Love is in the air

Love is in the air

„Uff…konečně po misi,“ oddychl si Shino. Už se nemohl dočkat, až bude mít zase chvíli klidu, kterou by mohl věnovat svému malému hmyzu.

„Co? Jaký uff…? Já už se nemůžu dočkat, až budeme mít další, tentokrát už nějakou pořádnou, co Akamaru?“ V odpověď se ozvalo souhlasné štěknutí odkudsi z Kibovy bundy. „A co ty, Hinato? Taky se těšíš?“ snažil se ninja zapojit do hovoru i plachou Hinatu.

„Eh? J-já nevím, K-Kibo-kun,“ řekla tiše.

„Klid, Kibo. Teď jsme se vrátili. Byla to těžká mise a než se zase něco naskytne, musíme si odpočinout a zotavit se,“ snažila se Kurenai psovoda zklidnit.

„Takže mládeži, pro dnešek končíme. Běžte si odpočinout!“ zavelela vedoucí týmu 8.

„Odpočívat? Pche! Ani náhodou, my musíme ještě zdokonalit svojí novou techniku, viď Akamaru?“ pes znovu souhlasně zaštěkal.

„No dobře, dobře. Hlavně to vy dva nepřežeňte,“ smála se jejich sensei.

***

Když se každý vydal svým směrem, Kiba vyrazil do lesa trénovat. Chvíli jen tak zoceloval svou fyzičku, pak se vrhnul na nějaká ta jutsu. Asi po hodině tréninku, Akamaru ucítil pach někoho dalšího a ze zvyku to svému pánovi ohlásil.

„Akamaru? Co je to s tebou? Kdo to je?“ pes pouze něco nesrozumitelně zamumlal (A/N: Taky se vám zdá divný, že pes mumlá?)  

„Co to s těma zvířatama dneska je?“ podivil se sám pro sebe kinolog a šel radši omrknout situaci.

Ukryl se ve křoví a čekal. Zanedlouho se nevítaný host objevil. Když ho Kiba spatřil, nevěřil svým očím.

„Vždyť t-to je přece Shino! Proč mi to Akamaru neřekl?“ jenže to už Akamaru vyběhl z jejich úkrytu směrem Shinovým broukům, které Shino právě učil nová jutsu.

„Huh? Akamaru? Co tu děláš? A kde máš Kibu? Hm…musí být někde poblíž. Akamaru by nikdy nešel ven sám nebo s někým jiným,“ uvažoval nahlas entomolog. Ze zamyšlení ho vytrhly až prapodivné zvuky. To, co pak Shino uviděl, by zvedlo ze židle i kdejakého odborníka. Akamaru rozháněl všechny brouky. Nakonec se všichni stáhli za Shinem, ale jeden se stále kolem psa motal. Když se Shino podíval pozorněji, zjistil, že to není hmyz, který používá rodina Aburame, ale že je to blecha A když se pak zaměřil na činnost obou zvířat, uviděl něco neuvěřitelného. Akamaru právě…sexuálně harašil s blechou! Navíc, ten blecha mu to oplácel tak 10x žhavěji. To z křoví vypadl i Kiba. Oba ninjové v tu chvíli překonali Usagiho rekord ve vyvalování očí (A/N: koukněte se na Junjou Romanticu, jak tam Usagi kulí oči, to je rekord, to mi věřte).

„Je tohle vůbec normální?“ polkli oba naprázdno, podívali se na sebe a pak zase zpátky.

***

Když se vzpamatovali z prvotního šoku, zašli si do nemocnice, kde je okamžitě umístili na oddělení pro duševně choré. Kiba na tom byl z těch dvou hůř.

„Tak Akamaru souloží s blechou a navíc samečkem?!“ nepřestával zmateně opakovat s výrazem absolutního zděšení. Najednou byl jako tělo bez duše. Shino se z toho za pár dní vzpamatoval, ale stále nemohl uvěřit tomu, co se stalo přímo před jeho zraky. Když pak ale viděl, jak je na tom jeho společník, rozhodl se ho z toho nějak vysekat. Dny plynuly, ale Kiba na tom byl pořád stejně. Ale Shino na tom stejně rozhodně nebyl. V té době na sobě začal pozorovat jisté změny. Čím víc byl v Kibově společnosti, tím víc se o něj bál a pocit ho ochraňovat sílil.

Brzy na to Shina napadl nápad, jak ulevit svému srdci a jak Kibu vyléčit. Na šok je potřeba další, aby se dotyčný vzpamatoval. A tak…jednoho dne přišel Shino za Narutem s tím, že neví jak má Kibovi vyznat lásku.

„No, a proč s tím jdeš zrovna za mnou, dattebayo?“ divil se blonďák.

„Protože ty s tím máš zkušenosti. Táhneš to přece se Sasukem, ne?“ opáčil Aburame.

„No to sice jo, ale…moment, jak o tom víš?“

„To je jedno. Jak jste se dali se Sasukem dohromady?“ vyzvídal Shino

„No, hele, to teď neni důležitý. Prostě za ním běž a narovinu mu řekni, co k němu cítíš.“

„Když myslíš…“ řekl spíš pro sebe pochybovačně Shino.

„Jsou jen tři možnosti, jak to může dopadnout,“ pokračoval Naruto, „buď to cítí stejně a je tu možnost, že se dáte dohromady nebo to cítí jinak – v tom případě máš smůlu, anebo to nemá vyjasněný a potřebuje čas,“ ukončil svůj monolog blonďatý chlapec.

„Umm…Shino?“

„No?“

„Držím ti palce. Věřím tomu, že to Kiba cítí stejně, dattebayo.“

„Díky, Naruto.“

Shino se rychle ubíral směr nemocnice, aby Kibovi všechno řekl. (A/N: A protože si to nechci komplikovat, tak žádnej ztracenej Kiba nebude.)

Měl štěstí. Jeho milovaný ještě neopustil nemocnici.

Dojít ke dveřím Kibova pokoje bylo obtížnější než cokoliv jiného. Nakonec směle zaklepal a vešel.

„Ahoj, Kibo,“ pozdravil s trochu sevřeným hrdlem. Inuzuka neodpověděl, ale na to už byl Shino zvyklý.

„Je tu něco důležitého, co bych ti potřeboval říct, ale radši se na to posaď.“

Kiba se poslušně posadil naproti svému společníkovi.

„Nelekni se…ale…“ byl poněkud nervózní, „…ale já se do tebe zamiloval.“ Shino sklopil hlavu a proti své vůli se začervenal.

„Víš, já…“ nedokončil větu a vlastně ani nemusel. Něčí rty byly přitisknuté na těch jeho a líbaly tak jemně, sladce, váhavě. Když se po nekonečně dlouhé době odpojily, aby jejich majitel nabral dech, Shino byl ohromen.

„Už nic neříkej,“ poprvé za dlouhou dobu Kiba promluvil.

Léčba šokem uspěla, pomyslel si Shino.

„Jsem rád, že tu nejsem jediný zamilovaný,“ na to se Shino pouze usmál a vášnivě druhého chlapce políbil.

Jenže to už ve dveřích stála Hinata, která když to viděla, jen se usmívala a v bílých očích měla jiskřičky. Nechtěla je rušit, tak nechala květiny s narychlo napsaným vzkazem: Ať vám to klape u dveří a raději odešla. Z nemocnice rychle běžela zvěstovat tu novinu Tenten, která byla shodou okolností taky yaoistka a hned jí všechno vyklopila. Té jen zazářily oči, a co nejrychleji se s Hinatou vrátila do nemocnice. Tam ty dva nachytaly, jak se právě vášnivě líbají. Obě byly v tu chvíli v sedmém nebi.

Bohužel i návštěvní hodiny někdy končí. Hinata s Tenten se vypařily, aby je nejnovější páreček nespatřil a slíbíly si, že někdy spolu budou muset podniknout nějakou výpravu za hledáním dalšího skvělého živého shonen-ai/yaoi. No a co Kiba a Shino? Ti spolu žili šťastně až do smrti. A stejně tak i Naruto se Sasukem.