů nevlídného osudu, ,,Co ty na to!“
Sasuke se zhluboka nadechl, než svůj dech pomalu vydechl. Bylo naprosto jasné, že kdyby je jen klasicky odhn-nul, našli by si další půl hodinu nejen na poučování, ale taky žalostné chvilky fňukání o tom, proč si malá ubohá Naru-chan musí brát takového velkého a nabručeného… zlouna! Sasuke už po dvou takto strávených pokusech pochopil, že bude lepší, když zkusí sestavit alespoň jednoduchou větu.
,,Naruto nemá psa, který by se napůl spláchl do záchodu.“ Byla jeho strohá odpověď.
Gai s Leem si vyměnili zadumané pohledy.
,,Může hlídat Akamara!“ Vykřikl nakonec radostně Lee. Sasuke mu věnoval chladný pohled, než mu Gai vysvětlit výškové rozdíly mezi prostým záchodem a Kibovým psem.
,,Tak se stále můžeme vrátit ke scéně, kdy jí nenápadně vhodíš prsten do ramenu!“ Zkusil znova Lee.
,,To je skvělý nápad!“ Rozjasnila se Gaiova tvář nad předešlou scénkou a obrátil se na Sasuke, který zavřel oči a znova se snažil proklít Kakashiho, zatímco předstíral, že poslouchá.
,,Hn…“
,,Sasuke,“Začal varovně Gai, ale tentokrát ho Sasuke přerušil.
,,Opravdu to bylo…. bylo….“ Sasuke se podíval zpříma na Gaie, ,,Naruto prostě… není ten druh člověka, co… ocení prsten v polévce.“ Dokončil rozvážně. Gai s Leem nakrčili obočí a nahnuli se blíž k Sasukemu.
,,Sasuke-kun, jsem si jistý, že zrovna Naruto je typ člověka, co-„
,,- vás začne obviňovat z toho, že jí hodíte kus šutru do jídla.“ Dokončil chladně Sasuke.
,,Snubní prsten není šutr!“Křikli Gai s Leem unisono. Sasuke neodvrátil pohled, což docela zdeprimovalo jounina.
,,Dobrá, tak tohle ne… Ale co říkáš tomu nápadu s piknikem?“
,Aby mě shodila z útesu?‘ Odfrkl si Sasuke, ale nahlas to neřekl, přesto jeho výraz mluvil za vše.
,,Oh, Sasuke-kun!“ Gai s Leem znervózněli.
,,A co třeba-“ Zkusil nešťastně Lee, ale Sasuke ho přerušil zavrtěním hlavou přerušil.
,,…Cením si… hm… vaší pomoci, ale-„
,,Sasuke-kun-„
,,-přišel jsem na svůj vlastní způsob. Ale váš výstup byl velmi… inspirativní.“ Gai s Leem na něj překvapeně vyvalili oči a okamžitě začali vyzvídat.
,,Ale jestli jste skončili… mohli by jste mě už odvázat.“ Nebyla to prosba. Sasukeho hlas byl čím dál tím ledovější, až oba ninjy zamrazilo v zádech. Žádný z nich se k tomu nijak neměl a během jejich oddalování Sasukeho odvázání od stromu, se Sasuke obrátil k obloze, která mu připomněla… barvu… jejích očí… barvu oka snubního prstenu… jen s tím rozdílem, že Narutiny jsou ve skutečnosti o mnoho živější… Sasuke se zhluboka nadechl, aby čelil svým společníkům. Nakonec… co horšího se teď může stát?
***
,,Upřímně, Sakuro-chan, co horšího se mu může stát?“ Protáhla se energicky Naruto a hned nato uhýbala letícím pěstem Sakury.
,,Aw…. za co?!“ Zakňučela blondýnka, když se jí podařilo Sakuru alespoň trochu uklidnit.
,,Za co?“ Opakovala naštvaně Sakura, ,,Za co?! Co když se jim něco stane? Co když je někdo napadne?! Co kdyby někdo napadl Sasukeho-kun!“
,,Jo, jasně!“ Postavil se na její stranu naoko vážně Kiba, ,,Co třeba králík?“ Dodal po chvíli, kdy vypadal, že snad praskne zadržovaným smíchem.
,,Myslím to vážně!“ založila si Sakura ruce v bok, ,,Neměli jsme se vůbec dělit! Takhle ho můžou napadnout a protože nebyl na podobné misi už tak dlouho-„
,,Sakuro-chan,“ Zadumala se Naruto a zkoumavě růžovlásku přejela pohledem, ,,Víš, nic moc mi po tom není, ale… slyšela jsem, že Sasuke je ninja?“ Prohodila s úsměvem , ,,když ho někdo napadne, neměl by se umět bránit?“
,,Nech si ty hloupé vtipy, Naruto-baka!“ Zavrčela Sakura popuzeně, ,,Po tom, co jsme našli tu laň-„
,,-která se mimochodem nachází několik desítek kilometrů opačnou stranou,“ Doplnila nevzrušeně TenTen, ale všechny na okamžik přepadl pocit nevolnosti nad vzpomínkou.
,,Sakuro, jestli je opravdu někdo napadne, poradí si s nimi. Možná bys v ně měla mít více důvěry.“ Vložil se do toho nevzrušeně Kakashi, když kolem ní prošel, aby dál nerušeně pokračoval v cestě.
,,Mám v nich důvěru, ale… prostě jen…“ Sakura si skousla ret a doběhla svého senseie.
,,Možná jsme měli vzít nějakou snazší misi…“ Zamumlala tišeji.
Kakashi odtrhnul pohled od knížky, ,,jestli se necítíš-„
,,Ne! Já… ne! Jsem v pořádku!“ Usmála se na něj Sakura, ,,Jen…“ Podívala se na zbytek přítomného týmu, který téma očividně uzavřel a dál se bavil, ,,Možná to nebyl zas až tolik dobrý nápad jít tak brzo do akce… Krom toho si nemyslím, že bylo až zas tak moudré dát Narutovi takovou roli…“
,,Takže nevěříš, že to zvládne?“ Zeptal se jí klidným hlasem. Sakura poplašeně zvedla hlavu a automaticky se podívala po právě se smějící Naruto, než jí znenadání začaly zajímat vlastní boty.
,,Já…není to … nevím.“
,,Pamatuješ si, co jsem vás učil o týmové práci?“ Zeptal se a potlačil povzdech. Sakura přikývla.
,,Říkal jste, že-„
,,Teď mě nezajímá, co jsem říkal. Zajímá mě, jestli má cenu tuhle misi vůbec začít.“ Přerušil ji Kakashi, ,,Vzpomeň si na naše společné tréninky. Jestli se ti zdá, že to je nad jejich síly, tak to řekni.“
Sakura se podívala po Naruto a zaťala pěsti. Nikdy to nebylo jen prosté ‚tak to řekni‘. Tohle bylo vážné. Jestli by Sakura pochybovala o svém týmu, celková týmová práce půjde do kytek, což potopí celou misi. V případě, že by ale měla oprávněný stran, bylo by to vítané. Ale i Sakura sama tušila, kdesi hluboko uvnitř, že její důvody nejsou založeny na tom, co vidí, ale na tom, co chce vidět. Jenže na druhou stranu… to ona přece měla být ten člověk, co stráví dva týdny se Sasukem Uchihou! Protože ona byla holka v týmu! byla to její povinnost! Ale ne, vždycky se do toho nějak musí zamíchat Naruto…
Kakashi ji podmračeně sledoval. Bylo jasné, že v její hlavě se právě odehrává bitva- problém byl, že v téhle byla sama proti sobě. Nebylo to tak, že by Sasuke nebo Naruto nebyli připravení. Jen Sakura se nemohla smířit se svou rolí v této misi. Kakashi svraštil obočí. Vypadalo to, že když se Sasuke vzdálil, Sakura začala být o poznání náladovější a podrážděnější. Což vůbec nepřidávalo celému týmu.
,,Myslím, že máte pravdu!“ Usmála se nakonec nuceně Sakura, ,,Myslím, že jsem si dělala zbytečné starosti! Tohle máme v malíku!“
Kakashi za svou knihou sledoval, jak se připojuje k TenTen. Vypadá to, že doba krvelačné rivality mezi Sasukem a Naruto nadobro skončila. Teď evidentně začala nová- jenže mezi Sakurou a stále nic netušící Naruto. Kakashi si povzdychl a otočil stránku. Někdy si opravdu přál, aby to bylo jednodušší. Možná by jen stačilo, kdyby Naruto doopravdy byla chlapec? Protože pak by Sakura alespoň neměla oprávněný důvod žárlit až to praskne.
***
,,Ne, Sasuke-kun?“ Ujišťoval se Lee, když zbytek skupiny od nich byl pouze několik metrů, ,,Jsi si jistý, že víš, co děláš?“
Sasuke mu věnoval chladný pohled, nad kterým se Lee sice stáhl o krok zpět, ale přesto se ovládl na tolik, aby zvednul palec a povzbudivě se na něj zakřenil.
,,Nezapomeň, že jsme tady s tebou a pro tebe.“ Připojil se Gai.
,Tak to je něco, na co se zapomenout fakt nedá.‘ Odfrknul si Sasuke v duchu, najevo dal ale jen své obvyklé ,,Hn.“
,,Sasuke-kun, jestli tady je něco, s čím potřebuješ pomoct,“ Začal Gai, ,,Pomůžeme ti s tím-„
,,Hn…“ Sasuke protočil oči, ,,Máte něco na psaní?“
,Sasuke-kun! Prováděli jsme tě celou cestou, nemůžeš jen tak-“ Rozhodil Lee divoce rukama, ale Gai jej zastavil.
,,Lee, myslím, že přijal.“
,,To je ale- prosím?!“
Sasuke se zhluboka nadechl.
.,,Máte něco ke psaní? Cokoliv?“ Opakoval trpělivě.
,,Oh, jistě.“ Leeho oči zazářily, ,,Sasuke, nikdy bych tě netypoval na typ, který píše milostné dopisy! Ale neber to špatně, teprve teď totiž začínám rozumět tvé samotářské podstatě! Na zevnějšek působíš chladně, ale pod onou rouškou nedostupnosti se skrývá citlivý romantik!“ Leeho oči se naplnily slzami, se kterými ninja bojoval, aby mu nesklouzly po tvářích.
Sasuke zaťal zuby a pevně sevřel tužku, kterou mu podal Gai dokonce i se čtvrtkou papíru.
,,Není to zrovna moc, Sasuke-kun, ale je to to nejlepší, co zatím máme.“
Sasuke nepřítomně přikývl, zatímco cosi čmáral na papír. Když o moment později dopsal, papír přeložil a z kapsy automaticky vytáhl krabičku s prstenem, kousek provázku a kunai. Aniž by věnoval pohled zmateným ninjům, vložil papír do krabičky, tu pevně přivázal ke kunai a instinktivně od nich 0odstoupil.
,Ti dva mě zabijou.‘ Pomyslel si, když pohled upnul k blonďaté hlavě, už jenněkolik metrů od něj, ,Ale nakonec… pro dobro mise musím zůstat naživu, že?‘
S jemným úšklebkem na rtech se rozpřáhl a vrhl kunai po Naruto.
***
Naruto hlasitě zakručelo v břiše.
,,Eheh…“ Usmála se nejistě a promnula si žaludek. Přítomné popadl studený pot.
,,Vážně nevím, jak je přesvědčíš, že si dívka,“ Odfrkla si Sakura, ,,když ti břicho kručí co pět minut!“
,,Není to moje chyba!“ Bránila se Naruto, ,,Mám rychlý spalování! Navíc to zvládnu, není důvod se bát, že nezvládnu-“
,,Jo to určitě,“ Zašklebil se Kiba, ,,Ale až před tebe postaví jídlo, zkus na něj hned neskočit a radši zkusit kousat.“
,,To ses naučil od Akamara?“ Odsekla kousavě Naruto.
,,Hej, z nás dvou to jsi ty, kdo u Ichiraku předčil i Choujiho rekord!“
„Víš, není to tak, že ten by ho někdy –“ Naruto se zarazila uprostřed věty.
Téměř okamžitě od sebe Kibu odstrčila a v půlce vlastní otočky zastavila o ukazováček a palec zastavila mrštěnou kunai. Když se ujistila, že na ní není přivázaný výbušný lístek, připojila se k ostatním do bojové pozice.
Co uviděli před sebou je ale vážně překvapilo. Lee s Gaiem snad poprvé v životě přišli o hlas. Vyjeveně civěli na scénu před sebou a v němém šoku jen jako ryby klapali pusou. Sasuke se naproti tomu jen líně opíral o strom a s nezúčastněným pohledem vypadal, že na něco čeká. Mezi skupinkou nastalo ticho. Gai s zastřeným pohledem ukázal před sebe a pak na Sasukeho, načež nechal svoji pravačku bezvládně spadnout.
,,Děje se něco?“ Zeptala se ustaraně Sakura.
,,Si děláš legraci?“ Otočil se na ni nevěřícně Kiba, ,,Vypadá to snad, že by se něco nestalo?“
,,Sasuke?“ zabodla Naruto podrážděně pohled na svého partnera, ,,Cos to těm nebožákům provedl?!“
Sasuke zvedl obočí.
,,Já?“ opakoval a s pevně semknutými čelistmi střelil pohledem po Kakashim.
,,Příště jim řekni, aby rovnou vyklopili o co jde.“ Řekl Kiba nedůtklivě Sakuře, ,,Protože fakt začíná být únavný to věčný- Sasuke? …Hn… Naruto? Já?! Gai! Lee! Ach! Och! Uch!“ Pitvořil se po nich. Sakura si ho změřila pohledem.
,,Nikdo nedělá ‘uch‘.“ Řekla nakonec. TenTen s Nejim se po sobě podívali a pak na zbytek vlastního týmu.
,,Oni jo.“ Řekli skoro panicky.
,,Sasuke, proč po Naruto hážeš kunaie?“ Zasáhl unaveně Kakashi a povzdychl si, ,,Nedomluvili jsme se snad n něčem? Protože… vážně jsem si myslel, že tvoje slovo něco stojí.“
Sasuke pokrčil rameny, než stačil odpovědět, okolo Naruto se zvedla zlověstná aura.
,,Tos byl TY?“ Vřískla rozlíceně.
,,Klid, Naruto, nic se nevyřeší, když po něm budeš křičet.“ Pokoušel se ji Kakashi uklidnit.
,,Jo a teď přijde ta chvíle, kdy ona řekne: Tak mi to teda vysvětli! A on na to Sasuke? A ten udělá hn a pak bude ticho! Možná pak Gaie a Leeho posere pták a oni se možná vzpamatujou a pak začnou křičet, my to pak budeme ututlávat a teprve potom se konečně dozvíme, kde je problém! Takže,“ Kiba se zhluboka nadechl a netrpělivě přejel pohledem po přátelích, ,,Co takhle kdybychom to trochu přeskočili a vzali to hopem?“
,,Kibo!“ Sakura si káravě založila ruce v bok.
,,Proč, spěcháš někam?“ Zvedla obočí Tenten.
Kiba pokrčil rameny a nervózně přešlápl.
,,Chlap má své potřeby. Některé dokonce potřebujou i … uvolnit.“
,,Eh?“ Naklonila Naruto nechápavě hlavu.
,,Perverzáku!“ Křikla Sakura a vyrazila proti němu pěstí. Než ji Kiba stačil zareagovat, letěl napříč lesem.
,,Něco mi říká, že jen chtěl na malou.“ Poznamenala Tenten nejistě.
,,Oh…“ Sakuřiny tváře dostaly stejný nádech jako barva jejího jména.
,,No, v každém případě, o to se teď starat nemusíme.“ Zkonstatoval Neji, když zkoumal dráhu Kibova letu.
,,Měl to říct!“
,,Myslím, že o to se pokoušel.“ Zamumlala Naruto, když pozorovala rozlámaného Kibu, jak se vrací.
,,Pročs prostě nešel?“ Urvala se Sakura na dolámaného Kibu, ,,Nemusíš nám sdělovat všechny detaily!“
,,Už sem vám to přece říkal! Akamaru a já sme nedávno měli neshody, takže mu nechci přebírat jeho označkované území!“ Opáčil naštvaně Kiba. Sakuře sklouzl pohled na zem.
,,Promiň.“ Zamumlala.
,,V pohodě.“ Kývl Kiba a Sakura měla co dělat, aby se jí odporem nezkřivila tvář, když se Akamaru vrhl na Kibu a začal mu olizovat zranění po celém těle.
,,Takže, když jsme tak originálně přepsali původní scénář,“ Zamnul si Kakashi ruce, ,,Sasuke, proč nám rovnou neřekneš, proč jsi zaútočil na Naruto?“
Sasuke si unaveně protřel spánky, ,,Nezaútočil jsem, věděl jsem, že to chytne.“ Řekl nakonec.
,,A udělals to, protože…?“
Sasuke ukázal na stále ztuhlé Gaie a Leeho, ,,Navedli mě?“
,,Sasuke!“
,, Vyvraždili moje mozkové buňky.“ Obvinil je Sasuke chladně.
,,Sasuke…“ Zabublala nebezpečně Naruto.
,,Baka…“ Zamumlal mrzutě Sasuke, ,,Prostě to otevři, ano?“
,,Eh? A co?“ Sasuke obrátil oči v sloup a hlavou kývl směrem ke kunai, kterou Naruto ještě stále držela.
,,Oh…“ Naruto si nechápavě přiblížila zbraň k očím, než si uvědomila, že je za ni přivázaná krabička. Gai s Leem hned ožili. V očích jim zaplál oheň… nově nabyté naděje a oba přiběhli k Naruto. Zastavili se několik centimetrů od ní a napjatě čekali, co se bude dít dál. Naruto se nechápavě podívala okolo, ale setkala se jen s pokrčením ramen.
,,Tak fajn.“ Zamumlala a opatrně prsty přejela přes provázek. Byl z tradiční ninja výbavy, takže nejspíš od někoho z přítomných, zato krabička ale ne… nemotorně si hrála s uzly, než konečně spadly dolů. Naproti tomu stačil lehký stisk, aby krabička vydala tiché klap! a uvolnila se. Naruto ji pak jemně otevřela docela.
Naruto podmračeně vytáhla papír, který skrčeně zabraňoval pohledu na obsah krabičky a rychle ho prolétla očima.
Nevyhoď ho. Nasaď si ho.
Naruto s nakrčeným obočím pohlédla do krabičky a pak jí zrak padl na prsten. Celou krabičku si přiblížila co nejvíce k očím a ostražitě ho zkoumala, jako časovanou bombu.
,,Dobrá,“ Řekla nakonec a podívala se na Sasukeho, ,,Co se sakra děje?!“ Gai s Leem sebou praštili o zem.
,,Leeho a Gaie posral pták“ Zkonstatoval Kiba očividné. Sakura po něm střelila pohledem, ale Naruto se překvapeně podívala na bílé fleky, které líně stékaly po jejich svetrech, zatímco jmenovaní začali vzlykat a kňučet. Zezačátku to bylo docela nenápadné, ale pak přeřvávali jeden druhého.
,,Jaks mohl?“ Zavyl Gai s pohledem upnutým na Sasukeho, ,,Po tom všem, co jsme pro tebe udělali ty na nás takhle?!“
Lee neměl ani slov. Odkudsi vytáhl kapesník, do kterého zraněně, ale hlavně hlasitě zatroubil.
,,Co pro tebe udělali?“ Zeptala se nechápavě Naruto. Sasuke při svých vzpomínkách viditelně zbledl. Kakashi se nad tím zašklebil.
,,No, když jsme si vyjasnili Sasukeho romantické představy, co takhle se zase o něco pohnout? Něco mi říká, že vesnice je nedaleko…“
Naruto, Sasuke a Sakura si automaticky odfrkli. Kakashiho nikdy nebylo radno brát vážně v jeho ‚veselých náladách‘.
,,Oh, Sasuke-kun!“ Sakura zrůžověla při pohledu na Sasukeho, ,,Nevěděla jsem, že jsi romantik!“
,,Není!“ Odsekli současně gai s Leem.
,,Moment, moment, jaký-“ Nechápal zmatený Kiba.
,,Gai s Leem se nejspíš…“ Neji na okamžik umlkl, jak hledal správná slova, ,,Nechali unést okamžikem. Budou v pořádku-“
„-anebo něčemu co se tomu podobá-“ Doplnila Tenten.
„Dej jim asi tak deset minut.“
,,Ale proč-„
,,To nechceš vědět.“ Utnula ho rozhodně TenTen a věnovala Sasukemu soucitný pohled, ,,Nikdy nechceš vědět kdy, jak a proč.“
Všichni okamžitě pochopili.
Naruto zírala na prsten. Byl hezký, to ano, ale… Naruto se zachmuřila. Bylo tady hned několik důvodů, proč být podezíravý- tak třeba: ten prsten je od Sasukeho. Ha! A ještě k tomu ho hodil! Určitě s ním něco bude!‘
,,Naruto?“
,,Hmm?“
,,Nechceš si ho nasadit?“ Usmál se na ni Kakashi. Naruto se na něj chvíli rozpačitě dívala, než jí pohled znova sklouzl ke šperku.
,,Není otrávený?“ Zeptala se s přimhouřenýma očima. Osazenstvo zamrkalo.
,,Otrávený?“ Opakovala nechápavě TenTen. Sasuke si odfrkl. Naruto se sehnula pro větvičku a opatrně do něj šťouchla.
,,Naruto, nemůžeš otrávit prsten!“
,,Chceš se vsadit?“
,,Je to nesmysl!“
,,Hmm…“ Naruto podmračeně odhodila větvičku a tasila kunai, ,,Možná by pomohlo, kdyby-“
,,BAKA!“ Sakura Naruto praštila a hmátla po krabičce, ,,CO SI SAKRA MYSLÍŠ, ŽE DĚLÁŠ?!“
,,Zajišťuju nebezpečný před-“
,,TO UŽ SES ÚPLNĚ POMÁTL?!“
,,Sakuro-chan!“ Zakňučela Naruto, ,,Podívej, já-„
,,JE TO SNUBNÍ PRSTEN, BAKA! NENÍ TADY MOŽNOST, JAK TĚ OTRÁVIT!“
,,To si Sněhurka myslela taky, a jak dopadla!“ Bránila se trucovitě Naruto, ,,Stačilo jenom jedenkrát hrábnout do vlasů a-“
,,JE TO POHÁDKA! CO TA MÁ SPOLEČNÉHO SE SKUTEČNÝM SVĚTEM, CO?“
,,Víte,“ Lee se evidentně probral ze svého žalostného já a nervózně se ošil, při pohledu na Sakuru, která teď z Naruto třásla duši, ,,Sakura-chan mi někdy doopravdy nahání husí kůži.“
,,Proč by si myslela, že je to otrávené?“ Zeptala se zaujatě TenTen. Sasuke nevzrušeně pokrčil rameny. Gai se toho okamžitě chytl.
,,Jestli se kdy dozvím, že jsi se naši ubohou holčičku někdy snažil –“
,,Klid, nic to není. Dělají to oba už od rozřazení do týmu- je to spíš zvyk, než že by to mysleli opravdu vážně.“ Uklidňoval situaci Kakashi.
,,To ale neznamená, že se budu omlouvat-“ Zabručela Naruto spíš k Sakuře než k tématu.
Sakura si prokřupala prsty a Naruto se stáhla za Kibu.
,,Stejně tomu nerozumím!“ Pokračovala a naštvaně propálila krabičku v Sakuřiných rukou, ,,Když se zasnubuješ, muž dá ženě prstýnek a ona je k němu navázaná. Co ale váže ho k ní?“
Gai svraštil čelo.
,,Takže ty si myslíš, že když si navlíkneš ten kroužek, tak budeš připoutaný k Sasukemu?“
,,Myslím tím, že když se dva chtějí vzít, tak by měli mít rovnoprávný vztah. Takže žádné vazby na víc. Jenže tímhle si tě mužský označkuje a pak…“
,,Budeš označkovaný?“ Pomohla jí vesele TenTen. Naruto se nafoukla.
,,Já jo, ale on ne! Jen říkám- každýmu stejným dílem.“ Našpulila rty.
,,Nemám zavolat mediky? Jednu chvíli jsem si myslel, že řekneš něco inteligentního.“ Poznamenal Sasuke, ale Naruto po něm šlehla pohledem.
,,To říká někdo, kdo si představuje romantiku vrháním nožů na snoubenku?“
,,Kdybych to neudělal, narvala bys mi to do chřtánu!“
,,To není pravda!“
,,Myslel by sis, že bych s tím něco udělal a naštval by ses.“ Zkonstatoval suše Sasuke.
,,To není pravda!“ Bránila se Naruto. Sasuke po ní střelil pohledem.
,,Tak možná trochu…“ Přiznala konečně Naruto, ,,Ale o tom to není!“
Kakashi si promnul spánky, ,,Naruto, když tě to tolik zneklidňuje, proč’s to nezmínil dřív?“
Naruto pokrčila rameny a nervózně se ošila.
,,Musíte uznat, že představa toho, že Sasuke někoho žádá o ruku prostě byla směšná! A pak jsem na to zapomněla.“ Dodala s nejistým podrbáním na hlavě.
,,Jo a stejně to nakonec neudělal.“ Gai s Leem si utřeli stékající slzy a znova dramaticky zatroubili do svých kapesníků.
,,Neměla bys to náhodou udělat i ty?“ Zeptal se najednou Sasuke.
,,Co?“
,,Žádat o ruku?“ Sasukemu na rtech hrál jízlivý úsměv, ,,Když chceš všechno fifty-fifty, neměl bych být jediný, kdo okusí kabuki: Sodoma a Gomora.“
,,Sasuke!“ Ozvaly se zraněné hlasy.
Naruto sklouzla pohledem na Gaie a Leeho a zmohla se jen na zděšené zamrkání. Sasuke sice neřekl, co se stalo, ale tak nějak TenTenino ujištění bylo samo osobě dostačující.
Narutin pohled se střetl se Sasukeho.
,,Když o to tolik stojíš.“ Řekla nakonec sladce, ale oči jí plály.
,,Přestaňte s tou komedií.“ Zamumlal Neji, když se Naruto se Sasukem k sobě začali přibližovat.
,,Ale-„
,,Ani nemáš nic, co bys mu navlíkla!“ namítl Neji a odvrátil se od nich, ,,Tak přestaňte oba dva a Naruto, navlíkni si ten prsten. Dohadovat se můžete na pokojích. Kakashi-san měl pravdu, když vyjdeme z lesa, jsme téměř na místě. Přestaňte to už zdržovat.“
***
,,Zdržovat, zdržovat, zdržovat.“ Žbrblala Nartuo, když byli zase na cestě a propalovala Nejiho záda pohledem ,,Jasně, pořád říkají, že to skončí a už tam budem, ale né! Pořád jdeme a jdeme a jdeme a nic z toho!“
,,Nemůžeš alespoň chvíli mlčet?“ Zavrčela Sakura.
,,Známe se už od Akademie,“ Poznamenal pobaveně Kiba, ,,A ty se ještě pořád ptáš?“
Kakashi s Nejim měli pravdu. Asi o deset minut později skupinka skutečně vyšla z lesa a mladší generace na okamžik strnula v úžasu nad krajinou. Před ní se rozprostřely obdělávané lány a jezera. V blízkém údolí šla jasně rozpoznat vesnice, ke které se jemně klikatilo několik říček.
,,Vítejte v zemi jezer.“ Zakřenil se Gai a znova předvedl svou ‚pózu krásného muže‘, ,,Vesnice Numa vás očekává!“
,,Wow…“ bylo jediné, na co se Naruto zmohla, ,,Kolik přesně má obyvatel?“ Zeptala se skoro s náboženskou úctou.
,,Okolo půl milionu.Je jedna z největších měst země Jezer.“ Informovala ho Sakura, ,,Upřímně, Naruto, pamatuješ si vůbec něco z Akademie?“
,,Samozřejmě!“
,,Třeba?“
,,Bolení zadku.“ Narutova odpověď vynesla nahoru většinu obočí.
,,Z přesezení.“ Objasnila Naruto a jemně se masírovala po oněch partiích při vzpomínání.
,,Nechceš trochu soukromí?“ Ušklíbl se Kiba, když Naruto nevypadala, že by chtěla přestat.
,,Grrr…“
,,Nuže, vzhůru na misi!“Zvolal Gai a společně s Leem, vyzbrojeni vlastními úsměvy, se rozeběhly ke branám.
,,Připomeň mi, že si chci koupit sluneční brýle, sím tě.“ Nahnul se Kiba k TenTen, když byli z doslechu. ,,Věděl jsem, že jsem si něco doma zapomněl.“
***
Hotel byl… skvostný, upřímně. Byl rozlehlý, ze dřeva a okna clonily papírové rolety. Střídaly se tady prvky mnoha kultur a okolní zahrady a hřiště jen od pohledu vypadaly velice lákavě. Naruto nemohla věřit vlastním očím, když si uvědomila, kolik klidu zde je, když se zároveň ocitali skoro uprostřed hlučné vesnice. Byla to doslova oáza klidu.
Teď všichni stáli v hlavní hale hotelu a čekali na přijetí.
,,Délka pobytu a důvod návštěvy?“ Zazněl monotónní hlas recepčního.
,,Dva týdny ode dneška.“ Odpověděl Kakashi s úsměvem, ,,Žením syna.“
,,Syna?“ Opakovala nadšeně žena, která se teď vynořila za recepčním ,,A už jste se rozhodli na formě obřadu? Nevypadá to, že by jste byli nějak nároční, ale na druhou stranu, ne všichni mají rádi hlučné hodně společenské obřady… Škoda, škoda, ale to neznamená, že jste o něco ochuzení, že? Známá mi nedávno říkala, že -„
,,Aya-chan, to by stačilo, nech je vydechnout. Právě se přišli jenom zapsat. Jsem si jistý, že si stihnou všechno v čas naplánovat-“ Skočil jí do řeči obsluhující úředník a vrhl na příchozí omluvný pohled. Aya si jenom odfrkla.
,,Aby taky ne! Nakonec jsou tady a ne někde v -„
,,Aya-chan, tvůj manžel musí být ještě v kanceláři a teprve si střídá směny. Jestli máš nějaký vzkaz, není problém-„
,,Přinesla jsem mu oběd.“ Podala mu žena balíček a obrátila se k ninjům, ,,Přísahám, že ani po čtyřiceti letech manželství si není schopný si ho zabalit sebou. Nebylo to vždycky tak špatné, to teda ne! Dřív jsme si vyměnili pár sladkých slovíček a polibků…“ Zasnila se, ,,Teď už tak maximálně prázdný talíř za plný. Nechápu, kde se stala chyba.“
,,Zmoudřel.“ Ozval se hlas jeden z úředníků, načež následoval veselý smích.
Aya protočila oči a podívala se na tichou skupinku.
,,Jste tady poprvé?“ Hádala, když recepční vyřizoval papíry.
Gai přikývl, ,,A doufám, že kvůli stejné věci i naposledy.“ Zněl skoro výhružně, když se podíval na Sasukeho.
,,Takže vy jste ženich?“
,,Ookami Taizen.“ Představil se Sasuke a kývl na pozdrav hlavou, ,,Otce jste slyšela.“ Ukázal na Kakashiho, který se jen vstřícně usmál ,,A tohle je má přítelkyně,“ přitáhl si Naruto za bok, ,,Sutekino Kitsune.“
Aya se na okamžik zarazila, po vyřčení Narutina jména, ale vzápětí se její tvář znova roztáhla do dobrosrdečného úsměvu, než věnovala pozornost i představování ostatních.
,,Takže nevěsta?“ Zašveholila bodře, když se znova obrátila na Naruto.
Naruto se nervózně usmála a zamávala.
,,Jistě, vidím prstýnek! Můžu se podívat?“
,,Uhm…“ Naruto se mohla jen na další úsměv, když jí Aya vzala ruku a začala zkoumat prstýnek.
,,Krásný, opravdu krásný! Řekla bych velmi netradiční, ale pro speciální ženu speciální dárek!“
,,No…hmm… jistě.“ Zamumlala Naruto, když ji Aya pustila.
,,Víš, za mých mladých let taky byla móda se brát tak mladí. Takže znám všechny ty nejistoty a věci okolo! Jestli něco budeš potřebovat, můžeš za mnou do kuchyně kdykoliv přijít! Co já bych za to dala, si ve tvém věku s někým tak popovídat… Jo, byly to zajímavé časy… víte, hodně odlišné.“ Pokývala Aya hlavou.
,,Tak je necháme vzpomínkám.“ Vložil se znova do toho recepční, ,,Když dovolíš-“
Aya protočila oči a udělal na něj několik grimas,
,,Bylo mi potěšením!“ Zahlaholila k ninjům, se kterými si vyměnila úsměvy a stejná ujištění, ,,Kdyby jste někdy měli čas, kdokoliv, nebo chuť s něčím poradit, najdete mě v kuchyni. Nakonec jste jediní, kdo má u nás teď termín!“Zavolala na ně, než za sebou zabouchla dveře na druhé straně pultu.
,,Omluvte ji,“ Omlouval se spěšně recepční, ,,je to naše hlavní kuchařka. Do všeho strká nos, ale její hostiny jsou vyhlášené. Jinak, vaše agentka by tady měla být každou chvíli-“
,, Jsem tady, Kanri-san, už jsi je vezmu.“ Ve dveřích, kde zmizela Aya, vyšla zhruba dvacetiletá přitažlivá černovláska s úzkými brýlemi. V ruce nesla černé složky s propiskou a svazek klíčů. Naruto si nemohla nevšimnout, že její pohled se okamžitě stočil k Sasukemu, kde si ho okamžitě začala zaujatě prohlížet. Naruto, navzdory své vůli, uvnitř pocítila osten… žárlivosti?
,Ani nápad!‘
O to víc ji překvapilo, když si ji Sasuke přitáhl ještě víc a jemně znásobil stisk. Naruto k němu poslal jen zdvižené obočí, Sasuke se ale soustředil na příchozí, která přehlížela jak jeho očividný nezájem, tak i jeho zřejmou ‘přítelkyni‘.
,,Dobrý den, mé jméno je Kourage Natsumi. Po dobu vašeho pobytu budu váš poradce a skrze mě půjde veškeré zařizování svatby, na které se mimoto velice těším.“ Natsumi jim- obzvláště Sasukemu, věnovala milý úsměv a podívala se do desek.
,,Takže rodiny Ookami a Kichigai, platba vyřízena předem?“ Ujišťovala se. Kakashi se na ni usmál a představil každého člena. Naruto si s vnitřním uspokojením všimla, že při Sasukeho jméně a roli Natsumi úsměv povadl. Naruto se zarazila. Zdálo se jí to nebo Sasuke vypadal jednu chvíli docela naštvaně?
,,Oh, tedy dobrá.“ Trochu rozmrzelá Natsumi věnovala skupince zářivý úsměv, ,,Tak přejdeme rovnou k rozdělení pokojů, ano? Můžete si vybalit a ubytovat se a pak můžeme zajít na oběd probrat detaily?“ Navrhla, což Naruto s Kibou bouřlivě přijali.
,,Výborně!… Hmm… tak tedy ty pokoje…Jak to tady jen…. Oh, tady.“ Natsumi zalistovala ve svých složkách, než vytáhla menší kousek papíru. Omluvně se přitom na své klienty podívala, ,,Omlouvám se, ze začátku jsem velmi nervózní… tak tedy… máme tady objednané čtyři pokoje, ano? Všechny v našem levém křídle, takže budete mít maximum soukromí… a hmm… jedno novomanželské apartmá a pak tři standardní, říkám to správně?“
,,Moment, co to-„
,,Zcela správně.“ Přerušil Sakuru s úsměvem Gai.
,,A-a-ale-“ Zakoktala se Sakura.
,,Něco není v pořádku?“ Pohlédla na ni přes své brýle Natsumi.
,,No…“ Sakuřiny tváře dostaly růžový nádech a její hlas o něco ubral na síle, ,,Nebojíte se…hmm.. k-komplikací?“ Zamumlala nakonec s ruměncem.
,,Komplikací?“ Opakovala se svraštěným obočím Natsumi, ,,Jako třeba?“
,,Předmanželský sex?“ Vypálil v záchvatu smíchu Kiba. Několik dalších lidí v hale se po něm pohoršeně podívalo, zatímco Sakura němě přikývla. K Natsumině zmatení se ke Kibovi přidala Tenten a Nejimu zcela jistě zacukaly koutky úst. Lee s širokým úsměvem začal konejšit Sakuru, která se evidentně snažila propadnout do země. Stejně tak Naruto, která ztuhlá a červená jako rajče s vytřeštěnýma očima nevěřícně sledovala Sakuru. Sasuke naproti tomu jen pobaveně zvedl obočí a přitáhla si Naruto za pás. Natsumi nad tím pohledem stáhla rty.
,,Zlato, co takhle si dát rychlovku před obědem? Máme to povolené.“ Zašeptal jí ne tak potichu, přece ale svůdně Sasuke do ucha. Naruto na něj překvapeně vykulila oči, zatímco většina měla o dělat, aby to s nimi neseklo.
,,Já tě…“
,,Miluju?“ Dokončil s úsměvem Sasuke,
,,Zabiju.“ Založila si Naruto ruce a odtáhla se od něj. Kdy se přisunul tak blízko?
,,Tak do té doby bych si to měl užít, ne?“ Mrkl na ni Sasuke. Naruto málem vybuchla, věděla přesně, o co mu jde, ale odmítala přistoupit na jeho hru! Zhluboka se nadechla a snažila se přemoci své červenání.
,,Vážně?“ Otočila se k němu jistěji a najednou se okouzlivě usmála, ,,Fajn! Ale rychlovku ne,“ Naruto se k němu naklonila, ale dostatečně hlasitě i pro ostatní dokončila, ,,Oba víme, že ty dělat neumíš…“ Naruto mrkla na přítomné, „Ale neberte to špatně, rozhodně si nestěžuju!“
„A krom toho,“ Pokračovala teď tišeji a vyzývavě, už přímo k Sasukemu, „Když to bude tvoje poslední, možná bych tě pro jednou mohla nechat si to užít nahoře?“ Zapřemítala nevinně. Sasukemu se nebezpečně zablesklo v očích, jak se k ní sklonil.
,,Pokud se pamatuju, nakonec to vždycky skončíš být ty, kdo je pode mnou.“ Kvůli jeho hlubokému tónu Naruto skoro až přeběhl mráz po zádech.
,,To záleží na tom, jestli tvoje vzpomínky nejsou jen vysněné tužby, miláčku.“ Opáčila i přesto sladce.
,,Opravdu?“ Nakláněl se k ní dál Sasuke, až zřetelně cítila jeho horký dech na krku.
,,Opravdu.“ Odpověděla, když se jejich nosy dotkly. Oba cítili, že okolo začíná být až podezřele horko…
,,Hmm…“
,,Uh-hmm..“
,,Ehm.“ Odkašlal si Gai. Naruto málem vyletěla metr do vzduchu, když si uvědomila, že je jejich tým s Natsumi sledoval. Přestože mu šla vidět jen menší polovina tváře, Kakashi se na ně vesele usmíval, zatímco Gai pohoršeně propaloval Sasukeho očima. Sasuke sám se přitom pro sebe jenom ušklíbl a až příliš pomalu se od Naruto odtáhnul. Rudá Naruto mu rozčarovaně dupla na nohu, nad čím Sasuke ke všeobecnému překvapení tiše zaklel.
,,Není pochyb, kdo se bude brát, že?“ Zkoušela Natsumi projasnit nastalou atmosféru, ale i tak jí v hlase šel rozeznat podtón lítosti. Naruto podmračeně přikývla a probodla Sasukeho pohledem, který si ho okázale nevšímal.
,,Víte, většina z nás chápe milování za určité uspokojování fyzických nebo biologických potřeb a pokud to… pokud je váš partner někdo, s kým si jste jistí, že chcete strávit celý zbytek života, není důvod vymýšlet složitá pravidla jak tomu zabránit. Navíc tím předejdeme možné frustraci, a to pak velmi zjednoduší naši práci.“ Objasnila Natsumi Sakuře neochotně, s pohledem na Sasukeho ,,Krom toho sdílení společného apartmá nabízí párům více intimity a možností využití našich služeb. Nehledě na to, že máme zabudovány zvukotěsné stěny.“
,,Wow.“ Pokýval uznale Kiba, ,,Nebylo by špatné s něčím takovým vytasit doma. Možná až se vrátíme-„
,,Věř mi, že nechceš dokončit tu větu.“ Přerušil ho chladně Neji. Kiba se začal nervózně smát a nejistě se drbal na temeni. Tenten protočila oči a šťouchla do Nejiho, který se od ní se staženými rty raději odvrátil.
,,Asi bychom se měli vrátit k tomu rozdělení.“ Obrátil se Kakashi na Natsumi. Ta jen přikývla a věnovala mu vděčný pohled.“
,,Jistě! Tak tedy… hmm… následujte mě prosím.“
,,Je to tady velké, ale nemůžete se ztratit, většina chodem vede do haly nebo ven, okolo domu.“ Vysvětlovala Natsumi, když je vedla tichými chodbami, „Tato cesta je nejkratší do vašich pokojů. V pravém křídle jsou ubytováni majitelé s rodinou a většina personálu. Levé křídlo je pro hosty a středová část slouží k zařizování svateb, takže ve vyšších patrech jsou kanceláře, ale dole máme relaxační pokoje s bazénem a saunou. Málem bych zapomněla na kuchyň a prádelnu. Kromě pravého křídla máte dostupnost kamkoliv, jen prosím do kuchyně nechoďte během oběda, majitelka velmi lpí na hlavním jídle dne. Musím však říct, že velmi oprávněně, její jídla jsou vynikající.“
,,Majitelka?“ Opakovala tupě Naruto.
,,Ano, majitelka. Dělá tady hlavní kuchařku, ale nemá ráda, když hodně lidí zná její hlavní povolání. Uvádí je to pak prý do rozpaků.“
,,Takže Aya-chan-“
Natsumino obočí udiveně vylétlo, ,,Nevěděla jsem, že jste se už potkali.“
,,Ale to by znamenalo-“
,,Kde bychom byli bez tvé dedukce.“ Zamumlal Sasuke jízlivě Naruto do ucha. Naruto skoro nadskočila. Proč je u ní pořád tak blízko? A jak to dělá, že si toho nikdy nevšimne?!
Naruto po něm střelila pohledem a otvíral a pusu na odpověď, ale to už Natsumi zastavila u dveří a mluvila dál.
,, Takže pokud si to nepřejete změnit, manželské apartmá tedy zůstává našim snoubencům.“ Sasuke se s kývnutím natáhl po klíčích, ale Naruto mu je vyfoukla pod nosem. S vítězným pohledem se obrátila k Sasukemu, kterému vynervovaně zacukalo v obočí…
,,Nepůjdete dál?“ Zeptala se Natsumi, která už stačila pochopit, že nejlepší bude, když hašteřící dvojici bude lepší ignorovat (alespoň tu část, kde šla vidět Naruto).
,,Jistě!“ Naruto otevřela dveře.
Okna, umístěná v pravé části pokoje, vybízela k pohledu do udržovaných zahrad a odhalovala menší balkónek s lehátky. Spolu s dveřmi do něj byla mírně zastřená, ale nijak nekontrastovala se světýlky, které vydávalo množství svíček, rozmístěných po pokoji.
Celá cesta, jež vedla hlavně přes dlouhovlasý koberec, až k velké manželské posteli, s nočními stolky po každé straně, postavené přímo naproti dveřím, byla posypána květy růží, jejichž vůně se spolu s vůněmi ostatní zeleně a zapálených i vonných svíček v pokoji příjemně linula až ke dveřím.
V levé části pokoje se nacházela pohodlná pohovka s polštářky a dekou. Menší stolek před ní nesl misku s jahodami s čokoládou a šampaňské a za ním odhaloval komplex skříní a poliček, do kterých mimo jiné, byla zabudována i televize s pootevřenými dveřmi do koupelny.
,,Páni.“ Shrnula Sakura pocity většiny. Natsumi se potěšeně usmála.
,,Počítali jsme s vámi sice až na večer, ale i přes den neztratí své kouzlo, že?“
,,Víš, Kit,“ Usmála se Sakura se ze srdce, když se podívala na Naruto, ,,Tohle ti doopravdy závidím. Takže se chovej slušně!“
„Jasně,“ připojil se Kiba a široce se usmál, ,,Nedělej, co bych nedělal, a udělej přesně to, co bych udělal na tvém místě!“
Naruto cítila, jak se proti své vůli červená, ale Sakura sáhla po radikálnějším řešení. Její ruka kosmickou rychlostí vystřelila a jak za Natsumi pochodovala k dalšímu pokoji, táhla chudáka Kibu za sebou. Akamaru zakňučel místo něj.
,,Takže slyšeli jste, zabydlete se a nezlobte.“ Mrkl na ně Kakashi a šťouchl je do pokoje, zatímco táhl protestujícího Gaie a Leeho za sebou. Neji je mlčky následoval, jen TenTen s úsměvem za sebou zabouchla dveře.
„Co to bylo?“ Zeptala se omráčená Naruto.
„Zjevně teď o nás nestojí.“ Opáčil sarkasticky Sasuke.
„Co do tebe zas vletělo?“ Vyjela na něj Naruto.
,,Do mě?“
„Hej, neházej to na mě! Od tý doby, co víš, že jsem holka se chováš…hezky-“
,,Chovám se normálně!“
„Právě! A teď, když se ke mně před ostatníma máš chovat normálně, chováš se jako prevít!“
,,Takže za to můžu já?“
,,Za to, jak se chováš? ANO!“
,,Až nad tebou bude někdo slintat jako nad flákem masa, nejspíš nebudeš tak úplně v sedmým nebi!“
,,Podívej, Sakura-“
,,NEMLUVÍM O SAKUŘE!“
Naruto se zarazila.
,,To tě tolik vytočila Natsumi-san?“ Zeptala se nechápavě.
,,Mrkala tolik, že jí málem vyletěly všechny řasy.“ Zavrčel Sasuke a hodil batohem ke dveřím.
,,A jsem si jistý, že to, jak se o mě pořád otírala, by s dalo považovat jako sexuální obtěžování.“
Naruto na něj civěla, než se pomalu začala široce usmívat. I přes fakt, že teď měla chuť Natsumi usmažit, představa bezmocného Sasukeho v jejích spárech jí přišla šíleně směšná.
,,Ha ha, moc směšný, že se nepotrhám.“ Protočil oči Sasuke a sklonil se k batohu, aby otevřel zip.
,,Takže tebe tolik vykolejí jen nějaká fanynka?“ Škádlila ho Naruto. Sasuke si unaveně protřel oči.
,,Fanynka?“ Nemohl Sasuke věřit vlastním uším, ,,Kakashi jí řekl, že jsem zasnoubený a ona stejně-“
Naruto propukla v šílený řehot.
„Víš co? Nech to být!“
,,Hej, tohle na mě nezkoušej, tenhle ksicht znám! Myslíš si, že je to moje vina!“ Ještě stále smíchem zrudlá Naruto si založila ruce v bok.
,,Je to tvoje vina.“ Odpověděl nezúčastněně Sasuke, když vyndával oblečení.
,,CO? V Konoze po tobě letí spousta holek, ale tady ti to najednou-“
,,V Konoze,“ Přerušil ji chladně Sasuke, „by na mě nikdo ani nesáhl.“
„Jo, protože ví, že bys jim odstřelil zadek na Mars.“ Přikývla Naruto. Sasuke protočil oči.
,,Tady, to udělat nemůžu.“ Vysvětloval po lopatě.
„Pracuješ v přestrojení! Musíš si zvyknout, že tady tě za boha pokládat nebudou!“
„Trocha spolupráce by neuškodila!“
,,Spolupráce? Hej, odhánět fanynky si musíš sám! To jsem nějaký koště nebo co!“
,,Svým způsobem!“
Naruto od něj rozlíceně odkopla batoh a s každým dalším slovem ho dloubla ho do žeber.
,,Nejsem. Žádný. Koště!“
Sasuke ji chytl ruku a rozčarovaně se k ní naklonil.
,,Máš být moje snoubenka! Ty nenechávají ostatní ženské osahávat vlastní přítele!“
Naruto nakrčila obočí.
,,Ona tě osahávala? Předtím ale říkals-“
Sasuke si unaveně povzdechl a pustil ji.
,,Nech to plavat.“
Naruto se na něj podívala a pak ho s úsměvem poplácala po zádech.
,,Neboj, Sasuke, postarám se, aby tvá čest- doufejme, že ještě nějakou máš- byla v bezpečí!“
Sasukeho tvář potemněla.
,,Naruto…“ Začal varovně, ale ta mu skočila do řeči.
,,Hej, buď si nestěžuj anebo se vypořádej s následky!“
Sasuke protočil oči, ale už nereagoval. Někdy je prostě lepší mlčet, proletělo mu hlavou, když se vracel k vybalování. V duchu se pro sebe usmál. Během dvou dnů cesty ještě nikde nebylo tak tiše, jako tady. Možná to nakonec-
,,Sasuke, myslíš, že bys mi mohl pomoct?“ Naruto doslova zakňučela.
,A nebo taky ne.‘ Pomyslel si ponuře Sasuke, když zvedal oči k blondýnce.
,,Naruto, co to děláš?!“
Naruto byla u okna a sfoukával všechny svíčky. Důsledkem toho bylo, že knoty začaly čoudit. Sasuke si schoval hlavu do dlaní. Kdyby se jednalo o pár svíček, bylo by to v pohodě. Ale vzhledem k tomu, že tady zabírala svíčka každé volné místo… dejme tomu, že výsledek nebyl zrovna nejefektivnější. Naruto toho byla jasným důkazem, když se rozkašlala uprostřed potýkání se s otevíráním okna. .
,,Je do hrozdý! Báb doho bldý dos!“
,,Tak pročs to zhasínala? Nešlo to skoro ani cítit!“
,,Jo, tobě ne!“ Odsekla mrzutě Naruto, ,,Ale zkus v sobě mít liščí čenich a pak si popovídáme!“
Sasuke se na ni znepokojeně podíval a podmračeně k ní přistoupil, ,,V pořádku? Protože dřív jsi nic-“
„Nemluví se mnou.“ Zamumlala najednou Naruto, ,,Od toho s tou laní se mnou nemluví. Jindy nezavře tlamu, ale teď mlčí. Tohle dělala jen zezačátku, když jsme… se seznamovaly… bylo to divné, někdy trochu… nepříjemné… ale vždycky, když přestala, o něco se mi zlepšily smysly, že prý na moji ochranu nebo co. Nebylo to tak časté nebo tak dlouhé, abych si na to zvykla, takže jsem to ignorovala, ale teď… prostě mlčí a já mám plný nos toho smradu a točí se mi hlava.“
Naruto sama nevěděla, odkud se ta slova berou. Najednou tady prostě byla a Naruto se cítila… osaměle. Chtěla, tady někdo byl a poslouchal. Chtěla, aby Sasuke poslouchal. A on to udělal.
Sasuke se nevesele pousmál a jemně Naruto od okna odsunul. K jejímu překvapení rukou zhasl několik svíček- bez nadbytečného čmoudu.
,,Hej, jak to-“
Sasuke jen zavrtěl hlavou.
,,Kyuubi nejspíš má nějaké osobní problémy, ale my teď máme misi, na kterou se musíme soustředit. Takže… ty teď necháš lišku plavat a zkusíš se tady uvolnit a ona ti to pak všechno vysvětlí, ano?“
Naruto se mu zasmušile podívala do očí, ale usmála se. Sasuke jí úsměv opětoval dřív, než si to sám uvědomil.
Vznikl nepříjemný moment ticha…
„Takže tady trochu poklidíme?“ Podívala se Naruto bojovně na pokoj, ,,Protože já tady ten svinčík vysmejčím, dattebayo!“
Sasuke sledoval, jak Naruto nervózně uháněla na druhou stranu pokoj a přitom zakopla nejen o pelest postele, ale taky o vlastní nohy. Sasuke se přemáhal, aby znova neprotočil oči
,,Křáp jeden!“ Lamentovala Naruto a masírovala si bolavé místo, ,,Kdo by to byl řek, že-“
Naruto zmlkla a doslova ztuhla, když ji dvě silné paže zezadu kolem pasu pevně objaly.
,,C-co to…?!“
,,Klid, je to jen normální… chlapský obětí.“ Sasuke nevěděl, jestli uklidňuje Naruto nebo spíš sám sebe, ale jeho tělo konalo dřív, než jeho mozek a to ho vykolejilo víc, než si chtěl přiznat.
Hlásek v jeho hlavě se mu za to vysmíval, ale Sasuke mu nevěnoval pozornost. Naproti tomu se jen silou vůle uklidnil a obrátil se zpátky k blondýnce.
,,Prostě se uvolni,“ Zazněl Sasukeho konejšivý hlas kdesi nad její šíjí, ,,Klidně relaxuj.“
Naruto přikývla, ale tělem jí projelo mravenčení….
,,Tak fajn.“ Zamumlala Naruto spíš pro sebe, ,,Tak fajn.“
Těžko říct, jak seděli, oba si ale pamatovali, že to bylo docela krátké. Pro ně oba až příliš. Další překvapení bylo, když se žádný z nich necítil… trapně? Po takových situacích to většinou bývá. No, po takových situacích a jejich charaktery. A vlastně to bylo něco, co jim vrtalo hlavou, když se oddělili, ale aniž by si vyměnili půl slova, raději na to zase hned přestali myslet.
Sasuke jen Naruto jednoduše pustil,vyměnili si možná trochu nejisté úsměvy a Sasuke se jal zhasínání svíček.
Naruto se odebrala do koupelny, kde našla smeták s kyblíkem a zametala okvětní lístky růží. Z koberce jí to ale nešlo tak lehce, jak si to představovala, zvlášť, když se většina bořila do dlouhých chlupů. Naruto silněji zmáčkla násadu a zuřivěji se s nimi potýkala.
Sasuke neodolal úsměvu.
„Víš, kterákoliv jiná by alespoň byla… rozrušená z toho, že to uklízí.“ Neodpustil si poznámku.
,,Kterákoliv jiná teď není na mým místě.“ Odsekla Naruto a sklonila se pro hrst květů.
,,Víš, co nepochopím?“ Obrátila se na něj, když rozestřel okna, ,,Proč to tak otrhávají. Nebylo by lepší, kdyby to dali normální kytici do vázy?“
,,Mělo to působit romanticky.“ Povzdechl si Sasuke, ,,Nemůžou za to, že to nedokážeš ocenit.“
,,Jo, zato ty seš na tom obráceně, co?“ Vypálila Naruto.
,,Ty,“ Usmál se na ni dravě Sasuke a vracel se k vlastnímu vybalování, ,,Máš být ‚něžné pohlaví‘. Ne já.“
,,Jo, ale nečeká se ode mě, že budu skákat radostí nad otrhanýma kytkama.“ Naruto se na něj podívala, „Nemůžeš čekat, že všichni lidi- Hej, co to máš!“
Sasuke zamrkal a sklonil pohled ke košili, kterou teď držel v ruce.
,,Košili?“
,,To vidím!“ Naruto se skousnutým rtem přihopsala Sasukemu za záda, ,,Proč jich ale máš tolik?“
,,Dvě náhradní na dva týdny se ti zdá moc?“
,,Myslím, že jedna by ti bohatě stačila.“
,,Jo, ale mám dvě. Debata uzavřena.“
,,Dvě ale nepotřebuješ.“ Namítla Naruto.
,,Tohle téma jsem uzavřel.“
,,Já ho otevřela.“
,,O co ti jde?“
,,Jen říkám, že místo toho, abys měl dvě nepotřebné košile bys mohl mí jen jednu, zatímco ta druhá by mohla být v rukou náležitého opatrovatele, který by využil jejích kvalitních služeb.“
Sasuke na ni vyjeveně civěl.
,,Proč bys chtěla mojí košili?“
,,Nechci tvojí košili!“ Založila si ruce Naruto, ,,Jen jsem myslela, že by bylo správné, aby ten kousek látky zastal svojí právoplatnou funkci!“
,,Jaký je v tom rozdíl?“
,,Žádný.“ Připustila Naruto a pokrčila rameny, ,,Jen jsem myslela, že tě to zmate natolik, že se se mnou o tom nebudeš hádat.“ Sasuke si odfrkl a položil ji stranou.
,,Ale no tak! Měj slitování! Jsem holka!“
,,Necelý týden!“
,,Proboha, Sasuke! V čem je tvůj problém? Copak není vypraná?“
,,JE! Kdo si myslíš, že jsem?“
,,…“
,,To má být argument?“
,,Nemáš o nic lepší argumenty než já, tak laskavě alespoň jednou buď džentleman!“
,,Nevím, co z toho bych měl, tak pro jednou buď džentlwoman a – nedívej se mě to tak!“
,,Ani nemáš páru, co to je být holkou, tak se nedělej, kolik toho víš!!“
,,Ale no tak! Před chvílí jsi chtěla rovnoprávnost! Teď už tě to omrzelo?“ Vysmíval se jí Sasuke.
,,Ty bys v mý kůži nevydržel ani minutu!“ Odsekla Naruto.
,,Opravdu?“ Zvedl Sasuke obočí, ,,A co je na tom tolik nesnesitelného? Schází ti snad močení ve stoje?“
Naruto po něm šlehla rozčarovaným pohledem.
,,Chceš zasvětit? Fajn! Když pominu to, že Sakura mi vybrala oblečení, který je na tebe nalepený jak Lee na Gaiovi, vem si třeba podprsenky! Celou dobu tě škrtí a ty se přitom musíš tvářit, že je všechno v pohodě! Přitom ti některé ještě k tomu vystřelujou a pořád si je musíš upravovat! To zrovna není úplný komfort!“ Sasuke protočil oči.
,,Sakura by dala celé mění, aby měla alespoň polovinu tvojí výbavy. Tak na co si stěžuješ?“
,,Výbavy?“ Odfrkla si Naruto, ,,Mám ti nad připomínat, že baa-chan si musela nechat upravovat stůl, aby se neodírala?“
Sasuke ji kriticky sjel pohledem, ,,Do Tsunade máš daleko. Ale o co jde? TenTen na tom musí být skoro stejně!“
,,TenTen nestrávila život, jako dospívající kluk!“
,,Tak je nenos! Dilema vyřešeno!“
,,Ty možná máš rád, když okolo tebe lítá nádobíčko, ale tam, kde se tobě věci prověsí, slunce nesvítí.“ Zavrčela Naruto.
,,Přeháníš.“
,,Přeháním?“ Naruto se blýsklo v očích, ,,Sasuke, Sasuke, Sasuke…“ zavrčela načuřeně , ,,Ty zapomínáš, že teď proti mně nemůžeš použít žádné jutsu ani nic podobnýho…“
,,To ty taky ne.“ Poznamenal Sasuke. Naruto se zarazila, pak se k němu trucovitě obrátila zády a hlučně se prohrabývala věcmi ve vlastním báglu.
,,Nemáš žádné srdce!“ Zavyla přitom.
,,Jo, tím jsou Uchihové pověstní.“ Protočil oči Sasuke.
,,Ne na dlouho.“ Ušklíbla se Naruto a s ďábelským úsměvem se přikradla za Sasukeho. Sasuke jí chtěl něco odseknout, ale když mu pohled sklouzl na Naruto, zasekl se mu hlas.
,,Naruto, co to děláš?“ Zeptal se ostražitě, když viděl jak Naruto vítězně v rukou třímá vlasový gel a točí oranžovou podprsenkou jako pistolník kolty.
,,Myslela jsem, že by ti prospěl dívčí rychlokurz. Víš, abys pochopil, čím vším musíme procházet.“ Zamrkala na něj nevinně.
,,Neumíš používat ani jedno z toho.“ Namítl opatrně Sasuke.
Narutin úsměv se rozšířil.
,,Špatné pro tebe.“
Onyxové oči se střetly s azurovými. Havranovlasému mladíkovi vypadly věci z rukou. Krok následoval další, až i s dívkou kolem sebe začali kroužit.
,,Ale no tak, Sasuke, nic to není! Ženské musí nosit podprsenky… no už pěkně dlouho! Takže hezky tričko dolů a ručičky nahoru.“
,,Nemusíš být tak přehnaně dramatická.“ Zavrčel Sasuke.
,,Jo, to nemusím,“ Přikývla Naruto s úsměvem, ,,Ale ty by ses měl naučit respektovat opačné pohlaví.“
„Říká člověk, který vynalezl Oiroke no jutsu?“
,,Baka!“
Naruto se vymrštila. Nohama obtočila boky zaskočeného Sasukeho, čímž zapříčinila pád jich obou. Krom tvrdého země, kterou oba se zavřenými oči očekávali, je ale překvapily jemné podušky postele.
Sasuke se okamžitě přetočil, takže teď byl nad Naruto, ale její stisk nepolevoval.
,,To ještě nemáš dost?“ Zeptal se mrzutě.
,,Ještě jsem ti nedala lekci.“ Pokrčila rameny Naruto a převalila se s ním. Sasuke chtěl něco jízlivě odseknout, ale najednou cítil, že se pod ním cosi propadá… instinktivně se snažil chytit pokrývek okolo, ale jen docílil toho, že se svalili na koberec a peřiny na ně.
,,Au!“ Zakvílela Naruto a hodila na Sasukeho nabručený pohled, ,,Tohle bolelo!“
,,Můžeš zato ty!“
,,,Jak? Ty sis začala!“
,,A ty seš paličatej mezek!“
,,Ne, tomu se jen říká pud sebezáchovy!“
Naruto ho chtěla praštit, ale Sasuke jí chytl ruce a držel je po stranách její hlavy. Naruto na něj udělala kyselý obličej, ale pak mu nohou opatrně začala rolovat triko.
,,To se prostě nemůžeš vzdát?“ Povzdechl si zmoženě.
„Na to vem jed, datteba-“
V tu chvíli se otevřely dveře.
,,Ookami-san, Sutekino-san, omlouvám se, že ruším, ale- Yáááá! Ach můj bože, ach můj, božebožebožebože!“ Natsumi popadaly desky a celá červená je po zemi začala sbírat, zatímco si rukou kryla oči, jak se snažila co nejvíce vyhnout pohledu na dvojici. Sasuke automaticky posunul peřinu, takže byli oba zahalení, jen šly částečně vidět Narutiny opálené nohy.
,,Natsumi-san?“ Naruto se starostlivě podívala a přitom na jejich novou agentku, ,,Je vám dobře?“
,,N-nevěděla j-jsem!… Teda, ano, j-j-jistě! Naznačovali jste něco, ale- bože, tohle je tak ….myslela jsem, že žertuje- ach můj bože!“ Natsumi gramlavě zkoušela co nejrychleji popadnout věci, ale pero s papíry se jí válely všude po zemi.
,,Nechcete pomoc?“ Zeptala se ochotně Naruto a jemně rukou natočila Sasukeho hlavu, aby na ni měla lepší výhled.
,,NE!.. Tedy, ne, je to v pořádku, jen… bože omlouvám se, nechtěla jsem nic přerušit…“
,,Oh?“ Naruto se nechápavě podívala na Sasukeho, který celou situací docela bavil a jen s velkou dávkou sebezapření nasadil svůj obvyklý otrávený výraz a pokrčil rameny.
,,To je směšné,“ Řekla nakonec Naruto odhodlaně a zvedla oči k Sasukemu, ,,Sasuke, myslíš že by ses mohl trochu nazvednout? Jsem tady tak trochu skříp-“
,,Ne! Klidně … dělejte co jste děla- anebo ne, jen…jako bych tady nebyla…“ Natsumi horečně posbírala svoje věci a rozpačitě se koukala kdekoliv, mimo dvojici, ,,Jen j-jsem zapomněla říct, ž…že za hodinu máme sraz dole v h-hale, tak.. až budete připraveni… setkáme se tam!“
,,Natsumi-san,“ Naruto jí věnovala poslední znepokojený pohled, ,,Vážně vám nic není?“
,,J-já? Jsem naprosto v pořádku, děkuji mnohokrát! Jen… myslím, že už půjdu! Ano, to bude nejlepší… a vy… p-pokračujte… j-jako by se nic nestalo… kdekoliv chcete! Možná třeba na posteli? Víte… ehm… kvůli prostěradlu, protože to se dá vždycky vyměnit, víte? Ale na koberci jsou ty dlouhé chlupy a z těch-“
,,Co je špatného s kobercem?“ Nechápala Naruto.
,,K-kobercem? M-Myslela jsem, že- ale to nic! Řekla jsem koberec? Koberec je fajn! H-hodně měkký, že? Tak… já … už bych vážně měla jít, protože mám hodně věcí na vyřízení… a vy- … to je jedno, tak dobrou noc! Teda, den! Vlastně… tak za hodinu!“
,,Za hodinu!“ Rozloučila se se svraštělým obočím Naruto a Natsumi za sebou hned zabouchla dveře.
,,Tak to bylo divný…“ Zamumlala Naruto.
,,Myslíš?“ Zvedl obočí Sasuke a setřásl ze sebe peřinu.
,,Jasně!“ Naruto se opřela o bok postele, ,,Myslím tím, z čeho by byla tolik vyplašená? Už tě přece viděla předtím?“
Sasuke se po rtech roztančil veselý úsměv. Vstal, protáhl se a vyjevené Naruto hodil zpátky podprsenku.
,,Víš ty co? Já ti ani nevim.“ Pokrčil Sasuke nevinně rameny a vrátil se ke svým věcem.
Naruto se na něj nechápavě podívala, ale pak ji sklouzl pohled na podprsenku. Pak na peřinu a znova si v hla