Košile 3

„T-ty mě miluješ?“ zakoktal se blonďáček.

„Tobě to vadí?“ zeptal se dotčeně Sasuke.

„Ne, to ne. Jen nevím, jestli jsem na další vztah dostatečně připravený.“

„Proč bys neměl být připravený?“

„No, rozešel jsem se s bejvalym teprve před čtvrt rokem a já…já nevím,“ sklopil pohled na jejich propletené prsty. Potom vzhlédl. „Ale taky tě miluju, Sasuke,“ usmál se.

Zachumlali se do deky a mazlili se spolu.

„Jaký byl tvůj bývalý přítel?“ zeptal se se zájmem Sasuke.

„Víš, já….já jsem chodil s Julienem..“ pípl tiše. „…dva roky,“ dopověděl snad ještě tišeji.

„S Julienem?“ vyjekl Sasuke. No to snad ne! S tím blbečkem, co s nima bydlí a myslí si, že mu Naruto patří? Tak to je gól!

„Tobě to vadí?“

„Ne nevadí, jen jsem překvapený…..Naruto s kolika lidma si prožil to, c-co….“

„Sasuke? Ty se červenáš? Jéé, jsi roztomilý…..“ rozplýval se Naruto nad červenými tvářemi svého milence.

„Nejsem roztomilý a nepřerušuj mně…takže…eh.. s kolika si se m-miloval?“ dokončil konečně svoji otázku Sasuke.

„Ty si třetí…“zarděl se blonďáček.

„Kdo byl ten první?“

„Jmenoval se Keiji, byl milý a miloval mě, ale musel se s rodinou odstěhovat. Bylo mi tehdy patnáct. Byl jsem do něj po uši zabouchnutej, ale byla to nejspíš jen pubertální láska. Ale naše první noc byla nádherná. Večeře, svíčky, koupel a potom postel posetá růžemi. Bylo to hezký, ale už to pominulo,“ zavzpomínal. „A co ty? Kdo byl tvůj první? Nebo tvá první? Vyber si.“

„Můj první si ty,“ zčervenal snad ještě víc Sasuke.

„Cože? To jako fakt?“ nemohl tomu uvěřit. Pak si však uvědomil jinou věc – on mu úplně zkazil jeho poprvé. Tak to fakt posral! Byl naštvaný sám na sebe, že neposlechnul Sasukeho, když mu říkal, že by měli počkat.

„Sasuke promiň. Zkazil jsem to,“ zatvářil se nešťastně.

„Co? Nééé….já jsem rád Naruto, že to mám za sebou a hlavně, že to mám za sebou s tebou. Já tě miluju. Už od chuninských zkoušek. Takhle je to lepší. Mohlo se třeba stát, že by se to nestalo vůbec. Miluju tě, strašně moc,“ vtiskl mu polibek na rty.

„Já tebe taky,“ opětoval jeho polibek Naruto. Ve společném objetí usnuli.

Ráno je probudil velice studený šok.

„Ty debilééé, to si snad děláš prdel, nééé? Proč si to udělal?“ řval na svého staršího bratra Sasuke a spolu s Narutem se nazí pod dekou klepali zimou, protože Itachimu zřejmě ruplo v bedně a vychrstl na ně kýbl ledové vody.

„Nechtěli jste vstávat,“ obhajoval se viník a se smíchem odešel do kuchyně, kde už seděl Sai s Julienem.

Naruto se Sasukem se rovnou vysprchovali, oblékli a ruku v ruce pádily do kuchyně.

Když vešli, Julien je sjel pohledem a ušklíbl se. „Tak co? Zadováděli jste si včera?“ posměch v jeho hlase byl téměř hmatatelný.

„Proč se ptáš?“ odpověděl s nechutí Sasuke.

„No já jen jestli ti Naruto vyhovoval, tak máš zřejmě utrum. Taková výhra už asi nebude možná,“ smál se zákeřně. Sasuke ho však setřel sladkou poznámkou. Natočil hlavu k Narutovi a řekl: „My spolu ale chodíme, viď lásko?“ A přede všemi Naruta políbil.

„Jasně, broučku,“ opětoval polibek a usmál se na po zemi smíchy válejícího se Saie s Itachim a na  úplně zkoprněného Juliena, který na ně zíral s pusou dokořán.