Anime a manga fanfikce

    Tsunade se s úsměvem dívala, jak se k ní loudají oba chlapci, jen pohled na ně jí uváděl do spokojenosti. Ještě aby ne, oba dva byli rudí až za ušima, možná i někde jinde a navíc se na sebe nemohli ani podívat. Tsunade byla šťastná, že jí to napadlo, jenom byla sama strašně zvědavá, jak tohle dopadne…

    „Lady Tsunade…“ houkl na ní zhnuseně Sasuke a velmi nehezky se usmál. Tsunade tím vytrhl z jejího rozkošného rozjímání.

    „Hai,“ vyhrkla nadšeně,“ tak tedy, ten chlapec se jmenuje Hiroko Shinji, je to velmi roztomilý kluk,“ zasnila se Tsunade se srdíčkami v očích, když se ale na ní vyděšeně podívali oba chlapci, rychle se zarazila a pokračovala: „mno, to zajisté zjistíte, mimochodem, ten kluk je v nebezpečí, to nebezpečí v jakém je, vám říkat nebudu, ostatně to zjistíte sami, až tam přijdete, stejně tako zjistíte, že ta, mno, vesnice není zrovna normální v jistém slova smyslu. Je to ale jen takový detail. Tak, informace vám řeknou tam,“ dokončila Tsunade a jakoby povzbudivě se usmála.

    „Nechci nic říkat, ale v podstatě jste nám vůbec nic neřekla,“ zamračil se Sasuke.

    „To nevadí, prostě zbytek zjistíte na místě, ta vesnice je skoro celá složená jen z jedné barvy, myslím, že jí poznáte na první pohle. Teď běžte,“ dokončila Tsunade a nasadila svůj výhružný pohled alá jestli hned nepůjdou, tam je zarazí do země.

    Sasuke se zamračil ještě víc a aniž by čekal na Naruta, tak vyrazil. Naruto chvíli stál, snažil se pobrat, co se vlastně řešilo, ale nakonec to vzdal a radši se vydal za Sasukem.

    „Nemrač se, budeš mít vrásky, Sasu-chan!“ zašklebil se Naruto a zářivě se usmál.

    ,Klid, nenech se vyprovokovat, Sasuke, to zvládneš,´ říkal si v duchu Sasuke a počítal do deseti.

    „Sasííííííííčku,“ vyjekl Naruto tak vysokým hláskem, že Sasukemu ruply nervy. Tohle se vydržet vážně nedalo.

    „Ááááá,“ zařval Naruto, když společně se Sasukem padali dolů.

    „Naruto, vlastnoručně tě zabiju,“ řval naštvaně Sasuke, to přistání na tvrdou zem mu radosti zrovna nepřidalo. Sice to byla jeho chyba, ale proč by si to připouštěl…

    „Sasuke,“ zakňučel smutně Naruto, ale jak zjistil, tam mu to vůbec nepomohlo. Proto se nehodlal vzdát. Co na tom, že na něm Sasuke tak ležel. On se ho snažil uškrtit! Jeho! Naruta! To si nenechá líbit.

    A tak se porvali… Jenže to skončilo tak, že nějakou nešťastnou náhodou se do sebe perfektně zamotali.

    „Naruto? Já tě nechám být, ale teď se ani nehni,“ řekl Sasuke nepřirozeně vysokým hlasem. Naruto se chtěl zeptat, ale když trošku pohnul nohou, bylo mu to jasný, jeho noha tlačila na intimní místo kde to Sasukemu asi bylo nepříjemné.

    Naruto se to snažil zadržet, vážně, ale nějak to nezvládl a rozesmál se na celé kolo.

    Sasuke pochmurně koukal, jak se Naruto směje a jak sebou hází. Měl z toho špatný pocit, čekal, že se stane něco velmi špatného.

    „Naruto, uklidni se,“ zašeptal s námahou Sasuke, měl pocit, že má něco rozdrceného.

    Naruto se na něj podíval a rozesmál se ještě víc, ale to bylo zrovna to co neměl. Naruto se pokusil rozhodit ruce a tím srazil Sasukeho ještě víc na sebe. Sasuke se chtěl rychle uhnout, ale nestihl to.

    Když Naruto ucítil na sých rtech nějaký tlak. Otevřel oči a zjistil, že se velmi zblízka dívá do Sasukeho onyxových očí. Sasuke se zarazil, bylo mu to příjemné… Když ale zjistil, na co myslí, radši se velmi rychle odtrhl a oproti bolesti, kterou cítil se rychle vymotal od Naruta.

    Naruto se opatrně posadil a dělal, že ho strašně zajímá jeden vysoký strom. Sasuke se na něho chvíli díval a pak si povzdechl.

    ,Tohle bude dlouhá mise…´

    Note