Nejkrásnější svátky 3

,,To nemyslíš vážně.“
,,Ale myslím!“
,,Ty lžeš! To nemůže být pravda!“
,,Nelžu, opravdu! Zeptej se ho sama!“
,,Naruto má pravdu, sám jsem ho viděl s Itachim.“
,,To snad…Tak jo, zeptám se ho te-“
,,NE!“
,,NE!“ Gaara a Naruto oba zařvali na ohromenou Sakuru, která nebyla s to uvěřit tomu, jaký drb si právě vyslechla na Sasukeho. Že prý spí se svým bratrem! To je přece k smíchu…Sakura se prudce zvedla z lavičky v parku, ve kterém trojice právě stála, a dala si ruce v bok.
,,No vidíte, nechcete, abych se ho šla zeptat, protože si vymýšlíte.“ Po tváři se jí rozlil vítězoslavný úsměv a zároveň jí spadl kámen ze srdce.
,,Tak to není! Sakuro, ty myslíš, že by ti v klidu na to odpověděl ,Jo, jasně, a co sis myslela´?“ Naruto dělala všechno pro to, aby ji získal na svou stranu. Jestli o tom přesvědčí ji, ostatní půjdou jako na drátkách. Sakura ale stále vrtěla nesouhlasně hlavou.
,,Ty na Sasukeho jenom žárlíš a chceš ho shodit, Naruto,“ hájila ho, a to už se do toho razantně vložil Gaara.
,,Naruto nemá proč na Uchihu žárlit. Myslíš, že bychom si vymýšleli? A proč vůbec? Já je při tom viděl, Sakuro, a věř mi, že to byl ten nejhorší zážitek v mým životě,“ zavrčel a probodl Sakuru zamračeným pohledem. Růžovovlasá dívka nevěděla, co má na to říct. Odmítala tomu uvěřit, pokud to říkal Naruto, ale Gaara…Proč by ten lhal?
,,Proč myslíš, že Sasuke nestál jak o tebe, tak o žádnou jinou?“ ujal se slova Naruto a vytrhl Sakuru z přemýšlení.
,,Protože se fixoval jen na svůj rod,“ vyhrkla okamžitě, ale Naruto byl na něco takového připravený.
,,Trefa do černýho, ale v trochu jiném slova smyslu,“ ušklíbl se pohrdavě a zvedl obočí v němé otázce. Snad poprvé Sakuře došla slova.
,,Naruto, jestli si opravdu děláš jen srandu, tak-“ začala bezradně, ale Gaara ji přerušil významným odkašláním si. Sakura se rozhlédla kolem sebe, ale žádná podpora nepřicházela. ,,Máte alespoň nějaký důkaz?“ zeptala se s tázavým pohledem a očima těkala z Gaary na Naruta. Oba chlapci ztuhli- na tohle nepomysleli. Byli celí hrr do toho, aby Sasukeho tajemství vyšlo najevo, že úplně zapomněli promyslet i tuhle možnost.
,,Ehm,no…Totiž…Ještě ne, ale určitě se nám podaří je při něčem nachytat,“ zakoktal se Naruto a nejistě pohlédl na Gaaru, který mu ihned přispěchal na pomoc.
,,Mimochodem, kde je Uchiha právě teď?“ nadhodil Gaara a Narutovi se v hlavě začala rodit ne moc slušná představa.
,,Nejspíš si to teď někde rozdává s- AU!“ zařval bolestně dřív, než stačil vyslovit svou perverzní myšlenku celou.
,,Buď zticha, Naruto, ani to neříkej! To je přece absurdní! Nejspíš teď cvičí někde v lese!“ křičela na něj Sakura a napřahovala se pro další výchovný pohlavek, ale Gaarův výhružný pohled ji zarazil dřív, než stačila cokoliv dalšího udělat.
,,Cvičí? To teď pro „to“ existuje tenhle výraz? Co já se dneska ještě nedozvím…A navíc v lese…“ zabrblal Naruto potichu, ale ještě pořád dost nahlas na to, aby to mohla slyšet i Sakura. Nejraději by ho, celá zrudlá napůl vzteky a napůl rozpaky nad tou představou, znovu praštila, ale před Gaarou si raději na nic netroufala. Naruto věděl, že Gaara Sakuru nemá v lásce a tudíž ji nenechá, aby ho takhle fackovala, a tak si dovoloval více než kdy jindy.
,,Pojďte se tedy podívat, jestli tam náhodou není. Třeba provádí s bráškou tu jejich seanci…Ale nejdříve zajdeme pro foťák, ať máme důkazy, kdyby se opravdu něco semlelo,“ navrhl, ale Gaara se barbarsky ušklíbl. ,,Já ho vzal,“ vysvětlil a z kapsy opravdu vytáhl maličký fotoaparát. Sakura vypadala dost nejistě a bylo na ní vidět, že se jí nikam nechce. Teď už v ní hlodal červík pochybností o Sasukeho orientaci- jinak by se přece ti dva do toho takhle nehrnuli. Povzdychla si a rezignovaně zvedla ruce nad hlavu.
,,Dobrá, dobrá, půjdu s vámi. Ale nemyslete si, že vám stoprocentně věřím,“ prohlásila. Pocítila sice výčitky svědomí, že se staví proti Sasukemu, svému velkému idolu, ale na druhou stranu byla nesmírně zvědavá, kolik je pravdy na tom, že má nějaký hlubší vztah s Itachim. Ta myšlenka se jí hnusila, ale rozhodla se, že jestli zjistí pravdu, nebude ho za to odsuzovat. ,,Ale to přece nevadí, ne?“ vyslovila svou myšlenku nahlas, když se vydali směrem k lesíku přes park.
,,Co nevadí?“ podivil se Gaara podezřívavě, zatímco v ruce měl připravený svůj foťák.
,,No…Tedy, přece by nevadilo, kdyby byl Sasuke na kluky, ne? Vlastně by to bylo docela roztomilý…“ vysvětlila a mírně zčervenala. Naruto a Gaara se po sobě kradmo podívali tak, aby si ničeho nevšimla.
,,Ne, to by nevadilo, ale uznej, že by to nemusel být zrovna jeho vlastní bratr, o kterém pár pěkných neděl prohlašoval, že touží po jeho hlavě na své zdi,“ utrousil Naruto posměšně a nenápadně na Gaaru mrkl. Na to Sakura neřekla nic. V lesíku se trojice opatrně plížila už půl hodiny. Sakura začínala kňourat, že jí to nebaví, když najednou se Gaara prudce zarazil a rukou jí i Narutovi pokynul, aby byli zticha. Sakura jen něco nevrlého zamumlala, zato Naruto napětím málem nedýchal. Všichni tři se zaposlouchali do zdánlivého lesního ticha, a pak to uslyšeli taky- někde blízko se ozývalo hlasité vzdychání. Sakura nepřirozeně zbledla a chlapci ihned věděli proč- jasně poznávali hlas Sasukeho. Ve vší tichosti se vydali za zvuky, Gaarův prst už spočíval na spoušti foťáku. Padli na všechny čtyři a jako myšky se skryli za rozložitým šípkovým keřem. Jako první vykoukl zpoza keře Naruto. Ihned zalapal po dechu, schoval se zpátky a beze slov pokynul Gaarovi, aby fotil. Gaara tedy přikývl a vystrčil hlavu. Potlačil výbuch smíchu a začal zuřivě mačkat spoušť. Sakura se nejdřív podívala na zrudlého Naruta, pak na Gaarův ruměnec, nedalo jí to a podívala se také. Pohled, který se jí v tom okamžiku naskytl, by nejraději ihned vymazala z paměti. Měli pravdu, skutečně to byli ti dva. Itachi byl k Sasukemu, který byl doslova přišpendlený zády ke stromu, přitisknutý v těsné blízkosti a právě ho vášnivě líbal na krku. Jejich ruce byly tak propletené, že se kamarádi mohli jen dohadovat, čí ruce to vlastně jsou. Sasuke měl zavřené oči a z otevřených úst mu vycházely slastné vzdechy.
,,Tak co, Sakuro? Teď už tomu konečně věříš?“ zeptal se Naruto, když se dívka znovu ztratila za keřem. Dnes už podruhé jí úplně došla slova. ,,Kéž bychom tu měli rovnou kameru…“ zaklel Naruto potichu a byl v sedmém nebi, když slyšel nepřetržité cvakání foťáku.
,,Už ti po včerejší noci nejsem dost dobrý, co?“ sykl Gaara pobaveně a soustředil se na zaostřování a přibližování hledáčku. Naruto vyplašeně zašilhal směrem k Sakuře, ta ale byla natolik v šoku, že onu Gaarovu poznámku přeslechla. ,,Ale ale, ti se tedy nestydí, takhle daleko zajít na veřejném prostranství,“ zavrtěl najednou Gaara nesouhlasně hlavou a pokynul jim, aby se taky podívali. Sakura i Naruto ho poslechli, a hned nato vyvalili oči a dolní čelist jim poklesla až na trávu. Itachiho ruka právě zajela Sasukemu pod kalhoty, a nebýt toho, že ho Itachi držel na nohou, podlomila by se Uchihovi mladšímu kolena. Sakuře se do bledého obličeje vrátila nová barva- zelená, která se žárlivostí neměla pranic společného.
,,Tohle je na mě tedy moc, ten Itachi je pěknej úchyl,“ vydechla zhrozeně a s přáním, aby se propadla do země, se definitivně schovala za keř.
,,To jo, ale nezdá se, že by to našemu Sasukemu nějak zvlášť vadilo. Spíš bych si tipoval, že si to pořádně užívá, za chvíli si vyvzdychá hlasivky,“ poznamenal Naruto a pobaveně celou tu scénu sledoval a narozdíl od Gaary si neuvědomoval, že v noci dělal to samé.
,,Dobrá, uznávám, že jsi nelhal. Ale mám toho dost, jestli zjistí, že jsme tady, je s námi amen!“ sykla Sakura naštvaně a začala se potichu plazit pryč.
,,Jo, myslím, že takových padesát fotek bude snad stačit,“ uchechtl se Gaara ve vší tichosti, a oba i s Narutem se plazili za ní. Došli až zpátky do parku, kde se Sakura zničeně zhroutila na lavičku.
,,Poslyšte, kluci…Co hodláte dělat s těmi fotkami? Počítám, že do rodinného alba si je nedáte,“ hlesla a zvedla oči ke Gaarovi. Naruto znejistěl, zato Gaara se zářivě usmál, divže se mu nad hlavou nevznášela svatozář.
,,Uděláme kopie a pošleme je všem domů. Bude to něco jako Anti-uchihovský odboj,“ řekl se samozřejmostí a místo svatozáře se mu na hlavě objevil párek růžků.
,,To snad ne…Hele, a musí to být?“ zkoušela ho Sakura obměkčit, ale Gaara i Naruto zůstávali neoblomní.
,,To tedy musí. Ten nafoukaný spratek si o sobě myslí bůhvíco, tak dostane přesně to, co si zaslouží. A neříkej mi, že tě někdy neštval tím, jak povýšeně se k ostatním choval, Sakuro. Jakoby všichni ostatní byly jen prašivé krysy,“ šklebil se Gaara znechuceně a zadíval se na Sakuru. Ta pod jeho upřeným pohledem mírně zrudla, ale zavrtěla hlavou. Naruto protočil oči v sloup a poprvé k ní pocítil lehkou zášť.
,,To jsi opravdu tak mimo? Za chvíli už nebudeš mít ani svý vlastní názory, budeš jen poslušně papouškovat, co řekne Sasuke. Copak to nevidíš? On je sice silný, ale ne tak, jak si všichni myslí. Jen si vzpomeň, jak s ním zatočil Rock Lee! Sasuke se spoléhal jen na svůj přirozený talent a slávu Uchiha klanu, která s ním ani nijak nesouvisela, a k čemu to vedlo? K prohře, a to dost ubohé. Ani jeho sharingan není tak dokonalý. Ale pokud ho pořád tak uctíváš, je to jen tvoje věc, ale jestli chceš v životě něco dokázat a splnit si nějaký svůj sen, přestaň se soustředit na Sasukeho, když o tebe nejspíš zájem mít nikdy nebude,“ řekl zamračeně, otočil se a s rukama v kapsách odcházel směrem ke svému bytu. Sakura strnule seděla dál a nevěřícně hleděla na místo, kde ještě před chvílí stál Naruto. Byla z toho všeho, co jí řekl, tak vykolejená, že si ani nevšimla, jak se Gaara taky otočil a vyrazil za Narutem.
,,Tos řekl hezky. I když to znělo od tebe podivně,“ prohodil Gaara se spokojeným úsměvem a hodil po něm hrdým pohledem. Takže už přece jenom dospěl…
,,Už ani nevím, co jsem jí tam řekl, ale bylo to slušný, ne?“ pokrčil Naruto rameny a Gaara hodil na zem šavli.
,,To jsem si mohl myslet…“ zaúpěl, když se s boulí na hlavě a Narutovou pomocí zvedal na nohy.
,,Co je? Zakopl si?“ nechápal Naruto a přemýšlel, jestli zase neřekl něco obzvlášť inteligentního.
,,Ale nic…Pojď, půjdeme k tobě domů, vypadá to, že bude pršet!“ Změnil Gaara téma, objal Naruta kolem ramen a vedl ho domů. Naruto zaklonil hlavu, pohlédl na zataženou oblohu, a už první kapky deště se mu usadily na tváři.
,,Ještě ale není večer, nezapomeň,“ řekl, protože věděl, na to přesně Gaara teď myslí, a utřel si kapky do Gaarova rukávu. Gaara se jen tajemně pousmál a bez dalších komentářů šli k Narutovi domů.
***
,,Na to, že je teprve šest hodin, je venku pořádná tma,“ poznamenal Naruto, když s Gaarou seděli na pohovce v obývacím pokoji a prohlíželi si fotky, které už stihli vyvolat. Gaara si právě utíral slzy smíchu, jak se před okamžikem svíjel nad jednou fotkou, kde Sasuke vypadal s dokořán otevřenou pusou hůř více než jen komicky.
,,To jo, bude to tím, že je venku tak černo.“ Gaara odložil fotku, natočil si Naruta k sobě a vtiskl mu vášnivý polibek. Naruto se snažil chvíli protestovat, aby Gaaru ještě více roztancoval, ale Gaara něco takového nepřipustil a polibek ještě více prohloubil. Naruto mu začal hučet do úst, aby se od něj odtrhl, ale Gaara jen s rošťáckým úsměvem pronikl jazykem dovnitř. Naruto se začal jazykem mazlit s tím jeho a tiskl Gaaru co nejblíže k sobě. Gaara se za neustálého divokého líbání snažil položit Naruta na záda, ale Naruto se jen tak nenechal a tvrdošíjně seděl na místě.
,,No tak…“ vydechl Gaara netrpělivě a začal do Naruta málem žduchat, aby si lehnul. Naruto zase dělal všechno pro to, aby se mu nesmál, ale ono mu to nějak nešlo.
,,Buď trochu trpělivý,“ nabádal ho, ale Gaara si jen posměšně odfrkl.
,,Už jsem ti přece jednou říkal, že já jsem netrpělivý člověk,“ řekl a nahnul se znovu nad Naruta. Naruto mu ale včas vyklouznul a běžel se smíchem do kuchyně připravit kávu. Gaara nesouhlasně zavrčel a uraženě si něco potichu pro sebe brblal, ale najeto ho z druhé místnosti utěšoval, že se nemusí bát, že o nic nepřijde. To Gaaru sice na chvíli uklidnilo, ale když se Naruto ani po patnácti minutách nevracel a z kuchyně neslyšel nic, co by prozrazovalo, že tam světlovlasý mladík je, začal být znovu netrpělivý.
,,Naruto, to pořád děláš tu kávu? Mám ti s tím snad pomoct?“ zvolal. Bez odezvy. Gaara povytáhl obočí a s povzdychnutím se zvedl z pohovky. Sotva to ale udělal, všechna světla kolem rázem zhasla a Gaara zůstal zkoprněle stát na místě, zahalený tmou. ,Vyhozené pojistky,´ pomyslel si Gaara věcně. To bylo první, co ho napadlo, ale najednou vytřeštil oči do tmy, jakoby si na něco vzpomněl. Tma…Živě mu to připomínalo dvě události. Tu včerejší, a hlavně tu na Štědrý den. Gaary se zmocnila nejistota. Tak takové to je, myslel si a chvíli se neodvažoval pohnout z místa. Klid, je tu jen Naruto a nejspíš si chce jen projednou vyměnit role, říkal si v duchu a zhluboka dýchal, aby nabyl ztracené sebevědomí. Když už si připadal dostatečně klidný, chtěl se vydat do kuchyně, kde byl podle všeho Naruto schovaný, ale sotva se hnul od pohovky, jako na zavolanou se zčistajasna objevil na obloze mohutný blesk, který ozářil celou místnost, a hrom zaduněl tak, že se roztřásly okenice. Gaara vyplašeně vykřikl, na okamžik měl pocit, že viděl ve dveřích do kuchyně stát jakousi postavu, ale hned nato si začal připadat hloupě.
,,Chovám se jako idiot, je to jen bouřka, a navíc tu není nikdo jiný kromě Naruta, tak co šílím…“ říkal si pro sebe a ani si neuvědomoval, že to říká nahlas. I když mu ještě teď běhal mráz po zádech, vydal se rozhodným krokem do kuchyně. Byl si jistý, že ať chtěl Naruto udělat cokoliv, je zalezlý pod stolem. Nedávno se mu totiž světlovlasý chlapec svěřil, že se bojí bouřek. A přestože mu Gaara už nespočetněkrát vysvětloval, že se toho vůbec bát nemusí, Naruto ho neposlouchal a jakmile se blížila bouřka, odmítal se od Gaary hnout. Nejspíš proto je Gaara nejraději, když oblohu křižují blesky, alespoň má Naruta neustále pod dohledem.,,Naruto? Já vím, že jsi tady. Ale mě nevyděsíš, takže hezky vylez, ano? Nezapomeň, něco moc důležitého jsi mi slíbil,“ zvolal do tmy v kuchyni a čekal. Nic se ale nedělo a Gaara za tu dobu nezaregistroval ani ten sebemenší zvuk, rozhodl se tedy místnost prohledat pěkně postaru.
,,A mám tě!“ křikl se smíchem a sehnul se pod stůl, o to víc ho ale překvapilo, že ani ve tmě nezahlédl žádný obrys Narutovy poměrně drobné postavy. S překvapeným výrazem se narovnal. V kuchyni tedy není, pomyslel si. Ale kde potom je? Gaara si byl jistý, že neslyšel, že by kolem něj někdo prošel, ale když se nad tím zamyslel, Naruto mohl nepozorovaně proběhnout obývacím pokojem, zrovna když zahřmělo. Jo, to je dost pravděpodobné, přikývl Gaara a při dalším ohlušujícím hromu trochu nadskočil. Ani jemu nebylo zrovna dvakrát příjemně, byt mu najednou připadal nějak cizí.Zničehonic zaznamenal tlumený zvuk vycházející z Narutovy ložnice. Gaara okamžitě zapomněl na bouřku a blesky a s úšklebkem zamířil po špičkách do jeho pokoje. Zprvu do něj jen nahlédl v naději, že zahlédne alespoň něco, ale když se nic nedělo, vstoupil do místnosti. Byl si jistý, že Naruto mu to chce všechno vrátit, jenže už tam bezbranně stál docela dlouho a pořád nic.
,,Naruto, tak kde jsi? Klidně se nechám vystrašit, jestli ti to udělá radost,“ řekl klidným hlasem. Ticho, zase. Gaara si povzdychl a přešel po paměti k oknům, tma ho v tuhle chvíli dost štvala. Jediným pohybem odtáhl těžké závěsy a do pokoje se vlilo alespoň minimum světla. Jeho mysl se konečně uvolnila a s úsměvem se otočil zády k oknům. To, co v tu chvíli uviděl, mu úsměv z tváře ve vteřině smazalo a málem se mu zastavilo srdce.
,,N-Naru-to…“ vykoktal zděšeně a do očí mu vhrkly slzy, které ovšem neměly se smíchem nic společného. Na posteli seděl Naruto, hlavu skloněnou a celý se třásl. Už na první pohled bylo vidět, že je něco v nepořádku- v Narutových světlých vlasech skoro jakoby zářila velká rudá skvrna! Naruto na Gaarův výkřik nereagoval, oči mu přes vlasy nešly vidět, jen pootevřená ústa. Gaara se k Narutovi s uslzeným obličejem a očima vytřeštěnýma dokořán vrhl, opatrně ho objal a s třesoucími se prsty začal zkoumat původ takového množství krve.
,,K-klid, Naruto, bude to d-dobrý…“ konejšil ho roztřeseným hlasem, ale sám si nebyl ničím jistý. Najednou sebou Naruto škubl, vzhlédl ke Gaarovi a propukl v hlasitý smích.
,,A mám tě, Gaaro! Dostal jsem tě! Skočil jsi mi na to!“ vykřikoval, svalil se na přikrývku a po tváři se mu roztekly slzy. U srdce cítil hřejivé uspokojení, že jeho plán tak skvěle vyšel. Jenže ztuhlý Gaara s naprosto bledým obličejem, kterému to konečně všechno došlo, tak spokojený nebyl. Ba naopak, jasně cítil, jak v něm rostě vztek.
,,Počkej, kam jdeš?“ zeptal se Naruto a sedl si, stále ještě s úsměvem na rtech. Červenovlasý chlapec se zaťatými pěstmi vstal.
,,Hned jsem zpátky, postav se, prosím tě, ke dveřím,“ pobídl ho a s kamenným výrazem odešel bez dalších slov do koupelny. Naruto se zvědavě zvedl z postele. Možná to nebyl zrovna ten nejlepší nápad, pomyslel si zaraženě a čekal u dveří, kam ho Gaara poslal. Zanedlouho byl Gaara zpátky a něco držel v rukou. Než se Naruto nadál, Gaara se rozmáchl a chrstl na něj ledový obsah kyblíku.
,,Snad tě to dostatečně zchladí, hlupáku. Opovaž se ještě jednou udělat něco takového,“ zavrčel, ale už se cítil o poznání lépe. Naruto, promočený od hlavy až k patě, na něj nevěřícně zíral a studená voda z jeho oblečení jen tekla.
,,Proč jsi to udělal? Byla to jen legrace, ne?“ hájil se, ale neubránil se úsměvu. Byla to opravdu komická situace. A navíc, ten kečup mu z vlasů alespoň zmizel.
,,No jistě, na co jsem to jen myslel… Málem jsem se strhal smíchy při pohledu na kečup, co vypadal jako krev,“ odvětil Gaara a ironie, která z jeho vlasů přímo čišela, se prostě nedala přeslechnout.
,,Jo, já vím, ale chtěl jsem ti nějak oplatit ten včerejšek. Je jasný, že tebe by nevyděsily vyhozené pojistky ani bouřka, takže to byla jediná možnost. A nestěžuj si, jsme si teď kvit,“ snažil se to Naruto zamluvit a vyzývavě na Gaaru mrkl.
,,To jo, ale málem mě trefil šlak, příště si tohle laskavě odpusť. Už nikdy tě nechci vidět od krve,“ přiznal Gaara a i přes mokré Narutovo oblečení chlapce láskyplně objal.
,,Omlouvám se. No, asi bych se měl jít převléknout, co myslíš?“ uchechtl se Naruto a z trika vyždímal slušné množství vody. Gaara ho ale nepustil a nesouhlasně zavrtěl hlavou.
,,Já myslím, že to ani nebude potřeba,“ zavrněl mu sladce do ucha a jazykem si pohrával s jeho ušním lalůčkem. Naruto objal Gaaru kolem krku a nechával se hýčkat. Pomalu se spolu v objetí přesouvali k posteli, kde se Gaara od Naruta odtrhl, aby ho mohl položit na postel.
,,Au, to studí!“ vyjekl Naruto a prudce se posadil, aby si neležel na mokrém triku. Gaara se ďábelsky ušklíbl a sjížděl Narutovo díky vodě přilehlé triko toužebným pohledem.
,,Tak to napravíme,“ navrhl, ani nečekal na Narutovu odpověď a triko strhl. Nestáhl, strhl. Přitlačil chlapce znovu na postel a obkročmo si na něj sedl. Jak příjemné, pro oba dva…Stačí chvilička a i Gaara je drobnými, ale obratnými prsty zbaven košile. Sklání se k Narutovi a přisaje se k jeho rtům. Proniká mu do úst a jejich jazyky tančí milostnou hru. Tak lákavý a nelítostný boj o nadvládu nad tím druhým…Bouřka neustává a nabývá na síle, ale oni ji vnímají jen napůl, jen jako klišé. Gaara jazykem postupuje od těch sladkých rtů ke krku, kde zapojí i zuby, a dostává tak z Naruta první tiché vzdychy, jak mu dává Naruto najevo, že nemá přestávat. Chce pokračovat dál, ale najednou se Naruto zdvihne a převrátí se, takže tentokrát leží Gaara pod ním. Tak přece jen si chtěl vyměnit role, pomyslel si a s úsměvem mu nechává volnou ruku. Naruto cítí Gaarovo vzrušené mužství i přes kalhoty a pociťuje, jak i v něm narůstá vzrušení.Ale nenechá ho jen tak napokoji, nebude to jen tak hned. Včera se nechali unést touhou po tom druhém, ale dnes ne, dnes to bude jiné, pomalejší. Naruto se přes kalhoty dotkne jeho rozkroku a trochu přitlačí. Gaara zakloní hlavu a přidušeně zasténá, tohle nevydrží. Chce ho teď hned, chce cítit to spojení, ale Naruto mu to nedovolí. Bude se nejspíš muset projednou podřídit a nechat se Narutem mučit. Naruto na chvíli zavře oči a vnímá jen Gaarovo rozžhavené tělo pod sebou. Touží po něm stejně jako on, ale tohle se mu strašně líbí, jak si s ním hraje a on sténá pod jeho dotyky…Skloní se k němu a rty lehce přejíždí po jeho třesoucím se štíhlém těle.
,,Naruto…Prosím…“ šeptl Gaara prosebným tónem a jeho ruce vjedou Narutovi do vlasů. Naruto jazykem polaská jeho bříško a nenápadně jeho po včerejšku zkušené ruce zabloudí ke kalhotám. Pomaloučku mu rozepne zip, ale když vidí Gaarovo vzrušení, přepadne ho touha mučit ho dál. Znovu se od něj odtáhne nahoru a políbí na ústa. Gaara ho jemně kousne a odtrhne se.
,,Tohle mi děláš schválně, že jo,“ zeptal se a zlostně se na něj podíval. Naruto bez rozpaků kývne a rukou opět zajede k jeho rozkroku. Znovu přitlačí, tentokrát o něco silněji, a dívá se, jak se Gaara svíjí rozkoší.
,,Je to příjemné?“ ptá se a předem zná odpověď. Není to otázka, spíš jen lehké konstatování situace…Gaara se nezmůže na nic víc než na letmé přikývnutí. Naruto mu tedy svlékl kalhoty i spodní prádlo. Jakoby přesně na tohle čekal, zvedl se Gaara v lokti a převalil se zpátky nad Naruta. ,,Promiň, lásko, ale nemůžu tě nechat takhle nedotknutého,“ usmál se do Narutovy tváře, v níž se mísily otázka s překvapením. ,,Navíc, vůbec se mi nelíbí fakt, že ty máš na sobě ještě oblečení a já ne.“ Naruto se už nesnažil dál to protahovat, Gaara si opět vybojoval postavení toho dominantnějšího. Vlastně mu to takhle vyhovovalo, když jen rytmicky spolupracoval a ostatní nechal na něm. Gaarovy nevyzpytatelné prsty laskaly a hladily Narutovo tělo a chlapec se zavřenýma očima poslouchal jeho tiché vzdychání, které však přes déšť bubnující o parapet nebylo téměř slyšet. V Gaarovi se rozhořel plamínek touhy, který rozdmýchávaly Narutovy ruce bloudící mu po celém těle. Touha po uspokojení u obou každým okamžikem sílila a Gaara už nehodlal čekat dál. Mezi líbáním Naruta svlékl úplně a těsně se k němu přivinul.
,,Jsi připravený, Naruto?“ zeptal se ho a začal se mazlit s jednou jeho bradavkou. Naruto sykl rozkoší a přikývl. Gaara Narutovi roztáhl nohy a trochu ho nadzvedl. Viděl, jak je Naruto vzrušený, ani on nezůstával pozadu. ,,Nezapomeň se uvolnit,“ zašeptal a pomalu začal do Naruta vnikat. Musel se sice hodně držet na uzdě, ale nechtěl svému příteli nijak ublížit. Naruto zaťal nehty do polštáře a užíval si pocit spojení s Gaarou. Trochu ho to bolelo, ale statečně se snažil tu bolest ignorovat a spolupracovat s ním. Když už v něm byl Gaara celý, bolest pominula a jeho zachvátila vlna rozkoše. Aby si zvykl na ten neobvyklý tlak, Gaara v něm chvíli nehybně setrval, ale sám Naruto to dlouho nevydržel a pohnul se proti Gaarovi. Gaara ten pohyb přijal, chytil Naruta za boky a začal se pohybovat dopředu a dozadu, čímž v Narutovi vyvolával stále hlasitější steny. Naruto nohama Gaaro objal kolem pasu a tiskl ho k sobě co nejblíže. Gaarovy zkušební přírazy se za chlapcového slastného sténání a vzrušeného povzbuzování měnily v rychlejší a divočejší. Bylo to úplně stejné jako včera- oba teď netoužili po ničem jiném než po svém vlastním uspokojení, jakoby se v nich probudily jejich démonické stránky. Poslední, neprudší příraz, dva výkřiky slasti zanikly v jednom ohlušujícím hromu a ohromný blesk ozářil dvě zpocená, v luk propnutá těla spojená v jedno.
***
,,To bylo krásné,“ šeptl Naruto, hlavu položenou na Gaarově hrudi a přes sebe měli přehozenou deku. Gaara na to nic odpovědět nepotřeboval, jen hleděl se spokojeným úsměvem do stropu a hladil Naruta něžně po zádech.
,,Těšíš se na zítřek?“ zeptal se ho zničehonic Gaara. Naruto zvedl hlavu a překvapeně se na něj podíval.
,,Proč bych měl? Bude se snad něco důležitého dít?“ podivil se.
,,Ty máš ale paměť, to ti teda povím,“ protočil Gaara oči v sloup, a za Narutového uraženého brblání pokračoval. ,,Zítra ráno nakopírujeme ty úžasné fotky a podělíme se o ně s ostatními. Myslím, že není fér, když si necháváme celou tu zábavu pro sebe. A Sakuře hodíme do schránky taky jednu na památku, aby jí to nebylo líto.“ Naruto pobaveně vyprskl smíchy.
,,No jo, jak jsem na to jen mohl zapomenout! Já snad neusnu…A co Sasuke, dáme mu taky jednu? Mohli bychom ji taky předat Itachimu, třeba si ji pověsí na nástěnku…“ přemýšlel nahlas a oba se rozesmáli. Po chvíli už na ně ale dopadl spánek a kolébáni deštěm společně usnuli v objetí.
***
,,Hokage-sama, máte poštu!“
,,Ano, děkuji. Položte mi ji na stůl.“ Pohled Hokageho padl na obálku na svém stole. Sedl si tedy do křesla a s formálním výrazem obálku roztrhl. Do klína mu z ní vypadla fotka. S překvapeným a užaslým výrazem ji zvedl a natočil k sobě. Vykulil oči a chvíli na ni jen zíral.
,,Ehm…Hokage-sama? Děje se něco?“ Hokage lehce zčervenal.
,,Kdo by to byl do Sasukeho řekl…“ zamumlal a chytil se za bradu. Otočil fotku a všiml si krátkého vzkazu. Sasukeho tajná technika proti Itachimu. Přejeme Vám hezký den. Se srdečným pozdravem Naruto a Gaara 🙂 Hokage se pousmál a v očích se mu zaleskly slzy.
,,Takže Naruto…To jsem si mohl myslet,“ zašeptal, odložil veškerou formálnost a propukl v hlasitý záchvat smíchu, který ho jen tak neopustil.Nejen Hokageho bolelo po smíchu břicho, celá vesnice se mohla strhat. Sasukemu přišla domů celá sada fotek, které okamžitě spálil a pěkných pár neděl se neodvažoval vytáhnout paty z domu. Itachi se bůhvíproč ve vesnici dlouho neukázal, možná za to mohly vystavené, několikanásobně zvětšené plakáty na náměstí. Ino a ostatní Sasukeho věrné fanynky fotografii spálily nebo roztrhaly a s Narutem už nikdy nepromluvily ani slovo. Zato kluci, pro ně byli Naruto s Gaarou vzorem a od té doby Sasukeho špehovali na každém kroku, jestli zase neudělá nějakou hloupost. Jediná holka, která si fotku nechala, byla Sakura. Akorát jen obstřihla Itachiho a jeho půlku s hlasitým nadáváním po kousíčkách škubala…Tak vidíte – tohle se stane, když Naruto někoho nenávidí a přidá se k němu Gaara. Co všechno může způsobit pár fotek…